115 C 317/2024

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro 31 341,01 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 442,89 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 442,89 Kč za dobu od 20. 4. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1 286,51 Kč s úrokem ve výši 16 419,95 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 2 650,15 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 729,40 Kč za dobu od 7. 12. 2023 do 19. 4. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 286,51 Kč za dobu od 20. 4. 2024 do zaplacení, částky 217 Kč a částky 7 000 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 13 729,40 Kč s úrokem ve výši 16 419,95 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 2 650,15 Kč, dále s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 729,40 Kč za dobu od 7. 12. 2023 do zaplacení, dále částky 217 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky a smluvní pokuty ve výši 7 000 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, . uzavřela dne 29. 4. 2020 s žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které předala žalované částku 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit tuto částku navýšenou o příslušenství úvěru ve výši 12 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Žalovaná dosud uhradila částku 2 557,11 Kč. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením úvěrové smlouvy na základě údajů uvedených žalovanou v žádosti o úvěr, které si ověřila z dokumentů předložených žalovanou. Žalobkyně doložila smlouvu o postoupení pohledávek včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek. Žalovaná dosud nezaplatila ničeho na žalobou uplatněnou pohledávku.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalované byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 4. 10. 2024 za použití fikce doručení podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaná se dosud nevyjádřila, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.

4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 a její přílohy (seznamu postoupených pohledávek) bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, . postoupila pod pořadovým číslem , hodnota, v rámci seznamu postoupených pohledávek žalovanou pohledávku na žalobkyni.

6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 1. 2024 bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, . oznámila žalované, že došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni. Z podacího archu bylo zjištěno, že dne 3. 1. 2024 žalobkyně zaslala poštovní zásilku obsahující oznámení o postoupení žalované pohledávky na adresu žalované.

7. Z žádosti o poskytnutí úvěru bylo zjištěno, že žalovaná dne 29. 4. 2020 poskytla právní předchůdkyni žalobkyně tyto informace o své majetkové situaci: je vdaná, má dvě děti, bydlí u rodičů. Žalovaná pobírá rodičovský příspěvek ve výši 4 129 Kč měsíčně a dále má příjem ze zaměstnání ve výši 9 000 Kč měsíčně. Pravidelné měsíční výdaje žalované činí 10 090 Kč, tj. náklady na bydlení ve výši 1 000 Kč a náklady na dopravu, jídlo ve výši 9 090 Kč.

8. Z pracovní smlouvy bylo zjištěno, že žalovaná byla ode dne 2. 12. 2019 zaměstnána u společnosti , právnická osoba, ., pracovní poměr byl sjednán do 30. 11. 2020.

9. Z výplatního lístku bylo zjištěno, že žalovaná měla v březnu 2020 čistý příjem ze zaměstnání ve výši 4 129 Kč.

10. Z čestného prohlášení bylo zjištěno, že žalovaná dne 29. 4. 2020 prohlásila, že bydlí se svými dvěma dětmi u své matky, manžel žalované s nimi nebydlí.

11. Z Výzvy ke splnění vymáhané povinnosti bylo zjištěno, že soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, vyzval žalovanou k zaplacení částky 81 297,36 Kč, přičemž se jednalo o dluh žalované u společnosti , právnická osoba, .

12. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“) bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 29. 4. 2020 mezi společností , právnická osoba, . a žalovanou, uvedená společnost se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto částku navýšenou o 12 888 Kč, tj. úrok ve výši 1 444 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, administrativní náklady ve výši 1 394 Kč a poplatek za hotovostní režim splácení ve výši 2 700 Kč, ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Strany smlouvy si sjednaly úrok ve výši 15 % ročně. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky pro případ prodlení žalované se splacením úvěru, přičemž smluvní pokuta za prodlení s jednou splátkou nesmí přesáhnout 500 Kč. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky.

13. Z dopisu ze dne 9. 4. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého zástupce k úhradě žalované částky ve lhůtě do 19. 4. 2024 s upozorněním na podání žaloby v případě nezaplacení. Z podacího archu bylo zjištěno, že dne 10. 4. 2024 zástupce žalobkyně zaslal poštovní zásilku obsahující předžalobní výzvu k plnění na adresu žalované.

14. Z dalších listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení a rozhodnutí této věci.

15. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, . předala dne 29. 4. 2020 žalované částku 15 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s náklady spotřebitelského úvěru ve výši 12 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela při zkoumání úvěruschopnosti žalované z informací získaných od žalované, z dalších zdrojů si ověřila pravidelné měsíční příjmy žalované. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení žalované částky před podáním žaloby.

16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 ZoSÚ (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle § 78 odst. 1, odst. 2 a odst. 4 ZoSÚ (1) Poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. (4) Poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.

19. Podle § 87 odst. 1, odst. 2 a odst. 3 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

20. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení mezi jinými i žalované pohledávky, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalovanou pohledávku žalobkyni v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Postoupení žalované pohledávky na žalobkyni bylo žalované oznámeno v souladu s § 1882 o. z. Smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ, žalovaná byla při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, právní předchůdkyně žalobkyně jí poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované před uzavřením Smlouvy. Žalobkyně prokázala, že žalobkyně pobírala v rozhodné době rodičovský příspěvek ve výši 9 000 Kč měsíčně a v měsíci bezprostředně předcházejícím měsíci uzavření Smlouvy žalovaná měla příjem ze zaměstnání ve výši 4 129 Kč. Žalobkyně však ani k výzvě soudu neprokázala, že by její právní předchůdkyně ověřovala informace získané od žalované ohledně jejích pravidelných měsíčních výdajů. Rovněž nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně, která věděla, že žalovaná je v exekuci, lustrovala žalovanou ve veřejně dostupných databázích dlužníků za účelem zjištění, zda žalovaná není nadměrně zadlužena. Poskytovatel spotřebitelského úvěru je schopen vytvořit si celistvý obraz o majetkové situaci spotřebitele pouze tehdy, zná-li jeho aktuální příjmy i výdaje. Právní předchůdkyně žalobkyně neznala (neměla ověřené z jiných zdrojů) pravidelné měsíční výdaje žalované a tímto nedodržela tzv. princip odpovědného úvěrování, který ve svém důsledku chrání jak poskytovatele spotřebitelského úvěru – dobytnost jeho pohledávky, tak spotřebitele – schopnost splatit poskytnutý úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, jak jí ukládá § 86 odst. 1 ZoSÚ, a proto soud hodnotí Smlouvu jako neplatnou podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. Bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 15 000 Kč. Žalovaná je v řízení pasivní. Žalobkyně tvrdí, že žalovaná dosud uhradila na úvěr ze Smlouvy částku 2 557,11 Kč, a proto soud zavázal žalovanou k zaplacení žalobkyni částky 12 442,89 Kč představující dosud nesplacenou jistinu poskytnutého úvěru podle § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ. Žalobkyni byl přiznán rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž při stanovení výše úroku z prodlení byl soud vázán žalobním návrhem podle § 153 odst. 2 o. s. ř. Úrok z prodlení byl přiznán ode dne 20. 4. 2024 v návaznosti na výzvu k plnění ze dne 9. 4. 2024, ve které žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení žalované částky ve lhůtě do 19. 4. 2024. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť z neplatné Smlouvy nevzniklo žalobkyni právo na úhradu poplatků, smluvních úroků, smluvní pokuty, ani části žalobou nárokovaných úroků z prodlení.

21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož převážně procesně úspěšné žalované dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.

22. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.