112 C 207/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pomykaczovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. V rozsahu částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, dále částky [částka], úroku ve výši 95,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úroku ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka], se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky [částka] s úrokem a zákonným úrokem z prodlení a dále částky [částka] s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované na jí určený účet úvěr ve výši [částka] a žalovaná se jej zavázala splácet spolu se sjednaným úrokem ve výši efektivní úrokové sazby 95,9 % Kč ročně formou 48 měsíčních splátek ve výši [částka] počínaje únorem 2020. Před sjednáním smlouvy o úvěru si žalobkyně ověřila, že je žalovaná schopna úvěr řádně hradit na základě dokladů o příjmech, výpisů z bankovního účtu a prohlášení dlužníka. Byly zjištěny dostatečné volné zdroje ke splácení úvěru, dále byla ověřena úvěrová historie žadatele v databázích [příjmení] a Nebankovním registru klientských informací. Žalovaná své povinnosti plynoucí ze smlouvy neplnila a na úvěr uhradila pouze dvě splátky po [částka] v únoru a březnu 2020. V důsledku prodlení žalované se splácením úvěru došlo k zesplatnění celého úvěru ke dni [datum] a žalobkyni tak vzniklo právo žádat zaplacení celé dosud nesplacené jistiny úvěru ([částka]) spolu s úroky přirostlými ke dni zesplatnění k jistině ([částka]), celkem tedy [částka], dále zaplacení smluvní pokuty sjednané pro případ prodlení s úhradou úvěru po zesplatnění ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru [částka], což za dobu od [datum] do dne vyhotovení žaloby [datum] činí [částka]. Žalobkyně dále požaduje úhradu úroku ze zbývající dlužné původní jistiny úvěru ve výši [částka] od [datum] do [datum] v nominální roční úrokové sazbě 95,9 %, což činí [částka] a od 91. den prodlení žalované, tj. od [datum] do zaplacení požaduje v souladu s ust. § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. úrok ve výši reposazby stanovené ČNB, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. 10 % ročně, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka], neboť dle smluvních ujednání je výše úroku limitována na 120 % částky, kterou má žalovaná zaplatit dle smlouvy. Z důvodu prodlení žalované požaduje žalobkyně také zákonné úroky z prodlení z částky [částka], avšak až od [datum] do zaplacení, neboť dle § 9 zákona č. 177/2020 Sb. žalobkyni od [datum] do [datum] nevzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení. K zaplacení dluhu žalobkyně žalovanou vyzvala, avšak bezvýsledně.

2. Žalovaná připustila, že měla v úmyslu úvěr platit, avšak za dva měsíce po uzavření smlouvy jí umřel přítel, ona se dostala do těžké situace, neboť neměla žádnou finanční rezervu, musela platit pohřeb a další závazky. Kromě toho se stala o dvě nezletilé děti. [příjmení] si na sebe přepsat byt, kde s přítelem bydleli a uhradit dlužné nájemné, včetně dluhu na vodu ve výši [částka]. Dluhy splácí dodnes, a pokud by musela uhradit žalobkyni dlužnou částku, pak pouze ve splátkách [částka] měsíčně.

3. Z registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru soud zjistil, že žalobkyně je v tomto seznamu vedena a povolení k činnosti poskytovat spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení získala k [datum].

4. Z předsmluvního formuláře ze dne [datum] a návrhu na uzavření o úvěru ze dne [datum] včetně Smluvních ujednání má soud za prokázáno, že žalovaná projevila zájem o to, aby jí žalobkyně poskytla spotřebitelský úvěr a v budoucnosti sjednala smlouvu o úvěru, přičemž v tomto formuláři jsou popsány základní vlastnosti spotřebitelského úvěru, a to výše úvěru [částka], doba trvání, výše celkové částky, která má být uhrazena, náklady spotřebitelského úvěru, včetně důsledků v případě opožděných plateb. Následně byla mezi účastníky sjednána smlouva o úvěru [číslo] kdy návrh na její uzavření žalovaná podepsala [datum] a žalobkyně jej přijala [datum] a tuto skutečnost oznámila žalované [příjmení] o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru [číslo] jak má soud za prokázáno z obsahu tohoto oznámení, které bylo žalované doručeno dne [datum] (prokázáno dodejkou). Současně se schvalovacím dopisem bylo žalované zasláno jedno vyhotovení smlouvy a také splátkový kalendář (tímto byl rovněž činěn důkaz a bylo z něj zjištěno, že žalovaná měla uhradit 48 splátek po [částka], které byly započítávány jednak na splátku úroku, jednak na splátku jistiny a poslední splátka měla být uhrazena [datum]). Předmětem sjednané úvěrové smlouvy byl závazek žalobkyně jako úvěrujícího poskytnout žalované jako úvěrované na její bankovní účet č. [bankovní účet] spotřebitelský úvěr ve výši [částka] na dobu 48 měsíců, který měla žalovaná splácet ve splátkách po [částka] vždy k 25. dni příslušného kalendářního měsíce, celkem měla uhradit [částka]. Zápůjční úroková sazba úvěru činila 95,90 % ročně a byla sjednána jako pevná zápůjční úroková sazba po celou dobu splácení úvěru. RPSN smlouvy činilo 151,58 % Smlouva obsahuje dále obecná ustanovení týkající se splácení úvěru, také důsledky vyplývající z prodlení klientů (viz článek 6 smlouvy, který upravuje mj. právo na smluvní pokutu ve 0,1 % denně z nové dlužné jistiny po zesplatnění úvěru a také nárok na zákonný úrok z prodlení). Současně je v článku 6.3 písm. b) smlouvy ujednáno automatické zesplatnění úvěru, jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou jakékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů. Současně byl žalovanému zaslán splátkový kalendář a vyhotovení smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalované byla částka [částka] z předmětné úvěrové smlouvy poskytnuta [datum] z účtu žalobkyně na výše uvedený bankovní účet žalované, jak má soud za prokázáno z dokladu o vyplacení úvěru z účtu žalobkyně.

