Okresní soud v Karviné · Rozsudek

112 C 20/2023

č. j. 112 C 20/2023-44

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-03-22 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSKIHA:2023:112.C.20.2023.1

Citované zákony (7)

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pomykaczovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 15 480 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 840 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 8 840 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. V rozsahu částky 6 640 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 18 848,75 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 15 480 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 15 480 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 640 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 15 480 Kč se zákonnými úroky z prodlení z této částky s odůvodněním, že jí byla postoupena pohledávka původního věřitele [právnická osoba] ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené s žalovaným, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 640 Kč v 52 týdenních splátkách po 320 Kč. Žalovaný však svůj dluh nesplácel řádně a včas a uhradil toliko 1 160 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Ke dni postoupení činil dluh 15 480 Kč, z toho nesplacená jistina činí 9 302,88 Kč a dlužný poplatek činí 6 177,12 Kč. Žalovaný na svůj dluh po postoupení pohledávky neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání, které bylo ve věci nařízeno, se bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] jako věřitel se zavázala poskytnout žalovanému jako dlužníkovi půjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto půjčku věřiteli vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 640 Kč, celkem tedy částku 16 640 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 320 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že v hotovosti převzal celou půjčenou částku.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy [číslo] k této smlouvě bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy byla původním věřitelem postoupena žalobkyni. Původní věřitel vyhotovil dne [datum] oznámení o postoupení pohledávky pro žalovaného, avšak nebylo prokázáno jeho odeslání žalovanému původním věřitelem.

5. Výzvou ze dne [datum] zaslanou žalovanému doporučeně dne [datum] vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného k úhradě celkové částky ve výši 35 368,92 Kč spolu s příslušenstvím představující nesplacený závazek ze smlouvy o půjčce [číslo] to do [datum] (prokázáno výzvou k plnění a podacím lístkem).

6. Ze statistických údajů vedených Českou národní bankou (systém časových řad [příjmení]) bylo zjištěno, že v únoru 2005 činila úroková sazba korunových úvěrů pro domácnosti na spotřebu s fixací sazby do 1 roku včetně 12,69 % ročně.

7. Žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla ve smyslu § 657 a následujících občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. účinného do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.) uzavřena smlouva o půjčce. Na jejím základě právní předchůdkyně žalobkyně půjčila žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku žalobkyni vrátit ve sjednaných týdenních splátkách spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 640 Kč. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný do podání žaloby uhradil na dlužnou pohledávku částku 1 160 Kč a v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný uhradil něčeho dalšího. Soud je názoru, že tzv. souhrnný poplatek ve smlouvě sjednaný v částce 6 640 Kč, představuje fakticky úrok z půjčky podle ust. § 658 odst. 1 obč. zák. Soud však má za to, že v části týkající se sjednaného úroku, je smlouva o půjčce neplatná, a to pro rozpor s dobrými mravy. Neplatnost pro rozpor s dobrými mravy upravoval jak starý občanský zákoník v ust. § 39 obč. zák., tak nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. účinný od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.) v ust. § 588 o. z., přičemž k této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Úrok, který představuje odměnu za poskytnutí půjčky, byl v daném případě sjednán ze zapůjčené částky 10 000 Kč ve výši 6 640 Kč při splácení půjčky po dobu 52 měsíců v týdenních splátkách. Tento úrok tak činí fakticky 66,4 % z celé půjčené jistiny, což několikanásobně přesahuje úroky, za které byly poskytovány půjčky či úvěry bankami na území ČR domácnostem v období sjednané půjčky při obdobné době splácení, tedy v únoru 2005. Dle údajů ČNB činila úroková sazba korunových úvěrů pro domácnosti na spotřebu s fixací sazby do 1 roku včetně 12,69 % ročně. Sjednaný úrok ve smlouvě o půjčce představující cca 66,4 % (více než pětinásobek běžných úroků) je tak odměnou nepřiměřeně vysokou a tuto je možno považovat za hraničící s lichvou a tedy odměnou sjednanou v rozporu s dobrými mravy, což nelze společensky akceptovat. V tomto případě je tedy možno ujednání o odměně, resp. úroku, posoudit jako neplatné, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Z tohoto důvodu má soud za to, že tento nárok původnímu věřiteli na sjednaný úrok (poplatek) nevznikl a v části smlouvy, kterým byl tento úrok sjednán, je smlouva absolutně neplatná. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 8 840 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou půjčkou a částkou uhrazenou žalovaným. Ve zbývající části, tj. co do částky 6 640 Kč byla žaloba zamítnuta, neboť nárok na ni vyplývá z absolutně neplatného smluvního ujednání. Žalovaný byl zavázán k úhradě částky 8 840 Kč žalobkyni, která v řízení prokázala, že jí pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek v souladu s ust. § 1879 a násl. o. z., a je tedy ve věci aktivně legitimována. Kromě tohoto byly žalobkyni přiznány úroky z prodlení z této částky, avšak až od [datum] do zaplacení. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k zaplacení dlužné částky až předžalobní výzvou žalobkyně s termínem splnění do [datum]. Nebylo totiž prokázáno odeslání oznámení původního věřitele o postoupení pohledávky, tudíž není možnost splatnost částky vázat na tento úkon. Na úroky z prodlení má žalobkyně právo dle ust. § 1970 o. z. a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. účinným ke dni vzniku prodlení žalovaného. Žalobkyně požadovala úrok dle nařízení vlády č. 163/2005 Sb., tedy ve výši reposazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů, ačkoli dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. by měla nárok na úrok zvýšený o 8 procentních bodů. Soud jí však přiznal úrok z prodlení ve výši 7,5 % ročně, neboť dle § 153 odst. 2 o. s. ř. soud nemůže návrh účastníka překročit a přisoudit tak více, než čeho se domáhal. Za dobu předchozí, tj. od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 18 848,75 Kč a od [datum] do [datum] byl požadavek žalobkyně na úrok z prodlení z celé žalované částky 16 456 Kč zamítnut jako nedůvodný (v tomto období nebyl žalovaný v prodlení) a rovněž byl zamítnut požadavek žalobkyně na úrok z prodlení z částky 6 640 Kč od [datum] nadále, neboť na něj žalobkyni nevznikl nárok z toho důvodu, že je uplatňován z částky, která byla rovněž touto žalobou zamítnuta.

8. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který měl ve věci převážný procesní úspěch, prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.