115 C 16/2026

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 21 572 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 400 Kč a částku 1 052 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 690 Kč s úrokem ve výši 3 294,67 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 9 158,13 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1 165,50 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 158,13 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení a částky 8 430 Kč s úrokem ve výši 2 952,71 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 7 193,18 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1 046,21 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 193,18 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 090 Kč s úrokem ve výši 3 294,67 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 9 158,13 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1 165,50 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 158,13 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 21. 4. 2017 mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu s náklady spotřebitelského úvěru v celkové výši 7 400 Kč v 58 týdenních splátkách po 305 Kč. Žalovaný dosud uhradil částku 5 600 Kč. Dále se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 9 482 Kč s úrokem ve výši 2 952,71 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 7 193,18 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1 046,21 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 193,18 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 3. 2. 2017 mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 11 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu s náklady spotřebitelského úvěru v celkové výši 8 140 Kč v 58 týdenních splátkách po 335 Kč. Žalovaný dosud uhradil částku 9 948 Kč. Žalobkyně uvedla, že společnost , právnická osoba, u obou úvěrových smluv zkoumala schopnost žalovaného splácet poskytnuté úvěry na základě informací sdělených žalovaným v rámci karty zákazníka, které si právní předchůdkyně žalobkyně ověřila z dalších zdrojů. Žalobkyně připojila smlouvu o postoupení pohledávek včetně její přílohy – seznamu postoupených pohledávek.

2. Žalovaný se nevyjádřil k žalobě.

3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto procesním postupem v žalobě. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 20. 2. 2026 postupem podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.

4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.a) Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 a její přílohy (seznamu postoupených pohledávek) bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, postoupila obě žalobou uplatněné pohledávky na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019 bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, oznámila žalovanému, že došlo k postoupení obou žalovaných pohledávek na žalobkyni. Z podacího lístku bylo zjištěno, že dne 13. 12. 2019 byla zaslána na adresu žalovaného poštovní zásilka obsahující oznámí o postoupení žalovaných pohledávek.b) Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaný dne 21. 4. 2017 poskytl společnosti , právnická osoba, tyto informace o své finanční situaci: žije s partnerkou, má vyživovací povinnost vůči třem dětem, jeho průměrný měsíční čistý příjem ze zaměstnání je ve výši 8 800 Kč, pak má další blíže nespecifikovaný příjem ve výši 8 000 Kč měsíčně, pobírá dávky státní sociální podpory ve výši 1 800 Kč měsíčně a jeho partnerka má příjem ve výši 15 000 Kč měsíčně. Pravidelné měsíční výdaje žalovaného jsou ve výši 26 590 Kč, tj. náklady na bydlení ve výši 7 200 Kč, osobní výdaje ve výši 13 000 Kč, splátky úvěrů ve výši 3 390 Kč a ostatní nezbytné výdaje ve výši 3 000 Kč.c) Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 21. 4. 2017 (dále jen „Smlouva I“) bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tento úvěr navýšený o náklady spotřebitelského úvěru v celkové výši 7 690 Kč v 58 týdenních splátkách po 305 Kč. Podpisem Smlouvy I žalovaný potvrdil převzetí hotovosti ve výši 10 000 Kč. Strany smlouvy si sjednaly úrok ve výši 32,15 % ročně. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky.d) Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaný dne 3. 2. 2017 poskytl společnosti , právnická osoba, tyto informace o své finanční situaci: žije s partnerkou, má vyživovací povinnost vůči třem dětem, jeho průměrný měsíční čistý příjem ze zaměstnání je ve výši 8 810 Kč, pak má další blíže nespecifikovaný příjem ve výši 7 000 Kč měsíčně, pobírá dávky státní sociální podpory ve výši 15 800 Kč měsíčně. Pravidelné měsíční výdaje žalovaného jsou ve výši 26 290 Kč, tj. náklady na bydlení ve výši 7 200 Kč, osobní výdaje ve výši 13 000 Kč, splátky úvěrů ve výši 3 390 Kč a ostatní nezbytné výdaje ve výši 3 000 Kč.e) Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 3. 2. 2017 (dále jen „Smlouva II“) bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 11 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tento úvěr navýšený o náklady spotřebitelského úvěru v celkové výši 8 430 Kč v 58 týdenních splátkách po 335 Kč. Podpisem Smlouvy II žalovaný potvrdil převzetí hotovosti ve výši 11 000 Kč. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky.f) Z dopisu ze dne 27. 11. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého zástupce k úhradě žalovaných částek ze Smlouvy I a ze Smlouvy II s upozorněním na podání žaloby v případě nezaplacení. Z podacího lístku bylo zjištěno, že dne 27. 11. 2020 zástupce žalobkyně zaslal předžalobní výzvu k plnění žalovanému.g) Z dalších listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení žalobního nároku a rozhodnutí ve věci.

5. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, předala dne 21. 4. 2017 žalovanému částku 10 000 Kč a dne 3. 2. 2017 částku 11 000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně tato částky navýšené o úrok a poplatky. Při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr společnost , právnická osoba, vycházela z informací od žalovaného uvedených v kartě zákazníka. Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k zaplacení žalovaných částek.

6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 ZoSÚ (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle § 87 odst. 1, odst. 2 a odst. 3 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

9. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení mezi jinými i žalovaných pohledávek, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně - společnost , právnická osoba, postoupila žalované pohledávky ze Smlouvy I a ze Smlouvy II na žalobkyni v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Postoupení žalovaných pohledávek bylo žalovanému oznámeno v souladu s § 1882 o. z. Smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným měly charakter smluv o spotřebitelském úvěru uzavřených podle § 2 ZoSÚ, žalovaný byl při uzavření těchto smluv v pozici spotřebitele, právní předchůdkyně žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením Smlouvy. Jediným předloženým důkazem jsou karty zákazníka, v rámci kterých žalovaný v den uzavření Smlouvy I a Smlouvy II uvedl, jaké jsou jeho majetkové poměry. Nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně tyto informace ověřovala z dalších zdrojů (např. pracovní smlouvou, výplatními lístky, potvrzením o výši nákladů na bydlení). Nebylo rovněž prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně lustrovala žalovaného v dostupných databázích dlužníků, a to ani v situaci, kdy žalovaný v rámci karty zákazníka ke Smlouvě I i ke Smlouvě II uvedl, že splácí jiné úvěry. Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Dle názoru soudu právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného nedodržela tzv. princip odpovědného úvěrování, který ve svém důsledku chrání jak poskytovatele úvěru – dobytnost jeho pohledávky, tak spotřebitele – schopnost splatit poskytnutý úvěr. Soud hodnotí Smlouvu I a Smlouvu II jako smlouvy neplatné podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. V rámci řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému z titulu Smlouvy I částku 10 000 Kč, na kterou žalovaný dle tvrzení žalobkyně uhradil částku 5 600 Kč, proto soud zavázal žalovaného k zaplacení žalobkyni částky 4 400 Kč jakožto dosud neuhrazené jistiny spotřebitelského úvěru podle § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ. Dále bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému z titulu Smlouvy II částku 11 000 Kč, na kterou žalovaný dle tvrzení žalobkyně uhradil částku 9 948 Kč, proto soud zavázal žalovaného k zaplacení žalobkyni částky 1 052 Kč jakožto dosud neuhrazené jistiny spotřebitelského úvěru podle § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitel (žalovaný) povinen vrátit dosud neuhrazenou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Nejvyšší soud ČR k tomuto zákonnému ustanovení uvedl, že: „(…) poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2022 sp. zn. , spisová značka, , bod 17, dostupný na www.nsoud.cz). Žalovaný byl v řízení pasivní, soudu není známa jeho aktuální finanční situace, proto soud není schopen učinit úvahu o jeho schopnosti splácet dosud neuhrazenou jistinu spotřebitelských úvěrů. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení žalobkyni dosud neuhrazené jistiny spotřebitelského úvěru ze Smlouvy I a ze Smlouvy II ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Nárok žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení vznikne až v okamžiku, kdy žalovaný tyto částky v soudem stanovené lhůtě neuhradí. V době rozhodování soudu nárok žalobkyně na úhradu úroků z prodlení neexistuje, tudíž nelze o něm (do budoucna) rozhodnout.

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož převážně procesně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.