112 C 387/2022

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pomykaczovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 138 113,09 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 636 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 636 Kč od [datum] do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč s tím, že první splátka bude splatná dne [datum] a další vždy k 20. dni následujícího kalendářního měsíce, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.</b> <b>II. V rozsahu částky 125 477,09 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 49 756,08 Kč od [datum] do zaplacení a smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 47 340 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 138 113,09 Kč se smluvním a zákonným úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že s žalovaným uzavřela elektronicky dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 45 000 Kč a tento se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 38 343 Kč v 72 měsíčních splátkách po 1 158 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci. Ve smlouvě byla sjednána doplňková inkasní služba za poplatek 185 Kč měsíčně a doplňková služba PODPORA spočívající v možnosti odkladu splátek, přerušení splácení v případě úrazu, nemoci, hospitalizace nebo ztráty zaměstnání za poplatek 604 Kč měsíčně. Poplatky byly splatné spolu s měsíční splátkou úvěru a celkem tak mělo být měsíčně spláceno 1 947 Kč. Úvěr 45 000 Kč byl žalovaným čerpán tak, že částka 24 369 Kč byla vyplacena na účet žalobkyně, která byla věřitelem žalovaného z jeho předchozího závazku ze smlouvy [číslo] ze dne [datum], další částka 11 631 Kč byla vyplacena na bankovní účet žalovaného a částka 9 000 Kč byla započtena na náklady poskytovatele vynaložené na vyřízení úvěru, konkrétně na zaslání smlouvy, lustrum v evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, registru odcizených dokladů, nebankovním registru, registrech spojených s AML a na ostatní administrativní náklady poskytovatele (dle článku 4.8 smlouvy). Žalovaný uhradil pouze 12 splátek, tj. 23 364 Kč, dále však již splátkový kalendář nedodržel a dostal se do prodlení se splátkou splatnou [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu upomínkou ze dne [datum], za jejíž zaslání požaduje poplatek ve výši 300 Kč, a upomínkou ze dne [datum], za jejíž zaslání požaduje poplatek ve výši 500 Kč. Dne [datum] proto žalobkyně úvěr zesplatnila, celkový dluh činil 138 213,10 Kč a skládal se z jistiny ve výši 41 061,39 Kč, úroku ve výši 28 391,01 Kč, poplatku za inkasní služby ve výši 11 100 Kč (60 splátek po 185 Kč), poplatku za služby PODPORA ve výši 36 240 Kč (60 splátek po 247 Kč), nákladů za upomínky ve výši 800 Kč, smluvní pokuty za prodlení úvěru ve výši 82,86 Kč (tuto částku žalobou neuplatňuje), smluvních úroků za prodlení inkasní služby 7,03 Kč (tuto částku však žalobkyně nepožaduje) a smluvní pokuty za prodlení ve výši 20 530,69 Kč. V zesplatňovací výzvě žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu do [datum]. Od následujícího dne žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 62 392,08 Kč (jistina, náklady upomínání a smluvní pokuta) a smluvený úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 47 340 Kč představující cenu doplňkových služeb. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného dle podepsaného dotazníku o posouzení bonity žalovaného, a to na základě porovnání příjmů a výdajů žalovaného a způsobu plnění dosavadních dluhů. Vyžádala si proto od žalovaného oboustrannou kopii občanského průkazu, doklad o příjmech a výpis z jeho bankovního účtu. Dále vycházela z údajů v z insolvenčního rejstříku a v centrální evidenci exekucí. U žalovaného byl zjištěn příjem 14 940 Kč z jeho pracovního poměru u zaměstnavatele [právnická osoba] s tím, že jeho náklady na bydlení činily 3 000 Kč, jeho osobní náklady 6 800 Kč a měl další jednorázový závazek ve výši 997 Kč u [anonymizováno] credit. V centrální evidenci exekucí byl bez záznamu. V minulosti podstoupil insolvenci, která byla doplacena. Z nebankovního registru bylo zjištěno, že je úvěrovatelný, když při zatížení novým úvěrem sjednávaným u žalobkyně by jeho měsíční zůstatek činil 2 196 Kč se sjednanou měsíční splátkou 1 947 Kč.

2. Žalovaný potvrdil, že s žalobkyní uzavřel elektronicky smlouvu o úvěru. Uvedl, že částka, kterou po něm žalobkyně požaduje, je dle něj příliš vysoká. Po určitou dobu úvěr splácel, poté přišel z důvodu pandemie Covid o zaměstnání, musel si hledat novou práci i nové bydlení. Řešil problémy s dětmi, které má v současné době ve své péči. Tehdy o ně probíhal soud. Nezletilá dcera je narozena v roce 2012 a nezletilý syn v roce 2017. Potvrdil, že z poskytnutého úvěru byla částečně uhrazena nesplacená částka úvěru z předchozího smluvního vztahu s žalobkyní. Potvrdil, že při sjednávání úvěrové smlouvy předložil doklady o pracovním poměru, platební výměr, zřejmě i doklady o platbách nájemného. V té době však bydlel v [obec], kde nájemné činilo 8 400 Kč. Není mu známo, z jakého důvodu je jako částka nákladů na bydlení uvedena částka 3 000 Kč, ani skutečnost, že nemá žádné nezletilé děti, když v uvedeném období měl již vyživovací povinnost ke dvěma nezletilým dětem a v jejich prospěch hradil alimenty ve výši 3 000 Kč na obě děti v době, kdy byly v péči u matky. Kromě úvěru u žalobkyně měl v uvedeném období ještě další úvěry. Pro odstup času si již nepamatuje u jakých společností, avšak nesplacená výše úvěru činila do 20 000 Kč. Není mu známo, zda k úvěrům předkládal žalobkyni nějaké listiny. V současné době je žalovaný zaměstnán jako kuchař s příjmem 25 000 Kč. Výdaje na bydlení činí až 14 000 Kč, má v péči dvě nezletilé děti a matka nezletilých dětí v jejich prospěch hradí výživné v celkové výši 3 000 Kč měsíčně. Žalovaný splácí dluhy za bydlení [právnická osoba], které mu vznikly v minulé době ve výši 29 000 Kč, a to po 1 000 Kč měsíčně. Dále má výdaje na náklady spojené s návštěvou syna do školky v částce 1 000 Kč měsíčně, včetně stravného, jakož i náklady na učební pomůcky a další výdaje dcery v částce 1 000 Kč měsíčně. Žádné další závazky nemá. Byl by schopen úvěr splácet ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně.

3. Z výpisu ze seznamu nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů ke dni [datum] bylo zjištěno, že žalobkyni byla udělena licence k poskytování těchto úvěrů.

4. Z emailové korespondence mezi žalobkyní a žalovaným ze dne [datum], z žádosti žalovaného o úvěr, jakož i ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] včetně příloh k ní, bylo zjištěno, že mezi účastníky byla elektronicky sjednána smlouva o úvěru. Dle této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 45 000 Kč, a to tak, že částka 24 369 Kč měla být vyplacena na základě žádosti žalovaného ve prospěch jeho věřitele, kterým je žalobkyně, za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalovaného vůči žalobkyni ze smlouvy [číslo] ze dne [datum], přičemž tato částka byla vyplacena [datum], jak bylo zjištěno z výpisu z účtu žalobkyně s uvedením příslušného variabilního symbolu [číslo]. Další část úvěru ve výši 11 631 Kč byla vyplacena dne [datum] na účet žalovaného č. [bankovní účet], jak soud zjistil z výpisu z bankovního účtu žalobkyně u [anonymizováno] banky č. [bankovní účet]. Další část z úvěru ve výši 9 000 Kč měla být započtena na náklady poskytovatele specifikované v bodě 4.8 smlouvy, kterými jsou náklady na zaslání smlouvy ve výši 360 Kč, náklady na lustrum v centrální evidenci exekucí ve výši 60 Kč, náklady na lustrum v insolvenčním rejstříku ve výši 30 Kč, náklady na lustrum v registru odcizených dokladů ve výši 70 Kč, náklady na lustrum v registrech spojených s AML ve výši 50 Kč, náklady na lustrum v nebankovním registru ve výši 80 Kč a ostatní administrativní náklady poskytovatele ve výši 8 350 Kč s tím, že žalovaný jako spotřebitel souhlasí, aby tyto náklady byly odečteny od poskytované jistiny spotřebitelského úvěru. Žalovaný se zavázal splatit celkově poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 38 343 Kč, tedy celkem částku 83 343 Kč, a to v 72 měsíčních splátkách po 1 158 Kč měsíčně splatných vždy k 15. dni kalendářního měsíce. Ve smlouvě o úvěru jsou pro případ prodlení spotřebitele s úhradou dlužné částky v čl. V. bodu 5.3 a 5.4 jsou ujednány poplatky za upomínky (300 Kč za první upomínku a 500 Kč za druhou upomínku), právo věřitele zákonné úroky z prodlení a na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky úvěru v prodlení a také právo věřitele zesplatnit jistinu úvěru v případě neuhrazení splátek po dvou upomínkách. Strany si v příloze [číslo] smlouvy sjednaly také smlouvu o inkasní službě, dle které žalovaný souhlasil s inkasem ze svého účtu ve prospěch žalobkyně za účelem úhrady splátek, sankcí a příslušenství spotřebitelského úvěru a za tuto službu měl uhradit 13 320 Kč v měsíčních splátkách 185 Kč měsíčně splatných spolu s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. Pro případ prodlení se splácením spotřebitelského úvěru byl sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za inkaso (čl. II. bod [číslo] Přílohy [číslo]). Dále byla v Příloze [číslo] sjednána smlouva o zřízení doplňkové služby Podpora, dle které měl žalovaný možnost využít tři služby žalobkyně, a to možnost odkladu tří splátek úvěru ročně, možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě úrazu, závažného onemocnění či hospitalizace, popř. možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Za tuto službu byla sjednána částka 43 488 Kč, která měla být hrazena v měsíčních splátkách po 604 Kč splatných vždy měsíčně se splátkou spotřebitelského úvěru. I pro tuto službu byl pro případ prodlení s úhradou částek za tuto službu sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky (viz. čl. II. bod [číslo] Přílohy [číslo]). Celková splátka, kterou měl žalovaný hradit v souvislosti s touto smlouvou o úvěru, včetně smlouvou o inkasní službě a službě Podpora, činila 1 947 Kč měsíčně a žalovaný dle tvrzení žalobkyně uhradil pouze 12 splátek, tj. celkem 23 364 Kč. Příloha [číslo] smlouvy o spotřebitelském úvěru obsahuje dotazník k posouzení bonity spotřebitele, v němž je uvedeno, že je žalovaný svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, je vyučen, je zaměstnán v dělnické profesi u společnosti [právnická osoba] v hlavním pracovním poměru na dobu neurčitou, a to od roku 2017. Nevlastní žádné nemovitosti, jeho příjmy ze závislé činnosti činí 14 940 Kč, náklady na bydlení má 3 000 Kč, jako náklady na spotřebitele (představující jeho pravidelné výdaje stanovené dle metodických pokynu ČNB) je uvedena částka 6 800 Kč, dále je zde uvedeno, že splácí závazek u [anonymizováno] Credit ve výši 997 Kč. Dle těchto údajů dospěla žalobkyně vyhodnocení úvěruschopnosti k závěru, že jsou splněny podmínky pro poskytnutí úvěru žalovanému, neboť mu zůstává dostatek finančních prostředků pro jeho řádné splácení, neboť při výši předepsaných splátek úvěru s doplňkovými službami v částce 1 947 Kč, jeho měsíčních příjmech ve výši 14 940 Kč a závazcích ve výši 10 797 Kč mu k dispozici zůstává 2 196 Kč.

