112 C 226/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pomykaczovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 12 300 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 900 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V rozsahu částky 7 400 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 770,55 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 207,33 Kč, s úrokem 23,72 % ročně z částky 9 472,49 Kč od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 472,49 Kč od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 572,49 Kč od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 12 300 Kč se zákonnými a smluvenými úroky z prodlení z částky 7 000 Kč. Žalobu odůvodnila tvrzením, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, IČO uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o půjčce, na základě které byly žalované téhož dne v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč, s úrokovou sazbou 23,72 % ročně sjednanou ve smluvních podmínkách, s odměnou za administrativní zpracování půjčky ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celková částka měla být uhrazena v 58 týdenních splátkách po 300 Kč do datum. Věřitel před uzavřením smlouvy o zápůjčce splnil svou zákonnou povinnost a s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě zhodnocení informací získaných od žalované včetně dokladů vyžádaných od žalované (výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva). Žalovaná však sjednané splátky neuhradila zcela, zaplatila jen 5 100 Kč. Pohledávka za žalovanou z této smlouvy byla žalobkyni postoupena společností právnická osoba IČO, která je právním nástupcem původního věřitele v důsledku fúze sloučením ke dni datum, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum a tato skutečnost byla žalované oznámena. Ke dni postoupení činila pohledávka bez příslušenství 12 300 Kč a žalovaná poté neuhradila ničeho, takže nadále dluží na jistině částku 9 472,49 Kč a na poplatku za hotovostní inkaso splátek 2 827,51 Kč, které neuhradila ani přes předžalobní výzvu. Žalobkyně kromě úhrady nesplacené jistiny požaduje také zákonné a smluvené úroky z prodlení z nesplacené jistiny.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. K jednání, které bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně ani žalovaná nedostavily. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

4. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum má soud za prokázáno, že společnost právnická osoba se dle této smlouvy zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku žalobkyni vrátit spolu s úrokem ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, s poplatkem za administrativní činnost výši 2 000 Kč a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, celkem tedy částku 17 400 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 300 Kč s tím, že první splátka bude splatná nejpozději 7. kalendářní den od uzavření smlouvy a další vždy nejpozději do konce týdenního období. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že jí peněžní prostředky byly vyplaceny v hotovosti při podpisu smlouvy.

5. Z karty zákazníka a žádosti o zápůjčku má soud za prokázáno, že tato byla sepsána dne datum a obsahuje osobní údaje žalované, údaj o tom, že je v domácnosti, má příjmy z brigád ve výši 3 500 Kč, pobírá mateřskou 3 800 Kč, přídavky na bydlení a živobytí ve výši 7 500 Kč a 3 500 Kč, celkem tedy příjmy činí 18 300 Kč, má nezaopatřené dítě (rok narození 2013), bydlí v bytě jako nájemník, kde nájemné činí 7 000 Kč, výdaje domácnosti činí 7 000 Kč a výdaje na telefon 200 Kč, celkem tedy použitelný příjem činí 4 100 Kč. Žalovaná měla k ověření předložit výplatní pásky, nájemní smlouvu, SIPO a výměr státní podpory.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek sjednané dne datum má soud za prokázáno, že touto smlouvou společnost právnická osoba postoupila žalobkyni své pohledávky za dlužníky ze smluv o půjčce a ze smluv o spotřebitelském úvěru specifikované v Seznamu pohledávek, přičemž byla postoupena i pohledávka za žalovanou z výše uvedené smlouvy, jak bylo zjištěno z tohoto seznamu.

7. Původní věřitel vyhotovil oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, v němž informoval žalovanou o postoupení pohledávky ze smlouvy o půjčce číslo žalobkyni, přičemž původní věřitel vyzýval žalovanou k úhradě částky 12 300 Kč novému věřiteli, kterým je žalobkyně, do 10 dnů od obdržení dopisu. Nebylo prokázáno odeslání tohoto dopisu žalované.

8. Z předžalobní upomínky ze dne datum zaslané žalované doporučeně dne datum (prokázáno podacím lístkem) má soud za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky 26 989,50 Kč ze smlouvy o půjčce číslo sjednané dne datum s právnická osoba, nejpozději do datum s tím, že pokud tak neučiní, bude částka vymáhána soudně.

9. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.). Dle této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala částku 10 000 Kč vrátit spolu s úrokem a poplatky tak, že celkem měla zaplatit částku 17 400 Kč ve sjednaných týdenních splátkách, přičemž dle tvrzení žalobkyně uhradila toliko 5 100 Kč a v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by uhradila něčeho dalšího. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť jí byla pohledávka za žalovanou z předmětné smlouvy postoupena ve smyslu § 1879 o. z. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků a výši poskytnuté částky (10 000 Kč) jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu ust. § 2 a 3 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 25. 2. 2013 (tj. ke dni sjednání smlouvy), musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 9 odst. 1 tohoto zákona, podle něhož je věřitel před uzavřením smlouvy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 22 odst. 5 citovaného zákona pak platí, že není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 9 zákona nesplnil. Žalobkyně tvrdila, jakým způsobem prověřoval původní věřitel úvěruschopnost žalované, avšak dle názoru soudu toto učinil nedostatečně. Z evidenční karty klienta je zřejmé, jaké doklady měl mít věřitel k dispozici, zejména výplatní pásky, výměry dávek státní sociální podpory, platby SIPO a nájemní smlouvu, avšak tyto listiny soudu předloženy nebyly. I kdyby žalovaná skutečně výši příjmů v částce 18 300 Kč žalobkyni doložila, pak je nepochybné, že z této částky nebyla schopna poskytnutou částku řádně splácet ve sjednaných splátkách po 300 Kč týdně (jde o částku minimálně 1 200 Kč měsíčně), když kromě výdajů na bydlení měla žalovaná ještě vyživovací povinnost k nezletilému dítěti a její příjmy byly převážně tvořeny dávkami státní sociální podpory, jejichž výše bývá proměnlivá. Nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by také původní věřitel nahlížel do příslušných databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalované. Dle názoru soudu tedy žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalované řádně a dostatečně, a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se jedná o neplatnost absolutní ve smyslu ust. § 580 o. z. a § 588 o. z., k níž soud přihlíží i bez návrhu. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalších důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku, přičemž toto poučení poskytuje soud zásadně při jednání. Poskytla-li proto právní předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy o zápůjčce žalované částku 10 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na její straně bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o. z., a to je žalovaná povinna vrátit. Žalovaná však před podáním žaloby již částečně plnila, a to, jak vyplývá z žalobních tvrzení, částku 5 100 Kč. Toto plnění je třeba odpočítat od částky poskytnuté žalované dle neplatné smlouvy. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 4 900 Kč (rozdíl mezi poskytnutými peněžními prostředky a úhradou). Jelikož je žalovaná se zaplacením peněžitého dluhu v prodlení, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 o. z. rovněž nárok na úrok z prodlení z částky 4 900 Kč, a to ode dne datum do zaplacení, neboť žalovaná byla prokazatelně k zaplacení dluhu vyzvána až předžalobní výzvou žalobkyně s termínem splnění do datum. Nebylo totiž prokázáno, že by žalované bylo původním věřitelem zasláno oznámení o postoupení pohledávky žalobkyni a tedy, že by se žalovaná dostala do prodlení dříve. Úroky z prodlení byly přiznány žalobkyni ve výši požadované žalobou, byť by dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. měla nárok na úrok vyšší. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně ve výši 7 400 Kč (úroky, poplatky za administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek), včetně požadovaného kapitalizovaného úroku a úroku z prodlení z těchto částek byla zamítnuta, neboť nárok na tyto částky má původ v absolutně neplatné smlouvě. Rovněž byl zamítnut požadavek žalobkyně na úroky z prodlení z částky 4 900 Kč za dobu předcházející datu datum, neboť v tomto období nebyla žalovaná s úhradou této částky v prodlení.

10. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, která měla ve věci převážný procesní úspěch (žaloba byla zamítnuta ve větší částce, než byla žalobkyni přiznána), v souvislosti s tímto řízením prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve trojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu.