112 C 436/2020

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pomykaczovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 9 902,82 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 500 Kč od 27. 1. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V rozsahu částky 3 152,82 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 652,82 Kč od 3. 10. 2019 do 26. 1. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 152,82 Kč od 27. 1. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 4 500 Kč od 27. 1. 2020 do zaplacení a částky 2 250 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 12. 10. 2020 ve znění jejího doplnění ze dne 14. 1. 2021 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení celkové částky 9 902,82 Kč se zákonnými úroky z prodlení z částky 7 652,82 Kč od 3. 10. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi účastníky byla prostřednictvím internetových stránek žalobkyně, uzavřena dne 19. 7. 2019 smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na základě které žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet úvěr ve výši 4 500 Kč a žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s administrativním poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 962,32 Kč a úrokem ve výši 40,50 Kč, celkem tedy 6 502,82 Kč do 19. 8. 2019. Žalovaný však úvěr nesplatil a žalobkyně kromě nesplaceného úvěru s poplatky a úrokem požaduje také úhradu částky 1 150 Kč za upomínky odeslané žalovanému a dále zákonný úrok z prodlení z částky 7 652,82 Kč (nesplacený úvěr s poplatky za upomínky) od 3. 10. 2019 do zaplacení. Z důvodu prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni také právo na smluvní pokutu, která byla sjednána ve výši 0,1 % denně a žalobkyně ji požaduje za období od 20. 9. 2019 do 13. 10. 2010, avšak pouze ve výši 2 250 Kč. Žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho ani přes předžalobní výzvu. Před uzavřením předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyně postupovala v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru a posoudila informace poskytnuté žalovaným v jeho žádosti o úvěr prostřednictvím formuláře na webových stránkách žalobkyně a následně ověřené v rámci telefonického hovoru, přičemž svá sdělení byl žalovaný povinen doložit aktuálními doklady, kdy předložil občanský průkaz, rodný list a výplatní lístky za měsíce duben a květen 2019 a k ověření svého bankovního účtu zaslal žalobkyni 1 Kč. Úvěruschopnost žalovaného byla dále žalobkyní prověřována online nahlédnutím do insolvenčního rejstříku, centrálního registru exekucí, registru platebních informací a interního systému žalobkyně, což bylo vyhodnoceno v kartě klienta.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání konanému dne 10. 2. 2021 se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Mezi účastníky byla prostřednictvím internetových stránek žalobkyně uzavřena dne 18. 7. 2019 smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na základě které se žalobkyně zavázala dle žádosti žalovaného o úvěr ze dne 17. 7. 2019 poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 4 500 Kč a žalovaný se zavázal úvěr vrátit do 19. 8. 2019 spolu s administrativním poplatkem ve výši 1 962,32 Kč za poskytnutí a správu úvěru a s výpůjčním úrokem 40,50 Kč, celkem tak mělo být uhrazeno 6 502, 82 Kč Součástí smlouvy je ujednání, že v případě nesplacení úvěru je žalovaný povinen hradit poplatky za upomínky ve výši 150 Kč při prodlení 7 dní, 250 Kč při prodlení 14 dní, 350 Kč při prodlení 21 dní a 400 Kč při prodlení 30 dní s tím, že tato částka představuje náhradu všech věřitelem účelně vynaložených nákladů. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení, počínaje dnem po sjednané splatnosti úvěru a dále nárok na zákonné úroky z prodlení. Smlouvu žalovaný podepsal dne 19. 7. 2019 unikátním podpisem ze své IP adresy. příjmení dne mu byly spolu se smlouvou poskytnuty předsmluvní informace ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, které obsahují popis základních vlastností spotřebitelského úvěru. příjmení 4 500 Kč byla žalovanému poskytnuta dne 19. 7. 2019 na jeho bankovní účet č. bankovní účet, který je uveden ve smlouvě o spotřebitelském úvěru jako bankovní účet žalovaného. Ve vztahu k žalovanému bylo prokázáno, že ke dni 17. 7. 2019 nebyl žalovaný evidován v centrální evidenci exekucí a ohledně jeho bonity bylo zjištěno, že má pravidelný čistý měsíční příjem 24 136 Kč, výdaje 14 600 Kč, z toho na provoz domácností 8 600 Kč, souhrn měsíčních splátek 6 000 Kč a celková výše závazků 50 000 Kč. Celkové výdaje měly činit 14 600 Kč, avšak nejsou k tomu doloženy žádné listinné důkazy. Dále byly předloženy výplatní pásky žalovaného za měsíc duben a květen 2019, z nichž vyplývá, že jeho zaměstnavatel právnická osoba vyplatila žalovanému v těchto měsících čistou mzdu 22 889 Kč a 25 382 Kč. Žalobkyně dále disponuje kopií občanského průkazu a rodného listu žalovaného, které předložil při sjednávání smlouvy. Před uzavřením smlouvy žalovaný ze svého bankovního účtu uhradil 1 Kč jako ověřovací poplatek dne 17. 7. 2019 a tato částka byla připsána na účet žalobkyně 18. 7. 2019. Z údajů REPI Credit Report Pool vytvořeného dne 18. 7. 2019 bylo zjištěno, že u žalovaného ohledně jeho úvěrové a platební historie byly zjištěny dva spotřebitelské úvěry, a to na částku 6 000 Kč sjednanou dne 12. 7. 2019, která měla být vrácena ve výši 8 151 Kč a dále v částce 4 000 Kč, která byla sjednána 5. 6. 2019 s tím, že mělo být uhrazeno 4 544 Kč a částka po splatnosti je 2 000 Kč a s ohledem na tyto údaje je u žalovaného vyšší riziko, protože k subjektu jsou přiřazené významné negativní informace. Žalobkyně vyhotovila pro žalovaného dne 26. 8. 2019, 2. 9. 2019, 9. 9. 2019 a 18. 9. 2019 upomínky, resp. předžalobní výzvu, v němž vyzývala žalovaného k úhradě nesplaceného úvěru ve výši 4 500 Kč s příslušenstvím a v každé z upomínek mu vyúčtovala poplatek za upomínku ve výši 150 Kč, 250 Kč, 350 Kč a 400 Kč za předžalobní upomínku. Nebylo však prokázáno, že by jakákoli z těchto upomínek byla žalovanému odeslána či doručena.

4. Soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouva o úvěru ve smyslu ust. § § 1824 a § 2395 občanského zákoníku ve znění od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému na jeho požádání úvěr ve výši 4 500 Kč na jeho bankovní účet a žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úrokem a poplatkem za jeho poskytnutí ve výši 6 502,82 Kč do 19. 8. 2019. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný na úvěr něčeho uhradil. Vzhledem k tomu, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016, tj. v době uzavření smlouvy, musel se soud zabývat tím, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěry schopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěry schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně tvrdila, jakým způsobem prověřovala úvěruschopnost žalovaného, avšak soud má za to, že toto učinila nedostatečně. Měla sice k dispozici dvě výplatní pásky žalovaného prokazující jeho příjem, nicméně nedisponovala žádným dokladem ohledně jeho pravidelných měsíčních výdajů, ať již deklarovaných žalovaným v částce 8 600 Kč na bydlení či ohledně jeho jiných pravidelných výdajů. Dle názoru soudu žalobkyně také náležitě nevyhodnotila další závazky žalovaného, které byly zjištěny a dle jeho tvrzení činily již 50 000 Kč, přičemž u žalovaného byl v době sjednávání úvěrové smlouvy zjištěn tzv. negativní příznak zapříčiněný jeho jinými závazky nesplacenými po splatnosti. Žalobkyně nedisponovala případným výpisem z účtu žalovaného, z něhož by bylo možno učinit závěr, jakým způsobem žalovaný hospodaří se svými prostředky a zda závazků po splatnosti nemá ve větším rozsahu, než zjistila žalobkyně. S ohledem na výše uvedené má soud za to, že si žalobkyně při sjednávání úvěru si nepočínala obezřetně a dostatečně nevyhodnotila možnosti žalovaného úvěr splácet, a proto posoudil dle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, smlouvu o úvěru uzavřenou mezi účastníky jako neplatnou, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé. Podle ust. § 580 a § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 4 500 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení právě o tuto částku ve smyslu § 2991 o. z. Ničeho dalšího z úvěrové smlouvy žalovanému poskytnuto nebylo. Žalovaný je proto dle § 2293 o. z. povinen žalobkyni vydat částku 4 500 Kč přijatou od žalobkyně, aniž by tu byl platný závazek. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno co do této částky. Jelikož je žalovaný se zaplacením peněžitého dluhu v prodlení, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 o. z. rovněž úrok z prodlení z částky 4 500 Kč, a to ode dne 27. 1. 2020 do zaplacení, neboť žalovaný byl k zaplacení dluhu vyzván až žalobou, která mu byla doručena dne 25. 1. 2021 a pokud žalovaný svůj dluh následující den nesplnil, je od 27. 1. 2021 v prodlení a žalobkyni má nárok na úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně (administrativní poplatky, poplatky za upomínky, úrok včetně úroků z prodlení z těchto částek a smluvní pokuta) byl zamítnut, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě. Stejně tak byl zamítnut požadavek na úroky z prodlení z částky 4 500 Kč za dobu předcházející dni 27. 1. 2021, neboť v té době nebyl žalovaný s úhradou přiznané částky v prodlení.

5. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který měl ve věci převážný procesní úspěch a měl by tedy právo na jejich náhradu, prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné podle § 202 odstavec 2 o. s. ř., neboť tím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 10 000 Kč. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu.