112 C 378/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pomykaczovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 35 929 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 152 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 152 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. V rozsahu částky 9 851 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30 003 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 851 Kč od [datum] do zaplacení, částky 5 926,27 Kč a úroku ve výši 54,18 % ročně z částky 24 092,57 Kč od [datum] do [datum] ve výši 840 Kč, úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 24 092,57 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 61 257 Kč, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 30 003 Kč s úrokem a zákonným úrokem z prodlení a dále částky 5 926,27 Kč s odůvodněním, že mezi účastníky byla prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované dne [datum] na jí určený účet úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaná se jej zavázala splácet spolu se sjednaným úrokem ve výši nominální úrokové sazby 54,18 % Kč ročně a také pojištěním ve výši 198 Kč měsíčně, formou 36 měsíčních splátek ve výši 1 616 Kč počínaje listopadem 2019. Před sjednáním smlouvy o úvěru si žalobkyně ověřila, že je žalovaná schopna úvěr řádně hradit na základě dokladů o příjmech a prohlášení dlužníka. Byly zjištěny dostatečné volné zdroje ke splácení úvěru, dále byla ověřena úvěrová historie žadatele v databázích [příjmení] a Nebankovním registru klientských informací. Žalovaná své povinnosti plynoucí ze smlouvy neplnila a na úvěr uhradila pouze 3 splátky po 1 616 Kč. Před zesplatněním úvěru vzniklo z důvodu prodlení žalované žalobkyni právo na smluvní pokutu ve výši 1 497 Kč (tj. 499 Kč za každou splátku, u níž se žalovaná ocitne v prodlení) a také právo na zaplacení náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení, přičemž u žalované šlo o prodlení s 4 splátkami, takže žalobkyně požaduje částku 800 Kč. V důsledku prodlení žalované se splácením úvěru došlo k zesplatnění celého úvěru ke dni [datum] a žalobkyni tak vzniklo právo žádat zaplacení celé dosud nesplacené jistiny úvěru spolu s úroky přirostlými ke dni zesplatnění k jistině, celkem tedy 27 310,60 Kč, dále zaplacení dlužného pojištění ve výši 396Kč (2x 198 Kč), nákladů za prodlení se splátkami ve výši 800 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč za dlužné splátky do zesplatnění a ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru 27 310,60 Kč, což za dobu od [datum] do dne vyhotovení žaloby [datum] činí 5 926,27 Kč a úroku ze zbývající dlužné původní jistiny úvěru ve výši 24 092,57 Kč od [datum] do zaplacení v nominální roční úrokové sazbě 54,18 % od [datum] do [datum] a od 91. dne prodlení žalovaného, tj. od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 61 257 Kč, neboť dle smluvních ujednání je výše úroku limitována na 120 % částky, kterou má žalovaná zaplatit dle smlouvy. K zaplacení dluhu žalobkyně žalovanou vyzvala, avšak bezvýsledně.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Z registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru soud zjistil, že žalobkyně je v tomto seznamu vedena a povolení k činnosti poskytovat spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení získala k [datum]. Dodatkem [číslo] k návrhu smlouvy o úvěr u [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že tímto dodatkem žalovaná prohlásila, že hodlá podepsat a učinit poskytovateli návrh na uzavření této smlouvy a požádala, aby smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku s tím, že smluvní strany si ujednaly, že smlouva je uzavírána na žádost klienta prostřednictvím prostředků komunikace na dálku a poskytovatel před uzavřením smlouvy provedl posouzení úvěruschopnosti klienta, současně je zde specifikováno, jaké konkrétní listiny má žalovaná jako klient podepsat, zejména nabídku a smlouvu, dodatek, pojištění, prohlášení klienta, hodnocení klienta a další nezbytné listiny, a to tak, že poskytovateli zašle na zde specifikované telefonní číslo SMS zprávu, kterou vyjádří svůj souhlas s těmito dokumenty a také jedinečný kód na [číslo]. V okamžiku zaslání této SMS zprávy na telefonní číslo poskytovatele se tyto podepisované dokumenty považují za převzaté ze strany poskytovatele. Rovněž tento dodatek byl podepsán za žalovanou jedinečným kódem a byl akceptován poskytovatelem dne [datum]. Dále žalobkyně soudu předložila pravidla pro podpis na dálku smlouvou o spotřebitelském úvěru, z nichž soud zjistil, že obsahují způsob sjednávání spotřebitelského úvěru jako produkt na dálku.

4. Z předsmluvního formuláře ze dne [datum] a návrhu na uzavření o úvěru ze dne [datum] včetně Přílohy [číslo] k návrhu smlouvy o úvěru a Dodatku [číslo] k tomuto návrhu má soud za prokázáno, že žalovaná projevila zájem o to, aby jí žalobkyně poskytla spotřebitelský úvěr a v budoucnosti sjednala smlouvu o úvěru, přičemž v tomto formuláři jsou popsány základní vlastnosti spotřebitelského úvěru, a to výše úvěru 25 000 Kč, doba trvání, výše celkové částky, která má být uhrazena, náklady spotřebitelského úvěru, včetně důsledků v případě opožděných plateb. Následně byla mezi účastníky sjednána smlouva o úvěru [číslo] kdy návrh na její uzavření žalovaná podepsala dne [datum] unikátním kódem a žalobkyně jej přijala [datum] a tuto skutečnost oznámila žalované dopisem ze dne [datum], který jí byl doručen dne [datum], jak má soud za prokázáno z obsahu tohoto oznámení a dodejky. Současně se schvalovacím dopisem byl žalované zaslán splátkový kalendář, z něhož bylo zjištěno, že žalovaná měla uhradit 36 splátek po 1 616 Kč, které byly započítávány jednak na splátku úroku, jednak na splátku jistiny a měsíční úhradu za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 196 Kč měsíčně, které bylo sjednáno ve smlouvě o úvěru. Předmětem sjednané úvěrové smlouvy byl závazek žalobkyně jako úvěrující poskytnout žalované jako úvěrované spotřebitelský úvěr ve výši 25 000 Kč na dobu 36 měsíců, který měla žalovaná včetně pojištění splácet ve splátkách po 1 616 Kč vždy ke 12. dni příslušného kalendářního měsíce. Zápůjční úroková sazba úvěru činila 54,18 % ročně a byla sjednána jako pevná zápůjční úroková sazba po celou dobu splácení úvěru. RPSN smlouvy činilo 69,88 % Smlouva obsahuje dále obecná ustanovení týkající se splácení úvěru, také důsledky vyplývající z prodlení klientů (viz článek 6 smlouvy, který upravuje právo na smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se klient ocitne v prodlení o délce 30 dnů, také právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč a nárok na zákonný úrok z prodlení. Současně je v článku 6.3 písm. b) smlouvy ujednáno automatické zesplatnění úvěru, jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou jakékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů. Žalovaná dne [datum] také podepsala jedinečným kódem přihlášku do pojištění se sjednaným pojištěním 198 Kč měsíčně, tj. 13,95 % ze splátky úvěru před navýšením o úhradu pojištění, jak soud zjistil z této přihlášky a Přílohy [číslo] k návrhu na uzavření smlouvy.

