115 C 244/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného pro 76 587,58 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení se v části, v níž žalobkyně požadovala, aby jí 2. žalovaná zaplatila částku 335,29 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 335,29 Kč za dobu od 15. 6. 2021 do zaplacení, zastavuje.</b> <b>II. 1. žalovaný a 2. žalovaná jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 54 756 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 54 756 Kč za dobu od 14. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. 1. žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 877 Kč za dobu od 16. 6. 2020 do 13. 5. 2021 a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 40 879 Kč za dobu od 4. 10. 2020 do 13. 5. 2021, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. 2. žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 21 496,29 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 21 831,58 Kč za dobu od 12. 9. 2017 do 14. 6. 2021 a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 21 496,29 Kč za dobu od 15. 6. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>V. 1. žalovaný a 2. žalovaná jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 13 490 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> <b>VI. 2. žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 5 510 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne 31. 5. 2021 se žalobkyně domáhala po 1. žalovaném a 2. žalované zaplacení částky 54 756 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaném ve výrokové části tohoto rozhodnutí, dále se domáhala, aby jí 1. žalovaný zaplatil úrok z prodlení specifikovaný ve výroku a aby jí 2. žalovaná zaplatila částku 21 831,58 Kč s úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku tohoto rozhodnutí. Žalobu odůvodnila tak, že 1. žalovaný a 2. žalovaná byli nájemci bytu ve vlastnictví žalobkyně, a to na základě nájemní smlouvy ze dne 31. 7. 2014. Dne 14. 2. 2016 nájemní poměr 1. žalovaného a 2. žalované skončil a od tohoto dne žalovaní užívali byt ve vlastnictví žalobkyně bez právního důvodu. Žalobkyně uplatnila žalobou svůj nárok vůči 2. žalované, a to nájemné a cenu za spotřebované služby v období od 1. 9. 2015 do 14. 2. 2016 v celkové výši 16 713 Kč a náhradu za bezesmluvní užívání bytu 2. žalovanou v období od 15. 2. 2016 do 15. 4. 2016 ve výši 17 003 Kč. Tento dluh v celkové výši 33 007,59 Kč 2. žalovaná písemně uznala a ke dni podání žaloby 2. žalovaná dluží na tento dluh částku 21 831,58 Kč, tuto částku s příslušenstvím žalobkyně uplatnila podanou žalobou. Dále se žalobkyně domáhala po 1. žalovaném a po 2. žalované zaplacení částky 54 756 Kč za bezesmluvní užívání bytu v období od 1. 9. 2018 do 31. 12. 2018 a v období od 1. 1. 2019 do 23. 5. 2019. V období od 1. 9. 2018 do 31. 12. 2018 činily náhrady za bezesmluvní užívání bytu 20 248 Kč a cena za spotřebované služby 8 629 Kč, žalovaní v tomto období uhradili žalobkyni částku 15 000 Kč a dosud tak nezaplatili žalobkyni částku 13 877 Kč. V období od 1. 1. 2019 do 23. 5. 2019 činily náhrady za bezesmluvní užívání bytu 24 003 Kč a cena za spotřebované služby 16 876 Kč, žalovaní v tomto období neuhradili žalobkyni ničeho a dosud tak dluží žalobkyni částku 40 879 Kč.

2. Podáním doručeným soudu dne 30. 6. 2021 žalobkyně vzala žalobu vůči 2. žalované částečně zpět, neboť v rámci probíhajícího insolvenčního řízení vůči 1. žalovanému jakožto dlužníku byla dne 15. 6. 2021 uhrazena částka 335,29 Kč na dluh vůči 2. žalované ve výši 21 831,58 Kč za užívání bytu v období od 1. 9. 2015 do 15. 4. 2016. Podle § 96 odst. 1, odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Podle § 96 odst. 3, odst. 4 o. s. ř. jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné, to však neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. Jelikož žalobkyně vzala žalobu částečně zpět a souhlasu 1. žalovaného a 2. žalované s tímto dispozitivním úkonem žalobkyně nebylo ve smyslu § 96 odst. 3 a odst. 4 o. s. ř. třeba, rozhodl soud o zastavení řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby. 3. 1. žalovaný a 2. žalovaná se k žalobě nevyjádřili.

4. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem ve svém vyjádření ze dne 30. 6. 2021 1. žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 12. 7. 2021 za použití fikce doručení podle § 49 odst. 4 o. s. ř. 2. žalované byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou rovněž dne 12. 7. 2021 za použití fikce doručení podle § 49 odst. 4 o. s. ř. 1. žalovaný ani 2. žalovaná se dosud nevyjádřili, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.

5. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.

6. Z náhledu do katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně vlastní bytový dům s [adresa] na ulicí [ulice] v [obec].

7. Z nájemní smlouvy soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli žalobkyně jako pronajímatel a 1. žalovaný s 2. žalovanou jako nájemci, předmětem nájmu byl byt [číslo] v domě s [adresa] na ulici [ulice] v [obec] (dále jen„ Byt“), nájem byl sjednán na dobu určitou od 15. 8. 2014 do 14. 2. 2015. Dodatkem ze dne 13. 2. 2015 byla doba nájmu prodloužena do 14. 2. 2015 a dodatkem ze dne 9. 7. 2015 byla doba nájmu prodloužena do 14. 2. 2016. Použití ustanovení § 2285 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) o obnovení nájemního vztahu po uplynutí doby nájmu bylo smluvně vyloučeno.

8. Z evidenčního listu platného od 1. 9. 2015 soud zjistil, že měsíční platba za služby související s užíváním Bytu činila 7 410 Kč.

9. Z evidenčního listu platného od 1. 7. 2018 soud zjistil, že měsíční platba za nájem a služby související s užíváním Bytu činila 7 880 Kč.

10. Z evidenčního listu platného od 1. 1. 2016 soud zjistil, že měsíční platba za nájem a služby související s užíváním Bytu činila 4 540 Kč.

11. Z vyúčtování služeb za období od 1. 1. 2016 do 15. 4. 2016 vztahujícího se k Bytu soud zjistil, že nedoplatek nájmu za uvedené období byl ve výši 864 Kč.

12. Z vyúčtování služeb za období od 1. 1. 2019 do 23. 5. 2019 vztahujícího se k Bytu soud zjistil, že nedoplatek za uvedené období byl ve výši 16 876 Kč.

13. Z vyúčtování služeb za období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 vztahujícího se k Bytu soud zjistil, že celkový nedoplatek za užívání bytu v uvedeném období činil 48 517 Kč.

14. Z uznání závazku soud zjistil, že 2. žalovaná dne 8. 9. 2017 písemně uznala svůj dluh vůči žalobkyni co do jeho důvodu a výše. Jedná se o dluh ve výši 47 009,59 Kč, který vznikl 2. žalované v souvislosti s užíváním Bytu ke dni 8. 9. 2017.

15. Z uznání dluhu soud zjistil, že 1. žalovaný dne 17. 1. 2019 písemně uznal svůj dluh vůči žalobkyni co do jeho důvodu a výše. Jedná se o dluh ve výši 27 520 Kč, který vznikl 1. žalovanému v souvislosti s užíváním Bytu v období do prosince 2018.

16. Z dopisu ze dne 11. 6. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala 1. žalovaného k zaplacení žalované částky s upozorněním na podání žaloby v případě jejího neuhrazení, 1. žalovaný si osobně převzal tento dopis dne 17. 6. 2020.

17. Z dopisu ze dne 24. 9. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala 1. žalovaného k zaplacení žalované částky s upozorněním na podání žaloby v případě jejího neuhrazení, žalobkyně zaslala tento dopis 1. žalovanému dne 30. 9. 2020.

18. Z dopisu ze dne 3. 5. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala 1. žalovaného k zaplacení žalované částky s upozorněním na podání žaloby v případě jejího neuhrazení, žalobkyně zaslala tento dopis 1. žalovanému dne 5. 5. 2021.

19. Z dopisu ze dne 3. 5. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala 2. žalovanou k zaplacení žalované částky s upozorněním na podání žaloby v případě jejího neuhrazení, žalobkyně zaslala tento dopis 2. žalované dne 3. 5. 2021 20. Na základě výše uvedených listinný důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. 2. žalovaná užívala Byt jakožto jeho nájemkyně v období od 1. 9. 2015 do 14. 2. 2016 a dále jej užívala bez právního důvodu v období od 15. 2. 2016 do 15. 4. 2016, za tato období vznikl 2. žalované dluh za užívání bytu ve výši 21 831,58 Kč 2. žalovaná uznala dluh ve výši 47 009,59 Kč, který vznikl v souvislosti s užíváním Bytu v období do 8. 9. 2017 1. žalovaný a 2. žalovaná užívali Byt bez právního důvodu v období od 1. 9. 2018 do 31. 12. 2018 a dále též v období od 1. 1. 2019 do 23. 5. 2019 a za zmíněná období jim vznikl dluh ve výši 54 756 Kč.

