Okresní soud v Karviné · Rozsudek

112 C 154/2024

č. j. 112 C 154/2024-59

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-03-05 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSKI:2025:112.C.154.2024.59

Citované zákony (7)

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pomykaczovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti Anonymizovaný odstavec o 218 460,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 168 660 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 702,80 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 168 660 Kč od 2. 8. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V rozsahu částky 49 800,6 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 343,22 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 49 800,6 Kč od 2. 8. 2024 do zaplacení, s úrokem 17,99 % ročně z částky 207 200,9 Kč od 2. 8. 2024 do zaplacení a s úrokem 17,99 % ročně z částky 7 149,7 Kč od 2. 8. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 22 795 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, , do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 26. 11. 2024 ve znění jejího doplnění ze dne 22. 1. 2025 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 218 460,6 Kč s obchodními úroky a zákonnými úroky z prodlení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že jí , právnická osoba, . smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23. 7. 2024 postoupila pohledávku za žalovaným, která vznikla ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 31. 5. 2023 s žalovaným. Dle této smlouvy poskytla banka žalovanému úvěr ve výši 200 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednanými úroky ve výši 17,99 % ročně ve 105 měsíčních splátkách po 3 822 Kč počínaje měsícem dnem 20. 6. 2023. Žalovaný na úvěr uhradil celkem 31 340 Kč, které banka započetla na úhradu sjednaných splátek úvěru, včetně poplatků. Z důvodu neplnění povinností žalovaným banka prohlásila úvěr za okamžitě splatný ke dni 9. 5. 2024 a vyzvala žalovaného k úhradě všech jeho závazků vyplývajících z uvedené smlouvy. Žalobkyně proto požaduje částku 218 460 Kč představující neuhrazený zůstatek úvěru ve výši 207 200,90 Kč, neuhrazený úrok z úvěru ve výši 7 149,70 Kč a poplatky za pojištění a za prodlení ve výši 4 110 Kč, dále požaduje úrok z prodlení ve výši 7 046,24 Kč kapitalizovaný do dne postoupení pohledávky a zákonný úrok z prodlení z částky 218 460,6 Kč od 2. 8. 2024 do zaplacení a také sjednaný úrok ve výši 17,99 % ročně z částky 207 200,9 Kč a z částky 7 149,7 Kč od 2. 8. 2024 do zaplacení. Banka před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, zejména na základě informací získaných od žalovaného, které získala při zpracování jeho žádosti o poskytnutí úvěrového produktu. Žalovaný uvedl, že je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, má uzavřen pracovní poměr na dobu neurčitou a s ohledem na výši jeho příjmů a výši požadovaného úvěru dospěla banka k názoru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a vycházel při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Ze smlouvy o úvěru, včetně dodatku k ní ze dne 31. 5. 2023, uzavřené prostřednictvím internetového bankovnictví mezi úvěrující bankou , právnická osoba, . a žalovaným jako úvěrovaným bylo zjištěno, že předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru žalovanému v částce 200 000 Kč na bankovní účet žalovaného číslo , č. účtu, s tím, že úvěr pro něj bude veden na úvěrovém účtu číslo , č. účtu, . Žalovaný měl úvěr splatit nejpozději do 20. 2. 2032 s úrokovou sazbou ve výši 17,99 % ročně v měsíčních splátkách po 3 822 Kč, dále byla sjednána cena za vyřízení úvěru ve výši 2 000 Kč. Smlouva dále obsahuje práva a povinnosti jednotlivých smluvních stran. Dodatkem k úvěrové smlouvě ze dne 31. 5. 2023 bylo sjednáno pojištění úvěru a částka měsíčního pojistného činila 431 Kč.

4. Z listiny označené jako posouzení úvěruschopnosti klienta vypracované , právnická osoba, . bylo zjištěno, že žádost o úvěr byla poskytnuta přes pobočkovou síť, kdy žalovaný v žádosti uvedl příjem ve výši 18 036 Kč, což pracovník banky zkontroloval na základě příchozích transakcí na účet klienta vedený u , právnická osoba, . Banka dále ověřila žalovaného v insolvenčním rejstříku CBCB, v historii klientů ve své interní databázi a bylo zjištěno, že žalovaný není v aktivním insolvenčním řízení, nejsou vůči němu vedeny žádné relevantní negativní informace a jeho splátková morálka je dobrá. Žalovaný neměl žádné existující kontrakty, ani žádné celkové měsíční splátky s tím, že tato lustrace byla provedena dne 22. 5. 2023. Žalovaný v žádosti uvedl výdaje 0 Kč, nájemné ve výši 5 000 Kč a banka stanovila jeho životní výdaje na základě dat sdělených klientem v kombinaci s interními informacemi banky, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení na 10 000 Kč. Příjem klienta byl dostatečných pokrytí splátek ve výši 3 822 Kč, jakož i jeho životních výdajů, kdy po odečtení nového splátkového zatížení od příjmů mu zůstalo 14 214 Kč na pokrytí jeho výdajů. Žalovaný předložil potvrzení o výši příjmů vydané dne 25. 5. 2023 jeho zaměstnavatelem , právnická osoba, ., z něhož bylo zjištěno, žalovaný pracuje jako řidič dodávky, má pracovní poměr na dobu neurčitou a jeho průměrný čistý příjem za poslední tři měsíce činil 18 850 Kč, přičemž z této mzdy mu nejsou prováděny žádné srážky na základě výkonu rozhodnutí.

5. Z výpisu z úvěrového účtu č. , č. účtu, , jakož i z listiny označené „podklady pro súdné konanie“ bylo zjištěno, že žalovanému byl úvěr ve výši 200 000 Kč poskytnut na účet číslo , č. účtu, , žalovaný uhradil jednak částku 2 000 Kč představující poplatek za založení úvěru a dále hradil předepsané splátky úvěru, popřípadě splátky v jiné výši, včetně sjednaného pojistného tak, že celkem do 31. 12. 2023 uhradil 31 340 Kč.

6. Z výpisu z účtu číslo , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, . na jméno žalovaného za měsíce březen 2023 až květen 2023 bylo zjištěno, že počáteční zůstatky a konečné zůstatky účtu byly ve všech měsících kladné a na tento účet byla žalovanému poukazována mzda (ve výši 18 550 Kč v květnu a dubnu 2023 a ve výši 16 407 Kč v březnu 2023. Jsou z nich také patrné výdaje žalovaného, zejména platby prostřednictvím platební karty. Dne 31. 5. 2023 byla na tento účet poukázána částka 200 000 Kč a téhož dne byla poukázána na jiný bankovní účet částka 150 000 Kč.

7. Dopisem ze dne 11. 5. 2024 , právnická osoba, . vyzvala žalovaného k úhradě celé zbývající částky úvěrů vedeného na úvěrovém účtu číslo , č. účtu, s tím, že tato částka je od 9. 5. 2024 splatná a činí 211 311 Kč. Tato výzva byla žalovanému zaslána doporučeně na adresu jeho trvalého bydliště dne 14. 5. 2024 (dle informací dostupných na www.postaonline.cz).

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 7. 2024, včetně přílohy k ní, bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy byla postoupena žalobkyni a , právnická osoba, . vyhotovila dne 19. 8. 2024 oznámení o postoupení pohledávky pro žalovaného a toto oznámení bylo žalovanou zasláno doporučeně dne 19. 8. 2024 žalobkyni jako postupníkem dle ujednání ve smlouvě o postoupení pohledávek (bod II.9).

9. Žalobkyně předžalobní výzvou ze dne 28. 9. 2024 zaslanou žalovanému doporučeně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z nesplacené smlouvy o úvěru do 13. 10. 2024 v celkové výši 236 911,04 Kč.

10. Soud má za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 1824 a násl. a § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.), dle které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na jeho požádání finanční prostředky v částce 200 000 Kč a žalovaný se je zavázal věřiteli vrátit spolu úrokem a poplatky ve sjednaných měsíčních splátkách. Předchůdkyně žalobkyně svou povinnost vyplývající z uvedeného smluvního vztahu splnila tak, že finanční prostředky poskytla na účet žalovaného. Žalovaný však svou povinnost řádně nesplnil, neboť bylo prokázáno, že na úvěr uhradil toliko 31 340 Kč a v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by uhradil něčeho dalšího. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť jí byla pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy postoupena ve smyslu § 1879 o. z.

11. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně žalobkyně tuto svou povinnost splnila, avšak soud má za to, že toto učinila nedostatečně. Pokud jde o výši příjmů, s kterými banka kalkulovala, tj. v částce přes 18 000 Kč, pak s touto částkou je možno se ztotožnit, neboť výši výdělku žalovaný doložil potvrzením jeho zaměstnavatele a vyplývá také z jeho bankovního účtu. Nebyla však řádně zhodnocena výdajová stránka žalovaného.

13. Žalovaný věřiteli uvedl, že nemá žádné výdaje a že jeho výdaje na bydlení činí 5 000 Kč, avšak tuto částku nijak nedoložil ani neosvědčil (byť předložení listin k prokázání této výše není pro spotřebitele nijak obtížné). Naopak banka kalkulovala ohledně jeho výdajů s částkou 10 000 Kč, stanovenou dle statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení. Takové to prověření výdajů soud nepovažuje za řádné, neboť každý spotřebitel má prokazatelně jiné výdaje.

14. Žalobkyně byla u jednání vyzvána, aby doplnila a označila další důkazy k prokázání svého tvrzení o tom, že dostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného, avšak žádné další důkazy soudu nenabídla.

15. S ohledem na výše uvedené soud v souladu s ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle ust. § 580 a § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Žalovaný jako spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně tak má nárok na vrácení jistiny úvěru, ponížené o plnění, které žalovaný podle téže smlouvy ke splnění povinnosti žalobkyni již poskytl. Žalovaný obdržel z neplatné smlouvy fakticky 200 000 Kč a před podáním žaloby uhradil 31 340 Kč, tudíž je povinen vrátit žalobkyni částku 168 660 Kč, která byla žalobkyni tímto rozhodnutím přiznána. Jelikož je žalovaný se zaplacením peněžitého dluhu v prodlení, má žalobkyně nárok na úrok z prodlení z přiznané částky. Původní věřitel prokazatelně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky v zesplatňujícím dopise zaslaným doporučeně dne 14. 5. 2024 prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, a proto dle tzv. domněnky doby dojití stanovené v § 573 o. z., lze mít za to, že zásilka žalovanému došla třetí pracovní den po odeslání, tj. 17. 5. 2024. Podle § 1958 o. z. byl žalovaný po doručení dopisu povinen plnit ve lhůtě „bez zbytečného odkladu“. Jelikož v dané věci se jednalo o zaplacení finanční částky v obvyklé výši, lze mít za to, že lhůtou „bez zbytečného odkladu“ se myslí sedm dnů po doručení výzvy (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Žalovaný byl proto povinen dluh žalobkyni zaplatit do 24. 5. 2024, jelikož tak neučinil, dostal se dne 25. 5. 2024 dle § 1968 o. z. do prodlení a žalobkyni vznikl dle § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení, jehož výše byla dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

16. Ve zbývající části, tj. co do částky 49 800,6 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky představující neuhrazené poplatky včetně obchodních úroků, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť nároky na ně mají původ v absolutně neplatné smlouvě. Rovněž byl zamítnut požadavek na zákonný úrok z prodlení z přiznané částky za dobu předcházející datu 25. 5. 2024, neboť žalovaný v tomto období ještě v prodlení s úhradou této částky nebyl.

17. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. zavázal soud žalovaného, zaplatil žalobkyni, která měla ve věci převážný procesní úspěch a před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění, náklady řízení v rozsahu 40 %, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 30 % uplatněného nároku a úspěšná v rozsahu 70 %. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 10 924 Kč, odměny za právní zastoupení ve výši 36 720 Kč za 4 úkony právní služby po 9 180 Kč dle § 7, 8 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, a to za převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby a za účast u soudního jednání dne 5. 3. 2025, 3 režijních paušálů po 300 Kč k úkonům učiněným do 31. 12. 2024 dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024 a jednoho režijního paušálu ve výši 450 Kč dle advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 a 21% DPH z odměny a náhrad, tj. z částky 38 070 Kč, což činí 7 994,7 Kč. Celkové náklady řízení žalobkyně činí 56 988,7 Kč a s ohledem na její procesní neúspěch jí byly přiznány v částce 22 795 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Nebyla přiznána odměna za doplnění žaloby ze dne 22. 1. 2025, neboť tvrzení zde uvedená již měla být součástí původní žaloby, a tudíž odměnu za tento úkon není možno považovat za účelně vynaloženou.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.