5. Z hodnocení klienta ke smlouvě [číslo] má soud za prokázáno, že je zde zaznamenána analýza bonity žalované jako úvěrované pro účely poskytnutí úvěru, kdy finanční potřeba žalované činila 100 000 Kč. Dle této analýzy činí pravidelný čistý měsíční příjem úvěrované 26 959 Kč s tím, že se jedná o její celkové příjmy, její výdaje činí 3 860 Kč jako výdaje na životní minimum, 2 603 Kč jako náklady na bydlení, tedy celkové výdaje činí 6 463 Kč a žalovaná má volné zdroje ve výši 19 496 Kč. Dále je zde uvedeno, že je žalovaná svobodná, nežije s nikým ve společné domácnosti, má vlastní bydlení a je zaměstnána u společnosti [právnická osoba], přičemž z výpisů z účtu žalované č. [bankovní účet] soud zjistil, že na tento její účet jí zaměstnavatel dne [datum] poukázal částku 26 183 Kč a dne [datum] částku 28 150 Kč. Zprostředkovatel úvěru doporučil poskytnout úvěr. Částku 25 000 Kč z předmětné úvěrové smlouvy poukázala žalobkyně na výše uvedený účet žalované dne [datum], jak má soud za prokázáno z dokladu o vyplacení úvěru 6. Dále žalobkyně předložila výpis z Nebankovního registru klientských informací, z něhož soud zjistil, že ke dni [datum] u žalované bylo zjištěno CBS skóre 283, kdy jde o kategorii I. vyšší riziko, úvěr je výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán. Dále byl doložen výpis záznamů z registru [příjmení], ze kterého soud zjistil, že ke dni [datum] není u žalované žádný záznam.

7. Z karty klienta - žalované ke smlouvě [číslo] má soud za prokázáno, že žalované byla poskytnuta na úvěr částka 25 000 Kč a žalovaná uhradila ve dnech [datum], [datum] částku 1 616 Kč a dne [datum] částku 1 000 Kč a dne [datum] částku 616 Kč, celkem zaplatila 4 848 Kč.

8. Z výzev k zaplacení ze dne [datum], [datum] a [datum] soud zjistil, že tyto vyhotovila žalobkyně a vyzývala v nich žalovanou k úhradě neuhrazených splátek [číslo] byla upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru a současně jí byla vyúčtována smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou neuhrazenou splátku a účelně vynaložené náklady ve výši 200 Kč s tím, že pokud dlužnou částku neuhradí, dojde k zesplatnění celého úvěru. Nebylo prokázáno odeslání listin žalované.

9. Z oznámení ze dne [datum] má soud za prokázáno, že žalobkyně sdělila žalované, že se ocitla v prodlení s úhradou splátky úvěru [číslo] o délce 65 dnů, došlo tímto dnem v souladu s uzavřenou smlouvou k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících z této smlouvy a žalovaná byla vyzvána k okamžité úhradě nesplaceného úvěru, včetně běžných úroků, pojištění, nákladů a smluvních pokut ve výši 30 003 Kč. Ohledně odeslání této listiny žalované však žalobkyně nepředložila žádný důkaz.

10. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] zaslané žalované doporučeně téhož dne (dle výpisu z knihy podací pošty) má soud za prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k okamžité úhradě dlužné částky 30 003 Kč s příslušenstvím (smluvní pokuta, dlužný úrok, pojištění, náklady z důvodu prodlení), které je zde specifikováno s tím, že pokud tak neučiní do 15 dnů od data odeslání výzvy, bude částka vymáhána soudně.

11. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud za prokázáno, že žalobkyně na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum] poskytla žalované na její bankovní účet částku 25 000 Kč a žalovaná na úvěr uhradila 4 848 Kč.

