115 C 149/2025

Plný text

Okresní soud v Karviné – pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zvýšení výživného na zletilé dítě

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zvýšení vyživovací povinnosti naposledy stanovené žalovanému pro žalobce rozsudkem Okresního soudu v , adresa, – pobočka v Havířově ze dne 6. 9. 2023, č.j. , spisová značka, , v právní moci ode dne 27. 9. 2023, ve výši 2 500 Kč měsíčně, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 18 271 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalovaného.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném jakožto svém otci zvýšení výživného z částky 2 500 Kč měsíčně na částku 5 000 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2024. Žalobce uvedl, že není v kontaktu s žalovaným, studuje 2. ročník střední školy. Dále uvedl, že žalovaný hradí soudem stanovené výživné, nad rámec výživného nehradí ničeho. Žalobce uvedl, že žije s matkou, jejíž příjem činí 30 000 Kč měsíčně. U jednání soudu žalobce uvedl, že žalovaný platí výživné řádně a včas, na výživném není žádný dluh. Dále uvedl, že se jeho potřeby nikterak výrazně nezvýšily od poslední úpravy výživného, stále navštěvuje stejnou střední školu, změnil si však obor studia.

2. Žalovaný uvedl, že ho mrzí, že se s ním žalobce nechce kontaktovat, žalovaný činil opakovaně pokusy o kontakt s žalobcem, avšak marně. Informace ohledně studia žalobce žalovaný zjišťuje dotazem na střední školu. Tímto způsobem žalovaný zjistil, že žalobce nestuduje řádně, má mnoho absencí a jeho studijní výsledky jsou velmi špatné. I přesto žalovaný chce podporovat žalobce v jeho studiu. Žalovaný uvedl, že až do konce února 2025 hradil žalobci nad rámec výživného paušál na mobilní telefon ve výši 500 Kč měsíčně, nyní tento tarif již nehradí. Žalovaný chtěl být prostřednictvím mobilního telefonu v kontaktu s žalobcem, ten však tento kontrakt odmítal, neodepisoval na SMS zprávy od žalovaného, nezvedal mu telefon. Žalovaný uvedl, že od minulé úpravy výživného se podstatně změnila jeho bytová situace, v rozhodné době (od září 2024) bydlí s přítelkyní v nájemním bytě a náklady na toto bydlení činí 19 301 Kč měsíčně, nadto žalovaný společně s přítelkyní splácí nedoplatek na ceně za spotřebovanou vodu ve výši 1 500 Kč měsíčně. Ohledně aktivní majetkové stránky žalovaný uvedl, že jeho průměrný čistý měsíční příjem v době od září 2024 do června 2025 byl ve výši 18 000 Kč, žalovaný si podal výpověď z důvodu sporů se zaměstnavatelem, které jsou nyní řešeny v rámci přestupového řízení. Od července 2025 žalovaný pracuje na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou ve výši 11 400 Kč. Žalovaný uvedl, že doufá, že dostane plný úvazek u stávajícího zaměstnavatele, pokud se tak v nejbližších měsících nestane, bude si hledat jiné zaměstnání. I přes zhoršení příjmové stránky žalovaný uvedl, že výživné pro žalovaného ve výši 2 500 Kč měsíčně bude schopen uhradit. K dotazu soudu žalovaný uvedl, že již nehradí výživné pro zletilou dceru Vanesu, neboť dcera žalovaného již nastoupila do práce a je schopna se živit sama.

3. Z provedených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění.

4. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, – pobočka v Havířově ze dne 6. 9. 2023, č.j. , spisová značka, , v právní moci ode dne 27. 9. 2023 (č.l. 2) bylo zjištěno, že soud uložil žalovanému, aby s účinností od 1. 10. 2023 hradil výživné pro žalobce ve výši 2 500 Kč měsíčně. V té době měl žalovaný měsíční náklady na bydlení ve výši 6 900 Kč a jeho příjem činil 17 147 Kč měsíčně. Žalovaný pracoval na plný pracovní úvazek. Krom žalobce měl žalovaný v té době vyživovací povinnost vůči zletilé dceři Vanese, kterou plnil částkou 4 000 Kč měsíčně. Příjem matky žalobce byl ve výši 25 000 až 26 000 Kč měsíčně.

