115 C 235/2023

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 46 518,12 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 400 Kč za dobu od 17. 6. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 32 118,12 Kč, úroku ve výši 5 483,27 Kč, úroku ve výši 23,43 % ročně z částky 25 764,52 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 3 542,62 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 764,52 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do 16. 6. 2023 a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 364,52 Kč za dobu od 17. 6. 2023 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne 29. 6. 2023 a doplněnou dne 29. 8. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 46 518,12 Kč s úrokem ve výši 5 483,27 Kč, dále s úrokem ve výši 23,43 % ročně z částky 25 764,52 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 3 542,62 Kč, dále s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 764,52 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 24. 7. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] předala mu částku 30 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 24 177 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 1 500 Kč a poplatkem za flexibilní splácení ve výši 8 286 Kč. Žalovaný dosud zaplatil částku 15 600 Kč. Schopnost žalovaného splácet úvěr právní předchůdkyně žalobkyně posoudila na základě údajů získaných od žalovaného a po ověření z dokladů předložených žalovaným – občanského průkazu, pracovní smlouvy, výplatních pásků, nájemní smlouvy. Žalobkyně připojila smlouvu o postoupení pohledávek včetně části její přílohy – seznamu postoupených pohledávek.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalovanému byla dne 15. 9. 2023 doručena do vlastních rukou postupem podle § 49 odst. 4 o. s. ř. žaloba s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.

4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.

5. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaný dne 24. 7. 2020 poskytl společnosti [právnická osoba] tyto informace o své finanční situaci: má partnerku, žije s rodiči, má vyživovací povinnost vůči jedné osobě, je zaměstnán na plný pracovní úvazek s průměrným čistým měsíčním příjmem ve výši 16 887 Kč. Ke svým pravidelným měsíčním výdajům žalovaný uvedl, že činí 4 000 Kč.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“) soud zjistil, že byla uzavřena dne 24. 7. 2020 mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a žalovaným. Tato společnost na základě smlouvy poskytla žalovanému částku 30 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku navýšenou o 33 963 Kč (tj. úrok ve výši 24 177 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 500 Kč a poplatek za flexibilní splácení ve výši 8 286 Kč) v 77 splátkách ve výši 821 Kč a poslední 78. splátce ve výši 746 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí hotovosti 30 000 Kč. Výpůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 88 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy jsou Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce uvedené na zadní straně formuláře.

7. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný dosud uhradil na úvěr ze Smlouvy částku 15 600 Kč.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávky uvedené v příloze [číslo] žalobkyni se všemi právy s nimi spojenými ke dni podpisu smlouvy. Ze strany 51 Přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek soud zjistil, že zde pod pořadovým [číslo] figuruje pohledávka za žalovaným ze Smlouvy.

9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému postoupení pohledávky ze Smlouvy na žalobkyni a vyzvala ho k zaplacení dlužné částky ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení výzvy. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že dne 13. 1. 2023 byla žalovanému zaslána poštovní zásilka.

10. Z dopisu ze dne 1. 6. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě dluhu ze Smlouvy ve lhůtě do 16. 6. 2023 a upozornila ho na podání žaloby v případě nezaplacení. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že dne 2. 6. 2023 právní zástupce žalobkyně zaslal poštovní zásilku na adresu žalovaného.

11. Z dalších předložených listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení a rozhodnutí této věci.

12. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] předala dne 24. 7. 2020 žalovanému částku 30 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem a poplatky v celkové výši 33 963 Kč. Žalovaný nehradil dluh řádně a včas. Pohledávka byla postoupena ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění.

13. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle § 1810 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

15. Podle § 86 ZoSÚ (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 78 ZoSÚ (1) poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

17. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

18. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

19. Podle článku 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

20. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení mezi jinými i žalované pohledávky, na základě které společnost [právnická osoba] postoupila žalovanou pohledávku žalobkyni v souladu s § 1879 o. z. Postoupení žalované pohledávky bylo žalovanému oznámeno v souladu s § 1882 o. z. Smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ zákona o. z., jedná se o smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 o. z., neboť žalovaný byl při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, právní předchůdkyně žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením Smlouvy. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně, tj. přímo od žadatele úvěru zjistit, jaká je jeho aktuální majetková situace a následně tyto informace ověřit (např. pracovní smlouvou, výplatním lístkem, potvrzením o výši nákladů na bydlení). Tyto podklady vztahující se k posuzování úvěruschopnosti spotřebitele je poskytovatel úvěru povinen podle § 78 ZoSÚ mít uchovány. Dále je nezbytné, aby poskytovatel úvěru nahlédl do veřejně přístupných databází dlužníků (např. SOLUS, insolvenční rejstřík) a tímto si sám ověřil, zda žadatel o úvěr není nadměrně zadlužen. Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná a spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. K prokázání posuzování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením Smlouvy žalobkyně poskytla toliko zákaznickou kartu, v rámci které žalovaný v den poskytnutí úvěru sdělil právní předchůdkyni žalobkyně informace o své majetkové situaci. Žalobkyně neprokázala, a to ani k výzvě soudu, že by její právní předchůdkyně ověřovala informace získané od žalovaného z dalších zdrojů. Rovněž nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně lustrovala žalovaného v dostupných databázích dlužníků za účelem zjištění, zda žalovaný není nadměrně zadlužen, zda není v exekuci či v insolvenci. Z uvedeného má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost danou jí § 86 ZoSÚ a článkem 8 Směrnice, tj. neposoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a proto je Smlouva neplatná podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. V rámci řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 30 000 Kč a žalovaný, který je v řízení pasivní, uhradil na tuto částku dle tvrzení žalobkyně 15 600 Kč, žalovaný je tedy povinen vrátit žalobkyni z neplatné smlouvy podle § 87 odst. 1 ZoSÚ jistinu poskytnutého úvěru poníženou o částečnou úhradu ze strany žalovaného, tj. 30 000 – 15 600 Kč = 14 400 Kč. Soud zavázal žalovaného, aby zaplatil žalobkyni částku 14 400 Kč včetně úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (co do výše úroku z prodlení je soud vázán žalobním návrhem podle § 153 odst. 2 o. s. ř.), nárok na zaplacení úroku z prodlení byl přiznán ode dne 17. 6. 2023 v návaznosti na dopis ze dne 1. 6. 2023, který byl doručen žalovanému dne 5. 6. 2023 (§ 573 o. z.) a ve kterém byla stanovená lhůta k plnění žalované částky do 16. 6. 2023. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť z neplatné Smlouvy nevzniklo žalobkyni právo na úhradu poplatků, smluvních úroků, ani části žalobou nárokovaných úroků z prodlení.

21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.

22. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.