115 C 171/2024

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 , Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro 23 362,85 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 318,42 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 17 318,42 Kč za dobu od 2. 3. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 044,43 Kč, úroku ve výši 7 293 Kč, úroku ve výši 22,44 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od 28. 9. 2023 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 3 933,31 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 600 Kč za dobu od 28. 9. 2023 do 1. 3. 2024 a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 281,58 Kč za dobu od 2. 3. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 362,85 Kč s úrokem ve výši 7 293 Kč, s úrokem ve výši 22,44 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od 28. 9. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 3 933,31 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 600 Kč za dobu od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, uzavřela s žalovaným dne 12. 8. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal hradit měsíční splátky úvěru (jistina a úrok). Žalovaný porušil tuto smluvní povinnost, a proto právní předchůdkyně žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním prohlásila dne 19. 2. 2022 úvěr za splatný. Žalovaný celkem vyčerpal částku 41 843,02 Kč a celkem uhradil částku 24 524,60 Kč. Žalobkyně předložila smlouvu o postoupení pohledávek včetně části její přílohy – seznamu postoupených pohledávek.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalovanému byla dne 4. 7. 2024 doručena žaloba s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.

4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění:

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, postoupila pohledávky uvedené v příloze č. , hodnota, žalobkyni se všemi právy s nimi spojenými ke dni podpisu smlouvy. Z přílohy č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek – seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že v něm figuruje žalovaná pohledávka.

6. Z dopisu ze dne 29. 9. 2023 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky ze Smlouvy na žalobkyni. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že dne 27. 10. 2023 byla žalovanému zaslána poštovní zásilka.

7. Z kopie občanského průkazu žalovaného bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala totožnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru.

8. Z výpisů z bankovního účtu žalovaného za období únor 2021 až srpen 2021 bylo zjištěno, že žalovaný čerpal řadu dalších úvěrů u jiných úvěrujících společností (, právnická osoba, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, ), z těchto výpisů nelze určit pravidelné měsíční příjmy a výdaje žalovaného.

9. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“) soud zjistil, že byla uzavřena mezi společností , právnická osoba, a žalovaným. Tato společnost na základě smlouvy poskytla žalovanému úvěrový rámec 20 000 Kč, přičemž žalovaný byl oprávněn opakovaně čerpat finanční prostředky od právní předchůdkyně žalobkyně na svůj bankovní účet č. , č. účtu, . Úroková sazba byla sjednána ve výši 54 % ročně. Žalovaný se zavázal každý měsíc, v němž bude čerpat úvěr, uhradit minimální splátku a další částky, které mu vyúčtuje právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouva byla uzavřena za pomocí prostředků komunikace na dálku.

10. Z potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že žalovaný čerpal úvěr následujícím způsobem: dne 11. 9. 2021 částku 994,70 Kč, dne 13. 8. 2021 částku 20 000 Kč, dne 16. 11. 2021 částku 441,31 Kč, dne 20. 8. 2021 částku 4 000 Kč, dne 20. 10. 2021 částku 336,10 Kč, dne 21. 8. 2021 částku 6 000 Kč, dne 22. 8. 2021 částku 2 020 Kč, dne 23. 8. 2021 částku 2 500 Kč a částku 2 230 Kč, dne 24. 8. 2021 částku 800 Kč, částku 1 190,91 Kč a částku 1 330 Kč. Celková výše úvěru činila 41 843,02 Kč.

11. Dle bilance Smlouvy žalovaný vyčerpal celkem 41 843,02 Kč a splatil celkem 24 524,60 Kč.

12. Z dopisu ze dne 15. 2. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého zástupce k úhradě dluhu ze Smlouvy ve lhůtě do 1. 3. 2024 a upozornila ho na podání žaloby v případě nezaplacení. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že dne 16. 2. 2024 zástupce žalobkyně zaslal poštovní zásilku na adresu žalovaného.

13. Z dalších předložených listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení a rozhodnutí této věci.

14. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, poskytla žalovanému na základě Smlouvy úvěrový rámec 20 000 Kč, žalovaný celkem vyčerpal částku 41 843,02 Kč a celkem uhradil částku 24 524,60 Kč. Pohledávka ze Smlouvy byla postoupena ze společnosti , právnická osoba, na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění.

15. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle § 1810 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

17. Podle § 86 ZoSÚ (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle § 78 ZoSÚ (1) poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

19. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

20. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení mezi jinými i žalované pohledávky, na základě které společnost , právnická osoba, postoupila žalovanou pohledávku žalobkyni v souladu s § 1879 o. z. Postoupení žalované pohledávky bylo žalovanému oznámeno v souladu s § 1882 o. z. Smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ a jedná se o smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 o. z., neboť žalovaný byl při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, právní předchůdkyně žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Žalobkyně ani k výzvě soudu neprokázala, že by její právní předchůdkyně splnila povinnost stanovenou § 86 ZoSÚ, tj. posoudila před uzavřením Smlouvy úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Jediným důkazem ohledně majetkové situace žalovaného v rozhodné době jsou výpisy z bankovního účtu žalovaného za období únor až srpen 2021, z těchto však nelze učinit závěr o pravidelných měsíčních příjmech a výdajích žalovaného. Žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně, která z výpisů z bankovního účtu žalovaného věděla, že žalovaný čerpal různé další úvěry, lustrovala žalovaného ve veřejně dostupných databázích dlužníků za účelem zjištění, zde žalovaný není nadměrně zadlužen. Z uvedeného plyne, že právní předchůdkyně žalobkyně nedodržela tzv. princip odpovědného úvěrování, který ve svém důsledku chrání jak ji – dobytnost její pohledávky, tak žalovaného – schopnost splatit poskytnutý úvěr. Soud hodnotí smlouvu jako neplatnou podle výše citovaného § 87 odst. 1 ZoSÚ. V rámci řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 41 843,02 Kč a žalovaný uhradil celkem částku 24 524,60 Kč, žalovaný je tedy povinen vrátit žalobkyni z neplatné smlouvy podle § 87 odst. 1 ZoSÚ dosud nesplacenou jistinu poskytnutého úvěru ve výši 17 318,42 Kč (tj. 41 843,02 Kč mínus 24 524,60 Kč). Soud zavázal žalovaného, aby zaplatil žalobkyni částku 17 318,42 Kč včetně úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (co do výše úroku z prodlení je soud vázán žalobním návrhem podle § 153 odst. 2 o. s. ř.), nárok na zaplacení úroku z prodlení byl přiznán ode dne 2. 3. 2024 v návaznosti na dopis ze dne 15. 2. 2024, který byl doručen žalovanému dne 19. 2. 2024 (§ 573 o. z.) a ve kterém byla stanovená lhůta k plnění žalované částky do 1. 3. 2024. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť z neplatné Smlouvy nevzniklo žalobkyni právo na úhradu poplatků, smluvních úroků, ani části žalobou nárokovaných úroků z prodlení.

21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.

22. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.