5. Z pracovní smlouvy (č.l. 17) bylo zjištěno, že ji uzavřeli dne 1. 4. 2024 společnost , právnická osoba, na místě zaměstnavatele a žalovaný na místně zaměstnance, žalovaný nastoupil do práce dne 1. 4. 2024 na pozici zámečník, smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Měsíční hrubá mzda byla sjednána ve výši 21 300 Kč.

6. Z kopie SMS zpráv, jež zasílal žalovaný žalobci (č.l. 18), bylo zjištěno, že žalovaný se snažil o kontakt s žalobcem, chtěl s ním strávit čas o Vánocích, popřál mu k narozeninám, žalovaný chtěl předat žalobci darem nějaké peníze, aby si žalobce mohl koupit, co si přeje.

7. Z příjmového pokladního dokladu č. P3250932/2025 ze dne 14. 5. 2025 (č.l. 19) bylo zjištěno, že , jméno FO, (dále jen „Přítelkyně žalovaného“) zaplatila splátku nedoplatku na ceně služeb vyúčtovaných za rok 2023 ve výši 1 500 Kč.

8. Z platebního dokladu SIPO (č.l. 20) bylo zjištěno, že Přítelkyně žalovaného uhradila za bydlení v měsíci květnu 2025 částku 19 301 Kč.

9. Z mzdového listu za rok 2024 (č.l. 25) bylo zjištěno, že žalovaný měl v období září až prosinec 2024 průměrný příjem ve výši 18 073 Kč.

10. Z mzdového listu za rok 2025 (č.l. 26) bylo zjištěno, že žalovaný měl v období leden až červen 2025 průměrný příjem ve výši 18 203 Kč.

11. Z platebních dokladů SIPO (č.l. 27-29) bylo zjištěno, že v období září 2024 až červen 2025 hradila Přítelkyně žalovaného na nákladech na bydlení v průměru částku 19 026 Kč.

12. Z příjmového pokladního dokladu č. P3250421/2025 ze dne 26. 2. 2025 (č.l. 31), z příjmového pokladního dokladu č. P3250172/2025 ze dne 27. 1. 2025 (č.l. 31), z příjmového pokladního dokladu č. P3242780/2024 ze dne 18. 12. 2024 (č.l. 31 verte), z příjmového pokladního dokladu č. P3242646/2024 ze dne 27. 11. 2024 (č.l. 32), z příjmového pokladního dokladu č. P3242414/2024 ze dne 30. 10. 2024 (č.l. 32), z příjmového pokladního dokladu č. P3250610/2025 ze dne 24. 3. 2025 (č.l. 32 verte) a z příjmového pokladního dokladu č. P3250815/2025 ze dne 28. 4. 2025 (č.l. 32 verte) bylo zjištěno, že Přítelkyně žalovaného uhradila splátky nedoplatku na ceně služeb vyúčtovaných za rok 2023, každá splátka byla ve výši 1 500 Kč.

13. Z Vyúčtování za elektřinu č. , hodnota, bylo zjištěno, že Přítelkyni žalovaného byl vyúčtován nedoplatek za elektřinu ve výši 768,95 Kč se splatností dne 13. 2. 2025.

14. Z vyúčtování tarifu za mobilní číslo , tel. číslo, bylo zjištěno, že měsíční tarif na toto číslo činil 484,90 Kč. Účastníci řízení se shodli, že se jedná o tarif, který žalovaný hradil žalobci do konce února 2025.

15. Z evidenčního listu platného od 1. 6. 2024 (č.l. 30) a z evidenčního listu platného od 1. 7. 2024 (č.l. 30 verte) soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení žalobního nároku, pravidelné měsíční výdaje na bydlení žalovaný prokázal platebními doklady SIPO.

16. Z výslechu žalovaného soud zjistil, že od července 2025 pracuje pouze částečně – na dohodu o provedení práce a jeho měsíční příjem činí 11 400 Kč. Žalobce uvedl, že by chtěl zůstat u současného zaměstnavatele, avšak vše závisí na tom, zda by u tohoto zaměstnavatele získal práci na plný pracovní úvazek. Pokud tomu tak v nejbližších měsících nebude, žalovaný si najde jiné zaměstnání.

17. Z provedených důkazů soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Poslední úprava výživného mezi účastníky řízení proběhla v říjnu 2023, od té doby se nikterak výrazně nezměnily potřeby žalobce, žalobce i nadále studuje stejnou střední školu, žije s matkou. Příjem matky je dle tvrzení žalobce vyšší - 30 000 Kč měsíčně, v říjnu 2023 byl okolo 25 000 Kč až 26 000 Kč měsíčně. Žalovaný v období září 2024 až červen 2025 měl příjem ve výši 18 000 Kč měsíčně, aktivní majetková stránka žalovaného tak byla v tomto období obdobná jako u poslední úpravy výživného (tehdy měl žalovaný příjem okolo 17 000 Kč až 18 000 Kč měsíčně), od července 2025 se majetková situace žalovaného zhoršila, žalovaný má příjem ve výši 11 400 Kč. Žalovanému se zvýšily měsíční výdaje spojené s bydlením, u dřívější úpravy výživného byly jeho měsíční náklady na bydlení ve výši 6 900 Kč, od září 2024 žalovaný vynaloží společně se svou přítelkyní na bydlení částku okolo 19 000 Kč měsíčně.

18. Podle § 910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 913 odst. 1 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle § 915 o.z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů.

19. Na základě zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět ani zčásti, a proto rozhodl o jejím zamítnutí. Po právní stránce byla věc posouzena podle shora citovaných zákonných ustanovení. Prokázáno bylo, že od poslední úpravy výživného (říjen 2023) se potřeby žalobce nikterak zásadně nezvýšily. Žalobce i nadále studuje, proto není schopen se sám živit, a náleží mu nárok na výživné od žalobce. Z listinných důkazů a rovněž z výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že majetková situace žalovaného v období od září 2024 do června 2025 se nezlepšila, žalovaný vydělával v uvedeném období pouze o 1 000 Kč více, avšak jeho výdaje na bydlení se zvýšili o 2 600 Kč, v říjnu 2023 byly ve výši 6 900 Kč měsíčně, od září 2025 činí okolo 19 000 Kč měsíčně děleno dvěma, jelikož žalovaný je hradí společně se svou přítelkyní, nadto žalovaný společně s přítelkyní spláceli dluh na nedoplatku na ceně služeb částkou 1 500 Kč měsíčně a uhradili rovněž nedoplatek na elektřině ve výši 768,95 Kč. Od července 2025 je majetková situace žalovaného zhoršená, jelikož z důvodu sporů se zaměstnavatelem ukončil stávající zaměstnání a nastoupil do nové práce, ve které dosahuje výdělku ve výši 11 400 Kč měsíčně. Dle názoru soudu majetková situace žalovaného v posuzovaném období (září 2024 dosud) mu neumožňuje navýšit výživné pro žalobce. Soud považuje výživné ve výši 2 500 Kč měsíčně za adekvátní majetkovým poměrům žalobce a rovněž, jak již bylo zmíněno výše, potřeby žalobce se v posuzovaném období nikterak nezvýšily. Z uvedeného důvodu soud rozhodl o zamítnutí žaloby na zvýšení výživného s účinností od 1. 9. 2024 na částku 5 000 Kč měsíčně.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., plný procesní úspěch je na straně žalovaného, a proto soud zavázal žalobce k zaplacení žalovanému na náhradě nákladů řízení částky 18 271 Kč, tj. odměny pro zástupkyni žalovaného ve výši 2 x 7 100 Kč podle § 7, 8 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“) za dva úkony právní služby: převzetí a příprava věci a účast u jednání soudu dne 29.8.2025 podle § 11 odst. 1 písm. a), psím. g) AT, náhrady hotových výdajů zástupkyně žalovaného ve výši 2 x 450 Kč podle § 13 odst. 1, odst. 4 AT a částky 3 171 Kč odpovídající 21 % DPH podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. Žalobce byl zavázán hradit náklady řízení k rukám zástupkyně žalovaného v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř.

21. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.