115 C 140/2026

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného pro 18 387,36 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 072 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 5 072 Kč za dobu od 1. 2. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 315,36 Kč, úroku ve výši 1 476,91 Kč, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 8 068,15 Kč za dobu od 22. 10. 2025 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 1 237,28 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 8 068,15 Kč za dobu od 22. 10. 2025 do 31. 1. 2026, úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 8 068,15 Kč za dobu od 1. 2. 2026 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 2 996,15 Kč za dobu od 1. 2. 2026 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 387,36 Kč s úrokem ve výši 1 476,91 Kč, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 8 068,15 Kč za dobu od 22. 10. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1 237,28 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 8 068,15 Kč za dobu od 22. 10. 2025 do zaplacení z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřené dne 16. 8. 2023 mezi právní předchůdkyní žalobkyně - společností právnická osoba a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit tento úvěr (jistinu, úroky, poplatky) v 52 týdenních splátkách po 356 Kč. Žalovaný dosud uhradil toliko částku 4 928 Kč. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy. Žalobkyně předložila smlouvu o postoupení pohledávek včetně části její přílohy – seznamu postoupených pohledávek.

2. Žalovaný se nevyjádřil k žalobě.

3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto procesním postupem v žalobě. Žalovanému byla dne 16. 6. 2026 doručena do vlastních rukou postupem podle § 49 odst. 4 o. s. ř. poštovní zásilka obsahující žalobu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Jak plyne z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka jednání je zapotřebí nařídit tam, kde tvrzení účastníků jsou sporná (Nejvyšší soud hovoří o diametrálně odlišných tvrzeních stran řízení) a skutkový stav věci nelze zjistit na základě předložených listinných důkazů. V našem případě je žalovaný pasivní, proto nevznikl spor mezi tvrzeními účastníků. Je na žalovaném, aby aktivně bránil svá práva dle zásady vigilantibus iura scripta sunt. Soud má za to, že účastníci souhlasí s postupem podle § 115a o. s. ř., skutkový stav soud posoudil na základě listinných důkazů předložených žalobkyní.

4. Soud učinil následující skutková zjištění. a) Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025 bylo zjištěno, že společnost právnická osoba postoupila pod pořadovým číslem hodnota v rámci seznamu postoupených pohledávek žalovanou pohledávku na žalobkyni. Z dopisu ze dne 21. 10. 2025 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že dne 21. 11. 2025 žalobkyně odeslala na adresu žalovaného poštovní zásilku obsahující oznámení o postoupení žalované pohledávky. b) Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný dne 16. 8. 2023 sdělil právní předchůdkyni žalobkyně tyto informace o své majetkové situaci: je svobodný, bydlí s rodiči v nájemním bydlení, jeho čistý měsíční příjem činí 17 528 Kč, další příjmy domácnosti žalovaného, které žalovaný blíže nespecifikoval, jsou ve výši 31 640 Kč měsíčně, žalovaný uvedl, že jeho pravidelné měsíční výdaje jsou ve výši 4 000 Kč, žalovaný nesplácí žádné další úvěry. c) Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva “) bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne 16. 8. 2023, právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit tento úvěr navýšený o úrok ve výši 4 971 Kč, poplatek za komfortní splácení úvěru ve výši 1 998 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 500 Kč, to vše v 52 týdenních splátkách po 356 Kč (výše poslední splátky činila 313 Kč). Žalovaný podpisem Smlouvy potvrdil převzetí hotovosti ve výši 10 000 Kč od právní předchůdkyně žalobkyně. d) Z tabulky umoření vztahující se ke Smlouvě bylo zjištěno, že žalovaný dosud uhradil na úvěr ze Smlouvy částku 4 928 Kč. e) Z dopisu ze dne 16. 1. 2026 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého zástupce k úhradě žalované částky ze Smlouvy ve lhůtě do 31. 3. 2026 a upozornila ho na podání žaloby v případě nezaplacení. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že dne 16. 1. 2026 zástupce žalobkyně odeslal poštovní zásilku obsahující předžalobní výzvu k plnění na adresu žalovaného. f) Z dalších předložených listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení a rozhodnutí této věci.

5. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Právní předchůdkyně žalobkyně – společnost právnická osoba poskytla žalovanému na základě Smlouvy hotovostní úvěr ve výši 10 000 Kč, žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, dosud uhradil částku 4 928 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného z informací získaných od žalovaného v den uzavření Smlouvy. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění.

6. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle § 86 ZoSÚ (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

9. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek, na základě které společnost právnická osoba postoupila žalovanou pohledávku žalobkyni v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Postoupení žalované pohledávky bylo žalovanému oznámeno v souladu s § 1882 o. z. Smlouva, jež je právním titulem žalobního nároku, je smlouvou o spotřebitelském úvěru uzavřenou podle § 2 ZoSÚ, žalovaný byl v tomto smluvní vztahu v pozici spotřebitele, právní předchůdkyně žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Žalobkyně ani k výzvě soudu (usnesení ze dne 14. 5. 2026) neprokázala, že by její právní předchůdkyně splnila povinnost stanovenou v § 86 odst. 1 ZoSÚ, tj. že by posoudila s odbornou péčí před uzavřením Smlouvy úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně již byla vyzvána k označení důkazů na podporu tvrzení o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, proto zde nevyvstala potřeba nařízení jednání a opětovného vyzvání žalobkyně ke splnění důkazní povinnosti ve smyslu § 118a o. s. ř. Jediným důkazem předloženým žalobkyní vztahujícím se k majetkové situace žalovaného v rozhodné době je zákaznická karta, v rámci které žalovaný v den uzavření Smlouvy uvedl, jaká je jeho majetková situace. Nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala informace získané od žalovaného (spotřebitele) z dalších zdrojů. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele toliko na základě informací získaných od spotřebitele v den uzavření úvěrové smlouvy soud považuje za nedostačující. Právní předchůdkyně žalobkyně nedodržela tzv. princip odpovědného úvěrování, který ve svém důsledku chrání jak ji – dobytnost její pohledávky, tak žalovaného – schopnost splatit poskytnutý úvěr. Soud hodnotí Smlouvu jako neplatnou podle výše citovaného § 87 odst. 1 věta prvá ZoSÚ. V rámci řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě Smlouvy částku 10 000 Kč, na kterou žalovaný uhradil částku 4 928 Kč, a proto soud zavázal žalovaného k zaplacení žalobkyni částky 5 072 Kč představující dosud neuhrazenou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitel (žalovaný) povinen vrátit dosud neuhrazenou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný netvrdil v rámci řízení nic o svých majetkových poměrech, neunesl proto svou procesní povinnost – tvrdit a následně prokázat svá tvrzení před soudem. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. spisová značka uvedl: „…Je to spotřebitel jako dlužník, kdo je nositelem procesní povinnosti ve sporném řízení skutkově tvrdit, jaké jsou jeho možnosti splnit uvedený dluh, a o takto uplatněných skutkových tvrzeních navrhnout důkazní prostředky.“ Nelze po žalobkyni požadovat, aby prokazovala, zda byl žalovaný schopen plnit jistinu spotřebitelského úvěru v době, kdy byl k tomu žalobkyní vyzván. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění žalované částky dopisem ze dne 16. 1. 2026, ve kterém mu dala lhůtu k plnění do 31. 1. 2026, ode dne 1. 2. 2026 se žalovaný ocitl v prodlení se zaplacením žalované částky a žalobkyni vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žaloba byla zamítnuta co do smluvních úroků, poplatků a částečně co do úroků z prodlení, neboť tyto nároky žalobkyni z neplatné Smlouvy nepřísluší.

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.

11. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově, písemně, ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.