113 C 27/2015

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní JUDr Silvií Morongovou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa , PSČ obec a číslo proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne 13. 7. 1983 trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení 19 231,59 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení se zastavuje.</b> <b>II. Rozsudek Okresního soudu v Karviné – pobočka [obec] ze dne 19. 5. 2015 č. j. 113 C 27/2015-66 se v celém rozsahu zrušuje.</b> <b>III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 14. 1. 2015 a opravenou dne 22. 1. 2015 domáhala se žalobkyně (původně [právnická osoba], [IČO]) po žalovaném zaplacení částky 19 231,59 Kč s příslušenstvím. Podanou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že se jedná o nesplněný závazek žalovaného ze smlouvy o zřízení a vedení balíčku Můj účet č. [bankovní účet]. Ve věci byl zdejším soudem dne 19. 5. 2015 vydán rozsudek č. j. 113 C 27/2015-66, který dosud nenabyl právní moci. Z důvodu vedeného insolvenčního řízení ve věci žalovaného jako dlužníka u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], bylo řízení počínaje dnem 4. 6. 2015, kdy soud rozhodl o úpadku dlužníka, v souladu s ust. § 140a zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, přerušeno. Usnesením č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne 9. 10. 2020 vzal Krajský soud v Ostravě na vědomí splnění oddlužení žalovaného plněním splátkového kalendáře a osvobodil žalovaného od placení pohledávek, zahrnutých v oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Svým podáním doručeným zdejšímu soudu dne 25. 3. 2021 vzala žalobkyně žalobu v celém rozsahu zpět. Dle ust. § 96 odst. 1 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to z části nebo zcela. Dle odst. 2 téhož ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud ve věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Dle odst. 3 věta prvá téhož ustanovení jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Dle odst. 4 téhož ustanovení neplatí ustanovení odstavce 3, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nebo jde-li o zpětvzetí návrhu na rozvod manželství, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není. V daném případě vzala žalobkyně svou žalobu zcela zpět a žalovaný se zpětvzetím nesouhlas nevyjádřil, dle výše citovaných ustanovení o. s. ř. soud proto řízení zastavil a zároveň zrušil ve věci vydané rozhodnutí. Podle § 146 odst. 1, písm. c) o. s. ř. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení bylo zastaveno. Podle § 146 odst. 2 o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 146 odst. 2 o. s. ř., když sice žaloba byla podána důvodně a řízení bylo zastaveno pro chování žalovaného, náklady nalézacího řízení však představují příslušenství pohledávky, která byla nebo měla být přihlášena do insolvenčního řízení žalovaného a i na toto příslušenství se tedy vztahuje osvobození žalovaného od placení pohledávek dle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona. Žalobkyně navíc náhradu nákladů řízení ani nepožadovala.