115 C 343/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro 680 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku 680 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně za dobu od 11. 5. 2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit plně procesně úspěšné žalované na náhradě nákladů řízení částku 123 274,80 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.</b> <b>III. O odměně ustanovené právní zástupkyně žalobce bude rozhodnuto samostatným usnesením.</b> 1. Žalobou doručenou soudu 8. 9. 2021 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 680 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 680 000 Kč za dobu od 11. 5. 2020 do zaplacení. Žalobce uvedl, že v roce 2012 si vzal úvěr u [právnická osoba] ve výši 440 000 Kč za účelem koupě bytu [číslo] v bytovém domě s [adresa] v [obec] – [část obce] (dále jen„ Byt“). Cena Bytu byla 760 000 Kč, žalobce zaplatil 440 000 Kč a zbývající část kupní ceny zaplatil [jméno] [příjmení], manžel žalované. Žalobce uvedl, že Byt byl zakoupen za účelem zajištění vlastního bydlení pro žalovanou, žalovaná se do Bytu nastěhovala. V říjnu 2018 žalobce doplatil závazek u [právnická osoba] a poté žalovaná začala činit nátlak na žalobce, aby žalobce [příjmení] daroval žalované. Smlouvou o převodu družstevního podílu ze dne 22. 10. 2018 žalobce převedl bezúplatně Byt na žalovanou. Žalovaná sdělila žalobci, že chce Byt prodat a za utržené peníze chce koupit byt nový v [obec] – [část obce]. V červnu 2019 žalobce daroval žalované částku 100 000 Kč za účelem zakoupení nového bytu. Žalovaná se v červnu 2019 přestěhovala do bytu v [obec] - [část obce], v září 2019 se žalobce od svých přátel dozvěděl, že žalovaná bydlí v nájmu, nikoliv v nově zakoupeném bytě. Tímto se žalobce cítil zneužit a podveden, jelikož splácel úvěr na Byt částkou 5 740 Kč měsíčně a z toho důvodu se musel velmi omezovat. Dopisem ze dne 22. 4. 2020 žalobce vyzval žalovanou k vrácení daru, resp. jeho obvyklé ceny. Žalovaná dosud dar nevrátila, a proto se žalobce domáhá svého práva prostřednictvím soudního řízení. [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.]

4. Ve věci proběhly 3 jednání – dne 30. 3. 2022, dne 18. 5. 2022 a dne 2. 11. 2022, během kterých byly provedeny důkazy, ze kterých soud učinil následující skutková zjištění.

5. Z dohody o převodu členských práv a povinností (č. l. 13) bylo zjištěno, že ji uzavřeli dne 29. 3. 2012 jako převádějící [jméno] a [jméno] [příjmení] a jako nabyvatelé [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce], předmětem převodu byla bytová jednotka [číslo] v domě s [adresa] na ulici [ulice] v [obec] – [část obce] (tj. Byt).

6. Z dohody o úpravě majetkových poměrů, bydlení a případného výživného pro dobu po rozvodu manželství (č. l. 14-16) bylo zjištěno, že ji uzavřeli žalobce a [jméno] [příjmení], kteří si touto dohodou vypořádali společné jmění manželů takto: [jméno] [příjmení] nabyla do výlučného vlastnictví osobní automobil značky Škoda, model [jméno], žalobce nabyl do výlučného vlastnictví družstevní podíl vztahující se k bytu [číslo] v domě s [adresa] v [obec] – [část obce] (tj. Byt), žalobce se zavázal, že bude splácet úvěr stavební spořitelny [právnická osoba] [číslo].

7. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 29. 11. 2016, č. j. 108 C 291/2016-18 (č. l. 17), bylo zjištěno, že manželství žalobce a [jméno] [příjmení] bylo pravomocně rozvedeno dne 16. 12. 2016.

8. Ze smlouvy o převodu družstevního podílu (č. l. 18-19) bylo zjištěno, že žalobce převedl dne 22. 10. 2018 na žalovanou družstevní podíl vztahující se k bytu [číslo] na adrese [ulice a číslo] v [obec] – [část obce] (tj. Byt). Převod bytu byl bezúplatný, jednalo se o dar žalobce žalované, která byla ve smlouvě označena jako dcera žalobce.

