112 C 176/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr Petrou Pomykaczovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V rozsahu částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky částka s nesplaceným smluvním úrokem z úvěru ve výši částka, s nesplaceným poplatkem z úvěru ve výši částka včetně zákonných úroků z prodlení z částky částka a dále úhrady smluvní pokuty ve výši částka. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba nejprve rámcovou smlouvu o úvěru prostřednictvím internetových stránek věřitele a následně dne datum smlouvu o úvěru, dle které byl žalované poskytnut úvěr ve výši částka převodem na její bankovní účet. Žalovaná se zavázala uhradit úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka a se smluvním úrokem úvěru ve výši částka, do datum, avšak svůj závazek nesplnila. Pohledávku za žalovanou z této smlouvy postoupil původní věřitel žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ke dni datum, což bylo žalované oznámeno. Ke dni postoupení činila hodnota pohledávky částka, avšak žalobkyně požaduje pouze úhradu nesplacené jistiny ve výši částka, nesplaceného úroku ve výši částka, poplatku z úvěru částka, úhradu smluvní pokuty ve výši částka, která byla sjednána pro případ porušení povinností hradit úvěr řádně a včas v částce 0,1 % denně z nesplacené jistiny a žalobkyně ji požaduje za dobu od datum do datum. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes předžalobní upomínku. Z důvodu jejího prodlení požaduje žalobkyně také zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny částka v kapitalizované výši částka od datum do datum a dále od datum (ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky) do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání konanému dne datum se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že mezi společností právnická osoba jako úvěrujícím a žalovanou byla dne 19 9. 2017 uzavřena rámcová smlouva o úvěru, kdy se žalovaná v souladu se smluvními ujednáními registrovala na internetových stránkách věřitele, zřídila si zde klientský účet a následně uhradila ze svého bankovního účtu registrační poplatek částka na účet věřitele. Poté dne datum uzavřela s tímto věřitelem smlouva o úvěru, číslo na základě které se úvěrující zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši částka na její bankovní účet, se splatností úvěru dne datum, s úrokem částka, poplatky za úvěr činily částka, avšak byla jí poskytnuta sleva částka, takže poplatek po slevě činil částka a žalovaná měla splatit dlužnou částku ve výši částka do datum Smlouva byla žalovanou podepsána unikátním sms kódem z IP adresy uvedené ve smlouvě. příjmení částka dle této smlouvy byla věřitelem dne datum poukázána na bankovní účet žalované č. bankovní účet, z něhož žalovaná dne datum odeslala na účet věřitele ověřovací poplatek částka za účelem ověření smlouvy. Součástí této smlouvy bylo také ujednání, které v článku VI. stanoví, že sleva na poplatek za úvěr platí pouze do dne splatnosti, tedy do datum a pokud dlužník včas dlužnou částku nesplácí, ztrácí nárok na poskytnutou slevu a je povinen uhradit poplatek v plné výši částka. Dále byla pro případ pozdního splácení úvěru povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z nesplacené jistiny úvěru. Žalovaná k této smlouvě o úvěru v čestném prohlášení uvedla, že její průměrný měsíční čistý příjem za poslední 3 měsíce činil částka, její závazky částka a že nemá žádné nesplacené dluhy ani závazky po splatnosti vůči bankám či jiným věřitelům. právnická osoba uzavřela s žalobkyní dne 4. 12 2019 smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla pohledávka za žalovanou z předmětné smlouvy postoupena žalobkyni a tato skutečnost byla oznámena žalované dopisem původního věřitele ze dne datum zaslané žalované doporučeně dne datum s tím, aby dlužnou částku z výše uvedené smlouvy číslo uhradila novému věřiteli do 10 dnů po obdržení dopisu. Výzvou před podáním žaloby ze dne datum odeslanou žalované doporučeně dne datum žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ze smlouvy číslo uzavřené mezi žalovanou a společností právnická osoba ve výši částka s příslušenstvím nejpozději do datum.

4. Žaloba je důvodná, avšak pouze částečně. V řízení bylo prokázáno tvrzení žalobkyně o tom, že mezi její právní předchůdkyní spol. právnická osoba a žalovanou byla sjednána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku podle ust. § 1824 občanského zákoníku ve znění od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.) smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., dle které se právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalované jako úvěrované na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky a poplatky. Předchůdkyně žalobkyně svou povinnost vyplývající z uvedeného smluvního vztahu splnila tak, že finanční prostředky poskytla na bankovní účet žalované, což nebylo v řízení zpochybněno. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná na úvěr původnímu věřiteli, popř. žalobkyni, uhradila jakoukoli částku. S ohledem na postavení účastníků, kdy předchůdkyně žalobkyně jednala jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. účinného od 1. 12. 2016, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěry schopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V řízení však nebylo žádným způsobem tvrzeno ani prokázáno, že by původní věřitel tuto svou povinnost jakýmkoli způsobem splnil. Soud měl k dispozici toliko čestné prohlášení sepsané žalovanou o výši jejich příjmů (částka) a závazků (částka), které však nebyly nijak podloženy a původním věřitelem náležitě ověřeny. S ohledem na výše uvedené soud v souladu s ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne datum je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé. Podle ust. § 580 a § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalované. Plnila-li proto právní předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy žalované částku částka, pak je žalovaná jako spotřebitel povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně má nárok na vrácení jistiny úvěru, a protože žalovaná ničeho neuhradila, je povinna vrátit částka. Jelikož je v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 o. z. rovněž nárok na úrok z prodlení z částky částka, a to ode dne 7. 2 2020 do zaplacení, neboť žalovaná byla prokazatelně k zaplacení dluhu vyzvána oznámením o postoupení pohledávky odeslaným žalované dne datum s termínem splnění do 10 dnů. Protože byla výzva zasílána žalované s využitím provozovatele poštovních služeb, vycházel soud z tzv. domněnky doby dojití stanovené v § 573 o. z., tedy že zásilka žalované došla třetí pracovní den po odeslání, tj. datum. Žalovaná měla 10 dnů na zaplacení dlužné částky, takže pokud svou povinnost do datum nesplnila, je od datum v prodlení a od tohoto dne přísluší věřiteli úroky z prodlení, které byly přiznány v částce 8,05 % ročně dle žalobního návrhu, byť dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. by žalobkyně měla nárok na úrok vyšší, avšak soud nemohl její požadavek překročit. Jiné částky není žalovaná povinna žalobkyni vracet, neboť je-li neplatná smlouva o úvěru, jsou neplatná veškerá ujednání v ní obsažená, tedy i ujednání o úroku, poplatku i smluvní pokutě, takže soud požadavek žalobkyně na jejich úhradu v částce částka zamítl, stejně tak jako úroky z prodlení z částky částka za dobu předcházející datu datum, neboť v tomto období nebyla žalovaná s úhradou dluhu v prodlení.

5. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť jejich procesní úspěch a neúspěch byl téměř stejný a nejsou tedy předpoklady pro přiznání náhrady nákladů řízení některému z nich. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné podle § 202 odstavec 2 o. s. ř., neboť tím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku částka. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu.