115 C 204/2022

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 2 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z 2 000 Kč za dobu od 30. 1. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 000 Kč za dobu od 21. 8. 2015 do 29. 1. 2018, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 102 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 1. 4. 2022 a doplněnou dne 14. 7. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky za dobu od 21. 8. 2015 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že společnost právnická osoba, se sídlem: adresa, 14 příjmení příjmení, anonymizována dvě slova číslo, Malta uzavřela dne 25. 7. 2015 s žalovaným prostřednictvím internetu smlouvu o zápůjčce a poskytla mu částku 2 000 Kč, splatnost zápůjčky byla sjednána dne 20. 8. 2015. Žalovaný zápůjčku dosud nevrátil. Žalobkyně doložila smlouvu o postoupení žalované pohledávky.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 1. 8. 2022 za použití fikce doručení podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.

4. Z listinných důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci. Podle„ Prohlášení pro stávajícího Klienta“ měla společnost právnická osoba poskytnout žalovanému převodem na jeho účet č. bankovní účet částku 2 000 Kč a žalovaný se měl zavázat vrátit částku 2 000 Kč včetně poplatku ve výši 534 Kč nejpozději dne 20. 8. 2015. Listina není podepsaná. Dle potvrzení o provedené platbě společnost právnická osoba zaslala dne 25. 7. 2015 na účet č. bankovní účet částku 2 000 Kč právnická osoba dne 1. 7. 2022 sdělila soudu, že majitelem účtu č. bankovní účet byl ke dni 27. 5. 2015 žalovaný. Fakturou číslo společnost právnická osoba vyúčtovala žalovanému částku 2 534 Kč splatnou dne 20. 8. 2015. Smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek byla žalovaná pohledávka postoupena ze společnosti právnická osoba na žalobkyni. Dopisem ze dne 19. 1. 2018 společnost právnická osoba oznámila žalovanému postoupení žalované pohledávky na žalobkyni a vyzvala žalovaného k okamžitému zaplacení této pohledávky. Dne 26. 1. 2018 byla zaslána poštovní zásilka na adresu žalovaného. Dopisem ze dne 2. 4. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení žalované částky s upozorněním na podání žaloby v případě jejího neuhrazení, dne 14. 4. 2020 žalobkyně zaslala poštovní zásilku na adresu žalovaného. Z dalších listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení této věci.

5. Soud se v prvé řadě zabýval svou mezinárodní příslušností, neboť žalobkyně má sídlo v Kyperské republice a je tedy zahraniční právnickou osobou ve smyslu § 3024 zák. č. 89/2012 občanský zákoník (dále jen „o. z.). Podle článku 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I bis) nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Soud proto dospěl k závěru, že je zde založena pravomoc českého soudu věc projednat a rozhodnout, když žalovaný má bydliště na území České republiky. Rozhodným hmotným právem je české hmotné právo podle čl. 4 odst. 1, odst. 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady /ES/ č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (tzv. Řím I).

6. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla žalovanou pohledávku od společnosti právnická osoba v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno v souladu s § 1882 o. z. V řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy mezi společností právnická osoba a žalovaným. Předložená listina označená jako„ Prohlášení pro stávajícího klienta“ není podepsána, žalobkyně neprokázala, že by při sjednávání této smlouvy ověřila totožnost žalovaného, a že by se skutečně jednalo o projev vůle žalovaného. Nicméně v řízení bylo prokázáno, že společnost právnická osoba poskytla na bankovní účet žalovaného dne 25. 7. 2015 částku 2 000 Kč a za situace, kdy nebylo prokázáno uzavření tvrzené smlouvy o úvěru a nebyl ani tvrzen jiný právní důvod této platby, lze poskytnutí částky 2 000 Kč na bankovní účet žalovaného hodnotit jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor společnosti právnická osoba, respektive po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně. Soud zavázal žalovaného k zaplacení žalobkyni částky 2 000 Kč podle § 2991 o. z. s úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl vyzván k zaplacení žalované částky k dopise ze dne 19. 1. 2018 (oznámení o postoupení pohledávky), který byl zaslán na adresu žalovaného dne 26. 1. 2018 a žalovanému byl doručen dne 29. 1. 2018 (§ 573 o. z.), ode dne 30. 1. 2018 se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou žalované částky a od tohoto dne soud přiznal žalobkyni nárok na zaplacení úroku z prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán žalobkyni ve výši 8,05 % ročně, zde je soud vázán žalobním návrhem podle § 153 odst. 2 o. s. ř. Soud žalobu zamítl v rozsahu žalobkyní požadovaného úroku z prodlení za období přede dnem 30. 1. 2018, když žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy o úvěru ani odeslání dřívější výzvy k plnění žalovanému.

7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 102 Kč, přičemž tato částka představuje 74 % z celkové výše nákladů řízení žalobkyně (rozdíl úspěchu žalobkyně v rozsahu 87 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 13 %). Náklady řízení žalobkyně jsou v celkové výši 1 489 Kč a představuje je zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna zástupce žalobkyně ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) za 3 úkony právní služby: převzetí věci, sepsání žaloby, sepsání předžalobní výzvy k plnění, režijní paušály k úkonům právní pomoci ve výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Zástupce žalobkyně doložil soudu, že je plátcem daně z přiznané hodnoty, a proto soud podle § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal žalobkyni v rámci náhrady nákladů řízení rovněž částku odpovídající 21% dani z přidané hodnoty ze všech nákladů krom soudního poplatku (tj. částku 189 Kč). Žalobkyně doložila soudu odeslání předžalobní výzvy k plnění žalovanému a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku zástupci žalobkyně.

8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění (§ 157 odst. 4 o. s. ř.). Nesplní-li povinný (žalovaný) povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněná (žalobkyně) domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.