Okresní soud v Karviné · Rozsudek

115 C 109/2025

č. j. 115 C 109/2025-90

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-05-14 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSKI:2025:115.C.109.2025.90

Citované zákony (9)

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 22 298,96 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 298,96 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 22 298,96 Kč za dobu od 11. 1. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 22 298,96 Kč za dobu od 22. 5. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 22 298,96 Kč za dobu od 22. 5. 2024 do 10. 1. 2025 a úroku z prodlení ve výši 2,75 % ročně z částky 22 298,96 Kč za dobu od 11. 1. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 678 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 298,96 Kč s úrokem ve výši 14,75 % ročně z této částky za dobu od 22. 5. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky rovněž za dobu od 22. 5. 2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dne 12. 8. 20210 smlouvu o bankovních službách, na základě které žalovanému založila a vedla bankovní účet č. , č. účtu, . Dne 31. 8. 2023 účastníci řízení uzavřeli smlouvu o povoleném debetu, kterou žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve formě povoleného debetu ve výši 20 000 Kč. Žalobkyně uvedla, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy. Dále uvedla, že žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, a proto žalobkyně odstoupila od smlouvy o úvěru a převedla úvěr vyčíslený ke dni 20. 5. 2024 na 22 298,96 Kč na účet pohledávek z nepovoleného debetu č. , č. účtu, . Žalovaný dosud neuhradil ničeho na žalobou uplatněnou pohledávku.

2. Žalovaný se nevyjádřil k žalobě.

3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně již v rámci žaloby souhlasila s tímto procesním postupem. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena dne 28. 4. 2025 postupem podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.

4. Z listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění.

5. Ze Smlouvy o bankovních službách uzavřené mezi účastníky řízení dne 12. 8. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet č. , č. účtu, .

6. Z Žádosti o poskytnutí povoleného nezajištěného debetu bylo zjištěno, že žalovaný požádal dne 31. 8. 2023 žalobkyni o poskytnutí úvěru ve formě úvěrového limitu 20 000 Kč, ke svým majetkovým poměrům uvedl, že má příjem z podnikání ve výši 400 000 Kč ročně, jeho pravidelné měsíční výdaje činí 4 500 Kč, tj. náklady na bydlení ve výši 2 000 Kč a ostatní životní výdaje ve výši 2 500 Kč. Žalovaný uvedl, že nesplácí žádné jiné úvěry.

7. Ze Smlouvy o povoleném debetu uzavřené mezi účastníky řízení dne 31. 8. 2023 (dále jen „Smlouva“) bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr formou povoleného debetu na běžném účtu žalovaného až do částky 20 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 12 % ročně. Žalovaný se zavázal řádně a včas hradit splátky úvěru.

8. Z dopisu ze dne 25. 3. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k vyrovnání nepovoleného debetu ve výši 20 907,93 Kč na jeho bankovním účtu č. , č. účtu, .

9. Z dopisu ze dne 29. 4. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně odstoupila od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu z důvodu přečerpání finančních prostředku nad rámec povoleného debetu.

10. Z dopisu ze dne 21. 5. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že zrušila ke dni 21. 5. 2024 jeho běžný účet č. , č. účtu, z důvodu odstoupení žalobkyně od smlouvy o bankovních službách. Žalobkyně oznámila žalovanému, že konečný zůstatek na jeho bankovním účtu ke dni zrušení tohoto účtu byl záporný a činil mínus 22 298,96 Kč.

11. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, bylo zjištěno, že ke dni 20. 5. 2024 jeho dluh vůči žalobkyni byl ve výši 22 298,96 Kč, žalobkyně převedla tento dluh na nový úvěrový účet č. , č. účtu, .

12. Z dopisu ze dne 3. 1. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého zástupce k úhradě žalované částky ve lhůtě do 10. 1. 2025 a upozornila ho na podání žaloby v případě nezaplacení. Z podacího lístku bylo zjištěno, že dne 3. 1. 2025 zástupce žalobkyně zaslal poštovní zásilku obsahující předžalobní výzvu k plnění na adresu žalovaného.

13. Z dalších předložených listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení a rozhodnutí této věci. Výpisy z bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, za období duben až červenec 2023 neprokazují, jaké byly jeho pravidelné měsíční příjmy a výdaje v období předcházejícím uzavřením Smlouvy. Pokud se jedná o příjmy, na bankovní účet žalovaného byly zasílány různé částky - např. s označením „mzda , jméno FO, “, „mzda , jméno FO, “, tyto částky byly zasílány od společnosti , právnická osoba, a nebylo prokázáno, že by se mělo jednat o příjem žalovaného, z označení těchto plateb plyne, že se jednalo o příjem určený pro jiné osoby. Dále žalovaný vkládal prostřednictvím bankomatu na svůj bankovní účet vyšší obnosy peněz, nebylo prokázáno, jaký byl zdroj těchto vkladů. Pravidelné měsíční výdaje, takové jako výdaje na bydlení, na energie, pojištění apod., nelze z těchto výpisů určit. Obraty na bankovním účtu žalovaného byly v dubnu 2023 ve výši: připsáno 109 471 Kč a odepsáno 113 505,64 Kč, v květnu 2023 ve výši: připsáno 65 087 Kč a odepsáno 61 740,16 Kč, v červnu 2023 ve výši: připsáno109 442 Kč a odepsáno 108 444,15 Kč a v červenci 2023 ve výši: připsáno 142 987 Kč a odepsáno 144 978,93 Kč. Z výpisů z bankovního účtu žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný již splácel jiný úvěr splátkou ve výši 2 247 Kč měsíčně.

14. Soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Žalobkyně vedla pro žalovaného bankovní účet, ke kterému mu poskytla úvěrový limit ve výši 20 000 Kč. Při posouvání úvěruschopnosti žalovaného vycházela z informací získaných od žalovaného a dále z finančních toků na bankovním účtu žalovaného. Žalovaný přečerpal povolený debet, dostal se do prodlení se splácením úvěru, a proto žalobkyně odstoupila od smlouvy o bankovních službách a vyzvala žalovaného k úhradě úvěru ve výši 22 298,96 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky před podáním žaloby.

15. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle § 86 ZoSÚ (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

18. Smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným je smlouvou o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ, žalovaný byl při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením Smlouvy (§ 86 odst. 1 ZoSÚ). Žalovaný uvedl v rámci žádosti o úvěr, že jeho roční příjem z podnikání je ve výši 400 000 Kč a jeho pravidelné měsíční výdaje činí 4 500 Kč. Tyto informace od žalovaného nebyly v rámci řízení prokázány, z předložených bankovních výpisů plynou vyšší měsíční výdaje žalovaného, jeho průměrný měsíční příjem z těchto výpisů určit nelze. Žalobkyně neprokázala, že by lustrovala žalovaného v dostupných databázích dlužníků za účelem zjištění, zda není nadměrně zadlužen, ačkoli z předložených výpisů z bankovního účtu žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný již splácel jiný úvěr. Z uvedeného soud dospěl k závěru, že žalobkyně ani k výzvě soudu neprokázala, že by zkoumala úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Soud proto hodnotí Smlouvu jako neplatnou podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. V rámci řízení bylo prokázáno, že žalovaný vyčerpal na základě Smlouvy částku 22 298,96 Kč a dle tvrzení žalobkyně dosud neuhradil ničeho, a proto soud zavázal žalovaného k zaplacení žalobkyni této dosud neuhrazené jistiny spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitel (žalovaný) povinen vrátit dosud neuhrazenou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný je v řízení pasivní, nevznikl tak spor o to, kdy nastala splatnost pohledávky, soudu nejsou známy finanční možnosti žalovaného, případně zda žalovaný je vůbec ochoten dluh splácet, a proto není možné určit „dobu přiměřenou jeho možnostem“ ke splácení zbývající části dosud neuhrazené jistiny úvěru. Z toho důvodu se splatnost žalované částky odvíjí od dopisu ze dne 3. 1. 2025, ve kterém žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky ve lhůtě do 10. 1. 2025, ode dne 11. 1. 2025 se žalovaný ocitl v prodlení s její úhradou a žalobkyni přísluší nárok na zaplacení úroků z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť z neplatné Smlouvy nevzniklo žalobkyni právo na úhradu smluvního úroku, ani části žalobou nárokovaných úroků z prodlení.

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež měla převážný úspěch v řízení (v rozsahu 81 % předmětu řízení včetně příslušenství), nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 678 Kč (tj. 62 % z celkových nákladů řízení žalobkyně). Náklady řízení žalobkyně jsou v celkové výši 2 707 Kč a představuje je zaplacený soudní poplatek ve výši 892 Kč, odměna zástupce žalobkyně ve výši 2 x 400 Kč za převzetí věci, sepis předžalobní výzvy k plnění a sepis žaloby, náhrada hotových výdajů zástupce žalobkyně ve výši 100 Kč za každý úkon právní služby, tj. 3 x 100 Kč, to vše přiznáno podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif a dále částka 315 Kč odpovídající 21% DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. Soud aplikoval § 14b advokátního tarifu, neboť žalobkyně zastoupena stejným advokátem podává u zdejšího soudu větší množství žalob na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech. Tato věc nikterak nevybočovala z obvyklé náročnosti takto podávaných žalob. Žalobkyně doložila soudu odeslání žalovanému předžalobní výzvy k plnění a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku zástupci žalobkyně.

20. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.