113 C 206/2023

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Martinou Jílkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 468 324,47 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 456 697 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do [datum] ve výši 14 639,33 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 456 697 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V rozsahu částky 11 627,47 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do [datum] ve výši 532,95 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 627,47 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 41 636,69 Kč a úroku ve výši 15 % ročně z částky 463 684,47 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 50 413,42 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 468 324,47 Kč se zákonnými a smluvními úroky z prodlení. Žalobu odůvodnila tak, že dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o účelovém úvěru a smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 466 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v 96 pravidelných měsíčních splátkách po 9 303 Kč počínaje dnem [datum] spolu s úrokovou sazbou 15,7 % ročně. Smlouva byla sjednána poté, co žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzovali jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace, např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení a taktéž nahlížejí do externích úvěrových registrů. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil 9 303 Kč. Protože řádně úvěr nesplácel, žalobkyně ke dni [datum] úvěr zesplatnila a požadovala okamžité zaplacení úvěru. Žalobkyně požaduje zaplacení částky 468 324,47 Kč, z tohoto neuhrazená jistina činí 463 684,47 Kč, poplatky za pojištění činí 3 040 Kč, náklady na vymáhání činí 600 Kč (2x 300 Kč) a smluvní pokuta činí 1 000 Kč (2 x 500 Kč). Kromě toho žalobkyně požaduje smluvní úroky ode dne následujícího po zesplatnění do dne podání žaloby v kapitalizované výši 41 636,69 Kč a dále smluvní úrok 15 % ročně z nesplacené jistiny úvěru od [datum] do zaplacení a také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od 15. dne následujícího po zesplatnění jistiny, poplatků a pokut, tj. od [datum] do dne sepsání žaloby [datum] ve výši 15 172,28 Kč a zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení, a to z celé dlužné částky 468 324,47 Kč (jistina, poplatky, pokuty). Žalovaný dlužnou částku dosud neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Podáním ze dne [datum] pak žalobkyně doplnila tvrzení týkající se prověřování úvěruschopnosti žalovaného tak, že uvedla, že využívala statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Jeho výsledkem je pak limit nejvyšší měsíční splátky ([příjmení]). [příjmení] je vypočítán vždy jak na žadatele, tak i na domácnost. Tyto dva výpočty se porovnají a využívá se ten [příjmení], který je nižší. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného i v potřebných registrech NRKI, [příjmení] a ISIR, v registru NRKI byl nalezen pozitivní výsledek, v ostatních registrech nikoli. Žalobkyně si vyžádala potvrzení o náhradě za ztrátu na výdělku a mzdový výměr žalovaného a zjistila, že jeho příjmy jsou v celkové výši 38 392 Kč, jsou tedy vyšší, než žalovaný původně uváděl. V důsledku konsolidace úvěru došlo k razantnímu snížení splátkového zatížení žalovaného, když výše splátek konsolidovaných úvěru činila 10 263 Kč a po konsolidaci činila tato splátka 9 303 Kč. Z tohoto důvodu dospěla žalobkyně k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splácet.

4. Ve věci bylo nařízeno jednání na [datum], přičemž žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

5. Ze smlouvy o účelovém úvěru a smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] která byla mezi účastníky uzavřena dne [datum], soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému účelový úvěr ve výši 466 000 Kč za účelem úhrady jeho dluhů uvedených v příloze [číslo]. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 15,70 % ročně v 96 měsíčních splátkách po 9 303 Kč, celkem mělo být uhrazeno 820 128 Kč. Úvěr měl být poskytnut na účty uvedené v příloze [číslo] ke smlouvě, z níž soud zjistil, že úvěr byl čerpán za účelem předčasného splacení dluhů žalovaného u [právnická osoba], v částkách 139 045 Kč, 56 284 Kč, 7 121 Kč a 29 221 Kč, a dluhů žalovaného u žalobkyně v částkách 64 033 Kč a 94 708 Kč. Část úvěru ve výši 231 671 Kč, která měla sloužit k předčasné úhradě závazků u [právnická osoba], byla poukázána na účet č. [bankovní účet] spolu se zbývající částí neúčelového úvěru ve výši 75 588 Kč. Část úvěru v celkovém výši 158 741 Kč, která měla sloužit k předčasné úhradě závazků u žalobkyně, se zavázala žalobkyně splatit. Smlouva je podepsána zástupcem žalobkyně a u podpisu žalovaného je uveden číselný kód [číslo].

6. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad úvěrové smlouvy [číslo] soud zjistil, že žalovaný čerpal úvěr ve výši 466 000 Kč za účelem spojení půjček. Žalovaný uhradil pouze první splátku ve výši 9 303 Kč. Současně z tohoto přehledu vyplývá, na jaké nároky žalobkyně započetla platbu žalovaného, tedy na jistinu, úroky a pojistné, a dále je zde vyčíslen požadovaný obchodní úrok a úrok z prodlení. Dle tohoto výpisu činí nesplacená jistina po zesplatnění úvěru 452 248,56 Kč.

7. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta bylo zjištěno, že žalovaný byl prověřován oddělením řízení rizik, které zjistilo, že žalovaný je svobodný, bydlí v družstevním bytě, má jedno dítě, jako zdroj příjmů uvedl rentiér, výše příjmu činila 22 900 Kč, příjem partnera 0 Kč a žalovaný uvedl splátky jiným společnostem ve výši 18 400 Kč.

8. Žalovaný byl lustrován i v potřebných registrech NRKI, [příjmení] a ISIR, v registru NRKI byl nalezen pozitivní výsledek, v ostatních registrech nikoli. Pro účely výpočtu [příjmení] klienta (nejvyšší měsíční splátka) vycházela žalobkyně z potvrzení o náhradě za ztrátu na výdělku a mzdového výměru žalovaného a zjistila, že jeho příjmy jsou v celkové výši 35 900 Kč, bylo odpočteno životní minimum dospělých členů domácnosti a životní minimum na jedno vyživované dítě, splátky jiným společnostem z nebankovního registru klientských informací, včetně úvěru vůči samotné žalobkyni ve výši 10 552 Kč, takže zbývající [příjmení] klienta činilo 19 388 Kč při výši splátky schváleného úvěru (9 303 Kč). Při výpočtu [příjmení] domácnosti bylo kalkulováno s příjmem žalovaného v celkové výši 35 900 Kč, s normativními náklady na bydlení ve výši 9 507 Kč, s životním minimem členů domácnosti ve výši 6 920 Kč a dále se splátkami jiným společnostem včetně žalobkyně ve výši 17 804 Kč a po odpočtení výše splátky schváleného úvěru ve výši 9 303 Kč zbývalo pro potřeby domácnosti 2 629 Kč.

9. Z potvrzení o náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti ze dne [datum] bylo zjištěno, že výše měsíční čisté náhrady pro rok 2021 činila 22 192 Kč.

10. Ze mzdového výměru žalovaného u [právnická osoba], s. r. o., ze dne [datum] se podává, že žalovaný měl stanovenu měsíční hrubou mzdu ve výši 16 200 Kč.

11. Z úvěrové zprávy z nebankovního registru klientských informací bylo zjištěno, že u žalovaného bylo odmítnuto celkem 8 žádostí o kontrakt, je v něm evidováno celkem 10 existujících kontraktů. Žalobkyně kalkulovala se zjištěním, že celková výše splátek jiným společnostem, včetně žalobkyně, činí 17 804 Kč. Z nich byla částka 10 263 Kč na úvěry, které byly konsolidovány úvěrovou smlouvou, tudíž rozdíl mezi těmito splátkami, které žalovaný má splácet a ty, které byly konsolidovány, činí 7 541 Kč, tedy s výší splátky schváleného úvěru v částce 9 303 Kč je nadále žalovaný povinen splácet závazky ve výši 16 844 Kč.

12. Ze sdělení [právnická osoba], ze dne [datum] se podává, že majitelem a jediným disponentem účtu č. [bankovní účet] je žalovaný a že dne [datum] byla na účet připsána částka 307 259 Kč pod [variabilní symbol].

13. Dne [datum] vyhotovila žalobkyně pro žalovaného výzvu ke splacení celého úvěru [číslo] to v částce 491 450,48 Kč nejpozději do 14 dnů od sepsání této výzvy na bankovní účet žalobkyně a tato výzva byla žalovanému odeslána doporučeně dne [datum], jak soud zjistil z poštovního podacího archu.

14. Předžalobní výzvou ze dne [datum] zaslanou žalovanému doporučeně dne [datum] (dle poštovního podacího archu) vyzývala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky z předmětné úvěrové smlouvy v celkové výši 495 417,19 Kč do 7 dnů.

15. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla sjednána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dle ustanovení § 1842 a násl. o. z. smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z. Na základě této smlouvy se žalobkyně jako úvěrující zavázala, že žalovanému jako úvěrovanému poskytne peněžní prostředky ve výši 466 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úroky. Úvěr byl žalovanému poskytnut na jeho bankovní účet ve výši 307 259 Kč, když zbývající částka sloužila k úhradě závazků žalovaného ve prospěch žalobkyně. Žalovaný žalobkyni uhradil pouze 9 303 Kč. Tuto smlouvu soud s ohledem na postavení účastníků, kdy žalobkyně vystupovala při uzavírání smlouvy v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele, považuje za smlouvu spotřebitelskou, na kterou dopadá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru účinný od 1. 12. 2016 (dále jen„ zákon“). Bylo tedy nezbytné posoudit, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle názoru soudu žalobkyně výše uvedené povinnosti nedostála. Žalobkyně soudu předložila pouze dvě výplatní pásky žalovaného spolu s pracovní smlouvou, potvrzení o náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, úvěrovou zprávu z nebankovního registru klientských informací a žalovaný byl lustrován v registrech NRKI, [příjmení] a ISIR. Dle názoru soudu nebyla dostatečně prověřena pasivní stránka žalovaného, zejména to, jaké jsou jeho pravidelné výdaje (zejména na bydlení, služby). Své výdaje žalovaný žalobkyni neosvědčil žádnými listinami. Žalobkyně prověřovala závazky žalovaného, které byly zjištěny v částce 17 804 Kč s tím, že z této částky mělo být konsolidovány závazky s měsíčními splátkami 10 263 Kč, tedy nadále mu zbývala povinnost hradit nad rámec výše uvedeného 7 541 Kč. Dle názoru soudu měly být také náležitě vyhodnoceny údaje zjistitelné z nebankovního registru klientských informací, kdy je zřejmé, že u žalovaného došlo k odmítnutí několika žádostí a že se u něj vyskytly splátky po splatnosti. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně nedostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného při sjednávání smlouvy, neboť náležitě nezohlednila všechny faktické výdaje žalovaného, vycházela z normativních výdajů, které si stanovila pomocí svých modelů, avšak tyto neodpovídají skutečnosti. Nezohlednila ani jeho platební morálku a nakládání s finančními prostředky, což bylo možno ověřit z údajů vedených ve vztahu k žalovanému v NRKI. Soud se neztotožňuje se závěrem žalobkyně o tom, že by žalovaný při sjednané výši měsíční splátky úvěru 9 303 Kč po dobu 96 měsíců byl schopen svého závazku z úvěrové smlouvy dostát.

16. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Podle § 87 odst. 1 věty prvé a druhé zákona je proto smlouva o úvěru neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé zákona a k této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Žalovaný jako spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně tak má nárok na vrácení jistiny úvěru, ponížené o plnění, která žalovaný na základě neplatné smlouvy žalobkyni již poskytl. Žalovaný na částku 466 000 Kč již uhradil 9 303 Kč, tudíž je povinen vrátit žalobkyni částku 456 697 Kč. Tato částka byla tedy žalobkyni v I. výroku tohoto rozsudku přiznána spolu se zákonnými úroky z prodlení podle § 1970 o. z., a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úroky byly žalobkyni přiznány od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 14 639,33 Kč a od [datum] do zaplacení s ohledem na termín splatnosti dlužné částky uvedený v zesplatňujícím dopise, který byl žalovanému prokazatelně odeslán. Ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť nárok na tyto částky vyplývá z absolutně neplatné smlouvy.

17. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. na základě úspěchu ve věci tak, že žalovaný je k jejich náhradě povinen žalobkyni, která byla ve věci úspěšná v rozsahu 72 % (žalobkyně byla úspěšná co do 86 % a neúspěšná co do 14 % z předmětu řízení včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí), a to k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) Náklady řízení žalobkyní účelně vynaložené činí částku 70 018,64 Kč a představují zaplacený soudní poplatek ve výši 18 734 Kč, odměnu za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby a účast na jednání soudu dne [datum]) v celkové výši 40 720 Kč, když za tarifní hodnotu je dle § 8 odst. 1 AT považována částka 468 324,47 Kč a sazba za jeden úkon právní služby činí dle § 7 bodu 6 AT částku 10 180 Kč, 4 režijní paušál po 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT), tj. 1 200 Kč, náhradu hotových výdajů spočívající v cestovném zástupce žalobkyně k jednání soudu dne [datum] (§ 13 odst. 5 AT ve spojení s § 157 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a s § 1 a 4 vyhlášky č. 467/2022 Sb.), tj. 36 km (cesta [obec] – [obec] a zpět), při náhradě za 1 km jízdy á 5,20 Kč, udávané spotřebě 6/4,1/4,8 l na 100 km a ceně za 1 l motorové nafty 44,10 Kč, tj. částku ve výši 264 Kč, náhradu za čas zmeškaný zástupcem žalobkyně cestou k jednáním soudu dne [datum] a zpět v částce 200 Kč, tj. 2 půlhodiny po 100 Kč (dle § 14 odst. 3 AT), a náhradu za daň z přidané hodnoty v celkové částce 8 900,64 Kč, když zástupce žalobkyně je plátcem DPH.

18. Na základě výše uvedeného tedy přiznal soud žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 72 % z částky 70 018,64 Kč, tedy ve výši 50 413,42 Kč.

19. Žalobkyně doložila soudu odeslání předžalobní výzvy k plnění žalovanému, a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku zástupci žalobkyně. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.