112 C 318/2020

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr Petrou Pomykaczovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 10 092 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 10 092 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 092 Kč od 5. 3. 2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 11 265 Kč k rukám právního zástupce žalovaného [titul]. [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobou doručeno soudu dne 6. 10. 2020 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 10 092 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 5. 3. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tvrzením, že žalovaný je vlastníkem bytové jednotky [číslo] v bytovém domě v budově [adresa] v katastrálním území Bludovice v obci [obec] a žalobce je vlastníkem celkem 51 bytových jednotek v tomto domě. Žalovaný předmětný byt dlouhodobě neudržuje v dobrém stavu a vlivem špatných hygienických podmínek se z tohoto bytu začaly do okolních bytů šířit počátkem roku 2020 štěnice, na což si stěžovali vlastníci a nájemci okolních bytů. Z tohoto důvodu byla provedena dezinsekce v předmětném bytě, jakož i v okolních bytech [číslo] také na společné chodbě. Náklady spojené s dezinsekcí nesl žalobce, tyto činily 10 092 Kč a byly proplaceny přivolanému odborníkovi [titul]. [jméno]. Protože nešlo o ojedinělý výskyt štěnic v předmětném bytě, neboť obdobný zásah již byl proveden v roce 2018, byl žalovaný žalobcem vyzván ke sjednání nápravy a úhradě nákladů na dezinsekci, což odmítl. Žalobce jako vlastník bytu nesplnil svou povinnost vyplývající z ustanovení § 1013 odst. 1 občanského zákoníku, tedy zdržet se všeho, co v míře nepřiměřené vniká k sousedům, když svou nečinností zapříčinil imise, a podle § 2910 občanského zákoníku je povinen nahradit žalobci jako poškozenému náklady, které byl žalobce nucen vynaložit v souvislosti s porušením této zákonné povinnosti žalovaného. Žalovaný jednal přinejmenším nedbale, když navzdory výskytu štěnic v roce 2018 neprovedl hloubkovou dezinsekci včetně podlah, nadále pronajímal předmětný byt stejné nájemkyni, u které se vyskytly štěnice dříve, ani byt nekontroloval. Žalovaný, jeho právní předchůdce nebo sami uživatelé bytu již v roce 2018 hlásili výskyt štěnic, bylo s nimi v této otázce komunikováno, a tedy museli vědět, jakým způsobem má být postupováno. Pokud jde o bytový dům, není v něm založeno společenství vlastníků jednotek, žalobce vykonává správu společných částí domu na základě smlouvy o obstarání správy, provozu a oprav společných částí pozemku ze dne 5. 4. 2004, a k této smlouvě žalovaný přistoupil při převodu bytové jednotky do jeho vlastnictví ze dne 20. 6. 2019. Na žalobce nelze bez dalšího převádět zákonnou povinnost dle ust. § 57 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, neboť tato smlouva upravuje správu toliko společných prostor. Žalobce provedl dezinsekční zásah především z toho důvodu, aby ochránil svůj majetek, tedy 51 bytů a s ním spojené podíly na společných částech domu.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil s odůvodněním, že sice je vlastníkem deklarované bytové jednotky, avšak není pravdou, že by dlouhodobě neudržoval byt v dobrém stavu. Žalovaný byt pronajímá a udržuje v dobrém stavu. V prosinci 2017 byly provedeny úpravy bytu v koupelně, v kuchyni, byt byl nově vymalován, byla provedena nová podlaha v obývacím pokoji a od února 2018 byt obývá nájemkyně paní [příjmení]. V průběhu roku 2018 byl zjištěn v bytě výskyt štěnic, což bylo nahlášeno žalobci a v listopadu byl proveden postřik deratizérem. V lednu 2020 byl opětovně v bytě zjištěn paní [příjmení] výskyt štěnic a tuto skutečnost paní [příjmení] ihned žalobci oznámila. S žalobcem komunikovala matka žalovaného [jméno] [příjmení] a byla informována, že se dostaví deratizér a služba bude zdarma v rámci údržby domu. V únoru 2020 deratizér zopakoval postřik, byt byl opětovně vyčištěn a vymalován. Žalovaný žádnou povinnost vyplývající ze zákona neporušil, neodpovídá za žádnou škodu a není důvod, aby hradil náklady, které mu žalobce v plné výši předepsal. Výskyt štěnic nijak nezapříčinil, v domě je potvrzen další výskyt štěnic v jiném poschodí. Není dán ani žádný smluvní vztah mezi žalobcem a žalovaným, aby mohlo být žalobě vyhověno, neboť žalovaný nebyl nikým od žalobce informován.

3. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava, má soud za prokázáno, že na [list vlastnictví] pro katastrální území Bludovice, obec Havířov, je zapsáno vlastnické právo žalobce k bytové jednotce [číslo] v budově [adresa] včetně podílu na společných částech domu v rozsahu [číslo], dále že na [list vlastnictví] pro katastrální území Bludovice je zapsáno vlastnické právo žalobce k celkem 51 bytovým jednotkám v domech [adresa].

4. Ze zprávy [titul]. [jméno] [jméno] ze dne 18. 2. 2020 má soud za prokázáno, že tento se vyjadřoval k výskytu štěnice domácí v bytě [číslo] v domě na ulici 17. listopadu 2018 v [obec], a potvrdil výskyt štěnic dne 29. 1. 2020 v bytě [číslo] nájemnice paní [příjmení]. V tomto bytě byl proveden dezinsekční zásah, při kontrole okolních bytů nebyl výskyt prokázán, byl zde proveden preventivní zásah. Ve zprávě je uvedeno, že výskyt v bytě [číslo] byl zaznamenán i v minulosti, konkrétně v listopadu 2018. Štěnice byly nalézány v posteli dětského pokoje, na stěnách a na podlaze v parketách, a to v rozsahu desítek jedinců včetně vajíček. Byt byl ošetřen postřikem s tím, že následný postřik bude proveden cca po 14 dnech. Dne 6. 2. 2020 byl proveden opakovaný postřik společných prostor v 5. poschodí z důvodu nalezené štěnice na stěně u bytu [číslo] dne 13. 2. 2020 byl proveden celkový zásah v bytě [číslo] z důvodu nalezení jedné živé štěnice nájemníkem tohoto bytu, další štěnice nebyly nalezeny, a dne 18. 2. 2020 byl proveden opakovaný zásah v bytě [číslo] nebyly nalezeny žádné živé štěnice, pouze mrtvé na podlaze pod postelí. Dítě ani nájemnice již nebyli poštípáni. Opět byly ošetřeny i společné prostory kolem dotčených bytů. Rozsah monitoringu a zásahů [titul]. [jméno] v uvedených dnech a jednotlivých bytech byl také zaznamenán do protokolu [číslo] z něhož je zřejmé, že výskyt štěnic byl v bytě [číslo] byl proveden postřik v bytech [číslo] opakovaně v bytě [číslo] dne 18. 2. 2020, a také postřik chodby dne 6.

2. Rovněž byl proveden monitoring bytu [číslo].

5. Z faktury [číslo] splatné dne 9. 3. 2020 má soud za prokázáno, že [titul]. [jméno] [jméno] fakturoval žalobci částku 10 092 Kč za dezinsekci bytu proti štěnicím v domě na ulici 17. listopadu 18 v [obec] dle protokolu [číslo] za celkovou dezinsekci bytů 3+1, 2+1, celkem 3 byty, za průzkum a prevenci bytů dva byty 3+1, dva byty 2+1 a za dezinsekci společných prostor včetně dopravy. Žalovaný učinil nesporným, že žalobce tuto částku uhradil.

6. Z článku s názvem„ Štěnice opět v Evropě“ ze dne 20. 10. 2014 uveřejněného na webových stránkách žalobce má soud za prokázáno, že žalobce informoval své družstevníky o opakovaném výskytu štěnic v Evropě. Tento článek obsahuje popis štěnice, uvádí, kde jí možno v bytě nalézt, jakým způsobem se štěnice v bytě chová, dále o tom, že by její likvidace měla být svěřena do rukou odborníka a štěnice by měly být likvidovány za pomoci chemických prostředků. Družstevníci byli informováni, že pokud štěnice objeví v bytě, měli by neprodleně informovat předsedu samosprávy, domovníka nebo bytového technika, následně bude objednána kvalifikovaná firma na dezinsekci objektu a budou poskytnuty podrobnější informace nájemníkům, jak postupovat. Při potvrzeném výskytu na domě se vždy jedná o problém celého domu, ne pouze o problém jedné bytové jednotky, a proto je třeba brát situaci při výskytu štěnic vážně. Dále je zde uvedeno, že štěnice může přežít bez svého hostitele i několik měsíců, někteří odborníci uvádějí i dva roky.

