112 C 279/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pomykaczovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, datum narození naposledy bytem adresa žalované a žalovaného t.č. neznámého pobytu zastoupený opatrovnicí příjmení jméno příjmení sídlem adresa 2. celé jméno žalované, datum narození naposledy bytem adresa žalované a žalovaného t.č. neznámého pobytu zastoupená opatrovnicí příjmení jméno příjmení příjmení, anonymizováno. sídlem adresa o 20 670 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní 1. a 2. jsou povinni zaplatit žalobkyni částku 3 270 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 270 Kč od datum do zaplacení, a to společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci rozsudku. II. 1. žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 080 Kč od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 160 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 160 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. III. 1. žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4 828 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaní 1. a 2. jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 920 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum domáhala se žalobkyně po žalovaných 1. a 2. zaplacení částky 3 270 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení a dále po 1. žalovaném samostatně zaplacení částky 17 400 Kč se zákonnými úroky z prodlení z jednotlivých dlužných částek. Žalobu odůvodnila tvrzením, že je vlastníkem bytu číslo v domě adresa, na ul. T. G. příjmení 6 v obec, který žalovaní užívali na základě nájemní smlouvy ze dne datum v období od datum do datum a následně od datum do datum užíval předmětný byt dle nájemní smlouvy ze dne datum pouze 1. žalovaný. Žalovaným 1. a 2. vznikl nedoplatek na službách spotřebovaných v období od datum do datum v částce 3 270 Kč a tato pohledávka se stala splatnou vůči 1. žalovanému doručením výzvy k zaplacení ke dni datum a vůči 2. žalované doručením výzvy k zaplacení její opatrovnici ke dni datum 1. žalovaný řádně neuhradil předepsané nájemné, včetně předepsaných záloh na služby a za období od datum do datum dluží na těchto platbách 17 400 Kč (5 080 Kč a 2 x 6 160 Kč) a tuto částku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy.

2. Opatrovník 1. žalovaného navrhl zamítnutí žaloby, neboť mu není známo stanovisko 1. žalovaného k žalobě. Žalovaný zřejmě předmětný byt ve vlastnictví žalobkyně užíval, avšak opatrovník se nedokáže vyjádřit k časovému období jeho užívání, ani k tomu, zda bylo 1. žalovanému řádně doručeno vyúčtování služeb za předmětné období.

3. Opatrovník 2. žalované ponechal rozhodnutí na úvaze soudu, neboť se mu nepodařilo 2. žalovanou zkontaktovat. 2. žalované však nebylo doručeno vyúčtování služeb, tudíž byla zbavena možnosti obrany reklamace.

4. S ohledem na to, že žalovaní 1. a 2. jsou státními příslušníky Mongolska, je ve věci dán tzv. mezinárodní prvek a soud se musel nejprve zabývat otázkou své příslušnosti k projednání této věci. Mezi Českou republikou a Mongolskem je uzavřena dvoustranná Smlouva o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech publikovaná jako vyhl. č. 106/1978 Sb., která v čl. 37 odst. 1 stanoví, že k jednání o návrhu, který vznikl na základě smluvních závazků mezi fyzickými a právnickými osobami, je příslušný soud smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště a je příslušný i soud smluvní strany, na jejímž území má bydliště navrhovatel, pod podmínkou, že na tomto území je předmět sporu nebo majetek odpůrce, přičemž dle čl. 37 odst. 2 se účastníci závazkového právního vztahu mohou dohodnout o změně příslušnosti v těchto věcech (vyjma věcné příslušnosti). V daném případě byla mezi účastníky sjednána nájemní smlouva týkající se bytu na území České republiky, tedy majetku žalobkyně a zdejší soud je tedy k projednání sporu věcně i místně příslušný (s ohledem na poslední známé bydliště žalovaných na území ČR). Ve věci pak byl aplikován právní řád České republiky, neboť dle článku 36 odst. 1 mezinárodní smlouvy platí, že smluvní závazky mezi fyzickými osobami, jakož i mezi fyzickými a právnickými osobami, se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území byla uzavřena dohoda, pokud se její účastníci nedohodli o použití jiného právního řádu, jenž se týká závazků. Smlouva o nájmu byla uzavřena na území České republiky a dle příslušných ustanovení občanského zákoníku.

