115 C 173/2024

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro 11 284 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč za dobu od 24. 10. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 800 Kč za dobu od 17. 3. 2023 do 23. 10. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 800 Kč za dobu od 24. 10. 2023 do zaplacení a částky 1 484 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 405 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od 17. 3. 2023 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 1 484 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela dne 25. 7. 2022 s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které zaslala žalované na její bankovní účet č. , č. účtu, úvěr ve výši 7 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni tuto částku navýšenou o úrok ve výši 40 % ročně z jistiny úvěru měsíčními splátkami ve výši úroku přirostlého za minulé období. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, proto žalobkyně přistoupila k jeho zesplatnění ke dni 13. 3. 2023. Žalobkyně uvedla, že zkoumala úvěruschopnost žalované z výpisů z bankovního účtu žalované, z výplatních lístků žalované, dále lustrovala žalovanou v dostupných databázích dlužníků. Žalobkyně uvedla, že pro případ, že by soud neměl za prokázány nárok žalobkyně k zaplacení žalované částky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak požaduje po žalované zaplacení částka 7 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně nárokuje rovněž smluvní pokutu ve výši 1 484 Kč, neboť součástí smluvních ujednání bylo právo žalobkyně požadovat po žalované pro případ jejího prodlení se splácením úvěru smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty od data prodlení 17. 3. 2023 do data odeslání předžalobní výzvy k plnění 15. 10. 2023. Žalovaná dosud neuhradila na žalobou uplatněné pohledávky ničeho.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalované byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 3. 6. 2024 postupem podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaná se dosud nevyjádřila, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.

4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.

5. Z výpisů z bankovního účtu žalované č. , č. účtu, za období duben až červen 2023 bylo zjištěno, že jediným zdrojem příjmů žalované byly sociální dávky (příspěvek na bydlení, příspěvek na dítě, rodičovský příspěvek) ve výši okolo 16 000 Kč měsíčně. V červnu 2023 žalovaná získala výplatu od společnosti STEM/MARK ve výši 2 669 Kč. Pravidelné měsíční výdaje žalované nelze z těchto výpisů určit. Žalovaná si brala další úvěry – např. 29. 6. 2023 úvěr ve výši 3 000 Kč.

6. Z kopie občanského průkazu žalované bylo zjištěno, že žalobkyně si ověřila totožnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru.

7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“) bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč, žalovaná byla oprávněna tento úvěr bezhotovostně čerpat a zároveň byla povinna splácet vždy k 21. dni měsíce splátky úvěru ve výši úroku přirostlého za minulé období. Úroková sazba byla sjednána ve výši 40 % ročně. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, resp. do doby úplného splácení úvěru. Pro případ prodlení žalované se splácením úvěru v době delší 2 měsíců bylo sjednáno právo žalobkyně úvěr zesplatnit a požadovat po žalované zaplacení celé dlužné částky. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení.

8. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala dne 25. 7. 2022 na bankovní účet žalované částku 7 000 Kč.

9. Z dopisu ze dne 21. 11. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalované, že došlo k zesplatnění úvěru ze Smlouvy ke dni 21. 11. 2022.

10. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 15. 10. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého zástupce k úhradě žalovaných částek ze Smlouvy s upozorněním na podání žaloby v případě nezaplacení. Z podacího lístku bylo zjištěno, že dne 15. 10. 2023 zástupce žalobkyně zaslal předžalobní výzvu k plnění žalované.

11. Z dalších listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení žalobního nároku a rozhodnutí ve věci.

12. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Žalobkyně zaslala dne 25. 7. 2022 na bankovní účet žalované částku 7 000 Kč. Při zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně vycházela z výpisů z bankovního účtu žalované za období tří měsíců bezprostředně předcházejících měsíci uzavření Smlouvy. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení žalované částky před podáním žaloby.

13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 ZoSÚ (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 78 odst. 1, odst. 2 a odst. 4 ZoSÚ (1) Poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. (4) Poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.

16. Podle § 87 odst. 1, odst. 2 a odst. 3 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

17. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ, žalovaná byla při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, žalobkyně jí poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Smlouva byla uzavřena za pomocí prostředku komunikace na dálku, žalobkyně si ověřila totožnost žalované z jejího občanského průkazu a rovněž z výpisů z bankovního účtu žalované. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované před uzavřením Smlouvy. Jediným důkazem na podporu tvrzení žalobkyně o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalované jsou výpisy z bankovního účtu žalované za období březen až červen 2023, ze kterých bylo zjištěno, že žalovaná pobírala sociální dávky, pravidelné měsíční výdaje žalované (nájemné, cena služeb spojených s bydlením – elektřina, voda, plyn, základní životní potřeby žalované a jejích dětí, základní životní potřeby žalované) nelze z těchto výpisů určit. Poskytovatel spotřebitelského úvěru (žalobkyně) je schopen si vytvořit celistvý obraz o majetkové situace spotřebitele (žalovaná) pouze tehdy pokud zná (má pověřeny) pravidelné měsíční příjmy a výdaje spotřebitele. Žalobkyně takto nepostupovala, nadto nutno zmínit, že hlavním zdrojem příjmů žalované byly sociální dávky, které jsou jí poskytovány státem za účelem hrazení základních životních potřeb žalované a jejích dětí, nikoli za účelem splácení úvěru ze Smlouvy, či jiných úvěrů, kdy bylo zjištěno, že žalobkyně čerpala rovněž jiný úvěr. Z uvedeného má soud za to, že žalobkyně neposoudila s odbornou péčí úvěruschopnost žalované, a proto je Smlouva neplatná podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala na bankovní účet žalované částku 7 000 Kč, žalovaná je v řízení pasivní, žalobkyně uvádí, že žalovaná dosud neuhradila na tuto částku ničeho, a proto soud zavázal žalovanou podle § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ, aby vrátila žalobkyni nesplacenou jistinu úvěru ve výši 7 000 Kč včetně úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne 24. 10. 2023 v návaznosti na výzvu k plnění ze dne 15. 10. 2023, která byla doručena žalované dne 18. 10. 2023 (§ 573 o. z.) a ve které žalobkyně dala žalované lhůtu k plnění v délce 3 dnů, tj. do 23. 10. 2023 (21. 10. 2023 byla sobota). Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť z neplatné Smlouvy nevzniklo žalobkyni právo na úhradu smluvních úroků, ani části žalobou nárokovaných úroků z prodlení.

18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žalobkyni, jež měla úspěch v 59 % předmětu řízení včetně příslušenství, soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 405 Kč představující 18 % z jejích celkových nákladů ve výši 2 252 Kč. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny za právní zastoupení podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“) ve výši 900 Kč za tři úkony právní pomoci po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis předžalobní výzvy k plnění), dále náhrady hotových výdajů zástupce žalobkyně určené paušální částkou 100 Kč za každý úkon právní služby, tj. 3 x 100 Kč podle § 14b AT a částky 252 Kč odpovídající 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř., přičemž zástupce žalobkyně doložil soudu osvědčení o registraci plátce DPH. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 14b advokátního tarifu, neboť žalobkyně zastoupena stejným advokátem podává u zdejšího soudu větší množství žalob na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech. Tato věc nikterak nevybočovala z obvyklé náročnosti takto podávaných žalob. Dle obsahu spisu žalobkyni v souvislosti s tímto řízením další náklady nevznikly. Žalobkyně doložila soudu odeslání předžalobní výzvy k plnění žalovanému a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku zástupci žalobkyně.

19. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.