112 C 176/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr Petrou Pomykaczovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. V rozsahu částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky [částka] s nesplaceným smluvním úrokem z úvěru ve výši [částka], s nesplaceným poplatkem z úvěru ve výši [částka] včetně zákonných úroků z prodlení z částky [částka] a dále úhrady smluvní pokuty ve výši [částka]. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] nejprve rámcovou smlouvu o úvěru prostřednictvím internetových stránek věřitele a následně dne [datum] smlouvu o úvěru, dle které byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka] převodem na její bankovní účet. Žalovaná se zavázala uhradit úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka] a se smluvním úrokem úvěru ve výši [částka], do [datum], avšak svůj závazek nesplnila. Pohledávku za žalovanou z této smlouvy postoupil původní věřitel žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ke dni [datum], což bylo žalované oznámeno. Ke dni postoupení činila hodnota pohledávky [částka], avšak žalobkyně požaduje pouze úhradu nesplacené jistiny ve výši [částka], nesplaceného úroku ve výši [částka], poplatku z úvěru [částka], úhradu smluvní pokuty ve výši [částka], která byla sjednána pro případ porušení povinností hradit úvěr řádně a včas v částce 0,1 % denně z nesplacené jistiny a žalobkyně ji požaduje za dobu od [datum] do [datum]. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes předžalobní upomínku. Z důvodu jejího prodlení požaduje žalobkyně také zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny [částka] v kapitalizované výši [částka] od [datum] do [datum] a dále od [datum] (ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky) do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání konanému dne [datum] se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že mezi společností [právnická osoba] jako úvěrujícím a žalovanou byla dne 19 9. 2017 uzavřena rámcová smlouva o úvěru, kdy se žalovaná v souladu se smluvními ujednáními registrovala na internetových stránkách věřitele, zřídila si zde klientský účet a následně uhradila ze svého bankovního účtu registrační poplatek [částka] na účet věřitele. Poté dne [datum] uzavřela s tímto věřitelem smlouva o úvěru, [číslo] na základě které se úvěrující zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši [částka] na její bankovní účet, se splatností úvěru dne [datum], s úrokem [částka], poplatky za úvěr činily [částka], avšak byla jí poskytnuta sleva [částka], takže poplatek po slevě činil [částka] a žalovaná měla splatit dlužnou částku ve výši [částka] do [datum] Smlouva byla žalovanou podepsána unikátním sms kódem z IP adresy uvedené ve smlouvě. [příjmení] [částka] dle této smlouvy byla věřitelem dne [datum] poukázána na bankovní účet žalované č. [bankovní účet], z něhož žalovaná dne [datum] odeslala na účet věřitele ověřovací poplatek [částka] za účelem ověření smlouvy. Součástí této smlouvy bylo také ujednání, které v článku VI. stanoví, že sleva na poplatek za úvěr platí pouze do dne splatnosti, tedy do [datum] a pokud dlužník včas dlužnou částku nesplácí, ztrácí nárok na poskytnutou slevu a je povinen uhradit poplatek v plné výši [částka]. Dále byla pro případ pozdního splácení úvěru povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z nesplacené jistiny úvěru. Žalovaná k této smlouvě o úvěru v čestném prohlášení uvedla, že její průměrný měsíční čistý příjem za poslední 3 měsíce činil [částka], její závazky [částka] a že nemá žádné nesplacené dluhy ani závazky po splatnosti vůči bankám či jiným věřitelům. [právnická osoba] uzavřela s žalobkyní dne 4. 12 2019 smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla pohledávka za žalovanou z předmětné smlouvy postoupena žalobkyni a tato skutečnost byla oznámena žalované dopisem původního věřitele ze dne [datum] zaslané žalované doporučeně dne [datum] s tím, aby dlužnou částku z výše uvedené smlouvy [číslo] uhradila novému věřiteli do 10 dnů po obdržení dopisu. Výzvou před podáním žaloby ze dne [datum] odeslanou žalované doporučeně dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ze smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovanou a společností [právnická osoba] ve výši [částka] s příslušenstvím nejpozději do [datum].

4. Žaloba je důvodná, avšak pouze částečně. V řízení bylo prokázáno tvrzení žalobkyně o tom, že mezi její právní předchůdkyní spol. [právnická osoba] a žalovanou byla sjednána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku podle ust. § 1824 občanského zákoníku ve znění od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.) smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., dle které se právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalované jako úvěrované na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky a poplatky. Předchůdkyně žalobkyně svou povinnost vyplývající z uvedeného smluvního vztahu splnila tak, že finanční prostředky poskytla na bankovní účet žalované, což nebylo v řízení zpochybněno. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná na úvěr původnímu věřiteli, popř. žalobkyni, uhradila jakoukoli částku. S ohledem na postavení účastníků, kdy předchůdkyně žalobkyně jednala jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. účinného od 1. 12. 2016, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěry schopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V řízení však nebylo žádným způsobem tvrzeno ani prokázáno, že by původní věřitel tuto svou povinnost jakýmkoli způsobem splnil. Soud měl k dispozici toliko čestné prohlášení sepsané žalovanou o výši jejich příjmů ([částka]) a závazků ([částka]), které však nebyly nijak podloženy a původním věřitelem náležitě ověřeny. S ohledem na výše uvedené soud v souladu s ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne [datum] je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé. Podle ust. § 580 a § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalované. Plnila-li proto právní předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy žalované částku [částka], pak je žalovaná jako spotřebitel povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně má nárok na vrácení jistiny úvěru, a protože žalovaná ničeho neuhradila, je povinna vrátit [částka]. Jelikož je v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 o. z. rovněž nárok na úrok z prodlení z částky [částka], a to ode dne 7. 2 2020 do zaplacení, neboť žalovaná byla prokazatelně k zaplacení dluhu vyzvána oznámením o postoupení pohledávky odeslaným žalované dne [datum] s termínem splnění do 10 dnů. Protože byla výzva zasílána žalované s využitím provozovatele poštovních služeb, vycházel soud z tzv. domněnky doby dojití stanovené v § 573 o. z., tedy že zásilka žalované došla třetí pracovní den po odeslání, tj. [datum]. Žalovaná měla 10 dnů na zaplacení dlužné částky, takže pokud svou povinnost do [datum] nesplnila, je od [datum] v prodlení a od tohoto dne přísluší věřiteli úroky z prodlení, které byly přiznány v částce 8,05 % ročně dle žalobního návrhu, byť dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. by žalobkyně měla nárok na úrok vyšší, avšak soud nemohl její požadavek překročit. Jiné částky není žalovaná povinna žalobkyni vracet, neboť je-li neplatná smlouva o úvěru, jsou neplatná veškerá ujednání v ní obsažená, tedy i ujednání o úroku, poplatku i smluvní pokutě, takže soud požadavek žalobkyně na jejich úhradu v částce [částka] zamítl, stejně tak jako úroky z prodlení z částky [částka] za dobu předcházející datu [datum], neboť v tomto období nebyla žalovaná s úhradou dluhu v prodlení.

5. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť jejich procesní úspěch a neúspěch byl téměř stejný a nejsou tedy předpoklady pro přiznání náhrady nákladů řízení některému z nich.