5. Z hodnocení klienta ke smlouvě [číslo] má soud za prokázáno, že je zde zaznamenána analýza bonity žalované jako úvěrované pro účely poskytnutí úvěru, dle které pravidelný čistý měsíční příjem úvěrované činí [částka] s tím, že se jedná o její celkové příjmy, její výdaje činí [částka] jako výdaje na životní minimum a [částka] jako náklady na bydlení, tedy celkové výdaje činí [částka] a s rezervou [částka] má žalovaná volné zdroje ve výši [částka]. Dále je zde uvedeno, že je žalovaná nežije s nikým ve společné domácnosti, bydlí ve státním bytě a je zaměstnána u [právnická osoba], a.s. na dohodu o pracovní činnosti na dobu určitou. Zprostředkovatel úvěru doporučil poskytnout úvěr. Žalovaná při sepisu této listiny předložila občanský průkaz a také žalobkyně disponuje Dohodou o pracovní činnosti uzavřenou mezi žalovanou jako zaměstnancem a [právnická osoba] ze dne [datum], z níž soud zjistil, že je žalovaná zaměstnána u této společnosti jako telefonní obchodník a pracovní úkol byl sjednán od [datum] do [datum] v rozsahu 20 hodin týdně za ujednanou měsíční odměnu [částka] + měsíční bonusy v návaznosti na plnění měsíčních úkolů. Z výplatních lístků žalované za měsíce listopad a prosinec 2019 soud dále zjistil, že její čistý příjem činil [částka], přičemž tuto výši čistého měsíčního příjmu za poslední 3 měsíce potvrdil zaměstnavatel žalované v potvrzení ze dne [datum], jak bylo prokázáno tímto potvrzením o příjmu.

6. Dále žalobkyně předložila výpis z Nebankovního registru klientských informací, z něhož soud zjistil, že ke dni [datum] u žalované nebylo zjištěno žádné CBS skóre, je zde pouze uveden kód příznaku, v daném případě se jednalo o kód 16, kdy klientova smlouva je hodnocena jako špatná, má tedy negativní příznak. Dále byl doložen výpis záznamů z registru [příjmení], ze kterého soud zjistil, že ke dni [datum] nejsou u žalované uváděny žádné údaje o dlužných splátkách po splatnosti.

7. Z karty klienta - žalované ke smlouvě [číslo] má soud za prokázáno, že žalované byla poskytnuta na úvěr částka [částka] a byly uhrazeny dvě splátky dne [datum] a [datum].

8. Z výzev k zaplacení ze dne [datum] a [datum] má soud za prokázáno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě neuhrazených splátek [číslo] resp. 3 -5 splatných [datum], [datum] a [datum] a byla upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru, přičemž žalovaná potvrdila, že jí výzvy byly doručeny.

9. Z oznámení ze dne [datum] má soud za prokázáno, že žalobkyně sdělila žalované, že se ocitla v prodlení s úhradou splátky úvěru [číslo] o délce 65 dnů, čímž došlo tímto dnem v souladu s uzavřenou smlouvou k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících z této smlouvy a žalovaná byla vyzvána k okamžité úhradě nesplaceného úvěru, včetně běžných úroků a smluvních pokut ve výši [částka]. Ohledně odeslání této listiny žalované však žalobkyně nepředložila žádný důkaz.

10. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] zaslané žalované doporučeně téhož (prokázáno poštovním podacím archem) má soud za prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky [částka] jako nesplacené jistiny úvěru poskytnutého smlouvou [číslo] [částka s příslušenstvím] (smluvní pokuta, dlužný úrok), které je zde specifikováno s tím, že pokud tak neučiní, bude částka vymáhána soudně.

11. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud za prokázáno, že žalobkyně na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum] poskytla žalované na její bankovní účet částku [částka] a žalovaná na úvěr uhradila pouze 2 splátky po [částka], ke dni [datum] došlo k zesplatnění úvěru.

12. Žaloba je důvodná, avšak pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla sjednána smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.). Na základě této smlouvy se žalobkyně jako úvěrující zavázala, že žalované jako úvěrované poskytne na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky ve sjednaných splátkách. Úvěr byl žalované poskytnut ve sjednané výši na její bankovní účet, což nebylo žalovanou nijak zpochybněno. Žalovaná na úvěr uhradila pouze [částka]. Tuto smlouvu soud s ohledem na postavení účastníků, kdy žalobkyně vystupovala při uzavírání smlouvy v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele, považuje za smlouvu spotřebitelskou, na kterou dopadá zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru účinný od 1. 12. 2016. Bylo tedy nezbytné posoudit, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěry schopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěry schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle názoru soudu žalobkyně výše uvedené povinnosti nedostála. Žalobkyně soudu předložila pouze hodnocení klienta, které prováděl její úvěrový poradce, kde jsou uvedeny toliko údaje o pravidelném čistém příjmu úvěrované ve výši [částka], který byl doložen i dalšími listinnými důkazy, takže o jeho výši soud nepochybuje. Dle názoru soudu však nebyla prověřena pasivní stránka žalované, zejména to, jaké jsou její pravidelné výdaje zejména na bydlení, služby. Tyto listiny žalovaná nepochybně žalobkyni nepředložila a není tak zřejmé, že si žalobkyně dostatečně ověřila to, zda skutečně výdaje žalované na bydlení činí toliko [částka], jak je uvedeno v hodnocení klienta a co konkrétně představuje částka [částka] označená jako životní minimum. Tyto výdaje byly stanoveny žalobkyní pouze paušální částkou, avšak nebyly nijak doloženy či ověřeny. Rovněž v nebankovním registru klientských informací je u žalované veden tzv. negativní příznak. Pokud tedy žalobkyně dospěla k závěru, že výdaje žalované činí [částka] (+ rezerva [částka]), pak dle názoru soudu nebyly tyto běžné výdaje žalované dostatečně zjištěny a ověřeny příslušnými listinami zejména ve vztahu k nákladům na bydlení a jejich zjištěná výše neodpovídá skutečnosti. Navíc sama žalovaná uvedla, že v době sjednávání úvěru měla dvě nezletilé děti a náklady na bydlení v bytě činily cca [částka], avšak tyto skutečnosti žalobkyní zohledněny nebyly. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně dostatečně neprokázala, že by s odbornou péčí zkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením úvěrové smlouvy, a tudíž tuto smlouvu považuje za absolutně neplatnou ve smyslu ust. § 580 o. z. a § 588 o. z. pro rozpor se zákonem s tím, že se jedná o neplatnost absolutní, k níž musí soud přihlížet i bez návrhu. Žalobkyně byla poučena o nutnosti doplnit další tvrzení a předložit důkazy ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalované, avšak žádné další skutečnosti a důkazy nedoplnila. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru žalované částku [částka], pak je žalovaná jako spotřebitel povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně tak má nárok na vrácení jistiny úvěru, ponížené o plnění, které žalovaná podle téže smlouvy ke splnění povinnosti žalobkyni již poskytla. Žalovaná žalobkyni před podáním žaloby uhradila [částka] a je tedy povinna vrátit rozdíl mezi poskytnutými peněžními prostředky z neplatné smlouvy a její úhradou, tedy částku [částka]. Tato částka byla žalobkyni přiznána, a to spolu se zákonnými úroky z prodlení od [datum] do zaplacení, neboť žalovaná byla vyzvána k vrácení dlužné částky předžalobní výzvou a tato jí byla prokazatelně odeslána dne [datum] s termínem splnění do 15 dnů ode dne odeslání, tj. do [datum]. Pokud tedy žalovaná svůj závazek nesplnila, má žalobkyně ode dne následujícího právo na úroky z prodlení dle § 1970 o. z., a to ve výši stanovené Nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části, tj. co do částky [částka] se zákonnými úroky z prodlení z částky [částka] za dobu předcházejí datu [datum] (kdy žalovaná nebyla v prodlení), dále úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení přesahující zákonnou úrokovou sazbu, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. Stejně tak byla zamítnuta žaloba v částce [částka] představující smluvní pokutu a také úrok z úvěru ve výši požadované žalobou maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka], byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť nárok na tyto částky vyplývá z absolutně neplatné smlouvy.

13. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaná, která měla ve věci převážný procesní úspěch, žádné náklady řízení nepožadovala.