115 C 340/2023

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 38 311,51 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 682 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 682 Kč za dobu od 17. 6. 2023 do zaplacení a částku 11 318 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 318 Kč za dobu od 17. 6. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 4 806,95 Kč, úroku ve výši 5 403,35 Kč, úroku ve výši 25,23 % ročně z částky 18 488,95 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 1 689,43 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 18 488,95 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do 16. 6. 2023 a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 806,95 Kč za dobu od 17. 6. 2023 do zaplacení a dále částky 8 504,56 Kč, úroku ve výši 8 601,01 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 19 822,56 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 2 096,79 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 19 822,56 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do 16. 6. 2023 a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 504,56 Kč za dobu od 17. 6. 2023 do zaplacení, zamítá. <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne 31. 8. 2023 a doplněnou dne 20. 11. 2023 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 18 488,95 Kč s úrokem ve výši 5 403,35 Kč, dále s úrokem ve výši 25,23 % ročně z částky 18 488,95 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1 689,43 Kč, dále s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 18 488,95 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do zaplacení a částky 19 822,56 Kč s úrokem ve výši 8 601,01 Kč, dále s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 19 822,56 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 2 096,79 Kč, dále s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 19 822,56 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne 23. 10. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] předala jí částku 20 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 13 667 Kč, odměnou za administrativní činnost a za péči o zákazníka ve výši 7 008 Kč. Žalovaná zaplatila na tento úvěr celkem 6 318 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně – společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne 24. 6. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] předala jí částku 25 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 8 240 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 9 408 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 598 Kč. Žalovaná zaplatila na tento úvěr celkem 13 682 Kč. Schopnost žalované splácet úvěry právní předchůdkyně žalobkyně posoudila na základě údajů získaných od žalované a po ověření z dokladů předložených žalovanou – občanského průkazu, pracovní smlouvy, výplatních pásků, nájemní smlouvy. Žalobkyně připojila smlouvu o postoupení žalovaných pohledávek.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalovaná si dne 29. 11. 2023 osobně převzala žalobu spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání. Žalovaná se dosud nevyjádřila, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.

4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávky uvedené v příloze [číslo] žalobkyni se všemi právy s nimi spojenými ke dni podpisu smlouvy. Ze strany 40 přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek soud zjistil, že zde figuruje pohledávka za žalovanou ze Smlouvy I a ze strany 77 přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek soud zjistil, že zde figuruje pohledávka za žalovanou ze Smlouvy II.

6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] oznámila žalované postoupení pohledávek ze Smlouvy I a ze Smlouvy II na žalobkyni. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že dne 13. 1. 2023 byla žalované zaslána poštovní zásilka.

7. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaná sdělila [právnická osoba] [anonymizováno] dne 23. 10. 2019 tyto informace ohledně své majetkové situace: je svobodná, žije s rodiči, má 2 děti, pobírá rodičovský příspěvek ve výši 7 100 Kč měsíčně, další příjem žalované je ve výši 1 000 Kč měsíčně, tento příjem žalovaná nikterak nespecifikovala, pravidelné měsíční výdaje žalované činí 1 000 Kč, dále žalovaná splácí úvěry částkou 2 052 Kč měsíčně.

8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva I“) soud zjistil, že byla uzavřena dne 23. 10. 2019 mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a žalovanou. Tato společnost na základě smlouvy poskytla žalované částku 20 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto částku navýšenou o 20 675 Kč (tj. úrok ve výši 13 667 Kč a poplatek za péči o zákazníka ve výši 7 008 Kč) ve 23 měsíčních splátkách po 1695 Kč a poslední 24. splátce ve výši 1 690 Kč s tím, že prvá splátka je splatná 7. den od data uzavření smlouvy. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí hotovosti 20 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce uvedené na zadní straně formuláře. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 56 %.

9. Z přehledu splátek bylo zjištěno, že žalovaná dosud uhradila na úvěr ze Smlouvy I částku 6 318 Kč.

10. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaná sdělila [právnická osoba] [anonymizováno] dne 24. 6. 2019 tyto informace ohledně své majetkové situace: je svobodná, žije s rodiči, má dvě děti, pobírá rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč měsíčně, další čisté příjmy domácnosti žalované činí 30 006 Kč, o jaké příjmy se jedná, žalovaná nespecifikovala. Žalovaná má pravidelné měsíční výdaje ve výši 1 000 Kč.

11. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva II“) soud zjistil, že byla uzavřena dne 24. 6. 2019 mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a žalovanou. Tato společnost na základě smlouvy poskytla žalované částku 25 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto částku navýšenou o 24 246 Kč (tj. úrok ve výši 8 240 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 9 408 Kč a poplatek za hotovostní režim splátek ve výši 6 598 Kč) ve 23 měsíčních splátkách po 2 052 Kč a poslední 24. splátce ve výši 2 050 Kč s tím, že prvá splátka je splatná 7. den od data uzavření smlouvy. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí hotovosti 25 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce uvedené na zadní straně formuláře. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 29 %.

12. Z přehledu splátek bylo zjištěno, že žalovaná dosud uhradila na úvěr ze Smlouvy II částku 13 682 Kč.

13. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že dopisem ze dne 1. 6. 2023 žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě žalovaných částek ze Smlouvy I a ze Smlouvy II nejpozději dne 16. 6. 2023 a upozornila ji na podání žaloby v případě nezaplacení. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že předžalobní výzva byla zaslána žalované dne 2. 6. 2023.

14. Z dalších listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení a rozhodnutí této věci.

15. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] předala dne 23. 10. 2019 žalované částku 20 000 Kč a dne 24. 6. 2019 částku 25 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu se sjednanými úroky a poplatky. Žalovaná nehradila dluh řádně a včas. Pohledávky ze Smlouvy I a ze Smlouvy II byly postoupeny ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované na základě informací získaných od žalované a zapsaných do karet zákazníka.

16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 ZoSÚ (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle § 78 odst. 1, odst. 2 a odst. 4 ZoSÚ (1) Poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. (4) Poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.

19. Podle § 87 odst. 1, odst. 2 a odst. 3 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

20. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení mezi jinými i žalovaných pohledávek, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] postoupila žalované pohledávky žalobkyni v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Postoupení žalovaných pohledávek bylo žalované oznámeno v souladu s § 1882 o. z. Smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ, žalovaná byla při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, právní předchůdkyně žalobkyně jí poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované před uzavřením Smlouvy I a Smlouvy II. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně, tj. přímo od žadatele úvěru zjistit, jaká je jeho aktuální majetková situace a následně tyto informace ověřit (např. pracovní smlouvou, výplatními lístky, potvrzením o výši nákladů na bydlení). Tyto podklady vztahující se k posuzování úvěruschopnosti spotřebitele je poskytovatel úvěru povinen podle § 78 ZoSÚ mít uchovány. Dále je nezbytné, aby poskytovatel úvěru nahlédl do veřejně přístupných databází dlužníků (např. SOLUS, insolvenční rejstřík) a tímto si sám ověřil, zda žadatel o úvěr není nadměrně zadlužen. Žalobkyně na podporu tvrzení o řádném zkoumání solventnosti žalované předložila soudu toliko jeden důkaz – karty zákazníka, v rámci kterých žalovaná v den uzavření Smlouvy I a Smlouvy II sdělila právní předchůdkyni žalobkyně, jaké jsou její majetkové poměry. Žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně ověřovala informace získané od žalované ještě z dalších zdrojů. Takové zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele, kdy poskytovatel spotřebitelského úvěru vychází toliko z informací získaných od spotřebitele, soud považuje za nedostačující. Právní předchůdkyně žalobkyně byla povinna si tyto informace dále ověřit tak, aby znala (měla za ověřenou) skutečnou majetkovou situaci žalované v rozhodné době. Pouze takto by dodržela princip odpovědného úvěrování, který ve svém důsledku chrání jak žalovanou – její schopnost splatit poskytnutý úvěr, tak žalobkyni – její dobytnou poskytnutého úvěru. Žalobkyně dále neprokázala, že by její právní předchůdkyně lustrovala žalovanou v dostupných databázích dlužníků za účelem zjištění, zda žalovaná není nadměrně zadlužena (insolvence, exekuce apod.), přičemž žalovaná v kartě zákazníka uvedla, že splácí jiné úvěry. Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Z výše uvedeného má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost danou jí § 86 odst. 1 ZoSÚ, tj. neposoudila s odbornou péčí schopnost žalované splácet poskytnuté úvěry, a proto jsou Smlouva I i Smlouva II neplatné podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. V rámci řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované ze Smlouvy I částku 20 000 Kč a žalovaná, která je v řízení pasivní, dle tvrzení žalobkyně uhradila na tuto částku 6 318 Kč a dále bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované ze Smlouvy II částku 25 000 Kč a žalovaná uhradila na tuto částku dosud 13 682 Kč. Soud zavázal žalovanou, nechť zaplatí žalobkyni podle § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ částku 13 682 Kč (tj. jistina ve výši 20 000 Kč mínus částečná úhrada ve výši 6 318 Kč) a částku 11 318 Kč (tj. jistina ve výši 25 000 Kč mínus částečná úhrada ve výši 13 682 Kč). Žalobkyni byl přiznán rovněž nárok na zaplacení úroků z prodlení z dlužných částek podle § 1970 o. z., jejichž výši stanoví § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (u stanovení výše úroku z prodlení byl soud vázán žalobním návrhem ve smyslu § 153 odst. 2 o. s. ř.). Úrok z prodlení byl přiznán ode dne 17. 6. 2023 v návaznosti na výzvu k plnění ze dne 1. 6. 2023, která byla doručena žalované dne 5. 6. 2023 a ve které byla stanovená lhůta k plnění do 16. 6. 2023. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť z neplatných smluv nevzniklo žalobkyni právo na úhradu poplatků, smluvních úroků, ani části žalobou nárokovaných úroků z prodlení.

21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož procesně úspěšnější žalované dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.

22. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.