113 C 53/2023

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Martinou Jílkovou ve věci Anonymizovaný odstavec proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o vyklizení bytu I. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni vyklidit byt č. , hodnota, , o velikosti 2+kk, v domě č. p. , adresa, , obec , adresa, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci náklady řízení ve výši , částka, k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobce domáhal vyklizení žalovaného z bytu č. , hodnota, , o velikosti 2+kk, v domě č. p. , adresa, , obec , adresa, , s odůvodněním, že je vlastníkem předmětného bytu, jehož nájemci byli žalovaní na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, , ve znění pozdějších dodatků. Nájem byl sjednán na dobu určitou do , datum, , přičemž doba nájmu byla na základě dodatků ke smlouvě prodloužena do , datum, . Žalovaní byli žalobcem opakovaně upozorňováni, že žalobce nemá dále zájem na prodloužení nájemní smlouvy a že jsou povinni byt k , datum, vyklidit. Žalovaní byt do dnešního dne žalobci nepředali.

2. Žalovaní se k žalobě vyjádřili tak, že nárok žalobce zcela neuznávají. Navrhli odmítnutí žaloby pro nadbytečnost a zdvojení projednávání kauzy, když o jejich věci je již vedeno řízení pod sp. zn. , spisová značka, .

3. Soud ve věci vydal dne , datum, usnesení č. j. , spisová značka, , kterým řízení přerušil do pravomocného skončení řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , neboť v tomto řízení měla být řešena otázka, která mohla mít význam pro rozhodnutí soudu. Řízení bylo pravomocně skončeno dne , datum, .

4. Žalovaní se následně vyjádřili ještě v podání ze dne , datum, , ve kterém popsali genezi vztahů mezi účastníky řízení. Zopakovali svůj názor, že žalobce nemohl za situace, kdy trvali na pokračování nájemní smlouvy, ukončit tuto nájemní smlouvu. Postup žalobce považují za zneužití práva a požadují sjednání nápravy ve věci plateb za vybavení bytu, nezákonného navýšení nájmu a nevyřízených reklamací vyúčtování služeb v souvislosti s užíváním bytu.

5. Na jednání soudu dne , datum, žalobce setrval na svém stanovisku. Zopakoval, že žalovaným skončil nájem předmětného bytu uplynutím doby sjednaného nájmu dne , datum, a žalobce nemá zájem na dalším trvání nájemního vztahu.

6. Žalovaní uvedli, že dle jejich názoru není byt užíván bez právního důvodu, když nájemní smlouva trvá, protože žalovaní projevili zájem o prodloužení nájemní smlouvy. Žalovaní netušili, že hrozí ukončení smlouvy. S jinými nájemci nebyl nájemní vztah ukončen. Ze strany žalobce se jedná o diskriminaci, která pramení z vedlejších vztahů mezi účastníky. Nájemní smlouva obsahovala opční právo na prodloužení doby nájmu. Toto bylo i součástí podmínky dotace. Hlavní otázkou je tedy, jak vykládat pojem možnost prodloužení nájemní smlouvy. Dle žalovaných se jedná o právo žalovaných projevit zájem o prodloužení doby nájmu, a zároveň povinnost žalobce přijmout tuto skutečnost. Jedná se o jednostranné právní jednání, které stačí.

7. K námitkám žalovaných žalobce uvedl, že v případě bytu žalovaných se nejedná o byt zvláštního určení. Dotace byly poskytnuty na menší byty, nikoli na byt žalovaných. Logickým a jazykovým výkladem nájemní smlouvy ve znění dodatků se podává, že právo opce nebylo v dodatcích zakotveno.

8. K tomu žalovaní uvedli, že pokud by byla argumentace žalobce tím, že na základě dodatků došlo k vymazání opčního práva, pravdivá, pak by tento přístup žalobce byl extrémně nemorální. Dodatky se měly věnovat pouze určení doby prodloužení nájemního vztahu. Vymazat opční právo nebylo dle mého názoru vůlí žalobce. Takový přístup by byl extrémně nemorální.

9. Na jednání soudu dne , datum, sdělili účastníci, že v mezidobí nedošlo k žádné změně v jejich postoji.

10. Žalovaní ve svých vyjádřeních zdůraznili, že jejich obrana je vystavěna na dvou liniích, a to na argumentaci, že nájemní smlouva stále trvá, a že se ze strany žalobce jedná o diskriminaci a zjevné zneužití práva, když žalovaní jsou jediní, které chce žalobce z předmětných bytů dostat pryč.

11. Po provedeném dokazování byl účastníkům řízení předestřen právní názor soudu, že byt žalovaných nebyl vystaven z předmětného dotačního programu, a tudíž nájemní smlouva nemusela obsahovat opční právo tak, jak je uvedeno v dotačním programu. Za této situace nemá význam otázka, zda se v případě bytu žalovaných jedná o byt zvláštní potřeby dle § 2300 o. z. Nájemní smlouva mohla skončit uplynutím doby sjednaného nájmu a žalobce neměl povinnost k jednostrannému vyjádření zájmu na prodloužení nájemní smlouvy ze strany žalovaných smlouvu prodloužit.

12. K tomu se žalovaní vyjádřili tak, že je tedy v tuto chvíli důležitá interpretace nájemní smlouvy, když dotační podmínky mohou poskytnout objektivní zdroj interpretace nájemní smlouvy.

13. Z výpisu z katastru nemovitostí se podává, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , jehož součástí je stavba č. p. 1738, bytový dům, a jeho vlastnické právo je zapsáno na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, .

14. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne , datum, se podává, že tato byla sepsána mezi účastníky řízení a jejím předmětem byl nájem bytu č. , hodnota, na , adresa, . Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou 2 let od , datum, s možností prodloužení nájmu vždy nejvíce o 2 roky v případě zájmu nájemce v nájemním vztahu pokračovat. Nájem mohl být ukončen mj. uplynutím doby, na kterou byl sjednán. Na základě dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, bylo prodlouženo trvání nájemního vztahu do , datum, s tím, že v ostatním zůstává smlouva o nájmu nezměněna. Na základě dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, bylo prodlouženo trvání nájemního vztahu do , datum, s tím, že v ostatním zůstává smlouva o nájmu nezměněna.

15. Ze sdělení k ukončení nájmu bytu a jeho vyklizení ze dne , datum, vyplývá, že žalobce upozornil žalované na skutečnost, že jim končí nájem ke dni , datum, a požádal je o vyklizení bytu nejpozději k tomuto datu. Sdělení bylo žalovaným doručeno dne , datum, .

16. Žalovaní reagovali na toto sdělení podáním ze dne , datum, , ve kterém vyjádřili nesouhlas s ukončením nájmu. Žalovaní prohlásili svůj zájem v nájemním vztahu pokračovat.

17. Žalobce žalovaným odpověděl podáním ze dne , datum, , ve kterém uvedl, že byt žalovaných je bytem zvláštního určení, ale i tak může jejich nájem skončit uplynutím doby určité. Rada města , adresa, svým usnesením č. 79/780 ze dne , datum, schválila neprodloužení nájemní smlouvy žalovaných k bytu č. , hodnota, na , adresa, . Setrval na svém stanovisku k ukončení nájmu a povinnosti žalovaných byt vyklidit do , datum, . Odpověď byla žalovaným doručena dne , datum, .

18. Žalovaní svůj zájem setrvat v nájemním vztahu zopakovali v podání ze dne , datum, .

19. Žalobce žalovaným odpověděl podáním ze dne , datum, , ve kterém zopakoval, že Rada města , adresa, svým usnesením č. 79/780 ze dne , datum, schválila neprodloužení nájemní smlouvy žalovaných k bytu č. , hodnota, na , adresa, . Setrval na svém stanovisku k ukončení nájmu a povinnosti žalovaných byt vyklidit do , datum, . Odpověď byla žalovaným doručena dne , datum, .

20. Žalovaní svůj zájem setrvat v nájemním vztahu zopakovali v podání ze dne , datum, , ve kterém zároveň žalobce informovali o tom, že podali k soudu žalobu na určení trvání nájemní smlouvy.

21. Žalobce žalovaným odpověděl podáním ze dne , datum, , ve kterém vzal na vědomí podání žaloby, avšak na ukončení nájmu bytu a jeho vyklizení trval. Datum pro převzetí bytové jednotky stanovil na , datum, . Odpověď byla žalovaným doručena dne , datum, .

22. Ze zápisu o nepřevzetí bytové jednotky ze dne , datum, vyplývá, že žalovaní nepředali byt žalobci a ten z důvodu nepředání podá žalobu na vyklizení.

23. Ze spisu Okresního soudu v , adresa, – pobočky v Havířově sp. zn. , spisová značka, se podává, že žalovaní podali dne , datum, žalobu o určení trvání nájemního vztahu. Z programu „Podpora výstavby podporovaných bytů pro rok 2015“ vyplývá, že mezi podmínky pro poskytnutí dotace a nakládání s pečovatelským bytem patřilo mj. to, že podlahová plocha pečovatelského bytu nesměla překročit 50 m2. V takovém případě nájemní smlouva měla obsahovat ujednání o obnovování nájmu bytu na dobu určitou v případě, že nájemce neoznámí, že nehodlá v nájemním vztahu pokračovat. Ze sdělení Ministerstva pro místní rozvoj ze dne , datum, se podává, že dotace byla poskytnuta na výstavbu 9 bytů s tím, že v rámci akce mělo být postaveno celkem , hodnota, bytů. Ministerstvo žalovaným nebylo schopno sdělit, zda konkrétně jejich byt byl postaven z prostředků poskytnutých v rámci dotace. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne , datum, se podává, že jejím předmětem byl nájem bytu č. , hodnota, na , adresa, . Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou 2 let od , datum, . Na základě dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, bylo prodlouženo trvání nájemního vztahu do , datum, . Na základě dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, bylo prodlouženo trvání nájemního vztahu do , datum, . Na základě dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, bylo prodlouženo trvání nájemního vztahu do , datum, . Rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , Okresní soud v , adresa, – pobočka v Havířově žalobu zamítl s odůvodněním, že nájem skončil uplynutím doby, tj. ke dni , datum, , když k jeho obnovení nedošlo na základě smluvního ujednání, ani na základě ustanovení § 2285 o. z. Krajský soud v , adresa, rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , rozsudek zdejšího soudu potvrdil, byť z jiného důvodu. Odvolací soud dospěl k závěru, že za situace, kdy je u soudu vedeno řízení o vyklizení bytu, pak otázka existence či neexistence nájemního poměru k bytu bude v tomto řízení řešena jako otázka předběžná, a za této situace nemají žalobci (žalovaní v tomto řízení) naléhavý právní zájem na vydání požadovaného určovacího rozhodnutí.

24. Z rozšířeného dokumentu s názvem „Podpora výstavby podporovaných bytů pro rok 2015“, včetně titulní strany označené jako rozhodnutí o poskytnutí dotace ze dne , datum, , se podává, že v rozhodnutí o poskytnutí dotace je jako název akce uvedeno označení B.j. 17PB-PČB , adresa, a jako identifikační číslo EDS je uvedeno 117 D 514000423.

25. V příloze č. , hodnota, k programu „Podpora výstavby podporovaných bytů pro rok 2015“ je uvedena velikost a výměra PB, které vzniknou výstavbou nebo pořízením. Byt žalovaných č. , hodnota, není uveden mezi byty, na které je požadována podpora dle předmětného programu. Byt č. , hodnota, , jehož nájemní smlouva byla k důkazům provedena, spadá mezi byty, na které je požadována podpora dle předmětného programu.

26. Ze sdělení o zápisu uchazeče do místního seznamu ze dne , datum, vyplývá, že žalovaní podali dne , datum, žádost o přenechání bytu v domě s pečovatelskou službou v , adresa, , a že byli zařazeni do místního seznamu žadatelů o byt v DPS.

27. Z ostatních listinných důkazů předložených žalovanými (podání žalovaných vůči žalobci ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , podání žalobce vůči žalovaným ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , vyjádření žalobce k výzvě ČOI ze dne , datum, , vyrozumění od ČOI ze dne , datum, , sdělení Ministerstva vnitra ze dne , datum, , č. j. MV-51812-3/ODK-2020, rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, Odboru právního a organizačního ze dne , datum, , č. j. MSK , č. účtu, , rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, Odboru právního a organizačního ze dne , datum, , č. j. MSK , č. účtu, , vyjádření žalovaných k rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, Odboru právního a organizačního ze dne , datum, , č. j. MSK , č. účtu, , sdělení Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, Odboru právního a organizačního ze dne , datum, , č. j. MSK , č. účtu, , rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, Odboru právního a organizačního ze dne , datum, , č. j. MSK , č. účtu, , úřední záznam o podání stížnosti u Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, Odboru právního a organizačního ze dne , datum, , č. j. MSK , č. účtu, , rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, Odboru právního a organizačního ze dne , datum, , č. j. MSK , č. účtu, , sdělení Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, Odboru právního a organizačního ze dne , datum, , č. j. MSK , č. účtu, , mimořádné vyúčtování, faktura ze dne , datum, , faktura ze dne , datum, , ceník ČEZ, vyúčtování služeb za období 2022/01 – 2022/03, článek žalovaných s názvem Marnost nad marnost) a obsažených ve spisu sp. zn. , spisová značka, soud pro nadbytečnost nečiní žádná skutková zjištění, když tyto listiny se týkaly zejména zvyšování nájmu, vyúčtování služeb a žádostí o informace, tedy nikoli předmětu tohoto řízení.

