115 C 249/2023

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 106 058,80 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení se co do částky 36 456 Kč s úrokem ve výši 3 486,03 Kč, s úrokem ve výši 25,23 % ročně z částky 21 076,80 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 3 226,51 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 076,80 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do zaplacení, zastavuje.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od 17. 6. 2023 do zaplacení, částku 6 798 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 798 Kč za dobu od 17. 6. 2023 do zaplacení a částku 4 615 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 615 Kč za dobu od 17. 6. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 177,40 Kč, úroku ve výši 5 237,40 Kč, úroku ve výši 24,36 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 3 167,08 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do 16. 6. 2023, částky 9 955,80 Kč, úroku ve výši 2 406,86 Kč, úroku ve výši 23,43 % ročně z částky 8 385,76 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 1 327,92 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 385,76 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do 16. 6. 2023, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 587,76 Kč za dobu od 17. 6. 2023 do zaplacení a částky 10 056,60 Kč, úroku ve výši 2 095,27 Kč, úroku ve výši 20,82 % ročně z částky 7 500,93 Kč za dobu od 12. 12. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 1 187,80 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 500,93 Kč za dobu do 15. 12. 2022 do 16. 6. 2023 a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 885,93 Kč za dobu od 17. 6. 2023 do zaplacení, zamítá.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne 29. 6. 2023 a doplněnou dne 4. 9. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 38 177,40 Kč s úrokem ve výši 5 237,40 Kč, dále s úrokem ve výši 24,36 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 3 167,08 Kč, dále s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do zaplacení, to vše z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne 24. 8. 2020 mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovaným, přičemž žalovaný dosud neuhradil na tuto úvěrovou smlouvu ničeho. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky 16 753,80 Kč s úrokem ve výši 2 406,86 Kč, dále s úrokem ve výši 23,43 % ročně z částky 8 385,76 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1 327,92 Kč, dále s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 385,76 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do zaplacení z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne 1. 7. 2020 mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovaným, přičemž žalovaný dosud na tuto smlouvu uhradil 3 202 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky 14 671,60 Kč s úrokem ve výši 2095,27 Kč, dále s úrokem ve výši 20,82 % ročně z částky 7 500,93 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1 187,80 Kč, dále s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 500,93 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do zaplacení z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne 20. 5. 2020 mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovaným, přičemž žalovaný dosud na tuto smlouvu uhradil 5 385 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky 36 456 Kč s úrokem ve výši 3 486,03 Kč, dále s úrokem ve výši 25,23 % ročně z částky 21 076,80 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 3 226,51 Kč, dále s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 076,80 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do zaplacení z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne 22. 10. 2019 mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovaným, přičemž žalovaný dosud na tuto smlouvu uhradil 19 257 Kč. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně doložila smlouvu o postoupení žalovaných pohledávek včetně části její přílohy – seznamu postoupených pohledávek. Žalovaný neuhradil na žalobou uplatněné pohledávky ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Podáním doručeným soudu dne 4. 9. 2023 žalobkyně vzala žalobu zpět co do úvěru z úvěrové smlouvy [číslo] tj. co do částky 36 456 Kč s úrokem ve výši 3 486,03 Kč, s úrokem ve výši 25,23 % ročně z částky 21 076,80 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 3 226,51 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 076,80 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do zaplacení s tím, že žalobkyně uvedla, že nedohledala tuto úvěrovou smlouvu. Podle § 96 odst. 1, odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Podle § 96 odst. 3, odst. 4 o. s. ř. jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné, to však neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. Jelikož žalobkyně vzala žalobu částečně zpět a souhlasu žalovaného s tímto dispozitivním úkonem žalobkyně nebylo ve smyslu § 96 odst. 3 a odst. 4 o. s. ř. třeba, rozhodl soud o částečném zastavení řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby – výrok I.

4. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalovanému byla dne 18. 9. 2023 doručena do vlastních rukou postupem podle § 49 odst. 4 o. s. ř. žaloba s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.

5. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.

6. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaný dne 24. 8. 2020 poskytl společnosti [právnická osoba] tyto informace o své finanční situaci: je svobodný, bydlí v nájmu, má vyživovací povinnost vůči 1 osobě, je zaměstnán na plný pracovní úvazek s průměrným čistým měsíčním příjmem ve výši 16 000 Kč, další příjmy domácnosti žalovaného jsou ve výši 25 000 Kč, žalovaný nespecifikoval, o jaké příjmy se jedná. Ke svým pravidelným měsíčním výdajům žalovaný uvedl, že jsou ve výši 2 500 Kč a dále na splátky jiných úvěrů hradí 6 923 Kč měsíčně.

7. Z výplatních pásků žalovaného bylo zjištěno, že průměrný měsíční čistý příjem žalovaného v období březen až květen 2020 činil 13 762 Kč.

8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva I“) soud zjistil, že byla uzavřena dne 24. 8. 2020 mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a žalovaným. Tato společnost na základě smlouvy poskytla žalovanému částku 20 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku navýšenou o 19 703 Kč (tj. úrok ve výši 13 089 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 500 Kč a poplatek za možnost flexibilního splácení úvěru ve výši 5 134 Kč) v 64 týdenních splátkách ve výši 612 Kč a poslední 65. splátce ve výši 555 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí hotovosti 20 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce uvedené na zadní straně formuláře, úroková sazba byla sjednána ve výši 88 % ročně.

9. Dle tabulky umoření žalovaný dosud neuhradil na úvěr ze Smlouvy I ničeho.

10. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva II“) soud zjistil, že byla uzavřena dne 1. 7. 2020 mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a žalovaným. Tato společnost na základě smlouvy poskytla žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku navýšenou o 10 611 Kč (tj. úrok ve výši 6 544 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 500 Kč a poplatek za možnost flexibilního splácení úvěru ve výši 2 567 Kč) v 64 týdenních splátkách ve výši 318 Kč a poslední 65. splátce ve výši 259 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí hotovosti 10 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce uvedené na zadní straně formuláře, úroková sazba byla sjednána ve výši 88 % ročně.

11. Dle tabulky umoření žalovaný dosud uhradil na úvěr ze Smlouvy II částku 3 202 Kč.

12. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaný dne 20. 5. 2020 poskytl společnosti [právnická osoba] tyto informace o své finanční situaci: je svobodný, bydlí v nájmu, nemá vyživovací povinnost vůči žádné osobě, je zaměstnán na plný pracovní úvazek s průměrným čistým měsíčním příjmem ve výši 30 000 Kč, další příjmy domácnosti žalovaného jsou ve výši 15 000 Kč, žalovaný nespecifikoval, o jaké příjmy se jedná. Ke svým pravidelným měsíčním výdajům žalovaný uvedl, že jsou ve výši 2 500 Kč a dále na splátky jiných úvěrů hradí 4 115 Kč měsíčně.

13. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva III“) soud zjistil, že byla uzavřena dne 20. 5. 2020 mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a žalovaným. Tato společnost na základě smlouvy poskytla žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku navýšenou o 10 611 Kč (tj. úrok ve výši 6 544 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 500 Kč a poplatek za možnost flexibilního splácení úvěru ve výši 2 567 Kč) v 64 týdenních splátkách ve výši 318 Kč a poslední 65. splátce ve výši 259 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí hotovosti 10 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce uvedené na zadní straně formuláře, úroková sazba byla sjednána ve výši 88 % ročně.

14. Dle tabulky umoření žalovaný dosud uhradil na úvěr ze Smlouvy III částku 5 385 Kč.

15. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávky uvedené v příloze [číslo] žalobkyni se všemi právy s nimi spojenými ke dni podpisu smlouvy. Ze strany 10 Přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek soud zjistil, že zde pod pořadovým [číslo] figuruje pohledávka za žalovaným ze Smlouvy I. Ze strany 52 Přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek soud zjistil, že zde pod pořadovým [číslo] figuruje pohledávka za žalovaným ze Smlouvy II. Ze strany 54 Přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek soud zjistil, že zde pod pořadovým [číslo] figuruje pohledávka za žalovaným ze Smlouvy III.

16. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému postoupení pohledávek ze Smlouvy I, Smlouvy II a Smlouvy III na žalobkyni a vyzvala ho k zaplacení dlužných částek ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení výzvy. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že dne 13. 1. 2023 byla žalovanému zaslána poštovní zásilka.

17. Z dopisu ze dne 1. 6. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě dluhů Smlouvy I, Smlouvy II a Smlouvy III ve lhůtě do 16. 6. 2023 a upozornila ho na podání žaloby v případě nezaplacení. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že dne 2. 6. 2023 právní zástupce žalobkyně zaslal poštovní zásilku na adresu žalovaného.

18. Z dalších předložených listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení a rozhodnutí této věci.

19. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] předala dne 24. 8. 2020 žalovanému částku 20 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem a poplatky v celkové výši 19 723 Kč. Žalovaný nehradil dluh řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] předala dne 1. 7. 2020 žalovanému částku 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem a poplatky v celkové výši 10 611 Kč. Žalovaný nehradil dluh řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] předala dne 20. 5. 2020 žalovanému částku 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem a poplatky v celkové výši 19 723 Kč. Žalovaný nehradil dluh řádně a včas. Tyto pohledávky byly postoupeny ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni, postoupení pohledávek bylo oznámeno žalovanému. Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě žalobou uplatněných pohledávek ve lhůtě do 16. 6. 2023. Na podporu tvrzení o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně předložila soudu karty zákazníka vztahující se ke Smlouvě I a ke Smlouvě III a k výzvě soudu pak předložila výplatní pásky žalovaného za období březen až květen 2020.

20. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

21. Podle § 1810 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

22. Podle § 86 ZoSÚ (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

23. Podle § 78 ZoSÚ (1) poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

24. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

25. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

26. Podle článku 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

27. Žaloba je důvodná pouze zčásti. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení mezi jinými i žalovaných pohledávek, na základě které společnost [právnická osoba] postoupila žalované pohledávky žalobkyni v souladu s § 1879 o. z. Postoupení žalované pohledávky bylo žalovanému oznámeno v souladu s § 1882 o. z. Smlouvy I, II a III uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným měly charakter smluv o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ zákona o. z., jedná se o smlouvy spotřebitelské ve smyslu § 1810 o. z., neboť žalovaný byl při uzavření těchto smluv v pozici spotřebitele, právní předchůdkyně žalobkyně mu poskytla úvěry v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením Smlouvy I, Smlouvy II a Smlouvy III. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně, tj. přímo od žadatele úvěru zjistit, jaká je jeho aktuální majetková situace a následně tyto informace ověřit (např. pracovní smlouvou, výplatním lístkem, potvrzením o výši nákladů na bydlení). Tyto podklady vztahující se k posuzování úvěruschopnosti spotřebitele je poskytovatel úvěru povinen podle § 78 ZoSÚ mít uchovány. Dále je nezbytné, aby poskytovatel úvěru nahlédl do veřejně přístupných databází dlužníků (např. SOLUS, insolvenční rejstřík) a tímto si sám ověřil, zda žadatel o úvěr není nadměrně zadlužen. Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. K posuzování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením Smlouvy I a Smlouvy III žalobkyně poskytla karty zákazníka, ve kterých žalovaný v den uzavření těchto smluv uvedl informace o svých majetkových poměrech, žalovaný zde uvádí další příjmy své domácnosti, které dál nerozvádí, není zřejmé, o jaké příjmy se jedná. Dále žalovaný uvádí osobní měsíční výdaje ve výši 2 500 Kč, takto nízké měsíční výdaje žalovaného, který bydlí v nájmu a má vyživovací povinnost vůči jedné sobě soud považuje ze velmi nepravděpodobné. Ke Smlouvě II žalobkyně zákaznickou kartu nepředložila. Výplatní pásky žalovaného za období březen až květen 2020 soud považuje za dostačující důkaz k prokázání aktivní majetkové stránky žalovaného v době uzavření Smlouvy III. Celkově však posuzování úvěruschopnosti žalovaného v době uzavření všech uvedených úvěrových smluv soud hodnotí jako zcela nedostatečné, právní předchůdkyně žalobkyně vycházela pouze z informací získaných od žalovaného, aniž by si tyto informace jakkoli ověřila (krom příjmů žalovaného do května 2020 - Smlouva III), právní předchůdkyně žalobkyně nikterak neověřovala pasivní majetkovou stránku žalovaného. Zde je nutno poukázat na to, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je schopen si vytvořit celistvý obraz o bonitě spotřebitele pouze tehdy, pokud zná (má ověřené) jeho aktuální příjmy a rovněž výdaje. Povinností poskytovatele spotřebitelského úvěru je dále lustrace žalovaného - spotřebitele v dostupných databázích dlužníků za účelem zjištění, zda žalovaný není nadměrně zadlužen, zda není v exekuci či v insolvenci. Žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně lustrovala žalovaného v těchto rejstřících. Z uvedeného má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost danou jí § 86 ZoSÚ a článkem 8 Směrnice, tj. neposoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet poskytnuté úvěry, a proto je Smlouva I, Smlouva II a Smlouva III neplatná a žalovaný je povinen vrátit poskytnuté jistiny těchto spotřebitelských úvěrů podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. V rámci řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 20 000 Kč (Smlouva I) a žalovaný dosud na tuto částku neuhradil ničeho, dále poskytla žalovanému částku 10 000 Kč (Smlouva II) a žalovaný dosud uhradil na tuto částku pouze 3 202 Kč a dále poskytla žalovanému částku 10 000 Kč (Smlouva III) a žalovaný uhradil na tuto částku pouze 5 385 Kč, žalovaný je tedy povinen podle § 87 odst. 1 ZoSÚ vrátit žalobkyni částku 20 000 Kč ze Smlouvy I, částku 6 798 Kč ze Smlouvy II a částku 4 615 Kč ze Smlouvy III, a to včetně úroků z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (co do výše ročního úroku z prodlení je soud vázán žalobním návrhem podle § 153 odst. 2 o. s. ř.) ode dne 17. 6. 2023 v návaznosti na výzvu k plnění ze dne 1. 6. 2023, která byla doručená žalovanému dne 5. 6. 2023 (§ 573 o. z.) a ve které byla stanovená lhůta k plnění do 16. 6. 2023.

28. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.

29. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.