5. Ze smlouvy o nájmu bytu uzavřené dne datum mezi žalobkyní jako pronajímatelem (pod předchozí právnická osoba s.r.o.) a žalovanými 1. a 2. jako společnými nájemci má soud za prokázáno, že dle této smlouvy byl žalovaným přenechán do nájmu byt číslo o velikosti 1+2 s příslušenstvím, v budově adresa, č. or. anonymizováno, na ul. anonymizována tři slova. příjmení v obec část obce. Nájem byl sjednán na dobu určitou od datum do datum. Žalovaní se ve smlouvě zavázali hradit předepsané nájemné, a to v částce 4 449 Kč, dále zálohy na služby v částce 2 250 Kč, a to vždy do 5. dne příslušného měsíce. Následně ve vztahu ke stejnému bytu byla dne datum sjednána smlouva mezi žalobkyní a 1. žalovaným, a to na dobu od datum do datum, přičemž z této smlouvy soud zjistil, že 1. žalovaný se zavázal hradit nájemné v částce 4 449 Kč a zálohy na služby v částce 1 711 Kč, a to předem na každý měsíc, nejpozději do 20. dne příslušného měsíce.

6. Z evidenčního listu platného od datum soud zjistil, že předpis čistého nájmu za užívání bytu činil 4 449 Kč a předpis splátek na služby činil celkem 1 711 Kč měsíčně, takže celkem mělo být hrazeno 6 160 Kč.

7. Z vyúčtování služeb a plnění spojených s užíváním bytu za období od datum do datum má soud za prokázáno, že žalovaní 1. a 2. za uvedené období na předepsaných zálohách uhradili 11 250 Kč, celkové náklady na předmětný byt činily 14 521,99 Kč, takže jim vznikl nedoplatek ve výši 3 272 Kč, na který byl započten úrok z kauce ve výši 2 Kč, tudíž nedoplatek činí 3 270 Kč. Toto vyúčtování bylo 1. žalovanému zasláno doporučeně spolu s předžalobní výzvou ze dne datum a bylo mu doručeno dne datum, kdy mu byla zásilka obsahující vyúčtování služeb za rok 2019, včetně předžalobní výzvy, vhozena do jeho domovní schránky. 2. žalované byla předžalobní výzva k zaplacení částky 3 335,94 Kč představující nedoplatek z vyúčtování služeb ve výši 3 270 Kč dne datum zasílána doporučeně s tím, že zásilka se vrátila zpět s poznámkou, že žalovaná na uvedené adrese nebydlí. Tato výzva k úhradě částky 3 270 Kč s příslušenstvím byla dne datum doručena Mgr. jméno příjmení, advokátce, která byla usnesením Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 24. 5. 2021, č.j. číslo jednací, které nabylo právní moci datum, jmenována 2. žalované jako opatrovník pro doručení a převzetí výzvy k úhradě nedoplatku na službách ve výši 3 270 Kč spotřebovaných při užívání předmětného bytu za období od datum do datum, jak má soud za prokázáno z tohoto usnesení a doručenky.

8. Předžalobní výzvou ze dne datum byl 1. žalovaný kromě nedoplatku za spotřebovaných službách ve výši 3 270 Kč vyzván k úhradě částky 17 400 Kč představující čisté nájemné a zálohy na služby za období od datum do datum, celkem tedy mělo být spolu s úroky z prodlení uhrazeno 21 322,21 Kč. Zásilka byla 1. žalovanému zaslána doporučeně (prokázáno dodejkou), dne datum byla pro něj uložena na poště a po uplynutí úložní doby mu byla dne datum vhozena do domovní schránky.

9. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud za prokázáno, že žalovaní 1. a 2. byli v období od datum do datum společnými nájemci předmětného bytu dle nájemní smlouvy sjednané s žalobkyní jako pronajímatelem ve smyslu ust. § 2201 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) a dle § 2246 a § 2247 o. z. měli povinnost hradit společně a nerozdílně sjednané nájemné, jakož i platby spojené za plnění poskytované v souvislosti s užíváním bytu. Žalovaní za dobu trvání nájemního poměru, kdy byli společnými nájemci, řádně neuhradili nedoplatek z vyúčtování služeb za období od datum do datum v částce 3 270 Kč, takže je zcela oprávněn požadavek žalobkyně na úhradu této částky. Žalobkyně má také nárok na úroky z prodlení z této částky dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž úroky byly žalobkyni přiznány dle jejího žalobního požadavku od datum do zaplacení, když ve vztahu k 1. žalovanému bylo prokázáno, že mu vyúčtování služeb bylo doručeno spolu s předžalobní výzvou dne datum doručením do jeho domovní schránky. Pokud jde o 2. žalovanou, této byl pro účely doručení vyúčtování služeb za účelem nabytí jeho splatnosti ustanoven opatrovník příjmení jméno příjmení, které byla zásilka obsahující výzvu k úhradě této částky doručena datum. Vzhledem k tomu, že výzva k zaplacení této částky neměla stanovenou přesnou lhůtu k plnění, je možno dospět k závěru, že následující den měla 2. žalovaná na splnění svého závazku a pokud tak neučinila, je ode dne následujícího v prodlení. Požaduje-li žalobkyně úroky z prodlení z celé dlužné částky od datum do zaplacení po obou žalovaných, je její nárok, i pokud jde o úroky z prodlení zcela důvodný. Ve vztahu k 1. žalovanému bylo rovněž prokázáno, že v následujícím období od datum do datum užíval na základě nájemní smlouvy, kdy byl již výlučným nájemcem předmětného bytu a měl povinnost hradit předepsané nájemné včetně záloh na služby v celkové výši 6 160 Kč měsíčně. Tuto svou povinnost však za dobu trvání nájmu zcela nesplnil a nadále dle tvrzení žalobkyně dluží 17 400 Kč, přičemž v řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by uhradil něco dalšího. I v této části soud považuje žalobu za důvodnou, neboť je podstatné, že žalovaný byl uvedeném období nájemcem předmětného bytu, z čehož vyplývala jeho povinnost hradit předepsané platby nájemného a služeb. Zda jej fakticky užíval či nikoli, není podstatné. Soud tedy žalobě vyhověl i v částce 17 400 Kč včetně požadovaných úroků z prodlení, když splatnost jednotlivých předpisů nájemného, včetně záloh na služby, byla sjednána přímo v nájemní smlouvě ze dne datum tak, že se hradí předem vždy nejpozději do 20. dne měsíce, pokud jsou tedy úroky z prodlení žádány vždy od 21. dne měsíce, kdy nebyly uhrazeny jednotlivé platby, pak i tento nárok je důvodný. Ve vztahu k 1. žalovanému nebylo zapotřebí na tyto platby požadovat samostatnou výzvu k plnění. Soud tedy žalobě zcela vyhověl.

10. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaných 1. a 2. zaplatit žalobkyni účelně vynaložené náklady řízení, přičemž žalobkyně prokázala, že žalovaným zaslala rovněž předžalobní výzvu k plnění. Vzhledem k tomu, že předmětem řízení byla celková částka 20 670 Kč, byli dle poměru společného (3 270 Kč) a výlučného dluhu 1. žalovaného (17 400 Kč) k úhradě těchto nákladů řízení ze 16 % zavázáni oba žalovaní společně a nerozdílně a 1. žalovaný byl zavázán k úhradě nákladů řízení v rozsahu 84 % Náklady řízení, které žalobkyni vznikly, činí částku 5 748 Kč a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 034 Kč, odměny za právní zastoupení ve výši 2 840 Kč, když soud má za to, že odměnu advokáta je nutno přiznat podle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014 vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru (tedy návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech (jak bylo zjištěno z elektronické evidence zdejšího soudu), v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Jedná se tak o typový příklad bagatelního sporu zahájeného tzv. formulářovou žalobou, který byl opakovaně předmětem posouzení ze strany Ústavního soudu z hlediska účelnosti nákladů řízení a přiměřenosti jejich výše. Judikatura Ústavního soudu pak našla odraz v ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, která zohledňuje nižší náročnost právního zastoupení žalobců v typově vymezených řízeních, kdy jsou úkony žalobce spíše administrativního charakteru, neupírá však věřitelům jejich ústavně zaručené právo na právní pomoc ani nezbavuje procesně úspěšné žalobce práva na náhradu účelně vynaložených nákladů podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Advokát pro žalobkyni učinil tři úkony právní služby do podání žaloby, a to převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a sepis žaloby a odměna za 1 úkon činí dle § 14b odst. 1, 5 citované vyhlášky 300 Kč, tj. 900 Kč včetně 3 režijních paušálů po 100 Kč. Za další úkon právní služby, a to za účast u soudního jednání dne datum byla podle §§ 14b odst. 3 vyhlášky přiznána odměna v nesnížené výši, tj. 1 940 Kč dle § 7, 8 odst. 1 citované vyhlášky a režijní paušál 300 Kč dle §13 odst. 3 vyhlášky. Dále má advokát nárok na cestovné k jednání z obec do obec a zpět za 40 ujetých km ve výši 256 Kč určeného dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. a vzhledem k tomu, že právní zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH, má nárok i na 21 % DPH z odměny a náhrad, tj. z částky 3 896 Kč, což činí 818 Kč po zaokrouhlení. 1. žalovanému byla uložena povinnost uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 828 Kč a oběma žalovaným v částce 920 Kč společně a nerozdílně, a to k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve trojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu.