112 C 230/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pomykaczovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 12 078,29 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 747,29 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 747,29 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. V rozsahu částky 2 331 Kč se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 396 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění jejího doplnění ze dne [datum] domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 12 078,29 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 747,29 Kč s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela online smlouvu k službě [anonymizováno] účet – Smlouvu o nákupním účtu, jejíž součástí byly Všeobecné obchodní podmínky pro Zákazníky a Ceník platný ke dni uzavření Smlouvy. Žalobkyně je podnikající právnickou osobou, která poskytuje zákazníkům vybraných e-shopů možnost zaplatit za zboží kupní cenu až po jeho vyzkoušení. Objednávku služby, kterou žalobkyně nabízí, lze provést na stránkách vybraného e-shopu při objednání zboží. Žalobkyně má s těmito vybranými e-shopy uzavřenou rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek, jejímž předmětem je postoupení práv e-shopů požadovat po zákazníkovi zaplacení celkové kupní ceny vzniklé na základě kupní smlouvy. Na základě smlouvy se žalobkyně zavazuje uhradit e-shopům kupní cenu za zákazníka a ten se v případě, že od kupní smlouvy neodstoupí do 14 dnů od doručení zboží, zavazuje zaplatit žalobkyni kupní cenu. Mezi účastníky byla sjednána dne [datum] smlouva o nákupním účtu, která byla žalovaným podepsána registrací na stránkách žalobkyně a právě aktivací nákupního účtu ve výši 35 000 Kč, v rámci které žalovaný poskytl veškeré identifikační údaje, odsouhlasil obsah smlouvy a veškeré smluvní podmínky podepsal kontrolním kódem pro ověření nákupního účtu, který mu byl zaslán na jeho telefonní číslo. Tím byla mezi účastníky projevena vůle uzavřít předmětnou smlouvu. Prostřednictvím svého nákupního účtu žalovaný požádal také o vystavení [anonymizováno] karty, která mu byla doručena [datum]. Žalovaný si v souvislosti s uzavřením smlouvy objednal zboží a uzavřel kupní smlouvy s několika obchodníky prostřednictvím e-shopů a objednal si u [právnická osoba] objednávky za částky 404 Kč a 36 Kč. Navíc prostřednictvím aktivované [anonymizováno] karty uskutečnil platby ve výši 9 168,31 Kč v říjnu 2019 a 1 683,65 Kč v listopadu 2019, čímž využil celkové služby žalobkyně ve výši 11 301,96 Kč. Jednotlivá měsíční vyúčtování se stala splatnými v celém rozsahu k 15. dni měsíce následujícího po uskutečnění plateb, což vyplývá ze smlouvy o nákupním účtu. Žalovaný však v termínu splatnosti tato vyúčtování řádně neuhradil, pouze částečně zaplatil měsíční vyúčtování ve výši 1 554,67 Kč. Z tohoto důvodu jeho dluh činí 9 747,29 Kč a žalobkyně požaduje úroky z prodlení ode dne následujícího po splatnosti posledního dlužného vyúčtování, tedy od [datum]. Součástí smluvních ujednání byla také povinnost uhradit poplatek z prodlení dle délky trvání prodlení, přičemž žalobkyni vznikl nárok na úhradu poplatků za prodlení za všechny smlouvy v celkové výši 2 331 Kč, kdy za prodlení s úhradou za měsíc říjen 2019 činí poplatky 1 512 Kč a s úhradou za splátky splatné v listopadu 2019 činí dluh 819 Kč. Při posuzování úvěruschopnosti žalobkyně vycházela z kopie občanského průkazu předloženého žalovaným a také prověřila žalovaného v centrální evidenci exekucí, v rejstříku [příjmení], také v insolvenčním rejstříku. Postupovala s náležitou odbornou péčí. V případě, že by však soud měl za to, že nebyla dostatečně prověřena úvěruschopnost žalovaného, žádá o posouzení nároku z titulu bezdůvodného obohacení, neboť částka, kterou žalobkyně žalovanému poskytla, byla tak poskytnuta bez právního důvodu. Dle názoru žalobkyně se nejedná o spotřebitelský úvěr a tedy o povinnosti ze zákona o spotřebitelském úvěru vyplývající, když poskytovaná služba žalovanému nepředstavuje úplatný úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání, které bylo ve věci nařízeno na den [datum], se bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluvené žalobkyně a vcházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o nákupním účtu, ze které má soud za prokázáno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému prostřednictvím nákupního účtu možnost čerpat finanční prostředky ve formě odložených plateb dle podmínek uvedených ve smlouvě, formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a všeobecných obchodních podmínkách s tím, že finanční prostředky jsou poskytovány zákazníkovi na nákupy zboží nebo služeb učiněných prostřednictvím vybraných e-shopů provozovaných jinými třetími osobami, které uzavřely s žalobkyní smlouvou o poskytování služeb. Na základě každé kladně posouzené objednávky zákazníka se žalobkyně zavazuje za zákazníka uhradit pohledávku obchodníka a zákazníkovi tak touto formou poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky v částce ve výši odpovídající dané objednávky, a to ve formě odložené platbě a zákazník se zavazuje čerpané peněžní prostředky vrátit společnosti. Čerpané peněžní prostředky se poskytují ve formě odložených plateb s tím, že po aktivaci nákupní účet je každá objednávka připsána na zákazníkův nákupní účet. Zákazník byl oprávněn čerpat peněžní prostředky ve formě odložených plateb až do výše 20 000 Kč a byl povinen uhradit peněžní prostředky za uplynulé období jednoho kalendářního měsíce vždy do 15. dne následujícího kalendářního měsíce. Ve smlouvě o nákupním účtu je stanoveno, že zákazník je povinen uhradit čerpané finanční prostředky, jejichž výši zjistí poté, co se přihlásí do svého nákupního účtu na internetových stránkách žalobkyně a tyto částky může uhradit způsobem ve smlouvě specifikovaným. Součástí ujednání byly také poplatky, kdy vedení nákupního účtu je zdarma, avšak smluvní pokuta dle článku 6 smlouvy byla sjednána dle délky prodlení s platbou čerpaných prostředků a činí 150 Kč a navyšuje se vždy o 10 % z celkové kupní ceny při prodlení delším následujících pěti dnů. Žalobkyně disponuje kopií občanského průkazu žalovaného. Práva a povinnosti vyplývající z [anonymizováno] účtu (Nákupního účtu) a dalších služeb poskytovaných žalobkyní vyplývají také z Obchodních podmínek vydaných žalobkyní k [anonymizováno] účtu platných od [datum], jakož i z podmínek Platba online platných ke dni [datum].

4. Z předávacího protokolu má soud za prokázáno, že žalovanému byla dne [datum] do vlastních rukou předána zásilka obsahující platební kartu, kterou žalovaný aktivoval dne [datum], jak má soud za prokázáno z interního výpisu žalobkyně o aktivaci [anonymizováno] karty. Žalovaný si dne [datum] objednal u [právnická osoba] [webová adresa] zboží, jehož cena činila 404 Kč a byla hrazena prostřednictvím [anonymizováno] účtu a dne [datum] zboží za 36 Kč a byla zařazena do aktuálního období listopad 2019 na [anonymizováno] účtu se splatností k [datum], jak má soud za prokázáno z těchto objednávek vystaveného na jméno žalovaného.

5. Z emailové korespondence mezi účastníky za měsíce listopad 2019 až [datum] má soud za prokázáno, že těmito emaily žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě vyúčtování za měsíce říjen 2019 a listopad 2019, které již bylo po splatnosti, a účtovala mu poplatky z prodlení v částkách v těchto emailech specifikovaných.

6. Z vyúčtování za říjen 2019 týkajícího se zákazníka, kterým je žalovaný, má soud za prokázáno, že tímto byly účtovány objednávky učiněné žalovaným u jednotlivých dodavatelských společností, a to za období od 1. října do 28. října, přičemž celková suma těchto služeb poskytnutých ve prospěch žalovaného činila 9 178,31 Kč a současně byly žalovanému vyúčtovány poplatky z prodlení a smluvní pokuta ve výši 4 254,91 Kč, takže celková cena činila 13 433,22 Kč a žalovaný již zaplatil 1 114,67 Kč, přičemž žalovaný byl vyzván k úhradě zbývající neuhrazené částky do [datum] platební kartou na zde specifikovaný účet, popř. poštovní poukázkou.

7. Z vyúčtování za listopad 2019 má soud za prokázáno, že žalovaný si objednal zboží a služby za celkovou částku 1 683,65 Kč a dále mu byly vyúčtovány poplatky z prodlení a smluvní pokuta ve výši 1 535,68 Kč. Žalovaný neuhradil ničeho, takže nedoplatek z vyúčtování za listopad 2019 činil 3 219,51 Kč a žalovaný byl vyzván k úhradě této částky do [datum].

8. Žalobkyně dále předložila výpis služeb, které byly žalovanému poskytnuty prostřednictvím [anonymizováno] karty u jednotlivých smluvních partnerů žalobkyně v období měsíce října a listopadu 2019, tak jak byly účtovány a zcela souhlasí s přehledem objednávek, které žalobkyně soudu předložila.

9. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] zaslané žalovanému doporučeně téhož dne (prokázáno podacím lístkem) vyzývala žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně žalovaného k úhradě dlužné částky 9 747,29 Kč s příslušenstvím ve výši 2 331 Kč za služby [anonymizováno], které za něj uhradila žalobkyně obchodníkům, a to do [datum].

10. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud za prokázáno tvrzení žalobkyně o tom, že mezi účastníky byla sjednána smlouva o nákupním účtu, a to v souladu se smluvními ujednáními vypracovanými žalobkyní, přičemž žalovanému byla současně pro využívání služeb nabízených žalobkyní dle výše uvedené smlouvy poskytnuta platební karta, jejíž prostřednictvím mohl žalovaný provádět nákupy u jednotlivých společností prostřednictvím internetu, resp. v e-shopech provozovaných těmito společnostmi a žalobkyně za zboží či služby objednané žalovaným za něj uhradila příslušné ceny obchodníkům, s nimiž měla sjednánu smlouvu ve vztahu k možnosti poskytovat tyto platby prostřednictvím [anonymizováno] účtu. Tuto smlouvu soud posuzuje jako smlouvu uzavřenou prostřednictvím komunikace na dálku dle § 1824 a násl. občanského zákoníku a dále jako smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2535 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný prostřednictvím této platební karty vyčerpal, resp. uskutečnil platby, které za něj fakticky uhradila žalobkyně ve výši 404 Kč přes e-shop a 9 178,31 Kč v rámci uskutečněných platebních transakcí a dále v měsíci listopadu 2019 ve výši 36 Kč přes e-shop a 1 683,65 Kč a s přihlédnutím k částce, která byla žalovaným již uhrazena ve výši 1 554,67 Kč, žalovaný žalobkyni dosud neuhradil částku 9 747,29 Kč. V řízení nebylo zpochybněno, že by žalovaný tyto služby čerpal, popř. že by jednotlivé nákupy či platby prostřednictvím internetu a právě aktivované [anonymizováno] karty neučinil. Soud však má za to, že s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu se jedná o spotřebitelský úvěr. Tuto skutečnost ostatně tvrdí žalobkyně v žalobě, jakož se ustanovení o tom, že se jedná o spotřebitelský úvěr, vyskytují i v listinách, které žalobkyně k prokázání svého nároku předložila soudu. Dle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru je možno za spotřebitelský úvěr považovat odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu poskytovanou nebo zprostředkovanou spotřebiteli. Žalovaný nepochybně jako spotřebitel dle výše uvedených smluvních ujednání měl právo na odloženou platbu, kterou za něj provedla žalobkyně. Z tohoto důvodu má soud za to, že i na tento smluvní vztah se použijí ustanovení spotřebitelského zákona, zejména ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, (stejné povinnosti vyplývaly pro věřitele z ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 25. 2. 2013 do [datum]) dle nichž je věřitel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěry schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.. Žalobkyně v žalobě uvedla, že při posuzování úvěruschopnosti vycházela z kopie občanského průkazu žalovaného a prověřila jej v centrální evidenci exekucí, v rejstříku [příjmení] i v insolvenčním rejstříku, avšak záznamem v těchto lustrací nedisponuje. Pokud však jde o další osobní a majetkové poměry žalovaného, k tomuto neoznačila žádná podstatná relevantní tvrzení a tyto neosvědčila důkazy. Dle názoru soudu tedy žalobkyně nesplnila svou povinnost vyplývající z výše uvedených ustanovení a vzhledem k tomu, že se k jednání nedostavila, nemohla být poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů k posouzení jejího nároku právě z hlediska prověřování úvěruschopnosti žalovaného při sjednávání smlouvy. Vzhledem k tomu, že však v řízení bylo prokázáno, že žalovanému bylo prostřednictvím [anonymizováno] karty poskytnuty služby ve výši 9 747,29 Kč (s přihlédnutím k dříve uskutečněné platbě žalovaným), je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit tuto částku žalobkyni, jiné povinnosti ze spotřebitelského zákona pak žalovanému nevznikají. Žalobě bylo proto vyhověno v částce 9 747,29 Kč větně úroků z prodlení z této částky ode dne splatnosti posledního vyúčtování, které bylo žalovanému prokazatelně odesláno. Na úroky z prodlení má žalobkyně nárok dle § 1970 o. z., a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V rozsahu částky 2 331 Kč byla žaloba zamítnuta, neboť se jedná o poplatky za prodlení (res. smluvní pokutu), které mají původ v absolutně neplatné smlouvě.

11. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni, která měla ve věci převážný procesní úspěch a před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění, náklady řízení náklady řízení v rozsahu 62 %, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 81 % uplatněného nároku a úspěšná v rozsahu 19 %. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 2 252 Kč a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, odměny za právní zastoupení ve výši 900 za 3 úkony dle § 14b odst. 1 písm. c) advokátního tarifu, a to za převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis tzv. formulářové žaloby po 300 Kč včetně 3 režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a 21% DPH z odměny a náhrad, tj. 252 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za doplnění žaloby ze dne [datum], neboť toto podání nebylo učiněno na výzvu soudu a tvrzení zde obsažená měla být součástí původní žaloby, tudíž náklady na tento úkon právní pomoci soud nepovažuje za účelně vynaložené. Žalovaný byl proto zavázán k úhradě částky 1 396 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.)