115 C 334/2023

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 174 223,69 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 37 349,20 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 37 349,20 Kč za dobu od 31. 5. 2022 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 7 000 Kč splatných vždy k 20. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabude právní moci, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 136 874,49 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 174 223,69 Kč za dobu od 2. 9. 2021 do 30. 5. 2022 a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 136 874,49 Kč za dobu od 31. 5. 2022 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne 11. 9. 2023 a doplněnou dne 15. 11. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 174 223,69 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky za dobu od 2. 9. 2021 do zaplacení z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 14. 11. 2016 mezi právní předchůdkyní žalobkyně - [právnická osoba] a žalovaným, přičemž žalovaný dosud uhradil na tuto úvěrovou smlouvu částku 221 975,80 Kč. Žalobkyně uvedla, že žalovaný byl povinen splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 154 Kč splatných vždy k 20. dni kalendářního měsíce, žalovaný tuto povinnost nesplnil, dostal se do prodlení se splácením úvěru a [právnická osoba] přistoupila k jeho zesplatnění. Dne 20. 4. 2022 [ulice] [anonymizováno] postoupila žalovanou pohledávku žalobkyni. Žalobkyně uvedla, že [právnická osoba] vycházela při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného z jím tvrzeného příjmu ve výši 16 500 Kč měsíčně, žalovaný uvedl, že nemá žádné výdaje, [právnická osoba] vycházela ze statistického modelu a vyčíslila měsíční výdaje žalovaného na bydlení na částku 11 880 Kč.

2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě doručeném soudu dne 4. 12. 2023 uvedl, že nesouhlasí s žalobou uplatněnou pohledávkou, když na ni po zaslání předžalobní výzvy částečně hradil. Žalovaný požádal o splátkový kalendář.

3. Žalobkyně dne 12. 12. 2023 reagovala na vyjádření žalovaného, uvedla, že žalovaný po zaslání předžalobní výzvy k plnění uhradil částku 12 000 Kč, která již byla zohledněna v rámci žalobou uplatněné pohledávky. Dále žalobkyně uvedla, že souhlasí se splátkovým kalendářem a požaduje, aby byla žalovaná částka uhrazena ve lhůtě 12 měsíců.

4. U jednání soudu dne 17. 1. 2024 žalobkyně uvedla, že trvá na podané žalobě. Žalovaný uvedl, že předtím, než žádal [právnická osoba] o úvěr, mu [právnická osoba] zamítla jeho žádost u úvěr z důvodu nedostatečných příjmů žalovaného.

5. Z provedených listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2022 (č. l. 24-27) soud zjistil, že [právnická osoba] postoupila žalobkyni pohledávky uvedené v seznamu pohledávek se všemi právy s nimi spojenými ke dni podpisu smlouvy. Z Přílohy [číslo] – Seznamu pohledávek bylo zjištěno, že žalovaná pohledávka figuruje v Seznamu pohledávek pod pořadovým [číslo].

7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17. 5. 2022 (č. l. 12) soud zjistil, že [ulice] [anonymizováno] oznámila žalovanému, že došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni. Z poštovního podacího lístku (č. l. 11) soud zjistil, že dne 17. 5. 2022 žalobkyně zaslala poštovní zásilku na adresu žalovaného.

8. Z Posouzení úvěruschopnosti (č. l. 51) soud zjistil, že [právnická osoba] vycházela při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného z těchto údajů: žalovaným tvrzený měsíční příjem ve výši 16 500 Kč, výdaje na bydlení stanovené dle statistického modelu na částku 11 880 Kč měsíčně, další 3 úvěry, který žalovaný splácí měsíční splátkou v celkové výši 3 213 Kč.

9. Ze smlouvy o úvěru (č. l. 13-16, dále jen„ Smlouva“) bylo zjištěno, že ji uzavřeli dne 14. 11. 2016 v pozici úvěrujícího [právnická osoba] a v pozici úvěrovaného žalovaný, předmětem smlouvy byl úvěr ve výš 259 325 Kč, který byl určen na úhradu dluhů žalovaného u [právnická osoba], žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr měsíčními splátkami ve výši 5 154 Kč, dále byla sjednána úroková sazba ve výši 17,90 % ročně. Pro případ prodlení žalovaného se splácením 1 splátky úvěru po dobu delší 3 měsíce anebo více než 2 splátek úvěru bylo sjednáno právo [právnická osoba] na zesplatnění úvěru.

10. Z Výpisů z úvěrového účtu žalovaného (č. l. 52, [číslo]) soud zjistil, že [ulice] [anonymizováno] poskytla dne 14. 11. 2016 žalovanému částku 259 325 Kč, žalovaný uhradil na úvěr ze Smlouvy v roce 2016 částku 5 154 Kč, v roce 2017 částku 59 394 Kč, v roce 2018 částku 65 148 Kč, v roce 2019 částku 63 956,84 Kč a v roce 2020 částku 28 322,96 Kč Celkem žalovaný uhradil na poskytnutý úvěr částku 221 975,80 Kč.

11. Dopisy ze dne 4. 4. 2021, 19. 6. 2021, 5. 7. 2021 a 31. 7. 2021 (č. l. 20-23) [ulice] [anonymizováno] vyzývala žalovaného k zaplacení dlužných splátek úvěru ze Smlouvy.

12. Dopisem ze dne 4. 9. 2021 (č. l. 19) [právnická osoba] oznámila žalovanému, že došlo ke dni 1. 9. 2021 k zesplatnění úvěru ze Smlouvy a vyzvala žalovaného k zaplacení částky 211 606 Kč.

13. Z dopisu ze dne 17. 5. 2022 (č. l. 9) soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě žalované částky ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení výzvy a upozornila ho na podání žaloby v případě nezaplacení. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že dne 18. 5. 2022 (č. l. 10) žalobkyně zaslala poštovní zásilku na adresu žalovaného.

14. Z dalších předložených listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení a rozhodnutí této věci.

15. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Právní předchůdkyně žalobkyně – [právnická osoba] poskytla žalovanému převodem na jeho účet úvěr ve výši 259 325 Kč, žalovaný se zavázal splácet úvěr měsíčními splátkami po 5 154 Kč. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, a proto [ulice] [anonymizováno] přistoupila ke dni 1. 9. 2021 k jeho zesplatnění. [ulice] [anonymizováno] vycházela při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného toliko z tvrzení žalovaného ohledně jeho měsíčního příjmu, co do pasivní majetkové stránky žalovaného vycházela ze statistického modelu. [právnická osoba] uvedla v Prohlášení o úvěruschopnosti, že žalovaný má další dluhy, které splácí měsíční splátkou v celkové výši 3 213 Kč.

16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 ZoSÚ (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle § 78 odst. 1, odst. 2 a odst. 4 ZoSÚ (1) Poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. (4) Poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.

19. Podle § 87 odst. 1, odst. 2 a odst. 3 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

20. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení mezi jinými i žalované pohledávky, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně – [právnická osoba] postoupila žalovanou pohledávku žalobkyni v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Postoupení žalované pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno v souladu s § 1882 o. z. Smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ, žalovaný byl při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, právní předchůdkyně žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením Smlouvy. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně, tj. přímo od žadatele úvěru zjistit, jaká je jeho aktuální majetková situace a následně tyto informace ověřit (např. pracovní smlouvou, výplatními lístky, potvrzením o výši nákladů na bydlení). Tyto podklady vztahující se k posuzování úvěruschopnosti spotřebitele je poskytovatel úvěru povinen podle § 78 ZoSÚ mít uchovány. Dále je nezbytné, aby poskytovatel úvěru nahlédl do veřejně přístupných databází dlužníků (např. [příjmení], insolvenční rejstřík) a tímto si sám ověřil, zda žadatel o úvěr není nadměrně zadlužen. Žalobkyně ani k výzvě soudu učiněné usnesením ze dne 1. 11. 2023 neprokázala, že její právní předchůdkyně s odbornou péčí zkoumala solventnost žalovaného před uzavřením Smlouvy. Jediným předloženým důkazem je Posouzení úvěruschopnosti, tj. deklarace [právnická osoba] ohledně majetkové situace žalovaného. Žalobkyně neprokázala, že by [právnická osoba] ověřila žalovaným tvrzený měsíční příjem ve výši 16 500 Kč, pokud [právnická osoba] v Posouzení úvěruschopnosti uvedla, že vycházela z průměrných měsíčních příjmů žalovaného na jeho účtu, pak žalobkyně byla povinna tento důkaz (výpisy z účtu žalovaného) předložit soudu. Co do zkoumání pasivní majetkové stránky žalovaného si [právnická osoba] vystačila s údaji dle statistického modelu, neznala tak reálné měsíční výdaje žalovaného. Soud má za to, že takové zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele (žalovaného) je zcela nedostačující, [právnická osoba] byla povinna si ověřit, jaké má žalovaný pravidelné měsíční příjmy a výdaje a zda není nadměrně zadlužen, pouze takto by získala celistvý obraz o skutečné majetkové situaci žalovaného. [právnická osoba] nedodržela princip odpovědného úvěrování, ve svém důsledku chránící jak dlužníka – jeho možnost splatit úvěr, tak věřitele – dobytnost jeho pohledávky. Závěrem nutno zmínit, že úvěr poskytnutý žalovanému byl ve značné výši (úvěr ve výši 259 325 Kč při tvrzeném příjmu žalovaného ve výši 16 500 Kč) a cílem úvěru bylo splácení jiných dluhů žalovaného, o to více důkladná měla [právnická osoba] být při posuzování úvěruschopnosti žalovaného. Sám žalovaný uvedl, že u jiné banky v rozhodné době úvěr nezískal právě z důvodu jeho nesolventnosti. Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Z výše uvedeného má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost danou jí § 86 odst. 1 ZoSÚ, tj. neposoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a proto je Smlouva neplatná podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. V rámci řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 259 325 Kč a žalovaný dosud uhradil na tuto částku 221 975,80 Kč. Žalovaný je tedy povinen uhradit žalobkyni z neplatné Smlouvy podle § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ částku 37 349,20 Kč (tj. 259 325 Kč mínus 221 975,80 Kč). Žalobkyni byl přiznán rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky podle § 1970 o. z., jehož výši stanoví § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (u stanovení výše úroku z prodlení byl soud vázán žalobním návrhem ve smyslu § 153 odst. 2 o. s. ř.). Úrok z prodlení byl přiznán ode dne 31. 5. 2022 v návaznosti na výzvu k plnění ze dne 17. 5. 2022, která byla doručena žalovanému dne 20. 5. 2022 (§ 573 o. z.) a ve které byla stanovená lhůta k plnění 10 dnů ode dne doručení výzvy. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť z neplatné Smlouvy nevzniklo žalobkyni právo na úhradu smluvních úroků, ani části žalobou nárokovaných úroků z prodlení.

21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady řízení nevznikly.

22. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že rozložil platební povinnost žalovaného do pravidelných měsíčních splátek. Žalovaný požádal o splátkový kalendář, žalobkyně s tímto souhlasila s podmínkou, že celá částka bude uhrazena do 1 roku, což bude měsíčními splátkami ve výši 7 000 Kč splněno. V případě, že žalovaný byť částečně neuhradí 1 splátku, stane se okamžitě splatná celá dosud neuhrazená částka.