115 C 260/2023

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 16 313 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 800 Kč za dobu od 26. 7. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 8 513 Kč s úrokem ve výši 2 533,07 Kč, s úrokem ve výši 22,08 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 24. 3. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1 347,99 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 24. 3. 2023 do 25. 7. 2023 a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 200 Kč za dobu od 26. 7. 2023 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne 28. 7. 2023 a doplněnou dne 12. 9. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 313 Kč s úrokem ve výši 2 533,07 Kč, s úrokem ve výši 22,08 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 24. 3. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1 347,99 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 24. 3. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - společnost [právnická osoba] uzavřela dne 10. 12. 2020 s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které právní předchůdkyně žalobkyně předala žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku navýšenou o úrok ve výši 2 000 Kč, administrativní poplatek ve výši 2 000 Kč a poplatek za režim hotovostních splátek ve výši 4 000 Kč v pravidelných 60. týdenních splátkách ve výši 309 Kč. Dosud žalovaný uhradil částku 2 200 Kč. Žalobkyně uvedla, že společnost [právnická osoba] zkoumala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr na základě informací sdělených žalovaným v rámci karty zákazníka, které si právní předchůdkyně žalobkyně ověřila z dalších zdrojů. Žalobkyně připojila smlouvu o postoupení pohledávek včetně její přílohy – seznamu postoupených pohledávek.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 20. 9. 2023. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.

4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 9. 12. 2020 (dále jen„ Smlouva“) bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tento úvěr navýšený o 8 000 Kč, tj. o poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, úrok ve výši 2 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, to vše v 60. týdenních splátkách ve výši 309 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí hotovosti ve výši 10 000 Kč. Strany smlouvy si sjednaly úrok za poskytnutou částku ve výši 32,15 % ročně. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky.

6. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaný dne 9. 12. 2020 (tj. v den podpisu Smlouvy) poskytl společnosti [právnická osoba] tyto informace o své finanční situaci: je svobodný, bydlí v nájmu s partnerkou a má vyživovací povinnost vůči jednomu dítěti, jeho průměrný měsíční čistý příjem činí 20 000 Kč, dalších 10 000 Kč má z dávek státní sociální podpory, pravidelné měsíční výdaje žalovaného jsou ve výši 13 200 Kč, tj. 6 200 Kč na bydlení a 7 000 Kč na ostatní nezbytné výdaje.

7. Z čestného prohlášení bylo zjištěno, že žalovaný prohlásil, že ke mzdě ve výši 9 900 Kč dostává od zaměstnavatele„ na ruku“ částku 10 000 Kč, čestné prohlášení není datováno.

8. Z výplatních lístků žalovaného za období září až listopad 2020 bylo zjištěno, že žalovaný měl v tomto období čistý příjem ve výši 9 900 Kč měsíčně.

9. Z dohody o provedení práce bylo zjištěno, že ji uzavřel dne 8. 9. 2020 žalovaný se zaměstnavatelem – společností [právnická osoba], odměna za vykonanou práci byla sjednána ve výši 9 900 Kč měsíčně.

10. Z plánu záloh na plyn bylo zjištěno, že dodavatel plynu stanovil žalovanému pro období srpen 2020 až srpen 2021 zálohu na plyn v měsíční výši 300 Kč.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 3. 2023 a její přílohy (seznamu postoupených pohledávek) bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku ze Smlouvy na žalobkyni.

12. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 4. 2023 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky ze Smlouvy na žalobkyni. Z podacího lístku bylo zjištěno, že dne 19. 4. 2023 bylo zasláno žalovanému oznámení o postoupení pohledávky.

13. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 10. 7. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě žalované částky nejpozději do 25. 7. 2023 s upozorněním na podání žaloby v případě jejího nezaplacení. Z podacího lístku bylo zjištěno, že dne 10. 7. 2023 právní zástupce žalobkyně zaslal poštovní zásilku na adresu žalovaného.

14. Z dalších listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení žalobního nároku a rozhodnutí ve věci.

15. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] předala dne 10. 12. 2020 žalovanému částku 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem poplatky v celkové výši 8 000 Kč. Pohledávka ze Smlouvy byla postoupena ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni. Při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr společnost [právnická osoba] vycházela z informací od žalovaného (karta zákazníka), dohody o provedení práce, výplatních lístků žalovaného a čestného prohlášení žalovaného. Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k zaplacení žalované částky.

16. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle § 1810 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

18. Podle § 86 ZoSÚ (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Podle § 78 ZoSÚ (1) poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

20. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

21. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

22. Podle článku 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

23. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení mezi jinými i žalované pohledávky, na základě které společnost [právnická osoba] postoupila žalovanou pohledávku žalobkyni v souladu s § 1879 o. z. Postoupení pohledávky ze Smlouvy bylo žalovanému oznámeno v souladu s § 1882 o. z. Smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ zákona o. z., jedná se o smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 o. z., neboť žalovaný byl při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, právní předchůdkyně žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením Smlouvy. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně, tj. přímo od žadatele úvěru zjistit, jaká je jeho aktuální majetková situace a následně tyto informace ověřit (např. pracovní smlouvou, výplatním lístkem, potvrzením o výši nákladů na bydlení). Tyto podklady vztahující se k posuzování úvěruschopnosti spotřebitele je poskytovatel úvěru povinen podle § 78 ZoSÚ mít uchovány. Dále je nezbytné, aby poskytovatel úvěru nahlédl do veřejně přístupných databází dlužníků (např. SOLUS, insolvenční rejstřík) a tímto si sám ověřil, zda žadatel o úvěr není nadměrně zadlužen. Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. K prokázání posuzování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením Smlouvy žalobkyně předložila kartu zákazníka, výplatní lístky žalovaného, dohodu o provedení práce a četné prohlášení žalovaného. Žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně řádně ověřila aktivní majetkovou stránku žalovaného, průměrný čistý příjem žalovaného v rozhodném období byl ve výši 9 900 Kč (výplatní lístky, dohoda o provedení práce). Čestným prohlášením žalovaného nebyl prokázán žádný další příjem žalovaného, neboť četné prohlášení není datováno. Pokud jde o ověření pasivní majetkové stránky žalovaného, zde právní předchůdkyně žalobkyně vycházela pouze z informací získaných od žalovaného (krom plánu záloh, kterým žalobkyně prokázala, že žalovaný měl v rozhodné době stanovené zálohy na plyn ve výši 300 Kč měsíčně), přičemž takové zkoumání úvěruschopnosti žalovaného – spotřebitele je nedostačující, právní předchůdkyně žalobkyně neznala reálné měsíční výdaje žalovaného. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je schopen vytvořit si celistvý obraz o majetkové situaci spotřebitele pouze tehdy, pokud zná (má ověřeny) pravidelné měsíční příjmy a výdaje spotřebitele. Dále žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně lustrovala žalovaného v dostupných databázích dlužníků za účelem zjištění dalších možných úvěrů žalovaného a toho, zda žalovaný není účasten insolvenčního či exekučního řízení. Z uvedeného má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost danou jí § 86 ZoSÚ a článkem 8 Směrnice, tj. neposoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a proto je Smlouva neplatná podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. V rámci řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč. Žalovaný je v řízení pasivní, žalobkyně tvrdí, že žalovaný zaplatil dosud na poskytnutý úvěr částku 2 200 Kč. Soud zavázal žalovaného, aby zaplatil žalobkyni zbývající nevrácenou část jistiny úvěru ve výši 7 800 Kč (10 000 Kč mínus 2 200 Kč) v souladu s § 87 odst. 1 větou třetí ZoSÚ včetně úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (co do výše úroku z prodlení je soud vázán žalobním návrhem ve smyslu § 153 odst. 2 o. s. ř.). Úrok z prodlení byl přiznán ode dne 26. 7. 2023 v návaznosti na výzvu k plnění žalované částky, tj. dopis ze dne 10. 7. 2023, doručen žalovanému dne 13. 7. 2023 (§ 573 o. z.), ve kterém byla stanovena lhůta k plnění do 25. 7. 2023. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť z neplatné smlouvy nevzniklo žalobkyni právo na úhradu poplatků, smluvních úroků, ani části žalobou nárokovaných úroků z prodlení.

24. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož převážně procesně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.

25. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.