5. Z výpisu z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že žalovaný ke dni [datum] neměl žádné aktuálně probíhající insolvenční řízení, v minulosti vůči němu insolvence probíhala a byla ukončena dne [datum] vydáním usnesení insolvenčního soudu, kterým vzal na vědomí splnění oddlužení a osvobodil žalovaného od placení dosud neuspokojených pohledávek.

6. Z centrální evidence exekucí ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný neměl k tomuto dni žádný záznam o exekucích. Žalobkyně dále disponovala kopií občanského průkazu žalovaného a z evidence neplatných dokladů vedené Ministerstvem vnitra ČR ze dne [datum] bylo zjištěno, že doklad tohoto čísla není neplatným. Z výpisu z nebankovního registru ze dne [datum] bylo ve vztahu k žalovanému zjištěno, že jsou u něj evidovány 3 záznamy.

7. Z výplatního lístku žalovaného za měsíc říjen 2019 bylo zjištěno, že žalovaný od svého zaměstnavatele [právnická osoba] obdržel za tento měsíc výplatu ve výši 14 940 Kč čistého, z toho mu bylo střeno 960 Kč za stravu a ubytování, zálohově obdržel 10 000 Kč a na účet 3 980 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného u [právnická osoba] [bankovní účet] za měsíc listopad 2019 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu činil 1 731,32 Kč, konečný zůstatek 3 396,85 Kč a žalovanému byla na tento účet dne [datum] připsána částka 3 980 Kč od spol. [právnická osoba]

8. Z potvrzení o vyplacení úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně potvrdila žalovanému vyplacení úvěru dle smlouvy ze dne [datum] tak, že částka 24 369 Kč bude uhrazena dle jeho žádosti na úhradu závazku ze smlouvy o úvěru [číslo] vůči žalobkyni ze dne [datum], částka 11 631 Kč bude vyplacena na jeho účet č. [bankovní účet] a částka 9 000 Kč bude započtena na náklady poskytovatele specifikované v bodě 4.8 smlouvy. Dále je zde stanovena povinnost hradit splátky s uvedením variabilního symbolu výše splátek. Téhož dne žalobkyně zaslala žalovanému také potvrzení o úhradě dluhu, konkrétně o doplacení úvěru [číslo].

9. Z upomínky [číslo] ze dne [datum] zaslané žalovanému doporučeně téhož dne (dle podacího lístku) bylo zjištěno, že žalobkyně sdělila žalovanému, že zadala inkaso ke stržení platby 1 947 Kč splatné [datum] z jeho účtu, tato však nebyla realizována zřejmě z důvodu nedostatečného zůstatku na tomto účtu a žalovaný byl vyzván k úhradě této platby a byla mu vyčíslena sankce za zaslání písemné upomínky ve výši 300 Kč. Upomínkou [číslo] zaslanou žalovanému doporučeně dne [datum] (dle podacího lístku) byl žalovaný opětovně vyzván k zaplacení již splatných splátek úvěru a současně k úhradě sankce za zaslání písemné upomínky ve výši 500 Kč s poučením, že pokud dlužná částka nebude uhrazena, bude úvěr zesplatněn včetně naúčtování sankcí a smluvních pokut. Z dopisu žalobkyně ze dne [datum] zaslanému žalované doporučeně téhož dne (dle poštovního podacího archu) oznámila žalobkyně žalovanému prostřednictvím svého právního zástupce, že z důvodu neuhrazení pravidelné měsíční splátky spotřebitelského úvěru splatné [datum], a to ani po upomínkách, došlo k zesplatnění jistiny úvěru a žalovaný byl vyzván k úhradě celkové částky 138 213,10 Kč představující nesplacenou jistinu úvěru, úroky, zbylou část inkasní služby, část doplňkové služby Podpora, náklady na upomínky, na smluvní úroky z prodlení, včetně smluvní pokuty, a to do [datum].

10. Z ostatních listinných důkazů předložených žalobkyní, zejména z listin týkajících se sjednání předchozího úvěru žalovaného u žalobkyně dle smlouvy [číslo] ze znaleckého posudku [číslo] zpracovaného znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] pro posouzení podmínek žalobkyně při poskytování spotřebitelských úvěrů, Auditní zprávy produktu – spotřebitelský úvěr z pohledu ZSÚ [číslo] vypracované Institutem aplikovaného práva z.s., Metodiky a vysvětlivek k vyhodnocení úvěruschopnosti klienta vydaného žalobkyní, ze Sdělení [obec] národní banky adresované žalobkyni (jako odpověď na dotaz ve vztahu k nepravidelným výdajům, které mají být zahrnuty do analýzy úvěruschopnosti spotřebitele), jakož i z článku [právnická osoba] v tísni ze dne [datum], soud pro nadbytečnost nečiní žádná podstatná skutková zjištění, neboť se jedná o obecné informace, které se netýkají přímo smluvního vztahu mezi účastníky.

11. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud za prokázáno, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 1824 a § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Dle této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému na jeho žádost úvěr, a to tak, že na úhradu předchozího závazku žalovaného vůči žalobkyni byla poskytnuta částka 24 369 Kč, částka 11 631 Kč byla poskytnuta na bankovní účet žalovaného a částka 9 000 Kč měla být započtena na náklady žalobkyně spojené s administrativní činností při vyřizování úvěru a ověřování úvěruschopnosti žalovaného. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný uhradil 12 splátek, tj. celkem 23 364 Kč a v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný uhradil něčeho dalšího.

12. Vzhledem k tomu, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016, tj. v době uzavření smlouvy, musel se soud zabývat tím, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně v řízení tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného posoudila dostatečně, a to jednak dle údajů, které měla od žalovaného k dispozici a dále nahlédnutím do potřebných databází. Je pravdou, že žalobkyně měla k dispozici jednu výplatní pásku žalovaného prokazující jeho příjem v částce 14 940 Kč za měsíc říjen 2019, jakož i výpis z účtu žalovaného za měsíc listopad 2019 a současně provedla lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku, v rejstříku exekucí, nebankovním registru a ověřila, že se jí prokázal platným občanským průkazem. Další důkazy k posouzení úvěruschopnosti žalovaného již předloženy nebyly, vyjma dotazníku k posouzení bonity spotřebitele (Příloha [číslo] smlouvy o spotřebitelském úvěru).

13. Dle názoru soudu žalobkyně nedostatečně vyhodnotila schopnost a možnost žalovaného úvěr řádně splácet, neboť neměla dostatek pokladů pro toto posouzení, ať již k jeho příjmové stránce (zjištění příjmů žalovaného pouze za 1 měsíc předcházející datu sjednání úvěrové smlouvy soud považuje za nedostatečné), tak k jeho pasivní stránce poměrů. Náležitě nebyly prověřeny faktické výdaje žalovaného na bydlení uvedené v dotazníku v částce 3 000 Kč, ačkoli žalovaný u soudního jednání uvedl, že nájemné v uvedeném období činilo 8 400 Kč, popř. další jeho pravidelné závazky, přičemž zjistit a ověřit výši těchto výdajů není nijak obtížné (doložením nájemní smlouvy či evidenčního listu, popř. dokladů o platbách za energie a další služby). Žalobkyně rovněž kalkulovala s částkou 6 800 Kč jako náklad na spotřebitele, avšak není zřejmé, co konkrétně má tato částka zahrnovat. Byl zjištěn i další závazek žalovaného vůči jiné společnosti v částce 997 Kč, avšak není zřejmé, zda se jedná o pravidelnou měsíční splátku tohoto závazku či o nesplacenou výši závazku, přičemž žalovaný uváděl, že měl nesplacené úvěry v částce do 20 000 Kč. Soud rovněž zjistil, že žalovaný má dvě vyživovací povinnosti k nezletilým dětem, avšak tato okolnost nijak zohledněna nebyla. Sám žalovaný uvedl, že v době sjednávání úvěrové smlouvy měl vyživovací povinnost k dvěma nezletilým dětem, v jejich prospěch hradil výživné v částce 3 000 Kč a neměl důvod tuto skutečnost zapřít. Pokud žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný po uhrazení všech závazků (ve výši 10 797 Kč) má ze svých příjmů (v prokázané výši 14 970 Kč avšak pouze za 1 měsíc) k dispozici částku, z níž je schopen splácet úvěr ve splátkách po 1 947 Kč měsíčně po dobu 72 měsíců, pak s tímto se soud neztotožňuje. Je zřejmé, že úvěrem, který byl předmětem tohoto řízení, byl splácen dřívější nesplacený úvěr žalovaného u žalobkyně v částce 24 369 Kč, který byl čerpán na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum], tedy bezprostředně předcházející uzavřené smlouvy o úvěru, která je předmětem tohoto řízení. I z této skutečnosti mohla žalobkyně vyvodit odpovídající závěry o schopnosti žalovaného další poskytnutý úvěr splácet řádně. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak totiž možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovaným), nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.

14. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Podle § 87 odst. 1 věty prvé, druhé zákona o spotřebitelském úvěru je proto smlouva o úvěru neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé a k této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně žalovanému z neplatné smlouvy o úvěru fakticky poskytla částku 24 369 Kč jako úhradu jeho předchozího závazku vůči žalobkyni a částku 11 631 Kč poukázáním na bankovní účet žalovaného. Jiné plnění žalovanému poskytnuto nebylo, neboť částka 9 000 Kč měla býti odměnou pro žalobkyni za administrativní úkony a nebyla přímo poskytnuta žalovanému. Žalovaný jako spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně tak má nárok na vrácení jistiny úvěru, ponížené o plnění, které žalovaný podle téže smlouvy ke splnění povinnosti žalobkyni již poskytl. Žalovaný obdržel z neplatné smlouvy fakticky 36 000 Kč a žalobkyni před podáním žaloby uhradil 23 364 Kč, tudíž je povinen vrátit žalobkyni částku 12 636 Kč, která byla žalobkyni tímto rozhodnutím přiznána. Jelikož je žalovaný se zaplacením peněžitého dluhu v prodlení, má žalobkyně podle § 1970 o. z. rovněž nárok na úrok z prodlení z částky 12 636 Kč, a to v souladu s žalobním požadavkem ode dne [datum] do zaplacení, neboť žalovaný byl prokazatelně k zaplacení dluhu vyzván v zesplatňujícím dopise s termínem splnění do [datum]. Pokud jde o lhůtu ke splnění závazku žalovaného jako spotřebitele z neplatné smlouvy o úvěru, soud vycházel z ust. § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru, podle něhož je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. S ohledem na aktuální osobní a majetkové poměry žalovaného, který má vyživovací povinnost ke dvěma nezletilým dětem, jeho příjem činí 25 000 Kč, výdaje na bydlení 14 000 Kč a má výdaje v souvislosti s návštěvou nezletilých dětí ve školských zařízení 2 x 1 000 Kč měsíčně, splácí ještě další závazek vůči [právnická osoba] po 1 000 Kč měsíčně, má soud za to, že je možno akceptovat návrh žalovaného na to, aby přiznanou část zbývající jistiny úvěru s příslušenstvím splácel ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně, neboť tato částka odpovídá jeho aktuálním možnostem a je přiměřená, když tímto způsobem dojde k úhradě nesplacené výše úvěru ve lhůtě do jednoho roku.

15. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně, konkrétně náklady na administrativní činnost, včetně odměny za doplňkové služby, jakož i smluvní pokutu včetně smluvního úroku z prodlení a úroku z prodlení z těchto částek byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě.

16. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaný, který měl ve věci převážný procesní úspěch, žádné náklady řízení nepožadoval.