115 C 193/2022

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 3 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč za dobu od 17. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč za dobu od 28. 10. 2015 do 16. 3. 2020, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 804 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 1. 4. 2022 a doplněnou dne 4. 7. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč za dobu od 28. 10. 2015 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že nabyla žalovanou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 6. 2018, kterou uzavřela se právnická osoba právnická osoba Žalobkyně uvedla, že právnická osoba právnická osoba poskytla žalovanému dne 21. 10. 2015 úvěr ve výši 3 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit nejpozději dne 27. 10. 2015. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky, na které žalovaný vyplnil elektronický formulář – žádost o zápůjčku, následně byla na email žalovaného zaslaná smlouva o zápůjčce, kterou žalovaný akceptoval stisknutím příslušného tlačítka v emailu. Poté žalovaný převedl na účet právnická osoba právnická osoba částku 1 Kč a právnická osoba právnická osoba zaslala dne 21. 10. 2015 na účet žalovaného částku 3 000 Kč. Žalobkyně uvedla, že nedisponuje doklady o ověřování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o zápůjčce. Žalovaný dosud neuhradil na žalobou uplatněnou pohledávku ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 28. 7. 2022 za použití fikce doručení podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.

4. Z listinných důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci. Na listině označené jako smlouva o úvěru číslo je uvedeno, že osobě s emailovou adresou email právnická osoba anonymizováno právnická osoba poskytne úvěr ve výši 3 000 Kč s termínem splatnosti dne 27. 10. 2015, dále měl být sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 180 Kč. Tato listina neobsahuje podpisy. Z identifikační karty zákazníky bylo zjištěno, že žalovaný byl zákazníkem právnická osoba právnická osoba Dle výpisu z účtu byla dne 21. 10. 2015 zaslána na účet č. bankovní účet částka 3 000 Kč, transakce je označena číslem smlouvy o úvěru dle předložené listiny neobsahující podpisy smluvních stran. Dle sdělení právnická osoba majitelem účtu č. bankovní účet byl ke dni 21. 10. 2015 žalovaný. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 6. 2018 byla žalovaná pohledávka postoupena ze právnická osoba právnická osoba na žalobkyni. Dopisem ze dne 4. 7. 2018 právnická osoba právnická osoba oznámila žalovanému, že došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni. Dne 9. 7. 2018 byla zaslána poštovní zásilka na adresu žalovaného. Dopisem ze dne 21. 2. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě žalované pohledávky ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení výzvy. Dne 5. 3. 2020 byla zaslána poštovní zásilka na adresu žalovaného.

5. Soud se v prvé řadě zabýval svou mezinárodní příslušností, neboť žalobkyně má sídlo v Kyperské republice a je tedy zahraniční právnickou osobou ve smyslu § 3024 zák. č. 89/2012 občanský zákoník (dále jen „o. z.). Podle článku 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I bis) nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Soud proto dospěl k závěru, že je zde založena pravomoc českého soudu věc projednat a rozhodnout, když žalovaný má bydliště na území České republiky. Rozhodným hmotným právem je české hmotné právo podle čl. 4 odst. 1, odst. 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady /ES/ číslo o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (tzv. Řím I).

6. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla žalovanou pohledávku od právnická osoba právnická osoba v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno v souladu s § 1882 o. z. Žaloba je důvodná pouze zčásti. Žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy o zápůjčce mezi právnická osoba právnická osoba a žalovaným. Listina označená jako smlouva o úvěru číslo není podepsána, tato listina neobsahuje projev vůle žalovaného smlouvu o úvěru uzavřít (akceptace smlouvy prostřednictvím SMS kódu apod). Žalobkyně rovněž neprokázala, že by právnická osoba právnická osoba před uzavřením smlouvy o úvěru ověřila totožnost žalovaného. Žalobkyně tak neunesla důkazní břemeno ohledně žalobou tvrzených skutečností. Žalovaný byl v řízení pasivní. Žalobkyně prokázala, že došlo dne 21. 10. 2015 k zaslání částky 3 000 Kč na účet žalovaného, tuto transakci soud hodnotí jako bezdůvodné obohacení žalovaného podle § 2991 o. z. na úkor právnická osoba právnická osoba, respektive po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně. Z toho důvodu soud přiznal žalobkyni nárok na zaplacení částky 3 000 Kč včetně úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení byl přiznán žalobkyni ve výši 8,05 % ročně, zde je soud vázán žalobním návrhem podle § 153 odst. 2 o. s. ř. Žalovaný byl vyzván k vydání bezdůvodného obohacení předžalobní výzvou ze dne 21. 2. 2020, odeslanou dne 5. 3. 2020 a doručenou žalovanému dne 9. 3. 2020 (§ 573 o. z.). Ve výzvě byla stanovena 7denní lhůta k plnění, od 16. 3. 2020 se tak žalovaný ocitl v prodlení se zaplacením žalované pohledávky. Soud žalobu zamítl v rozsahu žalobkyní požadovaného úroku z prodlení za období přede dnem 17. 3. 2020, když žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy o úvěru ani odeslání dřívější výzvy k plnění žalovanému.

7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 804 Kč, přičemž tato částka představuje 54 % z celkové výše nákladů řízení žalobkyně (rozdíl úspěchu žalobkyně v rozsahu 77 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 23 %). Náklady řízení žalobkyně jsou v celkové výši 1 489 Kč a představuje je zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna zástupce žalobkyně ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) za 3 úkony právní služby: převzetí věci, sepsání žaloby, sepsání předžalobní výzvy k plnění, režijní paušály k úkonům právní pomoci ve výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Zástupce žalobkyně doložil soudu, že je plátcem daně z přiznané hodnoty, a proto soud podle § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal žalobkyni v rámci náhrady nákladů řízení rovněž částku odpovídající 21% dani z přidané hodnoty ze všech nákladů krom soudního poplatku (tj. částku 189 Kč). Žalobkyně doložila soudu odeslání předžalobní výzvy k plnění žalovanému a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku zástupci žalobkyně.

8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění (§ 157 odst. 4 o. s. ř.). Nesplní-li povinný (žalovaný) povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněná (žalobkyně) domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.