7. Ze smlouvy o obstarání správy, provozu a oprav společných částí domu a pozemku uzavřené dne 5. 4. 2004 má soud za prokázáno, že tato byla uzavřena mezi vlastníky jednotek na ulici [ulice a číslo], [číslo], [číslo] v [obec] [část obce] jako společenství vlastníků jednotek bez právní subjektivity, kteří vystupují v této smlouvě jako příkazci, a žalobcem jako správcem, přičemž příkazci se rozhodli na shromáždění vlastníků jednotek dne 4. 3. 2004 smluvně svěřit za úplatu správci, tedy žalobci, správu, provoz a opravy společných částí budovy [adresa] v [obec] [část obce] na ulici [ulice]. Správce se zavázal vybírat zálohy určené usnesením shromáždění společenství vlastníků jednotek na pokrytí nákladů spojených se správou budovy a pozemku a zálohy na služby spojené s užíváním jednotky, a každoroční vyúčtování těchto plateb, a plnění dalších povinností, pokud vyplývají nebo vyplynou vlastníkovi jednotek ze zvláštních právních předpisů v souvislosti s jejich spoluvlastnictvím ke společným částem budovy. Dále jsou zde specifikována další práva a povinnosti správce, který je mj. povinen rozúčtovat náklady na správu, provoz a opravy společných částí budovy mezi jednotlivé vlastníky jednotek v poměru podle velikosti jejich spoluvlastnických podílů na společných částech budovy. V článku III. smlouvy jsou specifikovány povinnosti vlastníka jednotky, mj. podílet se na úhradě nákladů vynakládaných na správu budovu a pozemku v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu na společných částech budovy, a to formou záloh. Tato smlouva byla upravena dodatkem [číslo] k této smlouvě ze dne 16. 1. 2015, jehož účelem bylo přizpůsobení smlouvy o správě změně právní úpravy v souvislosti s účinností zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Je zde výslovně uvedeno, že správce vykonává výkon správy společných částí domu a pozemku ve symlu § 1189 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., a to za smluvní odměnu s tím, že povinností vlastníků je i dle tohoto dodatku platit zálohy na správu a na plnění poskytovaná spolu s užíváním jednotky a tyto náklady nesou vlastníci jednotek poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu. Žalovaný nebyl jedním z vlastníků, kteří tuto smlouvu, popř. dodatek k této smlouvě, uzavírali, avšak k této smlouvě přistoupil ke dni 20. 6. 2019. Tohoto dne byla uzavřena smlouva o bezúplatném převodu vlastnického práva k jednotce do vlastnictví člena družstva, kdy se žalovaný stal vlastníkem družstevní bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] v katastrálním území Bludovice, obec Havířov s tím, že se jedná o bytovou jednotku o velikosti dvou místností a příslušenství, a současně s převodem bytové jednotky na něj přešel spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] 000 na společných částech domu a také na pozemcích zde specifikovaných. Je zde uvedeno, že vlastníci jednotek v těchto budovách tvoří společenství vlastníků jednotek bez právní subjektivity, přičemž správu, provoz a opravy společných částí předmětné budovy a zastavěného pozemku vykonává žalobce na základě smlouvy ze dne 4. 3. 2004 včetně dodatků, a k této smlouvě žalovaný jako nový vlastník bytové jednotky přistoupil, jak má soud za prokázáno z této smlouvy.

8. Z výzvy ke zjednání nápravy a k úhradě ze dne 28. 2. 2020 má soud za prokázáno, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k úhradě částky 10 092 Kč představující náklady na likvidaci bezprostředního výskytu štěnic, jelikož zjevným epicentrem, odkud se štěnice šířily, je byt žalovaného a žalobce by nemusel tyto prostředky vynaložit v případě, že by žalovaný zajistil užívání bytu řádným způsobem. Dále vyzval žalovaného, aby zajistil, že jeho nájemci přestanou užívat byt způsobem umožňujícím výskyt štěnic, zejména aby provedl hloubkovou kontrolu bytu a zamezil jejich dalšímu výskytu, když tento byl v bytě již v listopadu 2018, a je pravděpodobné, že jsou v bytě ukryty v běžně nepřístupných místech.

9. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] má soud za prokázáno, že od září roku 2018 bydlí v bytové jednotce, jejímž vlastníkem je žalovaný, se třemi nezletilými dětmi. V lednu 2020 zjistila, že je její syn poštípaný na těle a od doktorky zjistila, že to způsobily štěnice. Celou záležitost chtěla řešit prostřednictvím domovníka, bylo jí řečeno, že vše musí žalovaný nahlásit na bytové družstvo, což ona žalovanému sdělila. Ona sama nikomu nic nehlásila. Po týdnu přišla dezinsekční firma a byt byl vystříkán. Štěnice byly zjištěny v dětském pokoji kolem oken a postele. Nebylo jich mnoho, postřik byl proveden v roce 2020 celkem 3x v bytě, který obývá, a byl proveden dle jejích informací i ve vedlejších bytech a v bytech nad a pod ní. Když oznamovala celou záležitost správci z vedlejšího domu, sdělil jí, že to bude platit žalobce a je to v rámci služeb. Před tímto zjištěným výskytem štěnic nebyla v bytě, neboť v listopadu 2019 pobývala se synem v [obec] v nemocnici, další děti byly u otce. Zřejmě v listopadu 2018 byly v bytě už jednou štěnice, ona však u toho přímo nebyla, byl u toho její manžel [příjmení] [příjmení]. Když svědkyně byt přebírala, byl po poloviční rekonstrukci, byla tam nová kuchyň a koupelna a nová plovoucí podlaha v obýváku. V dětském pokoji byly po nastěhování parkety, ale před nedávnem je svědkyně vyměnila za plovoucí podlahu. Svědkyně byt udržuje, s žalovaným komunikuje ohledně údržby bytu. Od ledna 2020 se již štěnice neobjevily, neví, že by byly někde jinde v domě.

10. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] má soud za prokázáno, že je matkou žalovaného a v letech 2008 až 2019 sama byla členem družstva. Byt byl v lednu 2018 rekonstruován, byla upravena koupelna, kuchyň, byl nově vymalován, čistý a v perfektním stav a v únoru 2018 jej předala nájemnici paní [příjmení]. Potvrdila, že v roce 2018 byl v bytě problém se štěnicemi, ale blíže si to nepamatuje. Nikdo s ní v té době o štěnicích nemluvil. Bylo o tom psáno v dopisu právního zástupce žalobce. Ohledně nákladů na dezinsekci bytu s ní jako s členkou družstva nikdo nekomunikoval. Záležitosti se štěnicemi v bytě s paní [příjmení] řešila pouze v lednu 2020, od února 2020 již žádný výskyt štěnic nebyl. Po výskytu štěnic v roce 2018 našla firmu v [obec], kde se informovala, co má dělat, aby zabránila výskytu štěnic, komunikovala s odborníkem na štěnice v roce 2019 a ten ji ujistil, že vše udělali správně. [jméno] se dočetla, že štěnice dokážou spát i více než rok. Svědkyně se o byt stará stejně tak, jako žalovaný, který se stal vlastníkem bytu v červnu 2019. Pravidelně do bytu docházejí každý měsíc, telefonují si s nájemkyní. V roce 2018 chtěl žalobce vyloučit svědkyni z družstva z toho důvodu, že jí nebylo schváleno pronajímání bytu, ale nedošlo k tomu. Následně svědkyně byt převedla na žalovaného.

11. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] má soud za prokázáno, že od roku 1992 pracuje v oboru deratizace, dezinsekce a dezinfekce, a je známým svědkyně [jméno] [příjmení], matky žalovaného. V minulosti jej kontaktovala a zjišťovala problém ohledně štěnic a on jí předal své zkušenosti. Ze svých zkušeností je mu známo, že se dezinsekce provádí v bytě, kde je zjištěn výskyt štěnic včetně bytů sousedících nad a pod tímto bytem, vzhledem k tomu, že štěnice mají tendenci migrovat. Doporučuje se větší zásah, málokdy se stane, že je zasažen pouze jeden byt, důležitý je monitoring. Nedá se přesně určit, odkud štěnice přišla a kde je výskyt konkrétního hnízda, štěnice mohou mít více hnízd. Dnes je možno štěnici donést odkudkoliv, cítí krev na 6-8 metrů a bez problémů se přemístí ke zdroji. Štěnice je schopna bez potravy přežít rok, jsou málokdy vidět, a příznakem jsou štípance na těle, pouhým okem jsou štěnice v podstatě neviditelné, je možné je vidět pouze, pokud je tam velké přemnožení. Když provádí dezinsekci, zpravidla doporučuje provést dezinsekci celých vchodů, nejen bytů sousedících s tím, kde se štěnice vyskytly. Je vhodné udělat dezinsekci celého domu včetně stupaček. Potvrdil, že se stává, že opakovaně se štěnice mohou vyskytnout na jednom místě, tomu se však zabránit nedá. Pokud by svědek viděl hnízdo, či místo s vajíčky štěnic, doporučil by takovému člověku postřik, popř. dýmovnici v kombinaci s postřikem. Není důvod odstraňovat parkety. Štěnice se většinou vyskytují v místech, kde lidé spí, není důvod vyhazovat sedačky, stačí postřik, nikoliv jednorázový, ale opakovaný. Pokud ve zprávě [titul]. [jméno] je uvedeno, že byl zaznamenán výskyt na podlaze v parketách, na posteli a na stěnách, neznamená, že to musí být ohnisko, hnízd může být více, a to i v jiných bytech. S pořádkem v bytě výskyt štěnic nesouvisí, v současné době svědek zasahuje ve velmi čistých bytech. Jediný způsob, jak se vyhnout výskytu štěnic, je prevence, což je stanoveno i v zákoně o ochraně veřejného zdraví, která ukládá povinnost majitelům bytů a domů provádět preventivní činnost.

12. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], který je členem družstva a nájemcem družstevního bytu v domě [adresa] v [obec] [část obce] a rovněž členem samosprávy žalobce, má soud za prokázáno, že se na něj obrátila paní [příjmení], která v předmětném bytě bydlí, a ptala se, co má dělat se štěnicemi v bytě. [příjmení] jako zástupce samosprávy kontaktoval vedoucí hospodářsko-technického střediska žalobce paní [příjmení], která zajistila dezinsekční firmu, a ta v domě opakovaně zasáhla. Dezinsekci prováděl odborník pan [jméno], který následně po provedení zásahu kontroloval u lidí, kde provedl zásah, jestli tam mají další výskyt štěnic. Svědek nebyl přítomen dezinsekci konkrétního bytu prováděné panem [jméno], to si pan [jméno] již zajišťoval sám se svým spolupracovníkem. V domě byla provedena dezinsekce v celém stupačkovém prostoru ve všech prostředních bytech od shora až dolů, kde byly štěnice zjištěny. V tomto domě se prováděla dezinsekce až do 8. patra, neboť výskyt byl zjištěn i v 8. patře u paní [příjmení]. To bylo loni na podzim. Nyní je v domě klid. Je mu známo, že štěnice mohou spát až 3/4 roku a pak se mohou objevit znovu. Potvrdil, že první výskyt štěnic byl v bytě na podzim roku 2018, kdy byla majitelkou bytu matka žalovaného a žalovaný se stal vlastníkem bytu až později. Už tehdy byla objednána deratizační firma. V době prvního výskytu štěnic mohla bydlet v bytě současná nájemkyně paní [příjmení]. Od bývalého předsedy družstva pana [celé jméno žalovaného] však ví, že výskyt štěnic je v několika domech žalobce. Svědek nesouhlasí s tím, aby dezinsekci, která proběhla naposledy, hradil žalobce z prostředků družstevníků, kteří mají v nájmu byty a přispívají do fondu oprav, podle něj má tyto náklady uhradit vlastník bytu, který postupoval špatně a sám si dezinsekci nezajistil. Svědkovi je známo, že v bytě se vystřídalo několik podnájemníků. O tom, že v bytě [číslo] jsou štěnice, ví od paní [příjmení], která za ním přišla jako za domovníkem a chtěla věc řešit, to bylo na podzim roku 2018. Postup si už řešil pan [jméno] sám.

13. Soud zamítl návrh na doplnění dokazování výslechem [titul]. [jméno], který by se měl vyjádřit k tomu, zda v roce 2018 informoval někoho o tom, jakým způsobem se má postupovat, a to s ohledem na to, že tento návrh byl učiněn až poté, co byla žalobci poskytnuta koncentrační lhůta a tato uplynula. Tento důkazní návrh byl učiněn opožděně a nejedná se o některou s výjimek uvedených v ust. § 118b odst. 1 o. s. ř., tedy že by tímto důkazem měla být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, nebo by se jednalo o skutečnost či důkaz, které by žalobce nemohl bez své viny včas uvést, popř. že by byl žalobce vyzván k doplnění rozhodujících skutečností, neboť o koncentraci řízení byl žalobce náležitě poučen, žaloba obsahovala všechny rozhodné skutečnosti, popř. tyto byly doplněny na výzvu soudu v zákonné lhůtě.

