115 C 127/2022

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 297 539,88 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 189 509 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 189 509 Kč za dobu do 5. 1. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 108 030,88 Kč, úroku ve výši 21 280 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 295 939,88 Kč za dobu od 7. 9. 2021 do 4. 1. 2022 a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 106 430,88 Kč za dobu od 5. 1. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 7 596 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou doručenou soudu dne 19. 1. 2022 a doplněnou dne 16. 5. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 297 539,88 Kč s úrokem ve výši 21 208 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 295 939,88 Kč za dobu od 7. 9. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela dne 12. 8. 2015 s žalovaným smlouvu o překlenovacím úvěru číslo na základě které žalobkyně poskytla žalovanému ve dnech 10. 9. 2015 a 17. 12. 2015 překlenovací úvěr ve výši 400 000 Kč za účelem úhrady za převod družstevního bytu. Žalovaný se zavázal hradit pravidelné měsíční splátky úvěru ve výši 1 900 Kč a dále splátky povinného spoření ve výši 1 607 Kč měsíčně. Úroková sazba byla sjednána ve výši 5,70 % ročně. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkami za březen 2021, duben 2021, květen 2021, červen 2021, červenec 2021 a srpen 2021 a z toho důvodu žalobkyně odstoupila od smlouvy a učinila celý úvěr okamžitě splatným ke dni 6. 9. 2021. Žalobkyně se domáhá zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 295 939,88 Kč, poplatků ve výši 1 600 Kč, kapitalizovaného úroku za období od 3. 6. 2020 do 6. 9. 2021 ve výši 21 280 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 295 939,88 Kč za dobu od 7. 9. 2021 do zaplacení. V doplnění žaloby žalobkyně uvedla, že prověřila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru na základě informací získaných od žalovaného, z potvrzení o výši příjmu žalovaného, lustrací žalovaného v dostupných databázích dlužníků. Žalobkyně má za to, že žalovaný byl v okamžiku uzavření smlouvy o úvěru schopen sjednanou splátku úvěru splácet. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný dosud zaplatil na poskytnutý úvěr částku 210 491 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 30. 5. 2022 za použití fikce doručení podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Dosud se žalovaný nikterak nevyjádřil ve věci a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (ve výzvě soudu byla doložka proti nečinnosti ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., žalovaný byl o této skutečnosti poučen). Soud má za to, že ve věci lze rozhodnout na základě listinných důkazů předložených žalobkyní.

4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.

5. Z návrhu na uzavření smlouvy o stavebním spoření a žádosti o překlenovací úvěr bylo zjištěno, že žalovaný dne 9. 8. 2015 požádal žalobkyni o uzavření smlouvy, jejímž předmětem bude překlenovací úvěr ve výši 400 000 Kč, úvěr měl byt použit na financování družstevního bytu. Ke svým osobním poměrům žalovaný uvedl, že jeho čistá měsíční mzda činí 17 000 Kč a mezi jeho pravidelné měsíční výdaje patří splátky na jiné úvěry ve výši 2 800 Kč, pojistné ve výši 300 Kč a dále to bude předpokládaná splátka překlenovacího úvěru ve výši 3 535 Kč. Žalovaný zde neuvedl žádné informace vztahující se k jeho pravidelným měsíčním osobním výdajům, takovým jako platba za bydlení, platba za elektřinu, plyn, jeho běžné životní výdaje atd.

6. Z potvrzení o výši příjmů bylo zjištěno, že žalovaný měl průměrný čistý příjem za posledních 12 měsíců ve výši 15 980 Kč.

7. Ze smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření číslo bylo zjištěno, že tuto smlouvu uzavřeli dne 12. 8. 2015 žalobkyně a žalovaný, žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému převodem na jeho úvěrový účet částku 400 000 Kč za účelem úhrady za převod družstevního bytu na adrese adresa žalovaného Smluvní úrok byl sjednán ve výši 5,7 % ročně. Žalovaný se zavázal hradit měsíční splátky úvěru ve výši 1 900 Kč a zároveň platit částku 1 607 Kč jako měsíční povinné spoření. Nedílnou součástí smlouvy jsou Podmínky pro poskytování překlenovacích úvěrů účinné ode dne 2. 1. 2015, které v bodě V. stanoví podmínky pro posuzování úvěruschopnosti dlužníka (žalovaného) tak, že žalovaný je povinen uvést informace ohledně svých příjmů a výdajů, dále je povinen doložit potvrzení o výši příjmů, věřitel (žalobkyně) je oprávněn požadovat po žalovaném další doklady, které považuje za nezbytné pro ověření úvěruschopnosti žalovaného. Bod XI. stanoví případy podstatného porušení smlouvy. Mezi podstatné porušení smlouvy patří mimo jiné prodlení s úhradou více než dvou splátek úvěru nebo prodlení s jednou splátkou úvěru po dobu delší než 3 měsíce. Pro případ podstatného porušení smlouvy bylo sjednáno právo žalobkyně na odstoupení od smlouvy a požadování okamžitého zaplacení všech dlužných částek ze smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy je rovněž Sazebník úhrad za poskytované služby platný ode dne 1. 1. 2016, který stanoví výši poplatku za změnu úvěrové smlouvy 500 Kč, poplatek za druhou výzvu ve výši 500 Kč a poplatek za třetí a každou další výzvu ve výši 1 000 Kč.

8. Z platební historie úvěru bylo zjištěno, že žalovaný čerpal úvěr tak, že dne 10. 9. 2015 čerpal částku 330 000 Kč a dne 17. 12. 2015 čerpal částku 70 000 Kč, celkem žalovaný uhradil částku 210 491 Kč.

9. Z dopisu ze dne 24. 7. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o úvěru, dopis je označen jako„ opakovaná upomínka“.

10. Z dopisu ze dne 11. 9. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo k zesplatnění úvěru ke dni 6. 9. 2021 do částky 318 819,88 Kč z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátek úvěru.

11. Z dopisu ze dne 20. 12. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení žalované částky s upozorněním na podání žaloby v případě jejího nezaplacení.

12. Z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že dne 20. 12. 2021 žalobkyně zaslala poštovní zásilku na adresu žalovaného.

13. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně poskytla žalovanému za základě smlouvy o překlenovacím úvěru částku 400 000 Kč. Žalovaný nehradil řádně a včas sjednané měsíční splátky úvěru. Žalobkyně využila svého práva a odstoupila od smlouvy z důvodu prodlení žalovaného s úhradou měsíčních splátek (na což žalovaného opakovaně písemně upozornila), žalobkyně zesplatnila celý úvěr ke dni 6. 9. 2021 do částky 318 819,88 Kč. Žalovaný je v rámci tohoto řízení nečinný, tj. netvrdil, ani neprokázal, že by na žalovanou částku byť částečně hradil. Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o překlenovacím úvěru z informací sdělených žalovaným v rámci žádosti o překlenovací úvěr, dále vycházela z potvrzení zaměstnavatele žalovaného o výši jeho průměrného čistého měsíčního příjmu.

14. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

15. Podle § 22 odst. 5 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.

16. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

17. Podle článku 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

18. Právně soud hodnotí věc takto. V prvé řadě se soud zabýval otázkou, zda žalobkyně splnila povinnosti dané jí § 9 zákona číslo o spotřebitelském úvěru a článkem 8 Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008/48 ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru, tj. zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, neboť žalovaný byl při uzavření úvěrové smlouvy v pozici spotřebitele a z toho důvodu mu slouží zákonem daná ochrana. Dle názoru soudu k odbornému posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nepostačí informace sdělené spotřebitelem během sjednávání úvěru, nezbytné je veškeré příjmy a výdaje spotřebitele ověřit doložením příslušných dokumentů (pracovní smlouva, výplatní lístek, potvrzení o výši nájemného apod.). Žalobkyně tvrdila, že zkoumala řádně úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o překlenovacím úvěru a toto tvrzení doložila žádostí o úvěr a potvrzením o výši průměrného příjmu žalovaného. Pokud žalobkyně tvrdí, že lustrovala žalovaného v dostupných databázích dlužníků, pak k tomuto tvrzení neoznačila žádné důkazy. Při sjednávání úvěrové smlouvy tak byl doložen pouze průměrný čistý příjem žalovaného, žalobkyně nezjišťovala, jaké jsou jeho pravidelné měsíční výdaje, takové jako platby za bydlení, platby za energie, výdaje žalovaného na jídlo a další jeho životní potřeby. Ke svým pravidelným měsíčním výdajům žalovaný pouze uvedl, že splácí další úvěry měsíční splátkou ve výši 2 800 Kč a dále si hradí pojištění ve výši 300 Kč měsíčně. Dle názoru soudu žalobkyně neprověřovala s odbornou péčí pasivní majetkovou stránku žalovaného, tj. jeho skutečné měsíční výdaje. Žalobkyně tak nedoložila v rámci tohoto řízení (a to ani k výzvě soudu učiněné usnesením ze dne 4. 5. 2022, č. j. 115 C 127/2022-40), že zkoumala úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí a následkem porušení této zákonem stanovené povinnosti je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a podle čl. 23 Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008/48 ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru. V rámci řízení bylo prokázáno, že žalovaný čerpal překlenovací úvěr v celkové výši 400 000 Kč a dosud zaplatil na tento úvěr částku 210 491 Kč, jednalo se o plnění bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a proto soud zavázal žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 189 509 Kč (§ 2993 o. z.). Soud přiznal žalobkyni nárok na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z., jehož výši stanoví § 2 nařízení vlády č. 513/2013 Sb. Úrok z prodlení byl přiznán ode dne 5. 1. 2022, neboť žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky dopisem ze dne 20. 12. 2021, který byl odeslán žalovanému dne 20. 12. 2021 a ve kterém byla stanovena lhůta k plnění 15 dnů ode dne odeslání výzvy, tj. do 4. 1. 2022, ode dne 5. 1. 2022 se žalovaný ocitl v prodlení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť z neplatné smlouvy nevzniklo žalobkyni právo na úhradu smluvního úroku, poplatků a částečně ani na žalobou požadovaný úrok z prodlení.

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 596 Kč, přičemž tato částka představuje 16 % z celkové výše nákladů řízení žalobkyně (rozdíl úspěchu žalobkyně v rozsahu 58 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 42 %). Náklady řízení žalobkyně jsou v celkové výši 47 476 Kč a představuje je zaplacený soudní poplatek ve výši 11 902 Kč, odměna zástupce žalobkyně ve výši 3 x 9 500 Kč podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis předžalobní výzvy k plnění), režijní paušály k těmto úkonům právní služby podle § 13 odst. 1, odst. 4 AT ve výši 3 x 300 Kč. Zástupce žalobkyně doložil soudu, že je plátcem daně z přiznané hodnoty, a proto žalobkyni náleží podle § 137 odst. 3 o. s. ř. v rámci nákladů řízení rovněž částka odpovídající 21% dani z přidané hodnoty ze všech nákladů krom soudního poplatku (tj. částka 6 174 Kč). Žalobkyně doložila soudu odeslání předžalobní výzvy k plnění žalovanému a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku zástupci žalobkyně.

20. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.