Okresní soud v Karviné · Rozsudek

112 C 294/2021

č. j. 112 C 294/2021-36

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-10-18 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSKIHA:2021:112.C.294.2021.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Karviné – pobočka v Havířově zamítl žalobu žalobkyně o náhradu částky 2 000 Kč s úroky, protože nebylo prokázáno uzavření distanční smlouvy o úvěru mezi žalovanou a původním věřitelem. Soud se opřel o § 1824 a § 2395 o. z., podle nichž nebylo možné potvrdit, že žalovaná skutečně akceptovala smlouvu prostřednictvím internetových stránek. Zároveň nebylo prokázáno, že částka 2 000 Kč byla skutečně poskytnuta žalované na její bankovní účet. Soud rozhodl, že žalobkyně nemá právní základ pro nárok, a proto žalobu zamítl jako nedůvodnou. Náhrada nákladů řízení nebyla přiznána žádnému účastníkovi.

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pomykaczovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 2 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 000 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 396,1 Kč a s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 035 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 2 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky 2 000 Kč a dále zaplacení částky 1 035 Kč. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalovaná uzavřela dne datum s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba smlouvu o úvěru, dle které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 2 000 Kč převodem na její bankovní účet. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek věřitele poté, co se žalovaná zaregistrovala na těchto stránkách a navrhované znění úvěrové smlouvy akceptovala vložením unikátního kódu. Žalovaná se zavázala uhradit úvěr v částce 2 467 Kč, tedy spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 467 Kč, do datum, avšak svůj závazek nesplnila. Pohledávku za žalovanou z této smlouvy postoupil původní věřitel žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ke dni datum, což bylo žalované oznámeno. Ke dni postoupení činila hodnota pohledávky 14 135 Kč, avšak žalobkyně požaduje pouze úhradu nesplacené jistiny ve výši 2 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 467 Kč, administrativního poplatku za odeslání upomínek žalované ve výši 568 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 396,1 Kč za dobu od datum do datum. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes předžalobní upomínku. Z důvodu jejího prodlení požaduje žalobkyně také zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny 2 000 Kč od datum (ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky) do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání konanému dne datum se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupil původní věřitel právnická osoba žalobkyni pohledávky ze smluv uzavřených se svými dlužníky, tzv. úvěrové portfolio specifikované v Příloze číslo smlouvy (tato příloha soudu předložena nebyla). Dopisem zaslaným žalované dne datum oznámil původní věřitel žalované, že závazek číslo byl postoupen žalobkyni a žalovaná byla vyzvána k úhradě celé dlužné částky k datu postoupení ve výši 14 135 Kč žalobkyni do 10 dnů od obdržení dopisu. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne datum zaslanou doporučeně byla žalovaná upomínána o úhradu dluhu ve výši 14 135 Kč ze smlouvy číslo (evidenční číslo závazku číslo). Dále soud provedl důkaz smlouvou o úvěru číslo která měla být sjednána dne datum mezi společností právnická osoba jako úvěrujícím a žalovanou jako klientem, ve které je uvedeno, že žalovaná požádala o poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy o úvěru ve výši 1 000 Kč, který jí měl být poskytnut na její bankovní účet č. bankovní účet a měl být vrácen spolu s poplatkem ve výši 257 Kč do datum Smlouva však není žalovanou podepsána. K této smlouvě měl být dne datum uzavřen dodatek, v němž je uvedeno, že žalované byl dle výše uvedené smlouvy ze dne datum poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 2 000 Kč, za který měla žalovaná zaplatit poplatek ve výši 467 Kč a dle nové žádosti žalované se navyšuje úvěr o 1 000 Kč, takže celkově činí 3 000 Kč a žalovaná uhradí poplatek za úvěr ve výši 1 000 Kč do datum. Tento dodatek není žalovanou podepsán, jsou zde pouze údaje o týkající se data a času vytvoření žádosti dne datum s uvedením jména, příjmení, osobního čísla a emailu žalované. V těchto listinách jsou uvedeny osobní údaje žalované, její jméno, rodné číslo, bydliště, číslo občanského průkazu, telefonu, adresa elektronické pošty a číslo bankovního účtu bankovní účet. Na tento bankovní účet označený byla dne datum z účtu číslo bankovní účet poukázána částka 1 000 Kč a dne datum částka 1 000 Kč.

4. V daném případě žalobkyně opírala svůj nárok o tvrzení, že její právní předchůdkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru prostřednictvím prostředku komunikace na dálku a na jejím základě měla být žalované poskytnuta částka 2 000 Kč. Dle názoru soudu však z předložených listinných důkazů nelze učinit závěr o tom, že mezi těmito účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy, respektive dodatku k ní, neboť listiny nejsou žalovanou podepsány unikátním kódem, jak tvrdí žalobkyně, popř., že by údaje o podpisu žalované na dodatku ze dne 19. 12 2016 se vztahovaly skutečně k žalované a takovýto podpis na dodatku učinila právě žalovaná. Soudu totiž nebyla předložena žádná žádost žalované o registraci či její žádost o úvěr, jak tvrdí žalobkyně ani žádné další důkazy ohledně uzavření smlouvy právě tímto způsobem. Za této situace nelze dospět k závěru, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla distančně prostřednictvím prostředků komunikace na dálku ve smyslu ust. § 1824 a § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.) uzavřena smlouva o úvěru. Navíc, v úvěrové smlouvě a dodatku k ní jsou uváděny ohledně výše úvěru zcela odlišné částky, než je tvrzeno v žalobě. Dle žalobkyně měla být žalované dle smlouvy ze dne datum poskytnuta částka 2 000 Kč, avšak z žalobkyní předložené smlouvy vyplývá, že se mělo jednat o částku 1 000 Kč. Rovněž nebylo také prokázáno to, že by bankovní účet, na který byla poukázána částka 2 x 1 000 Kč, byl skutečně bankovním účtem žalované. S ohledem na to, nebylo možno posoudit uplatněný nárok žalobkyně z jiného právního důvodu, např. z titulu vydání bezdůvodného obohacení. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení uzavření smlouvy distančně, upřesnění částky fakticky poskytnuté žalované, jakož i dalších potřebných skutečností. Soud proto žalobu zcela jako nedůvodnou zamítl.

5. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, která měla ve věci plný procesní úspěch, prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné podle § 202 odstavec 2 o. s. ř., neboť tím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 10 000 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.