14. Po zhodnocení důkazy jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud za prokázáno, že žalovaný je od 20. 6. 2019 vlastníkem bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] v katastrálním území Bludovice v obci [obec] a v době předcházející byl členem družstva, respektive byla členkou družstva jeho matka [jméno] [příjmení], která členská práva k bytu na něj převedla. Žalobce je vlastníkem 51 bytových jednotek v uvedeném bytovém domě, takže v budovách [adresa] až [číslo] v [obec] [část obce] na ulici [ulice] je formálně společenství vlastníků jednotek bez právní subjektivity. Dále bylo v řízení prokázáno, že v listopadu 2018 byl v bytě žalovaného zjištěn výskyt štěnic, předmětný byt v uvedeném období obývala svědkyně [jméno] [příjmení], která věc nahlásila domovníkovi, respektive členu samosprávy a pracovnicí žalobce byla povolána dezinsekční firma, která provedla zásah. V bytě byl koncem ledna 2020 zjištěn opakovaný výskyt štěnic a opětovně byl proveden dezinsekční zásah odbornou [právnická osoba]. [jméno], přičemž náklady na tuto dezinsekci v domě činily 1 092 Kč a tyto uhradil žalobce. Při dezinsekčním zásahu byl zjištěn výskyt štěnic v bytě žalovaného, jednalo se o střední výskyt štěnic, tedy desítky jedinců + vajíčka, a dále byl zjištěn výskyt štěnic v bytě [číslo] to v menším množství. V uvedeném bytovém domě byl zjištěn výskyt štěnic také na podzim roku 2020 v 8. patře u paní [příjmení].

15. Podle § 1013 odst. 1 věty první zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat.

16. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

17. Podle § 57 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně zdraví, běžnou ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci je povinna podle potřeby provádět každá osoba, a to jako součást čištění a běžných technologických a pracovních postupů.

18. Podle § 57 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně zdraví, speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci je povinna podle potřeby ve své provozovně zajistit každá fyzická osoba, která je podnikatelem, právnická osoba a každá osoba při likvidaci původců nákaz, při zvýšeném výskytu škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů. Jde-li o obytné místnosti, pobytové místnosti a nebytové prostory nesloužící k podnikání, má povinnost podle věty první vlastník nemovitosti nebo společenství vlastníků a u nemovitosti v majetku České republiky organizační složka státu nebo příspěvková organizace, které přísluší hospodaření s ní.