21. Právně soud hodnotí věc tak, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o nájmu v souladu s § 2235 o. z., kdy žalobkyně jako pronajímatel předala 1. žalovanému a 2. žalované jakožto nájemcům Byt a 1. žalovaný a 2. Žalovaná byli oprávněn po dobu nájmu Byt užívat a byli povinni platit žalobkyni sjednané nájemné a cenu za služby poskytované v souvislosti s užíváním Bytu. Nájem byl sjednán na dobu určitou do dne 15. 8. 2014 do 14. 2. 2016, ode dne 15. 2. 2016 do 23. 5. 2019 1. žalovaný a 2. žalovaná užívali Byt bez právního titulu, neboť v uvedeném období již nedisponovali nájemní smlouvou k Bytu, avšak i za toto období náleží žalobkyni částka, o kterou se 1. žalovaný a 2. žalovaná na její úkon bezdůvodně obohatili ve smyslu § 2991 o. z. Nadto 1. žalovaný písemně uznal dluh vůči žalobkyni vzniky užíváním Bytu v období do prosince 2018 a 2. žalovaná písemně uznala svůj dluh vůči žalobkyni, který vznikl v souvislosti s užíváním Bytu v období do 8. 9. 2017, soud má tak za to, že jejich dluh vůči žalobkyni v době uznání a v rozsahu uznání trval (§ 2053 o. z.). Z výše uvedených důvodů soud považuje žalobu za důvodnou a zavázal 1. žalovaného a 2. žalovanou k zaplacení žalobkyni částky 54 756 Kč jakožto bezdůvodného obohacení podle § 2991 o. z. za bezesmluvní užívání Bytu v období od 1. 9. 2018 do 31. 12. 2018 a v období od 1. 1. 2019 do 23. 5. 2019, dále soud zavázal 2. žalovanou k zaplacení žalobkyni částky 21 496,29 Kč za užívání bytu v období od 1. 9. 2015 do 14. 2. 2016 na základě nájemní smlouvy a v období od 15. 2. 2016 do 15. 4. 2016 jakožto bezdůvodné obohacení na straně 2. žalované podle § 2991 o. z. Soud dále rovněž zavázal 1. žalovaného k zaplacení příslušenství – dlužného úroku z prodlení za bezesmluvní užívání Bytu. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení plyne z § 1970 o. z., výši úroků z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

22. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně neúspěšného 1. žalovaného a procesně neúspěšnou 2. žalovanou zavázal zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení, a to ve výši, která procentuálně odpovídala výši vůči každému z nich uplatněného žalobního nároku ve vztahu k celkové žalované částce. Náhradu nákladů řízení soud vypočetl z celkového žalobního nároku 76 587,58 Kč - z toho šlo o společný dluh 1. žalovaného a 2. žalované ve výši 54 756 Kč, tedy 71 % z žalované částky a výlučný dluh 2. žalované ve výši 21 831,58 Kč, tedy 29 % z žalované částky. V souladu s advokátním tarifem soud přiznal žalobkyni odměnu jejího zástupce za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby a sepis předžalobní výzvy k plnění) po 4 180 Kč (§ 7 advokátního tarifu), dále náhradu hotových výdajů ve výši 3 režijních paušálů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Z toho soud vypočetl náhradu DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 2 822,40 Kč, neboť zástupce žalobkyně osvědčil, že je jejím plátcem. Soud rovněž přiznal žalobkyni náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 738 Kč. Celková částka nákladů řízení činí 19 000 Kč, soud zavázal 2. žalovanou k zaplacení nákladů řízení v rozsahu 29%, tj. k zaplacení žalobkyni částky 5 510 Kč a ve zbývajícím rozsahu (71%) soud zavázal 1. žalovaného a 2. žalovanou k zaplacení společně a nerozdílně nákladů řízení ve výši 13 490 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byli 1. žalovaný a 2. žalovaná zavázáni zaplatit tuto částku zástupci žalobkyně.

23. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.