112 C 42/2026

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pomykaczovou ve věci Anonymizovaný odstavec proti Anonymizovaný odstavec o 90 064,37 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 89 066,37 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V rozsahu částky 998 Kč s kapitalizovaným úrokem za dobu od 16. 9. 2024 do 14. 4. 2025 ve výši 8 038,95 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení od 16. 9. 2024 do 14. 4. 2025 ve výši 95,5 Kč, s úrokem 21,9 % ročně z částky 89 066,37 Kč od 17. 7. 2025 do 15. 10. 2025, s úrokem 12 % ročně z částky 89 066,37 Kč od 16. 10. 2025 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 89 066,37 Kč od 17. 7. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 11 670 Kč rukám právní zástupkyně žalobkyně , Jméno advokátky, , do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 21. 11. 2025 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 90 064,37 Kč s obchodními úroky a zákonnými úroky z prodlení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalovaný dne 16. 9. 2024 uzavřel s , právnická osoba, . smlouvu o půjčce, dle níž poskytla banka žalovanému úvěr ve výši 90 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v 84 měsíčních splátkách po 2 103 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 21,9 % ročně a dalšími poplatky. Protože však žalovaný svou povinnost neplnil, banka ke dni 14. 4. 2025 úvěr zesplatnila. Pohledávku za žalovaným postoupila banka nejprve společnosti I-Xon a.s. a tato společnost ji postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 7. 2025. Žalobkyně proto požaduje po žalovaném úhradu nesplacené jistiny úvěru ve výši 89 066,37 Kč, úhradu poplatků ve výši 998 Kč za odeslání výzvy k úhradě dle ceníku původního věřitele (2 x 499 Kč), dále požaduje kapitalizovaný úrok za dobu od 16. 9. 2023 do 14. 4. 2025 ve výši 8 038,95 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za dobu od 16. 9. 2024 do 14. 4. 2025 ve výši 95,5 Kč, obchodní úrok ve výši 21,9 % ročně z dlužné jistiny úvěru od 17. 7. 2025 do 15. 10. 2025 a od 16. 10. 2025 do zaplacení ve výši 12 % ročně a také zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny úvěru od 17. 7. 2025 do zaplacení. Původní věřitel při sjednávání smlouvy posoudil úvěruschopnost žalovaného dle údajů poskytnutých žalovaným v rozsahu dostatečné a přiměřené povaze, délce, výši a rizikovosti úvěrů a také kontroloval veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména v bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku, databázi , právnická osoba, . Také posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr dle automatizovaných modelů, které vycházejí z disponibilní částky odvozené od částek životního minima a počítal i s částkou normativních nákladů na bydlení. Při zkoumaní úvěruschopnosti nebyla původním věřitelem zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila.

2. Žalovaný se nevyjádřil k žalobě a k nazřenému jednání se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne 16. 9. 2024 podepsaného žalovaným elektronicky (dle doložených certifikátů), včetně akceptace tohoto návrhu ze stejného dne, bylo zjištěno, že mezi žalovaným a , právnická osoba, . byla sjednána smlouva o půjčce ve výši 90 000 Kč, která měla být splacena se zápůjční úrokovou sazbou 21,9 % ročně v 84 měsíčních splátkách po 2 103 Kč, celkem mělo být zaplaceno 176 609,04 Kč. První splátka měla být splatná 16. 10. 2024 a půjčka měla být žalovanému poskytnuta na účet č. , č. účtu, . Žalovaný poskytl bance také kopii svého občanského průkazu.

4. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti žalovaného jako klienta, včetně listiny o posouzení žádosti ze dne 16. 9. 2024 bylo zjištěno, že pro účely spotřebitelského neúčelového úvěru ve výši 90 000 Kč nebylo provedeno manuální schválení, jednalo se o předschválenou nabídku, kdy při posuzování úvěruschopnosti klienta bylo využito standardních schvalovacích postupů a bylo zjištěno, že žalovaný není evidován v insolvenčním rejstříku, nebyly u něj zjištěny neplatné doklady, na interním blacklistu nemá žádný záznam, v Solusu nebyl zjištěn aktuálně dluh po splatnosti a v BRKI/NRKI byl bez negativního záznamu, měl pouze pozitivní úvěrovou historii. Celkové rizikové vyhodnocení klienta bylo dle interního postupu stanoveno na úroveň třídy D, která odpovídá pravděpodobnost splacení úvěru 97,67 %. Ohledně žalovaného bylo zjištěno, že v žádosti o půjčku je uvedeno, že je svobodný, žije v jiném typu bydlení, má základní vzdělání, je zaměstnán s příjmem 36 000 Kč, deklarované výdaje na bydlení včetně hypotéky činily 2 000 Kč, na živobytí 5 000 Kč, rodinné náklady a ostatní 0 Kč. Byly zjištěny splátky na nezajištěných kontraktech ve výši 20 578 Kč a splátky započítané na revolvingové produkty 230 Kč, celkem tedy 20 808 Kč. Z důvodu obezřetnosti banka výdaje deklarované v žádosti navýšila na celkovou částku 32 674 Kč, z toho na splátky půjček 20 808 Kč, výdaje na bydlení 5 140 Kč, na živobytí 6 166 Kč a na ostatní výdaje 560 Kč. Výsledná platební kapacita žadatele v době žádosti činila 3 326 Kč a banka dospěla k závěru, že je žalovaný schopen úvěr splácet, neboť na splátku nové půjčky a nepředvídané výdaje zbývá klientovi celkem 3 326 Kč.

5. Z výpisu z běžného účtu číslo , č. účtu, za období od dubna 2024 do srpna 2024 vedeného na jméno žalovaného bylo zjištěno ve všech měsících byl zůstatek tohoto účtu kladný, společností , právnická osoba, . na tento účet poukazovala žalovanému mzdu v rozmezí od 34 418 Kč do 38 830 Kč. Dále bylo zjištěno, že kromě této mzdy jsou mu připisovány částky od jiných osob v částkách do 1 000 Kč a z účtu označeného , Jméno žalovaného, číslo , č. účtu, částky v několika desítkách tisíc několikrát měsíčně. Ke dni 30. 8. 2024 je vyčíslen zůstatek úvěru vedený na úvěrovém účtu číslo , hodnota, v nesplacené jistině 872 472,12 Kč se zbývajícími 117 řádnými splátkami. Dále jsou zde evidovány platby prostřednictvím internetu, karty a výběry z bankomatu, jakož i příchozí částky z jiných úvěrů (například 21. 5. 2024 , právnická osoba, 10 100 Kč a 21. 5. 2024 čerpání úvěru 32 218,31 Kč).

6. Z mimořádného výpisu z bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od 1. 1. 2020 do 6. 8. 2025, jakož i z výpisu z Minutové Půjčky soud zjistil, že částka 90 000 Kč byla na tento účet připsána dne 16. 9. 2024 a na Minutovou půjčku bylo dne 16. 10. 2024 uhrazeno 460,50 Kč, dne 16. 11. 2024 468,90 Kč a dne 16. 12. 2024 4,23 Kč. Celkem tedy bylo zaplaceno 933,63 Kč. Žádné další platby evidovány nejsou. Dále bylo zjištěno, kolik činí nesplacená jistina půjčky, včetně kapitalizovaných úroků, jakož i úroků z prodlení a tato skutečnost vyplývá i z transakční historie tohoto účtu. V mimořádného výpisu z účtu , č. účtu, jsou evidovány také konkrétní splátky úvěrů a půjček, které žalovaný v uvedeném období z tohoto účtu hradil.

7. Z Rámcové smlouvy o postupování pohledávek č. 12/2023 ze dne 13. 12. 2023 ve spojení se Smlouvou o postoupení pohledávek č. 12/2023/19 uzavřenou dne 28. 7. 2025 mezi , právnická osoba, . a žalobkyní bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy byla postoupena žalobkyni (její specifikace je v příloze č. , hodnota, k této smlouvě). Tato pohledávka byla dále smlouvou o postoupení pohledávek č. 2025/17 ze dne 6. 8. 2025 postoupena společností I-Xon a.s. žalobkyni (zjištěno z této smlouvy a přílohy k ní). O postoupení pohledávek byl žalovaný informován také dopisy původního věřitele ze dne 20. 8. 2025 a přechodného věřitele ze dne 12. 9. 2025 (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávek včetně podacích archů).

8. Z výzvy k úhradě dluhu dne 12. 9. 2025 zaslané žalovanému doporučeně dne 15. 9. 2025 (dle podacího archu) bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého zástupce k zaplacení žalované částky ve lhůtě 7 dnů ode dne odeslání dopisu a upozornila ho na podání žaloby v případě nezaplacení.

9. Z dalších listinných důkazů předložených žalobkyní (Produktové obchodní podmínky, Sazebník poplatků, Předsmluvní informace, oznámení o změně čísla účtu, prohlášení o okamžité splatnosti,) soud pro nadbytečnost neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení a rozhodnutí této věci.

10. Soud má za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. § 1824 a násl. a § 2390 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.), dle které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet finanční prostředky v částce 90 000 Kč a žalovaný se je zavázal věřiteli vrátit spolu úrokem ve sjednaných měsíčních splátkách. Žalovaný na zápůjčku uhradil pouze 933,63 Kč ve 3 platbách, když neuhradil ani jednu splátku v předepsané výši 2 103 Kč. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by uhradil něčeho dalšího. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť jí byla pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy postoupena ve smyslu § 1879 o. z.

11. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně žalobkyně tuto svou povinnost splnila, avšak soud má za to, že toto učinila nedostatečně. Lze mít za dostatečně zjištěnou příjmovou stránku žalovaného ve výši cca 36 000 Kč, kdy tyto příjmy vyplývají z doložených výpisů z bankovního účtu žalovaného vedeného u , právnická osoba, . Z těchto výpisů však není možno zjistit pravidelné a nezbytné měsíční výdaje žalovaného. Sama žalobkyně uvedla, že žalovaný uváděl své výdaje na bydlení v částce 2 000 Kč a na živobytí v částce 5 000 Kč, není však zřejmé, z jakého důvodu došlo k jejich navýšení původním věřitelem. Pokud jde o náklady na bydlení, tyto není pro spotřebitele problematické řádně doložit (např. nájemní smlouvou, evidenčním listem či doklady o platbách SIPO), avšak banka je nepožadovala, nezjistila je ani z výpisů z účtů žalovaného a stanovila je dle svých automatizovaných modelů, stejně tak jako výdaje na živobytí, byť každý ze spotřebitelů má zcela jistě tyto výdaje odlišné. Není dostatečně objasněno, z jakého důvodu se banka s tím, co jí uvedl žalovaný, nespokojila, popř. nepožadovala doložení skutečné výše těchto jeho výdajů. Původní věřitel dále kalkuloval s částkou 20 808 Kč na úhradu již existujících závazků žalovaného, avšak není zřejmé, v jaké celkové výši žalovaný tyto jiné závazky má a jak dlouho jeho splátkové zatížení potrvá. Soud tedy měl pochybnosti o řádném prověření úvěruschopností žalovaného a vzhledem k tomu, že se žalobkyně se k nařízenému jednání nedostavila, nemohl ji soud poučit o tom, že je nezbytné předložit další důkazy k prokázání svého tvrzení o tom, že její právní předchůdkyně dostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného, neboť toto poučení soud poskytuje zásadně u jednání (§ 118a odst. 3 o. s. ř.).

13. S ohledem na výše uvedené soud v souladu s ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona, přičemž k této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Žalovaný jako spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, a to v době přiměřené jeho možnostem. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně tak má nárok na vrácení jistiny zápůjčky ponížené o plnění, které žalovaný podle téže smlouvy ke splnění povinnosti žalobkyni již poskytl. Žalovaný obdržel z neplatné smlouvy fakticky 90 000 Kč a před podáním žaloby uhradil 933,63 Kč, tudíž je povinen vrátit žalobkyni částku 89 066,37 Kč, která byla žalobkyni tímto rozhodnutím přiznána. Pokud jde o splatnost přiznané částky, tuto určil soud v běžné zákonné lhůtě, tj. do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť k otázce možností žalovaného spotřebitelský úvěr vrátit nebyly tvrzeny ani prokazovány žádné skutečnosti. Protože byla splatnost nesplacené jistiny určena soudem, a to do budoucna, dlužník se nemohl doposud dostat do prodlení. Žalobou uplatněná pohledávka ze strany žalobkyně doposud není dospělá ve smyslu stanovení § 1970 o. z., a proto nemá žalobkyně právo na úroky z prodlení (viz. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Z tohoto důvodu byla žaloba co do požadavku žalobkyně na úroky z prodlení zamítnuta, stejně tak jako v části přesahující přiznanou částku, neboť nárok na ni vyplývá z absolutně neplatné smlouvy (obchodní úroky, poplatky).

14. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. zavázal soud žalovaného, zaplatil žalobkyni, která měla ve věci převážný procesní úspěch a před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění, náklady řízení v rozsahu 52 %, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 24 % uplatněného nároku a úspěšná v rozsahu 76 % (vypočteno z jistiny včetně příslušenství). Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 3 603 Kč, odměny za právní zastoupení ve výši 14 220 Kč za 3 úkony právní pomoci po 4 740 Kč dle §§ 7, 8 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, a to za převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a za sepis žaloby, včetně 3 režijních paušálů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a 21 % DPH z částky 15 570 Kč, tj. ve výši 3 270 Kč po zaokrouhlení. Celkové náklady žalobkyně činí 22 443 Kč a s ohledem na její procesní neúspěch jí byly přiznány v částce 11 670 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).