112 C 150/2022

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pomykaczovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 2 434 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 2 434 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 434 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 2 434 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne [datum] prostřednictvím internetových stránek žalobkyně uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to za poplatek 3 900 Kč. Žalovaná měla dle smlouvy jistinu a poplatek uhradit žalobkyni ve lhůtě do [datum], což neučinila v plné výši. [příjmení] na svůj dluh 26 466 Kč a touto částkou byla umořena smluvní pokuta, náklady spojené s uplatněním pohledávky a byla ponížena jistina. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně vyžádala od žalované informace o jejich osobních, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila dle dokumentů vyžádaných od žalované, případně nahlédnutím do relevantních databází a dospěla k závěru, že je žalovaná úvěruschopná. V důsledku prodlení je žalovaná povinna uhradit také zákonný úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením za písemné výzvy v celkové částce 2 500 Kč (za 5 výzev). Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes předžalobní výzvu.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] prostřednictvím prostředků elektronické komunikace uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku ve výši 15 000 Kč na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 900 Kč nejpozději do [datum]. Dále bylo v článku 2.3. smlouvy sjednáno právo věřitele na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky v případě prodlení žalované s plněním jeho závazku dle této smlouvy, právo na zákonné úroky z prodlení, jakož i právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které vznikly věřiteli v souvislosti s prodlením dlužníka, a to ve výši 500 Kč za písemnou upomínku/výzvu k úhradě. Tato smlouva byla uzavřena v souladu se Všeobecnými obchodními podmínkami vydanými žalobkyní prostřednictvím webových stránek žalobkyně tím způsobem, že žalovaná po své registraci na těchto stránkách obdržela unikátní [příjmení] kód, kterým podepsala znění smlouvy. Žalobkyně dne [datum] poukázala na bankovní účet žalované uvedený ve smlouvě, částku 15 000 Kč, která byla na tento účet žalované připsána dne [datum]. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] zaslanou žalované doporučeně téhož dne vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě částky 12 665 Kč představující nesplacenou částku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], a to nejpozději do 3 dnů na bankovní účet žalobkyně. Dne [datum], [datum], [datum] a [datum] vyhotovila žalobkyně upomínky a výzvy pro žalovanou k úhradě dlužné částky z této smlouvy s tím, že za každou upomínku se dlužná částka navyšuje o 500 Kč. Odeslání těchto upomínek a výzev žalované prokázáno nebylo.

4. Žalobkyně v řízení prokázala, že mezi účastníky byla prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. § § 1824 a § 2390 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované na její bankovní účet zápůjčku ve výši 15 000 Kč, což nebylo nijak zpochybněno. Žalovaná měla zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši 3 900 Kč (dle názoru soudu se jedná o úrok ze zápůjčky sjednaný dle § 2392 o. z.) a dle tvrzení žalobkyně žalovaná uhradila na předmětnou smlouvu částku 26 466 Kč, kterou byla částečně splacena poskytnutá jistina a také jí byla umořena smluvní pokuta a náklady na uplatnění pohledávky.

5. Vzhledem k tomu, že s ohledem na postavení účastníků se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016, tj. v době uzavření smlouvy, musel se soud zabývat tím, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěry schopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V řízení však nebylo žádným způsobem tvrzeno, ani prokázáno, že by žalobkyně tuto svou povinnost splnila, a proto soud v souladu s ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru sjednaná mezi účastníky je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé. Podle ust. § 580 a § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jeho nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalované. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o zápůjčce žalované částku 15 000 Kč, pak je žalovaná jako spotřebitel povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalovaná však před podáním žaloby uhradila žalobkyni již částku 26 466 Kč, tudíž není povinna žalobkyni ničeho vracet. Z tohoto důvodu soud žalobu jako nedůvodnou zcela zamítl.

6. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. rozhodl soud o nákladech řízení negativně, neboť žalované, která měla ve věci plný procesní úspěch, prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly.