112 C 89/2022

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pomykaczovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 15 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V rozsahu částky 5 500 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 19 733,14 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 15 500 Kč od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 15 500 Kč od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 15 500 Kč od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, z částky 5 500 Kč od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 15 500 Kč se zákonnými úroky z prodlení z této částky s odůvodněním, že jí byla postoupena pohledávka původního věřitele právnická osoba ze smlouvy o půjčce číslo uzavřené dne datum s žalovaným, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit původnímu věřiteli i částku 5 500 Kč představující souhrnný poplatek, a to v 31 týdenních splátkách po 500 Kč. Žalovaný však svůj na svůj dluh neuhradil ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný na svůj dluh po postoupení pohledávky neuhradil ničeho, nereagoval ani na výzvu předžalobní výzvu. Z důvodu jeho prodlení požaduje žalobkyně také zákonné úroky z prodlení z částky 15 500 Kč, a to v kapitalizované výši 19 733,14 Kč za dobu od datum do datum a od datum do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání, které bylo ve věci nařízeno, se bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum má soud za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba jako věřitel se zavázala poskytnout žalovanému jako dlužníkovi půjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto půjčku věřiteli vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 500 Kč, celkem tedy částku 15 500 Kč, a to v 31 týdenních splátkách po 500 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že v hotovosti převzal celou půjčenou částku. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy číslo k této smlouvě má soud za prokázáno, že pohledávka z předmětné smlouvy byla původním věřitelem postoupena žalobkyni. Výzvou ze dne datum vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného k úhradě dlužné částky z nesplacené smlouvy o půjčce číslo v celkové výši 36 271,42 Kč nejpozději do datum (prokázáno výzvou před podáním žaloby ze dne datum a podacím lístkem ze dne datum). 4. právnická osoba dne datum vyhotovila pro žalovaného oznámení o postoupení pohledávky z výše uvedené smlouvy žalobkyni, nebylo však prokázáno jeho odeslání žalovanému.

5. Z údajů veřejně přístupných na webových stránkách právnická osoba soud zjistil, že v lednu 2005 činila úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu 14,7 % a na spotřebu - s fixací sazby do jednoho roku 14,07 % ročně (viz Systém časových řad příjmení).

6. Žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla ve smyslu § 657 a následujících občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. účinného do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.) uzavřena smlouva o půjčce. Na jejím základě právní předchůdkyně žalobkyně půjčila žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku žalobkyni vrátit během 31 týdnů formou sjednaných týdenních splátek spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 500 Kč. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný neuhradil na dlužnou pohledávku částku ničeho a v řízení nebyla tato skutečnost vyvrácena. Soud je názoru, že tento souhrnný poplatek ve smlouvě sjednaný v částce 5 500 Kč, představuje fakticky úrok z půjčky podle ust. § 658 odst. 1 obč. zák. Soud však má za to, že v části týkající se sjednaného úroku, resp. poplatku, je smlouva o půjčce neplatná, a to pro rozpor s dobrými mravy. Neplatnost pro rozpor s dobrými mravy upravuje jak starý občanský zákoník v ust. § 39 obč. zák., tak nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. účinný od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.) v ust. § 588 o. z., přičemž k této neplatnosti pro rozpor s dobrými mravy soud přihlíží i bez návrhu. V dané věci byl sjednán úrok ze zapůjčené částky 10 000 Kč ve výši 5 500 Kč, jde tak o odměnu za poskytnutí půjčky na dobu 31 měsíců v rozsahu 55 % z celé půjčené jistiny, což několikanásobně přesahuje úroky, za které byly poskytovány půjčky či úvěry bankami na území ČR domácnostem v období sjednané půjčky, tedy v lednu 2005. Dle údajů ČNB činila úroková sazba korunových úvěrů pro domácnosti 14,07 % ročně. Sjednaný úrok ve smlouvě o půjčce představující 55 % (tedy 3,9 násobek běžných úroků) je tak odměnou nepřiměřeně vysokou a tuto je možno považovat za hraničící s lichvou a tedy odměnou sjednanou v rozporu s dobrými mravy, což nelze společensky akceptovat. V tomto případě je tedy možno ujednání o odměně, resp. úroku, posoudit jako neplatné, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Z tohoto důvodu má soud za to, že tento nárok původnímu věřiteli na sjednaný úrok (poplatek) nevznikl a v části smlouvy, kterým byl tento úrok sjednán, je smlouva absolutně neplatná. Plnil-li proto původní věřitel společnost právnická osoba žalovanému z neplatné smlouvy o půjčce částku 10 000 Kč, což bylo v řízení prokázáno, pak v důsledku přijetí tohoto plnění na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení ve smyslu ust. § 451 a § 457 obč. zák., které je žalovaný povinen vydat žalobkyni, neboť tato je ve věci aktivně legitimována z důvodu platného postoupení pohledávky za žalovaným původním věřitelem dle ust. § 1879 a násl. o. z. Ve zbývající části, tj. co do částky 5 500 Kč představující nevrácený úrok, sjednaný však absolutně neplatnou smlouvou, soud žalobu zamítl. Žalobkyni byly také dle § 1970 o. z. přiznány úroky z prodlení z částky 10 000 Kč, avšak až od datum do zaplacení. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k zaplacení dlužné částky až předžalobní výzvou žalobkyně s termínem splnění do datum. Nebylo prokázáno, že by splatnost dluhu nastala dříve, neboť nebylo prokázáno odeslání oznámení původního věřitele o postoupení pohledávky ze dne datum. Výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. účinným ke dni vzniku prodlení žalovaného, tedy v sazbě 8,5 % ročně. Žalobkyně však požadovala úrok dle nařízení vlády č. 163/2005 Sb., tedy ve výši reposazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů, ačkoli dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. by měla nárok na úrok zvýšený o 8 procentních bodů. Soud jí však přiznal úrok z prodlení ve výši 7,5 % ročně, neboť dle § 153 odst. 2 o. s. ř. soud nemůže návrh účastníka překročit a přisoudit tak více, než čeho se domáhal. Za dobu předchozí, tj. od datum do datum byl požadavek žalobkyně na úrok z prodlení z celé žalované částky 15 500 Kč zamítnut jako nedůvodný a stejně tak byl zamítnut požadavek žalobkyně na úrok z prodlení z částky 5 500 Kč od datum nadále, neboť na něj žalobkyni nevznikl nárok z toho důvodu, že je uplatňován z částky, která byla rovněž touto žalobou zamítnuta.

7. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, které měl ve věci převážný procesní úspěch (žaloba byla zamítnuta z větší části, než byla žalobkyni přiznána), prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly. Proti rozsudku je možno podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve trojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu.