115 C 332/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro 52 250 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 52 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 52 250 Kč za dobu od 28. 5. 2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 52 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 52 250 Kč za dobu od 28. 5. 2018 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, . uzavřela s žalovaným dne 27. 1. 2017 smlouvu o úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 70 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit tento úvěr v 16 měsíčních splátkách, splatnost poslední splátky nastala dne 27. 5. 2018. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, a proto právní předchůdkyně žalobkyně přistoupila k jeho zesplatnění. Žalovaný dosud uhradil částku 76 550 Kč. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy, vycházela zde z informací poskytnutých žalovaným. Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k zaplacení žalované částky. Žalovaný dosud neuhradil ničeho na žalobou uplatněnou pohledávku.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 9. 8. 2024. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.

4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 11. 12. 2019 mezi společností , právnická osoba, . jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, předmětem postoupení byla mezi jinými i žalovaná pohledávka uvedená v seznamu postoupených pohledávek pod pořadovým číslem , hodnota, .

6. Z dopisu ze dne 6. 2. 2020 bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, . oznámila žalovanému postoupení žalované pohledávky na žalobkyni.

7. Z veřejného rejstříku bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, byla ke dni 28. 9. 2018 převedena na společnost , právnická osoba, .

8. Z čestného prohlášení bylo zjištěno, že žalovaný dne 27. 1. 2017 prohlásil, že není schopen doložit doklad o zaplacení nákladů souvisejících s bydlením v období listopad, prosinec 2017 a leden 2018.

9. Z čestného prohlášení bylo zjištěno, že žalovaný dne 27. 1. 2017 prohlásil, že není schopen doložit doklady za období listopad, prosinec 2017 o zaplacení nákladů na plyn, elektřinu a doklad o zaplacení splátek úvěru, který má u , právnická osoba, .

10. Z listiny označené jako „Pro stanovení měsíčních záloh na služby a poplatky“ bylo zjištěno, že náklady žalovaného za užívání bytu v období roku 2015 činily 4 100 Kč.

11. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného za období od 5. 1. 2017 do 11. 1. 2017 bylo zjištěno, že příjem žalovaného v uvedeném období byl ve výši 27 118 Kč, poplatek za plyn činil 160 Kč, poplatek za elektřinu činil 600 Kč, splátka úvěru byla ve výši 4 600 Kč.

12. Ze dvou výplatních lístků žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný pracoval jako horník, jeho čistý příjem činil 25 763 Kč a 33 303 Kč, z výplatních lístků však není zřejmé, kterých měsíců se týkají.

13. Z dodatku k pracovní smlouvě bylo zjištěno, že pracovní poměr žalovaného byl prodloužen na neurčito.

14. Z listiny označené jako „Finanční analýza“ bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného z těchto informací: příjem ve výši 28 728 Kč, měsíční výdaje ve výši 6 230 Kč, minimální měsíční výdaje ve výši 3 950 Kč, rezerva ve výši 1 000 Kč, volné prostředky ve výši 21 498 Kč. Žalovaný má jedno dítě.

15. Z listiny označené jako „Credit scoring“ bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vypočetla tzv. kreditní skóre žalovaného na 38 bodů, toto skóre odpovídá úvěru ve výši 70 000 Kč.

16. Z Žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru bylo zjištěno, že žalovaný dne 27. 1. 2017 požádal právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 70 000 Kč, ke svým majetkovým poměrům uvedl, že pracuje jako horník u společnosti , právnická osoba, ., jeho průměrný měsíční příjem je ve výši 28 728 Kč, jeho pravidelné měsíční výdaje jsou ve výši 11 960 Kč, tj. nájemné ve výši 4 100 Kč, poplatky za plyn a elektřinu ve výši 760 Kč, náklady na stravu ve výši 2 500 Kč, splátka úvěru ve výši 4 600 Kč.

17. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, (dále jen „Smlouva“) soud zjistil, že byla uzavřena dne 27. 1. 2017 mezi společností , právnická osoba, a žalovaným. Tato společnost na základě smlouvy poskytla žalovanému úvěr ve výši 70 000 Kč, žalovaný potvrdil podpisem Smlouvy, že převzal v hotovosti částku 70 000 Kč a zavázal se k splacení této částky navýšené o náklady spotřebitelského úvěru ve výši 58 800 Kč v 16 měsíčních splátkách po 8 050 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 21 % ročně.

18. Z bilance Smlouvy bylo zjištěno, že žalovaný uhradil na poskytnutý úvěr celkem částku 76 550 Kč.

19. Z dopisu ze dne 26. 2. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého zástupce k úhradě žalované částky a upozornila ho na podání žaloby v případě nezaplacení. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že předžalobní výzva byla zaslána žalovanému dne 26. 2. 2020.

20. Z insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že žalovaný byl v období od 23. 8. 2021 do 28. 5. 2024 v insolvenčním řízení, v rámci prohlášeného konkursu žalobkyně přihlásila žalovanou pohledávku, ta však byla popřena a v rámci insolvenčního řízení žalovaného nebyla ani zčásti uspokojena.

21. Na základě výše uvedených listinný důkazů soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Právní předchůdce žalobkyně – společnost , právnická osoba, (následně , Anonymizováno, .) předala dne 27. 1. 2017 žalovanému částku 70 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s náklady spotřebitelského úvěru ve výši 58 800 Kč v 16 měsíčních splátkách po 8 050 Kč. Žalovaný nehradil dluh řádně a včas, dosud uhradil částku 76 550 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění.

22. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

23. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 ZoSÚ (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

24. Podle § 78 odst. 1, odst. 2 a odst. 4 ZoSÚ (1) Poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. (4) Poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.

25. Podle § 87 odst. 1, odst. 2 a odst. 3 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

26. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla žalovanou pohledávku od společnosti , právnická osoba, . v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno v souladu s § 1882 o. z. Smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ, žalovaný byl při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, právní předchůdkyně žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením Smlouvy. Smlouva byla uzavřena v lednu 2017, žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně znala aktivní a pasivní majetkovou stránku žalovaného za dobu alespoň 3 měsíců předcházejících dni uzavření Smlouvy. K prokázání výše příjmů žalovaného v rozhodné době byl předložen výpis z bankovního účtu žalovaného, kterým byl prokázán toliko příjem žalovaného v lednu 2017 (ve výši 27 118 Kč), nebyl však prokázán jeho příjem v listopadu a prosinci 2016 (u předložených výplatních pásků není zřejmé, kterého období se týkají). Nebyly dále prokázány pravidelné měsíční výdaje žalovaného, jeho měsíční platba za užívání bytu ve výši 4 100 Kč byla stanovena dne 9. 4. 2015 a není zřejmé, zda tato platba se za období 2 let nezvýšila. Výpisem z bankovního účtu žalovaného byly prokázány tyto jeho pravidelné měsíční výdaje: poplatek za plyn ve výši 160 Kč, poplatek za elektřinu ve výši 600 Kč, splátka úvěru ve výši 4 600 Kč. Dále nebylo předloženými důkazy prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně lustrovala žalovaného v dostupných databázích dlužníků za účelem zjištění, zda není nadměrně zadlužen, samotné prohlášení o lustraci žalovaného nelze považovat za důkaz prokazující, že k této lustraci skutečně došlo. Z uvedeného má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí jak vyžaduje § 86 ZoSÚ a nedodržela tímto tzv. princip odpovědného úvěrování, který ve svém důsledku chrání jak dlužníka – jeho možnost splatit úvěr, tak věřitele - dobytnost jeho pohledávky. Soud hodnotí Smlouvu jako neplatnou podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. Prokázáno bylo poskytnutí žalovanému částky 70 000 Kč a úhrada ze strany žalovaného ve výši 76 550 Kč, žalovaný tak zaplatil více nežli činila jistota úvěru ze Smlouvy, a proto není povinen ničeho žalobkyni vracet, žaloba byla z uvedeného důvodu zamítnuta.

27. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 1 o. s. ř., jelikož plně procesně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.