115 C 199/2025

Plný text

Okresní soud v Karviné – pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného pro 28 511 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 13 000 Kč za dobu od 16. 1. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 511 Kč, úroku ve výši 710,80 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 13 310,71 Kč za dobu od 22. 10. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 3 482,97 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 310,71 Kč za dobu od 22. 10. 2024 do 15. 1. 2025, úroku z prodlení ve výši 3 % ročně z částky 13 310,71 Kč za dobu od 16. 1. 2025 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 310,71 Kč za dobu od 16. 1. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 28 511 Kč s úrokem ve výši 710,80 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 13 310,71 Kč za dobu od 22. 10. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 3 482,97 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 310,71 Kč za dobu od 22. 10. 2024 do zaplacení z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 15. 1. 2023 mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit tento úvěr včetně úroku a poplatku v 78 týdenních splátkách po 407 Kč. Žalovaný dosud uhradil toliko 2 000 Kč. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy. Žalobkyně předložila smlouvu o postoupení pohledávek včetně části její přílohy – seznamu postoupených pohledávek.

2. Žalovaný se nevyjádřil k žalobě.

3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto procesním postupem v žalobě. Žalovanému byla dne 21. 7. 2025 doručena podle § 49 odst. 4 o. s. ř. žaloba s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.

4. Z listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024 bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, postoupila pod pořadovým číslem , hodnota, v rámci seznamu postoupených pohledávek žalovanou pohledávku na žalobkyni. Z dopisu ze dne 21. 10. 2024 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni.

6. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný dne 15. 1. 2023 sdělil právní předchůdkyni žalobkyně tyto informace o své majetkové situaci: žije se spolubydlícím, je rozvedený, pobírá starobní důchod ve výši 13 721 Kč, další příjmy domácnosti žalovaného, které žalovaný blíže nespecifikoval, jsou ve výši 15 000 Kč měsíčně, žalovaný uvedl, že jeho pravidelné měsíční výdaje činí 3 000 Kč.

7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva “) bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne 15. 1. 2023, právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit tento úvěr navýšený o úrok ve výši 11 770 Kč a poplatek za komfortní splácení úvěru ve výši 3 438 Kč v 78 týdenních hotovostních splátkách po 407 Kč (výše poslední splátky činila 369 Kč). Žalovaný podpisem Smlouvy potvrdil převzetí hotovosti ve výši 15 000 Kč od právní předchůdkyně žalobkyně.

8. Z tabulky umoření vztahující se ke Smlouvě bylo zjištěno, že žalovaný uhradil na poskytnutý úvěr celkem 2 000 Kč.

9. Z dopisu ze dne 31. 12. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého zástupce k úhradě žalované částky ze Smlouvy ve lhůtě do 15. 1. 2025 a upozornila ho na podání žaloby v případě nezaplacení. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že dne 31. 12. 2024 zástupce žalobkyně zaslal poštovní zásilku obsahující předžalobní výzvu k plnění na adresu žalovaného.

10. Z dalších předložených listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení a rozhodnutí této věci.

11. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, poskytla žalovanému na základě Smlouvy hotovostní úvěr ve výši 15 000 Kč, žalovaný dosud uhradil pouze částku 2 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného z informací získaných od žalovaného v den uzavření Smlouvy. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění.

12. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle § 1810 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

14. Podle § 86 ZoSÚ (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

16. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek, na základě které společnost , právnická osoba, postoupila žalované pohledávky žalobkyni v souladu s § 1879 o. z. Postoupení žalovaných pohledávek bylo žalovanému oznámeno v souladu s § 1882 o. z. Smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru uzavřenou podle § 2 ZoSÚ, žalovaný byl při jejím uzavření v pozici spotřebitele, právní předchůdkyně žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Žalobkyně ani k výzvě soudu neprokázala, že by její právní předchůdkyně splnila povinnost stanovenou v § 86 odst. 1 ZoSÚ, tj. že by posoudila před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Jediným důkazem ohledně majetkové situace žalovaného v rozhodné době je zákaznická karta, v rámci které žalovaný v den uzavření úvěrové smlouvy uvedl, jaká je jeho majetková situace. Nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala informace získané od žalovaného (spotřebitele) z dalších zdrojů. Nebylo rovněž prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně lustrovala žalovaného v dostupných databázích dlužníků za účelem zjištění, zda nebyl v rozhodné době nadměrně zadlužen (insolvence, exekuce apod.). Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele toliko na základě informací získaných od spotřebitele v den uzavření úvěrové smlouvy soud považuje za nedostačující. Právní předchůdkyně žalobkyně nedodržela tzv. princip odpovědného úvěrování, který ve svém důsledku chrání jak ji – dobytnost její pohledávky, tak žalovaného – schopnost splatit poskytnutý úvěr. Soud hodnotí smlouvu jako neplatnou podle výše citovaného § 87 odst. 1 ZoSÚ. V rámci řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě Smlouvy částku 15 000 Kč, na kterou žalovaný uhradil částku 2 000 Kč, a proto soud zavázal žalovaného k zaplacení žalobkyni dosud neuhrazené jistiny úvěru ze Smlouvy podle § 87 odst. 1 ZoSÚ ve výši 13 000 Kč. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitel (žalovaný) povinen vrátit dosud neuhrazenou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný je v řízení pasivní, nevznikl tak spor o to, kdy nastala splatnost žalované pohledávky, soudu nejsou známy finanční možnosti žalovaného, případně zda žalovaný je vůbec ochoten své dluhy splácet, a proto není možné určit „dobu přiměřenou jeho možnostem“ ke splácení zbývající části dosud neuhrazené jistiny úvěru ze Smlouvy. Z toho důvodu se splatnost odvíjí od dopisu ze dne 31. 12. 2024, ve kterém žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění žalované pohledávky ve lhůtě do 15. 1. 2025 a ode dne 16. 1. 2025 se žalovaný ocitl v prodlení. Nárok na úrok z prodlení plyne z § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku žalobního nároku byla žaloba zamítnuta, neboť z neplatné Smlouvy nevzniklo žalobkyni právo na úhradu smluvního úroku, poplatků, ani části žalobou nárokovaných úroků z prodlení.

17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.

18. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.