112 C 47/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pomykaczovou ve věci manželky: ; celé jméno manželky , narozená dne 16. 12. 1981 bytem adresa manželky a manžela a; manžela: ; celé jméno manžela , narozený dne 30. 11. 1971 trvale bytem adresa manželky a manžela fakticky bytem adresa manžela o rozvod manželství <b>I. Manželství manželů [celé jméno manželky], rozené [příjmení], a [celé jméno manžela] uzavřené dne 1. 7. 2010 před Městským úřadem v Českém Krumlově, se rozvádí.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Návrhem doručeným soudu dne 3. 2. 2021 domáhali se účastníci rozvodu jejich manželství s odůvodněním, že manželství uzavřeli dne 1. 7. 2010, avšak od srpna 2019 společně nežijí. Z jejich manželství nepocházejí žádné nezletilé děti. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Účastníci uzavřeli manželství dne 1. 7. 2010 před Městským úřadem v Českém Krumlově, manželka jako manželství první, manžel jako manželství druhé, když předchozí zaniklo rozvodem. Manželství přestalo být spokojené z důvodu neshod účastníků ohledně běžných otázek společného života a také kvůli tomu, že se účastníci postupně citově odcizili. V důsledku toho v srpnu 2019 ukončili společné hospodaření i intimní soužití a od té doby žijí odděleně. Ani jeden z nich již nemá zájem o setrvání v manželství. Z jejich vztahu nepocházejí žádné nezletilé děti. S ohledem na výše uvedená zjištění dospěl soud k závěru, že návrh na rozvod manželství je důvodný, neboť soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Manželství již neplní svůj účel uvedený v ust. § 655 občanského zákoníku [obec] rozvratu manželství soud spatřuje na straně obou účastníků, kteří nedokázali překonat rozdílné názory na manželské soužití a zejména skutečnost, že se navzájem citově odcizili. Vzhledem k tomu, že oba možnost obnovení soužití zcela vylučují, soud v souladu s ust. § 755 odst. 1 občanského zákoníku návrhu vyhověl a manželství rozvedl. Podle § 23 věty první zákona o zvláštních řízeních soudních bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení, neboť se jedná o řízení ve statusových věcech manželských a oba se tohoto práva výslovně vzdali.