115 C 1/2025

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 16 513 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 7 500 Kč za dobu od 30. 7. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 000 Kč za dobu od 14. 9. 2023 do 29. 7. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 12 000 Kč za dobu od 30. 7. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 4 500 Kč za dobu od 30. 7. 2024 do zaplacení, částky 2 000 Kč a částky 2 513 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 000 Kč za dobu od 14. 9. 2023 do zaplacení, částky 2 000 Kč a částky 2 513 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že dne 7. 7. 2023 uzavřela s žalovaným za použití prostředků komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce, na základě které mu poskytla převodem na jeho bankovní účet č. , č. účtu, zápůjčku ve výši 7 500 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni zápůjčku včetně poplatku ve výši 4 500 Kč ve lhůtě do 13. 9. 2023. Dosud žalovaný neuhradil ničeho. Žalobou uplatněná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši 7 500 Kč, poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 500 Kč, účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 2 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 513 Kč. K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že nedisponuje důkazy na podporu tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o zápůjčce, a proto pro případ neunesení důkazního břemene navrhuje, nechť je žalobní nárok posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaný se nevyjádřil k žalobě.

3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto procesním postupem v žalobě. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 3. 2. 2025 podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.

4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.

5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 7. 7. 2023 (dále jen „Smlouva“) bylo zjištěno, že žalovaný projevil vůli uzavřít Smlouvu zadáním číselného kódu 8199. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 7 500 Kč převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni zápůjčku včetně poplatku ve výši 4 500 Kč, tedy celkem částku 12 000 Kč, ve třech splátkách po 4 000 Kč splatných 31., 62. a 93. den ode dne poskytnutí zápůjčky. Pro případ prodlení žalovaného se splácením zápůjčky byl sjednán poplatek za písemnou upomínku ve výši 500 Kč a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.

6. Z dopisu ze dne 10. 8. 2023, dopisu ze dne 21. 8. 2023, dopisu ze dne 9. 9. 2023 a dopisu ze dne 18. 9. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně opakovaně písemně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných splátek zápůjčky.

7. Z výpisů z běžného účtu žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaný dne 7. 7. 2023 zaslal ze svého bankovního účtu č. , č. účtu, tzv. verifikační poplatek ve výši 1 Kč a rovněž dne 7. 7. 2023 žalobkyně zaslala na bankovní účet žalovaného zápůjčku ve výši 7 500 Kč.

8. Ze sdělení ČSOB a. s. ze dne 9. 1. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný je majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, .

9. Z dopisu ze dne 22. 7. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého zástupce úhradě žalované částky a upozornila ho na podání žaloby v případě nezaplacení. Z podacího lístku bylo zjištěno, že dne 22. 7. 2024 žalobkyně odeslala žalovanému poštovní zásilku obsahující předžalobní výzvu k plnění.

10. Soud učinil následující skutkový závěr. Žalobkyně zaslala na bankovní účet žalovaného částku 7 500 Kč, kterou navýšenou o poplatek ve výši 4 500 Kč se žalovaný zavázal splácet ve 3 splátkách. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením této částky. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky před podáním žaloby.

11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 ZoSÚ (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 78 odst. 1, odst. 2 a odst. 4 ZoSÚ (1) Poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. (4) Poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.

14. Podle § 87 odst. 1, odst. 2 a odst. 3 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

15. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ, žalovaný byl při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Žalobkyně neprokázala, že postupovala při uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru v souladu s výše citovaným § 86 ZoSÚ, neprokázala tak, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením Smlouvy, a proto soud hodnotí Smlouvu jako neplatnou podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. Prokázáno bylo, že žalobkyně poskytla žalovanému převodem na jeho bankovní účet částku 7 500 Kč a žalovaný, který je v řízení pasivní, dle tvrzení žalobkyně dosud neuhradil ničeho na tuto částku. Žalovaný je tedy povinen uhradit žalobkyni z neplatné Smlouvy podle § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ částku 7 500 Kč. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitel (žalovaný) povinen vrátit dosud neuhrazenou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný je v řízení pasivní, nevznikl tak spor o to, kdy nastala splatnost pohledávky, soudu nejsou známy finanční možnosti žalovaného, případně zda žalovaný je vůbec ochoten dluh splácet, a proto není možné určit „dobu přiměřenou jejím možnostem“ ke splácení zbývající části dosud neuhrazené jistiny úvěru. Z toho důvodu se splatnost odvíjí od dopisu ze dne 22. 7. 2024, který žalobkyně doručila žalovanému dne 25. 7. 2024 (§ 573 o. z.) a ve kterém ho vyzvala k úhradě žalované částky ve lhůtě 3 dnů, tj. do 29. 7. 2024 (28. 7. 2024 byla neděle). Ode dne 30. 7. 2024 se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou žalované částky a žalobkyni náleží úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku žalobního nároku soud žalobu zamítl, neboť z neplatné Smlouvy nevzniklo žalobkyni právo na úhradu poplatků, smluvní pokuty, ani části žalobou nárokovaných úroků z prodlení.

16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.

17. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.