115 C 20/2025
č. j. 115 C 20/2025-56
V PLATNOSTICitované zákony (7)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 160
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 78 § 87
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1810
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 39 414 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 13 200 Kč za dobu od 7. 6. 2024 do zaplacení a částku 7 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 700 Kč za dobu od 7. 6. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 973 Kč, úroku ve výši 3 411,92 Kč, úroku ve výši 18,17 % ročně z částky 16 264,57 Kč za dobu od 30. 1. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 2 487,12 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 264,57 Kč za dobu od 30. 1. 2024 do 6. 6. 2024, úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 16 264,57 Kč za dobu od 7. 6. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 3 064,57 Kč za dobu od 7. 6. 2024 do zaplacení a částky 5 541 Kč, úroku ve výši 2 752,85 Kč, úroku ve výši 19,48 % ročně z částky 10 203,50 Kč za dobu od 30. 1. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 1 560,29 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 203,50 Kč za dobu od 30. 1. 2024 do 6. 6. 2024, úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 10 203,50 Kč za dobu od 7. 6. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 2 503,50 Kč za dobu od 7. 6. 2024 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 26 173 Kč s úrokem ve výši 3 411,92 Kč, s úrokem ve výši 18,17 % ročně z částky 16 264,57 Kč za dobu od 30. 1. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 2 487,12 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 264,57 Kč za dobu od 30. 1. 2024 do zaplacení z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 11. 12. 2021 mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit úvěr (jistinu, úroky, poplatky) v 12 měsíčních splátkách po 2 748 Kč. Žalovaný dosud uhradil na poskytnutý úvěr částku 6 800 Kč. Dále se žalobkyně podanou žalobou domáhá po žalovaném zaplacení částky 13 241 Kč s úrokem ve výši 2 752,85 Kč, s úrokem ve výši 19,48 % ročně z částky 10 203,50 Kč za dobu od 30. 1. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1 560,29 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 203,50 Kč za dobu od 30. 1. 2024 do zaplacení z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 23. 10. 2021 rovněž mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 18 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit úvěr (jistinu, úroky, poplatky) v 11 měsíčních splátkách po 2 141 Kč. Žalovaný dosud uhradil na poskytnutý úvěr částku 10 300 Kč. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením uvedených úvěrových smluv. Žalobkyně předložila smlouvu o postoupení pohledávek včetně části její přílohy – seznamu postoupených pohledávek.
2. Žalovaný se nevyjádřil k žalobě.
3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalovanému byla dne 17. 2. 2025 doručena žaloba s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.
4. Z listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 1. 2024 bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, postoupila pohledávky uvedené v příloze č. , hodnota, žalobkyni se všemi právy s nimi spojenými ke dni podpisu smlouvy. Z přílohy č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek – seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že v něm figurují obě žalované pohledávky pod pořadovými čísly 1986 a 1987.
6. Z dopisu ze dne 29. 1. 2024 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení obou žalovaných pohledávky na žalobkyni. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že dne 20. 2. 2024 byla žalovanému zaslána poštovní zásilka obsahující oznámení o postoupení žalovaných pohledávek.
7. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný dne 11. 12. 2021 sdělil právní předchůdkyni žalobkyně tyto informace o své majetkové situaci: žije v nájmu, je ženatý, má 4 děti, jeho měsíční příjem činí 16 203 Kč, další příjmy domácnosti žalovaného, které žalovaný blíže nespecifikoval, činí 10 500 Kč měsíčně, pravidelné měsíční výdaje žalovaného jsou ve výši 12 400 Kč.
8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva I“) bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne 11. 12. 2021, právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit tento úvěr navýšený o úrok ve výši 8 235 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 500 Kč a poplatek za komfortní splácení úvěru ve výši 3 238 Kč v 12 měsíčních splátkách po 2 748 Kč (výše poslední splátky činila 2 745 Kč). Žalovaný podpisem Smlouvy I potvrdil převzetí hotovosti ve výši 20 000 Kč od žalobkyně.
9. Z tabulky umoření vztahující se ke Smlouvě I bylo zjištěno, že žalovaný uhradil na úvěr ze Smlouvy I částku 6 800 Kč.
10. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný dne 23. 10. 2021 sdělil právní předchůdkyni žalobkyně tyto informace o své majetkové situaci: žije v nájmu, je ženatý a má 5 dětí, jeho čistý měsíční příjem činí 14 565 Kč, další příjmy domácnosti žalovaného, které žalovaný blíže nespecifikoval, jsou ve výši 12 600 Kč měsíčně, pravidelné měsíční výdaje žalovaného jsou ve výši 19 500 Kč.
11. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva II“) bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne 23. 10. 2021, právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 18 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit tento úvěr navýšený o úrok ve výši 1 800 Kč a poplatek za komfortní splácení úvěru ve výši 2 322 Kč v 11 měsíčních splátkách po 2 141 Kč (výše poslední splátky činila 2 131 Kč). Žalovaný podpisem Smlouvy II potvrdil převzetí hotovosti ve výši 18 000 Kč od žalobkyně.
12. Z tabulky umoření vztahující se ke Smlouvě II bylo zjištěno, že žalovaný uhradil na úvěr ze Smlouvy II částku 10 300 Kč.
13. Z dopisu ze dne 22. 5. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého zástupce k úhradě žalovaných částek ze Smlouvy I a ze Smlouvy II ve lhůtě do 6. 6. 2024 a upozornila ho na podání žaloby v případě nezaplacení. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že dne 22. 5. 2024 zástupce žalobkyně zaslal poštovní zásilku obsahující předžalobní výzvu k plnění na adresu žalovaného.
14. Z dalších předložených listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení a rozhodnutí této věci.
15. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, poskytla žalovanému na základě Smlouvy I úvěr ve výši 20 000 Kč, žalovaný dosud uhradil částku 6 800 Kč na tento úvěr a dále mu poskytla na základě Smlouvy II úvěr ve výši 18 000 Kč, na který žalovaný dosud uhradil částku 10 300 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného z informací získaných od žalovaného v den uzavření konkrétní úvěrové smlouvy. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění.
16. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
17. Podle § 1810 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.
18. Podle § 86 ZoSÚ (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
19. Podle § 78 ZoSÚ (1) poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
20. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
21. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek, na základě které společnost , právnická osoba, postoupila žalované pohledávky žalobkyni v souladu s § 1879 o. z. Postoupení žalovaných pohledávek bylo žalovanému oznámeno v souladu s § 1882 o. z. Smlouva I a Smlouva II jsou smlouvami o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ, žalovaný byl při uzavření těchto smluv v pozici spotřebitele, právní předchůdkyně žalobkyně mu poskytla úvěry v rámci své podnikatelské činnosti. Žalobkyně ani k výzvě soudu neprokázala, že by její právní předchůdkyně splnila povinnost stanovenou § 86 odst. 1 ZoSÚ, tj. posoudila před uzavřením Smlouvy I a Smlouvy II úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Jediným důkazem ohledně majetkové situace žalovaného v rozhodné době jsou zákaznické karty, kterými byly prokázáno, že žalovaný vždy v den uzavření dané úvěrové smlouvy poskytl právní předchůdkyni žalobkyně informace o své majetkové situaci. Nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala tyto informace získané od žalovaného (spotřebitele) z dalších zdrojů. Nebylo rovněž prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně lustrovala žalovaného v dostupných databázích dlužníků za účelem zjištění, zda žalovaný nebyl v rozhodné době nadměrně zadlužen (insolvence, exekuce apod.). Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele toliko na základě informací získaných od spotřebitele v den uzavření úvěrové smlouvy soud považuje za nedostačující. Právní předchůdkyně žalobkyně nedodržela tzv. princip odpovědného úvěrování, který ve svém důsledku chrání, jak ji – dobytnost její pohledávky, tak žalovaného – schopnost splatit poskytnutý úvěr. Soud hodnotí smlouvu jako neplatnou podle výše citovaného § 87 odst. 1 ZoSÚ. V rámci řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě Smlouvy I částku 20 000 Kč. Žalovaný dosud uhradil na úvěr ze Smlouvy I částku 6 800 Kč, a proto soud zavázal žalovaného k zaplacení žalobkyni dosud neuhrazené jistiny úvěru ze Smlouvy I ve výši 13 200 Kč podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. Prokázáno bylo rovněž, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě Smlouvy II částku 18 000 Kč a žalovaný dosud uhradil na úvěr ze Smlouvy II částku 10 300 Kč, a proto soud zavázal žalovaného k zaplacení žalobkyni dosud neuhrazené jistiny úvěru ze Smlouvy II ve výši 7 700 Kč podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitel (žalovaný) povinen vrátit dosud neuhrazenou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný je v řízení pasivní, nevznikl tak spor o to, kdy nastala splatnost pohledávky, soudu nejsou známy finanční možnosti žalovaného, případně zda žalovaný je vůbec ochoten dluh splácet, a proto není možné určit „dobu přiměřenou jejím možnostem“ ke splácení zbývající části dosud neuhrazené jistiny úvěru. Z toho důvodu se splatnost odvíjí od dopisu ze dne 22. 5. 2024, kterým žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalovaných částek ve lhůtě do 6. 6. 2024, ode dne 7. 6. 2024 se žalovaný ocitl v prodlení se zaplacením žalovaných částek a žalobkyni náleží úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť z neplatné Smlouvy I a z neplatné Smlouvy II nevzniklo žalobkyni právo na úhradu poplatků, smluvního úroku, ani části žalobou nárokovaných úroků z prodlení.
22. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.
23. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.