19. S ohledem na výše uvedená zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobce tvrdil, že žalovaný svým zaviněným protiprávním jednáním, byť formou nedbalosti ve smyslu ust. § 2911 o. z., zapříčinil výskyt štěnic a s tím spojené náklady na jejich vyhubení, které vynaložil žalobce. V řízení však žádné nedbalostní ani úmyslné jednání žalovaného prokázáno nebylo. Soud vycházel zejména ze specifika výskytu štěnic, kdy jednoznačně, jak vyplynulo z odborného článku publikovaného žalobcem ohledně výskytu štěnic, tak z výpovědi odborníka na výskyt štěnic svědka [jméno] [příjmení], je zřejmé, že výskyt štěnic nelze minimálně v prvopočátku jejich zavlečení jakýmkoliv způsobem ovlivnit a štěnice se mohou vyskytovat i v čistých a udržovaných bytech, jsou vázány pouze na krev hostitele, nikoliv na pořádek v bytě. Při jejich zjištění není nutno likvidovat nábytek či vyměňovat parkety, je potřeba provést toliko postřik a tento opakovat až do jejich zničení. Nicméně ani při opakovaném postřiku není zaručeno, že se štěnice opětovně nevyskytne, neboť je schopna bez svého hostitele přežít řádově několik měsíců až 3/4 roku, popř. rok. V daném případě je nepochybné, že první výskyt štěnic byl v bytě žalovaného v listopadu 2018, nájemkyně bytu, respektive podnájemkyně, paní [příjmení] vše náležitě nahlásila a za součinnosti žalobce byla provedena dezinsekce tohoto bytu. Nestalo se tedy, že by bylo něco ze strany této osoby, popř. právní předchůdkyně žalovaného –jeho matky [jméno] [příjmení], cokoli zanedbáno. Svědkyně [příjmení] zpřístupnila byt a chovala se podle přesně podle toho, jak jsou družstevníci informováni na webových stránkách žalobce. Stejná byla situace po roce a dvou měsících, kdy byl opětovně ve stejném bytě výskyt štěnic zjištěn poté, co se svědkyně [příjmení] vrátila z dlouhodobé hospitalizace z nemocnice v [obec], a byt nebyl obýván nikým, neboť její děti se zdržovaly u otce. Opětovně se obrátila na domovníka a člena samosprávy a v součinnosti s ním a pracovnicí žalobce byla zajištěna dezinsekční firma, která provedla uvedený zásah. Nájemkyně bytu zpřístupnila byt, spolupracovala a dodržovala všechny pokyny, které jí [titul]. [jméno] udělil. V řízení nebyl prokázán opak. Následně již žádný výskyt štěnic v bytě prokázán nebyl, nicméně na podzim roku 2020 byl zjištěn výskyt štěnice v 8. patře bytového domu a ze svědecké výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že dle informací, které má od bývalého předsedy družstva, se štěnice vyskytují i v jiných bytových domech žalobce. Tato skutečnost je soudu známa i z obecné povědomosti, tedy že se jedná o častý, nikoli ojedinělý problém. Soud tedy má za to, že žádná zákonná povinnost, kterou by žalovaný porušil, nebyla prokázána a žalovaného tedy nestíhá povinnost k náhradě škody. Žalovaný rozhodně neporušil ust. § 1013 o. z., tedy povinnost neobtěžovat imisemi, v daném případě štěnicemi, tím, že by nevyměnil parkety, popř. neprovedl hloubkovou dezinsekci bytu včetně podlah, a že i dále pronajímal byt stejné nájemnici jako v roce 2018. Soud poukazuje na to, že je zde velký časový odstup mezi prvním a druhým výskytem štěnic, že svědek [příjmení] jednoznačně vypověděl, že není třeba parkety měnit, a naopak bylo prokázáno, že paní [příjmení] se žalobcem spolupracovala a vše včas a řádně nahlásila. Jedinou prevencí před výskytem štěnic je pravidelný preventivní postřik, což je však povinnost, kterou nelze na jakéhokoliv nájemce či vlastníka bytu klást, popř. postihovat nesplnění této prevenční povinnosti. Navíc soud poukazuje na ust. § 57 odst. 2 zákona o ochraně veřejného zdraví, který stanoví povinnost provádět speciální ochrannou dezinsekci v případě výskytu škodlivých živočichů v obytných místnostech vlastníku nemovitosti nebo společenství vlastníků. Ustanovení o této speciální povinnosti bylo do zákona o ochraně veřejného zdraví vtěleno novelou [číslo] Sb. účinnou od 1. 10. 2003. Toto zákonné ustanovení nijak nerozlišuje charakter společenství vlastníků jednotek, tedy zda by se mělo jednat o společenství vlastníků jednotek bez právní subjektivity nebo s právní subjektivitou vytvořeného dle zákona č. 72/1994 Sb. ve znění novely [číslo] Sb. či již dle nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Žádná novela zákona o ochraně veřejného zdraví týkající se případného zpřesnění povinného subjektu k desinsekci například v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku, přijata nebyla. Dle názoru soudu je smyslem a účelem výše uvedeného ustanovení chránit nemovitost celou, ať již se v ní nacházejí byty rozdělené na bytové jednotky nebo takové, které mají charakter nájemních či družstevních bytů, popř. se jedná pouze o nebytové prostory. Z logiky věci je nezbytné, aby všechny tyto náklady neslo společenství vlastníků jako celek, a to zejména s ohledem na specifičnost šíření, kdy tyto štěnice, jak je již výše uvedeno, nejsou vázány na pořádek v domě, ale jsou vázány na svého hostitele. Není tedy účelné provést dezinsekci pouze jednoho bytu s ohledem na rozsáhlou migraci štěnic, je nutné toto řešit komplexně, tedy provést dezinsekci sousedních bytů včetně společných prostor, neboť ve většině případů není možno jednoznačně říci ohnisko nákazy. Ostatně tento způsob likvidace štěnic má i žalobce uveden na svých webových stránkách, kde je výslovně uvedeno, že při potvrzeném výskytu na domě se jedná vždy o problém celého domu, nikoli jedné bytové jednotky. Z toho vyplývá, že uvedenou povinnost nese celé společenství vlastníků všech bytových jednotek, tedy jak žalobce, který vlastní 51 bytových jednotek, tak další výluční vlastníci ostatních bytových jednotek. Za situace, kdy je toto společenství vlastníků jednotek bez právní subjektivity, má soud za to, že je na místě, aby tyto činnosti vykonával žalobce jako správce uvedeného bytového fondu včetně společných částí domu a pozemku. S žalobcem mají vlastníci bytů v domě sjednánu smlouvu o správě, tato byla uzavřena již v roce 2004 mezi žalobcem a společenstvím vlastníků jednotek bez právní subjektivity a žalovaný okamžikem, kdy se stal vlastníkem bytové jednotky ke dni 20. 6. 2019, k této smlouvě přistoupil. Při převodu bytu do jeho vlastnictví bylo sjednáno, že správu v domě vykonává žalobce a žalovaný za tím účelem hradí úplatu. Soud má za to, že smlouva o správě uzavřená s žalobcem by měla být vyložena tak, že všechny činnosti, které se týkají celého domu, respektive všech bytů nacházejících se v uvedeném bytovém domě, má zajišťovat správce, kterým je tedy žalobce, a ten za uvedeným účelem vybírá zálohy nejen od členů družstva, ale rovněž od osob, které bytové jednotky vlastní. Z těchto složených záloh je pak prováděno financování správy a plnění poskytovaných spolu s užíváním jednotky. Není možno smlouvu o správě vykládat zužujícím výkladem, tedy že by se žalobce jako správce měl podílet toliko na správě společných prostor, popř. pozemku. Navíc k dezinsekci došlo i v daném případě ve společných prostorách, stupačkových systémech, takže částečně se uvedená smlouva výslovně i na tyto prostory vztahuje. Ze všech těchto důvodů má soud za to, že nebylo prokázáno, že by žalovaný porušil jakoukoliv povinnost vyplývající ze zákona na ochranu veřejného zdraví, popř. občanského zákoníku tím, že by si jako vlastník nepočínal tak, aby byl schopen fakticky zamezit vzniklé škodě, a není tedy dán předpoklad pro to, aby částku, kterou žalobce uhradil na dezinsekci, byl žalovaný povinen hradit z titulu odpovědnosti za vzniklou škodu. Jestliže náklady na dezinsekci uhradil žalobce, takto učinil zcela v souladu se zákonem, konkrétně s ust. § 57 odst. 2 zákona o ochraně veřejného zdraví jako správce společenství vlastníků jednotek při zajišťování správu domu a pozemku, která ve smyslu ust. § 1189 odst. 1 věty první o. z. zahrnuje vše, co nenáleží vlastníku jednotky a co je v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí. Proto byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta.

20. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto o povinnosti žalobce zaplatit žalovanému, který měla ve věci plný procesní úspěch, náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 11 265 Kč k rukám jeho právního zástupce [titul]. [jméno] [příjmení] (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) do tří dnů od právní moci rozsudku. Náklady sestávají z odměny za právní zastoupení ve výši 6 930 Kč za 4,5 úkonů právní služby po 1 540 Kč dle § 7, 8 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, a to za převzetí zastoupení, sepis odporu (za tento úkon byla přiznána odměna v rozsahu jedné poloviny analogicky dle § 11 odst. 2 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu), za sepis vyjádření k věci samé ze dne 7. 12. 2020 a za účast u soudních jednání ve dnech 16. 3. 2021 a 12. 5. 2021, 5 režijních paušálů po 300 Kč k těmto úkonům právní služby dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, náhrady za ztrátu času ve výši 400 Kč dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu za cestu z [obec] do [obec] a zpět k tomuto jednání v rozsahu 2 půlhodin po 100 Kč ke každému z jednání a dále cestovného ke dvěma jednáním osobním vozidlem BMW [registrační značka] ve výši 480 Kč, když cestovné k jednomu jednání určené dle vyhl. č. 589/220 Sb. činí 240 Kč. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalovaného je plátcem DPH, má nárok i na 21 % DPH z odměny a náhrad, tj. z částky 9 310 Kč, což činí 1 955 Kč po zaokrouhlení. Pokud právní zástupce žalovaného požadoval odměnu za doplnění vyjádření ze dne 14. 4. 2021, pak žádné takovéto vyjádření soudu předloženo nebylo a soud ji advokátu žalovaného nemohl přiznat.