12. Žaloba je důvodná, avšak pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla sjednána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dle ust. § 1842 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z. Na základě této smlouvy se žalobkyně jako úvěrující zavázala, že žalované jako úvěrované poskytne na jeho požádání a v její prospěch peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky a sjednané pojištění. Úvěr byl žalované poskytnut na její bankovní účet v plném rozsahu a žalovaná žalobkyni uhradila pouze 4 848 Kč. Tuto smlouvu soud s ohledem na postavení účastníků, kdy žalobkyně vystupovala při uzavírání smlouvy v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele, považuje za smlouvu spotřebitelskou, na kterou dopadá zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru účinný od 1. 12. 2016. Bylo tedy nezbytné posoudit, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle názoru soudu žalobkyně výše uvedené povinnosti nedostála. Žalobkyně soudu předložila pouze hodnocení klienta, které prováděl její úvěrový poradce, kde jsou uvedeny toliko údaje o pravidelném čistém příjmu úvěrované ve výši 26 959 Kč s tím, že k tomu byly doloženy výpisy z účtu žalované o přijetí mzdy od zaměstnavatele přibližně v této částce. Dle názoru soudu však nebyla prověřena pasivní stránka žalované, zejména to, jaké jsou její pravidelné výdaje zejména na bydlení, služby. Tyto listiny žalovaná nepochybně žalobkyni nepředložila a není tak zřejmé, že si žalobkyně dostatečně ověřila to, zda skutečně výdaje žalované na bydlení činí toliko 2 603 Kč, jak je uvedeno v hodnocení klienta a co konkrétně představuje částka 3 860 Kč označená jako životní minimum. Tyto výdaje byly stanoveny žalobkyní pouze paušální částkou, avšak nebyly nijak doloženy či ověřeny. Žalobkyně sice prováděla lustraci v nebankovním registru klientských informací a v registru [příjmení], avšak není zřejmé, jakým způsobem vyhodnotila vyšší riziko úvěru dle zjištěných údajů z NRKI. Pokud žalobkyně dospěla k závěru, že výdaje žalované činí 6 463 Kč, pak dle názoru soudu nebyly tyto běžné výdaje žalované dostatečně zjištěny a ověřeny příslušnými listinami. Žalobkyně byla poučena o nutnosti předložit důkazy ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalované, avšak žádné další důkazy nenavrhla, pouze uvedla, že i kdyby byly výdaje žalované až 3krát vyšší, i za této situace by byla žalovaná schopna úvěr splácet. S tímto se však soud neztotožňuje, a to i za situace, kdy potřeba žalované při sjednávání úvěru byla 100 000 Kč, avšak žalobkyně jí poskytla pouze 25 000 Kč. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně dostatečně neprokázala, že by s odbornou péčí zkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením úvěrové smlouvy, a tudíž tuto smlouvu považuje za absolutně neplatnou ve smyslu ust. § 580 o. z. a § 588 o. z. pro rozpor se zákonem s tím, že se jedná o neplatnost absolutní, k níž musí soud přihlížet i bez návrhu. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalované částku 25 000 Kč, žalovaná jako spotřebitel je povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně tak má nárok na vrácení jistiny úvěru, ponížené o plnění, které žalovaná podle téže smlouvy ke splnění povinnosti žalobkyni již poskytla, tedy částky 4 848 Kč. Žalobkyně tak má nárok na úhradu částky 20 152 Kč spolu s úroky z prodlení podle § 1970 o. z., které byly žalobkyni přiznány od [datum] do zaplacení, a to ve výši požadované žalobkyní, byť dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. by žalobkyně měla nárok na úrok vyšší, avšak soud je vázán návrhem a nemohl jej překročit. Žalovaná byla prokazatelně vyzvána k úhradě dlužné částky až předžalobní výzvou žalobkyně ze dne [datum] s termínem splnění do 15 dnů od odeslání, tj. do [datum]. Nebylo prokázáno, že by bylo žalované odesláno oznámení žalobkyně o zesplatnění a bylo možno jeho prodlení vázat na termín splnění uvedený v této listině. Ve zbývající části, tj. co do částky 9 851 Kč představující dlužný úrok z úvěru, včetně smluvní pokuty, jakož i nákladů na uplatnění pohledávky a pojištění se zákonnými úroky z prodlení z této částky, dále částky 5 926,27 Kč představující smluvní pokutu a také úrok z částky 24 092,57 ve výši 54,18 % ročně Kč od [datum] do [datum] ve výši 840 Kč a ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 61 257 Kč, byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť nárok na tyto částky vyplývá z absolutně neplatné smlouvy. Rovněž byl zamítnut požadavek na úrok z prodlení z přiznané částky 20 152 Kč předcházející datu 19. 11 2021, kdy žalovaná nebyla v prodlení s úhradou dlužné částky.

13. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesní úspěch a neúspěch obou účastníků byl téměř stejný a tudíž žádnému z nich náhrada nákladů řízení přiznána nebyla.