28. Z listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Mezi žalobcem a žalovanými byla dne , datum, uzavřena nájemní smlouva. Nájemní vztah trval na základě dodatku č. , hodnota, k této nájemní smlouvě do , datum, . Nájemní smlouva obsahovala ujednání o možnosti prodloužení nájmu vždy nejvíce o další dva roky v případě zájmu nájemce a možnosti ukončení nájmu mj. uplynutím doby, na kterou byl nájem sjednán. Žalovaní projevili zájem o prodloužení nájemní smlouvy. Žalovaní byli o ukončení, respektive neprodloužení, nájmu žalobcem informováni.

29. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

30. Podle § 603 o. z. práva a povinnosti zaniknou uplynutím doby, na kterou byly omezeny.

31. Podle § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

32. Podle § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.

33. Podle § 2300 odst. 1 o. z. je-li předmětem nájmu byt určený pro ubytování osob se , podezřelý výraz, postižením nebo byt v domě se zařízením určeným pro tyto osoby nebo byt v domě s pečovatelskou službou, jedná se o nájem bytu zvláštního určení.

34. Podle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

35. Žalovaní nesouhlasili s tím, že jim nebyla nájemní smlouva prodloužena a podali ke zdejšímu soudu žalobu o určení trvání nájemního vztahu, která byla pravomocným rozhodnutím zamítnuta. Soud se s ohledem na stanovisko Krajského soudu v , adresa, v řízení o určení trvání nájemního vztahu nejdříve zabýval tím, zda nájemní vztah žalobce a žalovaných nadále trvá, či zda měl žalobce právo neprodloužit žalovaným nájemní smlouvu. Nájemní smlouva byla mezi účastníky řízení uzavřena na dobu určitou, a to nejdříve na základě smlouvy o nájmu do , datum, a poté na základě dodatků do , datum, a , datum, . Z jazykového výkladu smlouvy o nájmu bytu vyplývá, že je zde stanovena možnost prodloužení nájmu vždy nejvíce o další dva roky v případě zájmu nájemce v nájemním vztahu pokračovat. Není zde však zakotvena povinnost pronajímatele nájemní smlouvu prodloužit v případě, že zájemci o prodloužení požádají. S tímto jazykovým výkladem je i v souladu následující část smlouvy o nájmu bytu, která uvádí, že nájem může být ukončen uplynutím doby, na kterou byl sjednán. V řízení nebylo prokázáno tvrzení žalovaných, že skutečnou vůlí účastníků při uzavírání smlouvy bylo uzavření nájemní smlouvy s opční doložkou tak, aby tato smlouva byla uzavřena v souladu s programem „Podpora výstavby podporovaných bytů pro rok 2015“. V řízení bylo naopak prokázáno, že v případě předmětného bytu se nejednalo o pečovatelský byt, na jehož výstavbu byly poskytnuty dotace v rámci výše uvedeného dotačního programu, když podlahová plocha bytu překračuje 50 m2. Jak uzavřel zdejší soud ve věci vedené pod sp. zn. , spisová značka, , je sice pravdou, že i v případě podporovaného bytu nacházejícího se v daném domě, byla uzavřena mezi žalobcem jako pronajímatelem a nájemcem smlouva stejného znění, kdy dle jazykového výkladu tato smlouva není v souladu se zněním dotačního programu, avšak případné porušení podmínek dotačního programu nemá v tomto řízení žádný význam, neboť podmínky dodržení dotace jsou záležitostí mezi poskytovatelem dotace a jejím příjemcem, a navíc toto neprokazuje skutečnou vůli žalobce při uzavření konkrétní nájemní smlouvy s žalovanými. Žalobce ve sdělení k ukončení nájmu bytu a jeho vyklizení ze dne , datum, upozornil žalované na skutečnost, že jim končí nájem ke dni , datum, a požádal je o vyklizení bytu nejpozději k tomuto datu. Tento projev vůle žalobce jako pronajímatele soud nepovažuje za zjevné zneužití práva tvrzené žalovanými, které by dle ustanovení § 8 o. z. nepožívalo právní ochrany, když je na vůli pronajímatele, s kým uzavře nájemní vztah, a nelze jej nutit, aby v tomto vztahu proti své vůli setrval. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani postavení žalobce jako města či nepříznivá životní situace žalovaných. Otázka, zda se v případě bytu žalovaných jedná o byt zvláštního určení, nemá na posouzení dané věci vliv, když i za situace, když by soud dospěl k závěru, že se jedná o byt zvláštního určení (neboť smlouva o nájmu bytu odkazuje na ustanovení § 2300 o. z.), pak i na tento byt se vyjma výjimek uvedených právě v § 2300 a 2301 o. z. použijí obecná ustanovení o nájmu bytu, a tedy i možnost skončení nájmu bytu uplynutím doby, na kterou byl nájem sjednán. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že nájem žalovaných skončil v souladu s ustanovením § 603 o. z. uplynutím doby, na kterou byl nájem sjednán, tedy ke dni , datum, , když k jeho obnovení nedošlo ani na základě smluvního ujednání, ani na základě ustanovení § 2285 o. z.

36. Soud tedy žalobě v celém rozsahu vyhověl, neboť žalobce je vlastníkem nemovitosti, v níž se nachází předmětný byt, který žalovaní od , datum, obývají bez právního důvodu. Žalovaní, jimž svědčilo k bytu právo nájmu na základě nájemní smlouvy, ve znění pozdějších dodatků, sjednané podle § 2235 a násl. o. z. ve spojení s § 2300 o. z., totiž v bytě nadále bydlí, ačkoli nájemní poměr k bytu jim skončil uplynutím doby, na kterou byl sjednán, tj. ke dni , datum, . K tomuto dni měli žalovaní podle § 2292 o. z. povinnost pronajímateli byt odevzdat, což neučinili. V řízení nebylo prokázáno, že by nájemní smlouva dále trvala, či že by došlo k dalšímu prodloužení doby nájmu dalším písemným dodatkem ke smlouvě, či jiným zákonným způsobem. Soud tedy podle ustanovení § 1040 o. z. poskytl žalobci jakožto vlastníku nemovitosti ochranu a uložil žalovaným povinnost předmětný byt vyklidit do 15 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

37. Jde-li o argument žalovaných, že Rada města , adresa, neměla rozhodovat o neprodloužení jejich nájemní smlouvy, když se v otázce nájmu jedná o soukromoprávní záležitost, pak k tomu soud odkazuje na ustanovení § 102 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého uzavření každé smlouvy (tedy i smlouvy, která náleží do nevyhrazené pravomoci rady obce) může následovat až po rozhodnutí příslušného obecního orgánu (zastupitelstva nebo rady obce) o jejím schválení, resp. po rozhodnutí o tom, že konkrétní smlouva bude obcí uzavřena. Bez rozhodnutí příslušného obecního orgánu o uzavření smlouvy by byla následně uzavřená smlouva absolutně neplatná podle § 41 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Totéž lze analogicky použít v případě rozhodnutí o neprodloužení nájemní smlouvy žalovaných.

38. Jde-li o žalovanými tvrzený nesoulad v označení dotačního programu, pak k tomu byl v rámci dokazování proveden důkaz rozšířeným dokumentem s názvem „Podpora výstavby podporovaných bytů pro rok 2015“ (odstavec 24 tohoto rozsudku), včetně titulní strany označené jako rozhodnutí o poskytnutí dotace ze dne , datum, , na které bylo uvedeno jako název akce označení B.j. 17PB-PČB , adresa, a jako identifikační číslo EDS je uvedeno 117 D 514000423.

39. Jde-li o žalovanými tvrzený nesoulad data uvedeného v zápisu o nepřevzetí bytové jednotky ze dne , datum, (odstavec 22 tohoto rozsudku), ve kterém je uvedeno, že předání neproběhlo dne , datum, v 9 hodin, přestože nájemní smlouva měla trvat do , datum, . Pak z odpovědi žalobce ze dne , datum, , která byla provedena k důkazu (odstavec 21 tohoto rozsudku), vyplývá, že žalobce navrhl žalovaným jako datum předání předmětného bytu právě , datum, . Nesouhlasí-li žalovaní s tím, že tak mělo být učiněno den před ukončením nájmu, pak k tomu soud upozorňuje žalované, že tak neučinili ani , datum, a za této situace nemůže být tento argument žalovaných nikterak relevantní.

40. Soud se dále zabýval argumentací žalovaných, že se ze strany žalobce jedná o zjevné zneužití práva, které dle ustanovení § 8 o. z. nemůže požívat právní ochrany, a že se žalobce dopouští diskriminace žalovaných. K otázce zjevného zneužití práva se soud vyjádřil již výše (odstavec 35 tohoto rozsudku) tak, že je na vůli pronajímatele, s kým uzavře nájemní vztah, a nelze jej nutit, aby v tomto vztahu proti své vůli setrval. Využil-li tedy žalobce své zákonné možnosti neprodloužit nájemní smlouvu s žalovanými, pak v takovém postupu nelze spatřovat zjevné zneužití práva ve smyslu ustanovení § 8 o. z.

41. Jde-li o námitku diskriminace žalovaných ze strany žalobce, pak ani ta dle názoru soudu neobstojí. Zákon č. 198/2009 Sb. (dále jen „antidiskriminační zákon“), na který žalovaný 1) opakovaně odkazoval, zakotvuje právo na rovné zacházení a zákaz diskriminace ve věcech přístupu ke zboží a službám, včetně bydlení, pokud jsou nabízeny veřejnosti nebo při jejich poskytování. O přímou diskriminaci se dle ustanovení § 2 odst. 3 antidiskriminačního zákona jedná tehdy, pokud se s někým v této oblasti zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo, nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu , podezřelý výraz, , etnického původu, národnosti, , podezřelý výraz, , , podezřelý výraz, orientace, věku, , podezřelý výraz, postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru, a dále v právních vztazích, ve kterých se uplatní přímo použitelný předpis Evropské unie z oblasti volného pohybu pracovníků, i z důvodu státní příslušnosti. Antidiskriminační zákon pak upravuje také takzvanou diskriminaci nepřímou, kterou se rozumí takové jednání nebo opomenutí, kdy na základě zdánlivě neutrálního ustanovení, kritéria nebo praxe je z některého z důvodů uvedených v § 2 odst. 3 antidiskriminačního zákona osoba znevýhodněna oproti ostatním. Pokud obec spravuje bytový fond a ten poskytuje do nájmu svým občanům, jedná se v tomto případě o poskytování bydlení veřejnosti, tedy oblast vymezenou antidiskriminačním zákonem. V řízení však nebylo žalovanými tvrzeno ani prokázáno, že by se ze strany žalobce jednalo o přímou či nepřímou diskriminaci, a to na základě některého z výše uvedených důvodů. Žalovaní tvrdili, že je žalobce diskriminuje z důvodu toho, že uplatňují svá práva, čímž žalobce zatěžují, avšak takový důvod, i kdyby byl prokázán, nelze vztáhnout pod žádný z důvodů diskriminace taxativně vyjmenovaných v ustanovení § 2 odst. 3 antidiskriminačního zákona.

42. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaní jsou k jejich náhradě povinni společně a nerozdílně zcela úspěšnému žalobci, a to k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Náklady řízení žalobcem účelně vynaložené činí částku , částka, a představují zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , odměnu zástupce za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a účast u dvou jednání soudu dne , datum, a , datum, ) určenou dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), v celkové částce , částka, , kdy za tarifní hodnotu je dle § 9 odst. 1 AT považována částka , částka, a sazba za jeden úkon právní služby činí dle § 7 bodu 4 AT částku , částka, , 4 režijní paušály po , částka, , tj. celkem , částka, (§ 13 odst. 4 AT), a náhradu za daň z přidané hodnoty v celkové částce , částka, , když zástupce žalobce je plátcem DPH. Ve zbytku se zástupce žalobce práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdal.

43. Soud se zabýval možností nepřiznat žalobci náklady řízení související se zastoupením advokátem, neboť žalobce je městem, na které se vztahují závěry konstantní judikatury Ústavního soudu (viz nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 376/12 či ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 2396/09), avšak s ohledem na charakter a složitost sporu dospěl k závěru, že náklady související se zastoupením advokátem lze v tomto konkrétním případě považovat za účelně vynaložené.

44. Žalobce doložil soudu odeslání předžalobní výzvy k plnění žalovaným, a splnil tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byli žalovaní zavázáni zaplatit tuto částku společně a nerozdílně zástupci žalobce. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.