112 C 152/2023

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pomykaczovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 13 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 000 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V rozsahu zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 000 Kč za dobu od datum do datum se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno jméno, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 13 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela se žalovaným dne datum prostřednictvím své webové stránky smlouvu o úvěru číslo na základě které byl žalovanému na jeho bankovní účet poskytnut úvěr ve výši 13 000 Kč. Žalovaný se zavázala vrátit tuto částku nejpozději do datum. Úvěr byl žalovanému poskytnut poté, co si na webových stránkách věřitele vybral parametry úvěru, vyplnil registrační formulář s kontakty na něj, poté se seznámil s obsahem úvěrové smlouvy, potvrdil návrh na uzavření smlouvy, čímž byla smlouva uzavřena. Žalovaný však úvěr nesplatil a pohledávku za žalovaným z této smlouvy postoupil původní věřitel žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalobkyně proto po žalovaném požaduje zaplacení částky 15 000 Kč s úroky z prodlení s tím, že pokud by soud její nárok neuznal z titulu smlouvy o úvěru, požaduje, aby nárok v části jistiny soud posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení žalovaného, na jehož bankovní účet byla dlužná částka původním věřitelem poskytnuta.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluvené žalobkyně a při rozhodování vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř).

3. Z výpisu z běžného účtu společnosti právnická osoba u právnická osoba bylo zjištěno, že tato společnost poukázala na bankovní účet č. bankovní účet dne datum částku 13 000 Kč pod variabilní symbol. Ze sdělení právnická osoba bylo zjištěno, že majitelem tohoto účtu je žalovaný a že uvedená částka byla na tento účet připsána dne datum.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy k ní bylo zjištěno, že společnost právnická osoba postoupila žalobkyni pohledávky za svými dlužníky, mj. pohledávku za žalovaným ze smlouvy číslo ve výši 13 000 Kč.

5. K úhradě dlužné částky v celkové výši 15 789 Kč ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne datum se společností právnická osoba, dle níž byla žalovanému zapůjčena částka 13 000 Kč, byl žalovaný vyzván Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne datum zaslanou žalovanému doporučeně téhož dne s termínem splnění do tří dnů, jak bylo zjištěno z této výzvy a podacího lístku.

6. Žalobkyně dále předložila listinu označenou jako smlouva o úvěru číslo z níž soud zjistil, že měla být uzavřena dne datum mezi společností právnická osoba jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem s tím, že předmětem smlouvy měl být spotřebitelský úvěr ve výši 13 000 Kč a měl být poskytnut žalovanému na jeho bankovní účet č. bankovní účet s termínem splatnosti datum Smlouva však není podepsána žádným z účastníků této smlouvy.

7. Z dalších listinných důkazů předložených žalobkyní soud pro nadbytečnost nečiní žádná skutková zjištění (jedná se o výzvy k úhradě či oznámení o postoupení pohledávky, které však nebyly žalovanému zaslány).

8. Žaloba je převážně důvodná. Soud má předně za to, že nebylo prokázáno, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru prostřednictvím webové stránky původního věřitele, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku, jak je tvrzeno ve smyslu ust. § 1820 a § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.). Žalobkyně v žalobě podrobně popsala způsob kontraktace, tedy že žalovaný vyplnil registrační formulář, odsouhlasil návrh na uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru a činil další kroky k uzavření smlouvy. K těmto tvrzením však neoznačila a nepředložila jediný důkaz. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. poučena o potřebě předložit důkazy k prokázání výše tvrzených skutečností rozhodných pro posouzení jejího nároku z hlediska existence smluvního vztahu, na základě něhož měl být žalovanému poskytnut úvěr. Nebylo tedy prokázáno uzavření smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku.

9. Protože však v řízení bylo prokázáno, že na bankovní účet žalovaného byla původním věřitelem poukázána částka 13 000 Kč, má soud za to, že žalobkyni je možno tuto částku přiznat jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, jak požadovala žalobkyně. Žalovanému byla tato částka poskytnuta bez právního důvodu, neboť nebyl prokázán závazek, dle něhož by měl původní věřitel žalovanému plnit. Za této situace má žalobkyně právo na vrácení toho, co bylo plněno, ve smyslu ust. § 2991 a § 2993 o. z., tedy částky 13 000 Kč, neboť v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný na uvedenou částku původnímu věřiteli či žalobkyni něčeho uhradil. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť jí byla pohledávka za žalovanou původním věřitelem postoupena ve smyslu § 1879 o. z. Soud tedy žalobkyni přiznal částku 13 000 Kč, a to spolu s úroky z prodlení z této částky dle § 1970 o. z. ve výši stanovené Nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úroky z prodlení však byly žalobkyni přiznány až ode dne datum do zaplacení, neboť žalovaný byl prokazatelně k úhradě dlužné částky vyzván až předžalobní výzvou žalobkyně ze dne datum s termínem splnění do tří dnů. Požadavek žalobkyně na úroky z prodlení za dobu předcházející datu datum byl jako nedůvodný zamítnut. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že i kdyby byla existence smluvního vztahu mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným prokázána, byla by uvedená smlouva o úvěru posouzena jako neplatná, neboť se jedná o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ust. § 1810 o. z., avšak žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by původní věřitel splnil své povinnosti vyplývající z ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tedy že by dostatečně posoudil úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru.

10. Podle § 142 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. zavázal soud žalovaného zaplatit žalobkyni, jejíž procesní neúspěch byl pouze nepatrný (v části zamítaných úroků z prodlení) a před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění, náklady řízení v plné výši, tj. v částce 2 252 Kč k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny za 3 úkony právní služby po 300 Kč podle § 14b odst. 1, 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, a to za převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis tzv. formulářové žaloby, včetně 3 režijních paušálů po 100 Kč a 21 % DPH ve výši 252 Kč. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve trojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu.