112 C 40/2026

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pomykaczovou ve věci Anonymizovaný odstavec proti Anonymizovaný odstavec o 36 809,36 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V rozsahu částky 20 050,89 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 16 622 Kč od 20. 10. 2025 do zaplacení a částky 758,47 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 25. 2. 2026 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 36 809,36 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 16 622 Kč. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi účastníky byla dne 20. 6. 2025 prostřednictvím webové stránky www.flexifin.cz uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru s úvěrovým rámcem 46 700 Kč a možností postupného čerpání. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet podle interní metodiky schválené Českou národní bankou, nahlédnutím do databází (NRKI, BRKI), insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, registru neplatných dokladů MV ČR a vycházela z příjmů a výdajů z žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek a informací získaných od žalovaného (počet členů domácnosti, příjmy, výdaje). Dle smlouvy byla žalovanému poskytnuta na jeho bankovní účet částka 16 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu spolu úrokem ve výši 1,016 % denně z nesplacené jistiny, s poplatkem za tranší úvěr ve výši 1,99 % z vyplacené tranše, poplatkem ve výši 109,80 Kč za službu „Klidné spaní“, poplatkem za službu „Presto“ ve výši 165 Kč a poplatkem za službu „Informační SMS servis“ ve výši 28,80 Kč. Z důvodu neplnění platebních povinností žalobkyně dne 19. 10. 2025 smlouvu vypověděla. Žalovaný žalobkyni dluží na jistině úvěru částku 16 000 Kč, na poplatku za vyplacení tranší úvěru 318,40 Kč, dále smluvní úrok ve výši 19 428,89 Kč, poplatek za službu Klidné spaní ve výši 109,80 Kč, za službu Presto ve výši 165 Kč za Informační SMS servis ve výši 28,80 Kč, tj. celkem 36 050,89 Kč. Dále žalobkyně požaduje dle smluvních ujednání úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky v prodlení za dobu od 21. 7. 2025 do 19. 10. 2025 ve výši 758,47 Kč a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny a poplatků, tj. z částky 16 622 Kč od 20. 10. 2025 do zaplacení. V případě, že by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobkyně přiznání jistiny jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , všeobecných obchodních podmínek platných od 1. 6. 2023 bylo zjištěno, že mezi účastníky byla dne 20. 6. 2025 sjednána smlouva, dle které se žalobkyně (jednající pod obchodní firmou , právnická osoba, .) zavázala poskytnout žalovanému úvěr jiný než na bydlení, a to formou čerpání až do výše 46 700 Kč, který lze čerpat postupně i opakovaně s tím, že se jednalo o bezúčelový úvěr se sjednanou úrokovou sazbou 1,016 % denně, dále byl sjednán poplatek za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky a další poplatky. Úvěr měl být poskytnut žalovanému na jeho bankovní účet číslo , č. účtu, . Smlouva byla podepsána žalovaným poté, co proběhlo ověření totožnosti žalovaného prostřednictvím služby BankID od společnosti , právnická osoba, . dle tohoto jeho bankovního účtu v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami (zjištěno z listin o ověření bankovní identity). Součástí smlouvy o úvěru byla příloha obsahující předpis denních splátek ve výši 168,76 Kč od 21. 6. 2025 do 13. 12. 2026.

4. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala na výše uvedený účet žalovaného dne 20. 6. 2025 částku 16 000 Kč pod variabilním symbolem. 25325416. Ze sdělení , právnická osoba, . bylo zjištěno, že žalovaný má u této banky veden účet č. , č. účtu, a dne 20. 6. 2025 na něj byla připsána částka 16 000 Kč s uvedeným variabilním symbolem.

5. Z listiny označené jako Identifikovatelné příjmy soud zjistil, že žalobkyně ověřila čistý měsíční příjem žalovaného prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce a tento příjem činil částku 30 378 Kč.

6. Z listiny označené Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, . soud zjistil, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti vycházela z toho, že žalovaný žije v domácnosti s další 1 osobou, z tohoto jeden člen domácnosti měl příjem, jeho pravidelné měsíční výdaje na půjčky činily 3 000 Kč, na bydlení 11 420 Kč, další zbytné výdaje 8 500 Kč, ověřený měsíční příjem činil 30 378 Kč (uvedený spotřebitelem 35 000 Kč), při vypočítaných minimálních výdajích ve výši 16 020 Kč činil disponibilní příjem žalovaného 14 300 Kč.

7. Z výzvy k úhradě ze dne 28. 1. 2026 zaslané žalovanému dne 30. 1. 2026 (dle podacího lístku) soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 38 718,43 Kč ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 20. 6. 2025 do tří dnů.

8. Z ostatních důkazů předložených žalobkyní (informace pro spotřebitele, souhlas se zpracováním osobních údajů, údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, Obecné principy posuzování a filozofie společnosti) soud s ohledem na závěry níže uvedené nečiní žádná skutková zjištění.

9. Žaloba je důvodná, avšak pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána smlouva o revolvingovém úvěru prostřednictvím webové stránky žalobkyně, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku ve smyslu ust. § 1820 a § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.). Dle této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému na jeho požádání finanční prostředky ve výši 16 000 Kč na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s úroky a poplatky, přičemž v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný něčeho uhradil.

10. Vzhledem k tomu, že s ohledem na postavení účastníků se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně v žalobě tvrdila, jakým způsobem prověřovala úvěruschopnost žalovaného, avšak toto její tvrzení nebylo nijak prokázáno. Ke zjištění příjmů žalovaného předložila pouze výpis o posouzení ze svého interního systému, nijak neautorizovaný žalovaným. Tvrzený příjem (ať již ve výši 30 378 Kč měsíčně nebo 35 000 Kč měsíčně) nebyl doložen, výdaje taktéž nebyly doloženy, žalobkyně vycházela pouze z údajů sdělených žalovaným, které však nijak neověřila, zejména pokud jde o výdaje na bydlení či jeho další závazky. Rovněž nebylo prokázáno, že by žalovaného lustrovala ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Ohledně této lustrace nebyly soudu předloženy žádné doklady či listiny.

11. Žalobkyně se k soudnímu jednání nedostavila, a proto nemohla být poučena o potřebě navrhnout důkazy ve vztahu k prokázání jejího tvrzení o řádném prověření úvěruschopnosti žalovaného způsobem tvrzeným v žalobě, když toto poučení soud ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. poskytuje zásadně u jednání.

12. S ohledem na výše uvedené je možno učinit závěr, že žalobkyně nedostála své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného při sjednávání úvěrové smlouvy a tato je podle § 87 odst. 1 věty prvé, druhé zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona, přičemž se jedná o neplatnost absolutní, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že na základě neplatné smlouvy žalobkyně vyplatila žalovanému 16 000 Kč a žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho, je povinen v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 věty třetí citovaného vrátit žalobkyni částku 16 000 Kč, a to v době přiměřené jeho možnostem. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Pokud jde o splatnost přiznané částky, tuto určil soud v běžné zákonné lhůtě, tj. do 3 dnů od právní moci rozsudku. Protože byla splatnost nesplacené jistiny určena soudem, a to do budoucna, dlužník se nemohl doposud dostat do prodlení. Žalobou uplatněná pohledávka ze strany žalobkyně doposud není dospělá ve smyslu stanovení § 1970 o. z., a proto nemá žalobkyně právo na úroky z prodlení. Z tohoto důvodu byla žaloba co do požadavku žalobkyně na úroky z prodlení zamítnuta, stejně tak jako v části týkající se dalších uplatněných nároků (úroky, poplatky, smluvní pokuta), neboť se jedná o nároky vyplývající z absolutně neplatné smlouvy.

13. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť převážně procesně úspěšnému žalovanému prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly.