115 C 173/2024

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro 11 284 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč za dobu od 24. 10. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 800 Kč za dobu od 17. 3. 2023 do 23. 10. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 800 Kč za dobu od 24. 10. 2023 do zaplacení a částky 1 484 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 405 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od 17. 3. 2023 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 1 484 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela dne 25. 7. 2022 s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které zaslala žalované na její bankovní účet č. č. účtu úvěr ve výši 7 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni tuto částku navýšenou o úrok ve výši 40 % ročně z jistiny úvěru měsíčními splátkami ve výši úroku přirostlého za minulé období. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, proto žalobkyně přistoupila k jeho zesplatnění ke dni 13. 3. 2023. Žalobkyně uvedla, že zkoumala úvěruschopnost žalované z výpisů z bankovního účtu žalované, z výplatních lístků žalované, dále lustrovala žalovanou v dostupných databázích dlužníků. Žalobkyně uvedla, že pro případ, že by soud neměl za prokázány nárok žalobkyně k zaplacení žalované částky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak požaduje po žalované zaplacení částka 7 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně nárokuje rovněž smluvní pokutu ve výši 1 484 Kč, neboť součástí smluvních ujednání bylo právo žalobkyně požadovat po žalované pro případ jejího prodlení se splácením úvěru smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty od data prodlení 17. 3. 2023 do data odeslání předžalobní výzvy k plnění 15. 10. 2023. Žalovaná dosud neuhradila na žalobou uplatněné pohledávky ničeho.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalované byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 3. 6. 2024 postupem podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaná se dosud nevyjádřila, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.

4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.

5. Z výpisů z bankovního účtu žalované č. č. účtu za období duben až červen 2023 bylo zjištěno, že jediným zdrojem příjmů žalované byly sociální dávky (příspěvek na bydlení, příspěvek na dítě, rodičovský příspěvek) ve výši okolo 16 000 Kč měsíčně. V červnu 2023 žalovaná získala výplatu od společnosti STEM/MARK ve výši 2 669 Kč. Pravidelné měsíční výdaje žalované nelze z těchto výpisů určit. Žalovaná si brala další úvěry – např. 29. 6. 2023 úvěr ve výši 3 000 Kč.

6. Z kopie občanského průkazu žalované bylo zjištěno, že žalobkyně si ověřila totožnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru.

7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva“) bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč, žalovaná byla oprávněna tento úvěr bezhotovostně čerpat a zároveň byla povinna splácet vždy k 21. dni měsíce splátky úvěru ve výši úroku přirostlého za minulé období. Úroková sazba byla sjednána ve výši 40 % ročně. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, resp. do doby úplného splácení úvěru. Pro případ prodlení žalované se splácením úvěru v době delší 2 měsíců bylo sjednáno právo žalobkyně úvěr zesplatnit a požadovat po žalované zaplacení celé dlužné částky. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení.

8. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala dne 25. 7. 2022 na bankovní účet žalované částku 7 000 Kč.

9. Z dopisu ze dne 21. 11. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalované, že došlo k zesplatnění úvěru ze Smlouvy ke dni 21. 11. 2022.

10. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 15. 10. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého zástupce k úhradě žalovaných částek ze Smlouvy s upozorněním na podání žaloby v případě nezaplacení. Z podacího lístku bylo zjištěno, že dne 15. 10. 2023 zástupce žalobkyně zaslal předžalobní výzvu k plnění žalované.

11. Z dalších listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení žalobního nároku a rozhodnutí ve věci.

12. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Žalobkyně zaslala dne 25. 7. 2022 na bankovní účet žalované částku 7 000 Kč. Při zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně vycházela z výpisů z bankovního účtu žalované za období tří měsíců bezprostředně předcházejících měsíci uzavření Smlouvy. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení žalované částky před podáním žaloby.

13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 ZoSÚ (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 78 odst. 1, odst. 2 a odst. 4 ZoSÚ (1) Poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. (4) Poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.

16. Podle § 87 odst. 1, odst. 2 a odst. 3 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

17. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ, žalovaná byla při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, žalobkyně jí poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Smlouva byla uzavřena za pomocí prostředku komunikace na dálku, žalobkyně si ověřila totožnost žalované z jejího občanského průkazu a rovněž z výpisů z bankovního účtu žalované. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované před uzavřením Smlouvy. Jediným důkazem na podporu tvrzení žalobkyně o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalované jsou výpisy z bankovního účtu žalované za období březen až červen 2023, ze kterých bylo zjištěno, že žalovaná pobírala sociální dávky, pravidelné měsíční výdaje žalované (nájemné, cena služeb spojených s bydlením – elektřina, voda, plyn, základní životní potřeby žalované a jejích dětí, základní životní potřeby žalované) nelze z těchto výpisů určit. Poskytovatel spotřebitelského úvěru (žalobkyně) je schopen si vytvořit celistvý obraz o majetkové situace spotřebitele (žalovaná) pouze tehdy pokud zná (má pověřeny) pravidelné měsíční příjmy a výdaje spotřebitele. Žalobkyně takto nepostupovala, nadto nutno zmínit, že hlavním zdrojem příjmů žalované byly sociální dávky, které jsou jí poskytovány státem za účelem hrazení základních životních potřeb žalované a jejích dětí, nikoli za účelem splácení úvěru ze Smlouvy, či jiných úvěrů, kdy bylo zjištěno, že žalobkyně čerpala rovněž jiný úvěr. Z uvedeného má soud za to, že žalobkyně neposoudila s odbornou péčí úvěruschopnost žalované, a proto je Smlouva neplatná podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala na bankovní účet žalované částku 7 000 Kč, žalovaná je v řízení pasivní, žalobkyně uvádí, že žalovaná dosud neuhradila na tuto částku ničeho, a proto soud zavázal žalovanou podle § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ, aby vrátila žalobkyni nesplacenou jistinu úvěru ve výši 7 000 Kč včetně úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne 24. 10. 2023 v návaznosti na výzvu k plnění ze dne 15. 10. 2023, která byla doručena žalované dne 18. 10. 2023 (§ 573 o. z.) a ve které žalobkyně dala žalované lhůtu k plnění v délce 3 dnů, tj. do 23. 10. 2023 (21. 10. 2023 byla sobota). Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť z neplatné Smlouvy nevzniklo žalobkyni právo na úhradu smluvních úroků, ani části žalobou nárokovaných úroků z prodlení.

18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žalobkyni, jež měla úspěch v 59 % předmětu řízení včetně příslušenství, soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 405 Kč představující 18 % z jejích celkových nákladů ve výši 2 252 Kč. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny za právní zastoupení podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“) ve výši 900 Kč za tři úkony právní pomoci po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis předžalobní výzvy k plnění), dále náhrady hotových výdajů zástupce žalobkyně určené paušální částkou 100 Kč za každý úkon právní služby, tj. 3 x 100 Kč podle § 14b AT a částky 252 Kč odpovídající 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř., přičemž zástupce žalobkyně doložil soudu osvědčení o registraci plátce DPH. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 14b advokátního tarifu, neboť žalobkyně zastoupena stejným advokátem podává u zdejšího soudu větší množství žalob na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech. Tato věc nikterak nevybočovala z obvyklé náročnosti takto podávaných žalob. Dle obsahu spisu žalobkyni v souvislosti s tímto řízením další náklady nevznikly. Žalobkyně doložila soudu odeslání předžalobní výzvy k plnění žalovanému a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku zástupci žalobkyně.

19. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově, písemně, ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinná (žalovaná) povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněna (žalobkyně) domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.