9. Z dopisu ze dne 22. 4. 2020 (č. l. 20) bylo zjištěno, že žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně oznámil žalované, že odvolává dar, kterým byl družstevní byt [číslo] na adrese [ulice a číslo] v [obec] [část obce] a domáhá se po žalované jeho vrácení, resp. zaplacení obvyklé ceny bytu, jelikož byt byl již prodán 3. osobě. Odvolání daru žalobce odůvodnil tím, že žalovaná i přes výslovný nesouhlas žalobce převedla byt na třetí osobu. Žalobce měl za to, že žalovaná si zakoupí nový byt, avšak zjistil, že žalovaná vstoupila do nájemního vztahu se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Tímto jednáním žalovaná získala od žalobce finanční prostředky, které následně nepoužila v souladu s účelem, za nímž jí žalobce byt daroval. Dále žalobce uvedl, že žalovaná, ačkoliv jí žalobce daroval majetek velké hodnoty, žalobce nenavštěvuje a nezajímá se od něho. Žalobce uvedl, že v červnu 2019 předal žalované částku 100 000 Kč za účelem koupě nového bytu. Žalobce uvedl, že odstupuje od smlouvy o převodu družstevního podílu ze dne 22. 10. 2018 a rovněž odstupuje od smlouvy uzavřené v červnu 2019, na základě které daroval žalované částku 100 000 Kč a vyzval žalovanou k zaplacení částky 750 000 Kč za darovaný družstevní podíl a částky 100 000 Kč, kterou žalované daroval.

10. Z podacího archu (č. l. 21) bylo zjištěno, že dne 30. 4. 2020 právní zástupkyně žalobce zaslala poštovní zásilku na adresu žalované.

11. Ze smlouvy o rezervaci (č. l. 35) bylo zjištěno, že ji uzavřeli dne 11. 2. 2012 realitní kancelář [právnická osoba] jako zprostředkovatel, [jméno] [příjmení] jako klient zprostředkovatele a žalovaná jako zájemce, předmětem rezervace byl byt [číslo] na adrese [adresa] v [obec] – [část obce] Smlouvou byla sjednána cena za převod členských práv a povinností k Bytu ve výši 760 000 Kč. Žalovaná se zavázala složit zálohu ve výši 20 000 Kč jakožto záruku na rezervaci předmětného družstevního bytu.

12. Z pracovní smlouvy (č. l. 36) bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 1. 8. 2013 mezi žalovanou jako zaměstnavatelem a [jméno] [příjmení] jako zaměstnancem, pracovní poměr byl sjednán ode dne 1. 8. 2013 na dobu neurčitou na pozici [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova] na adrese [anonymizována dvě slova] [číslo], [okres].

13. Z dohody o ukončení pracovního poměru (č. l. 37) bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 17. 3. 2015 mezi [jméno] [příjmení] jako zaměstnancem a žalovanou jako zaměstnavatelem, předmětem dohody bylo ukončení pracovního poměru [jméno] [příjmení] ke dni 17. 3. 2015 ze zdravotních důvodů.

14. Ze závěti (č. l. 41) bylo zjištěno, že ji sepsal dne [datum] žalobce a touto závětí povolal jako svou závětní dědičku žalovanou, které odkázal veškerý svůj majetek včetně družstevního podílu k bytu [číslo] na ulici [ulice a číslo] v [obec] – [část obce].

15. Z notářského zápisu (č. l. 42-43) bylo zjištěno, že byl sepsán dne 4. 3. 2019 v notářské kanceláři v [obec] na adrese [adresa], [číslo], [číslo] v [obec] – [část obce], spoluvlastnický podíl o velikosti id. [číslo] vzhledem k celku na společných částech budovy [adresa] a spoluvlastnický podíl o velikosti id. [číslo] [anonymizováno] vzhledem k celku na pozemku číslo parcely [anonymizováno] zastavěná plocha nádvoří, vše [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek] Darovací smlouva podléhá schválení Okresním soudem v Karviné - pobočka Havířov, jelikož obdarovaným je osoba s omezenou svéprávností.

16. Z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí (č. l. 44) bylo zjištěno, že [jméno] [celé jméno žalobce] se stal vlastníkem bytové jednotky [číslo] v [adresa]. [Anonymizovaný odstavec.]

18. Ze smlouvy o převodu družstevního podílu v bytovém družstvu (č. l. 52 – 53) bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 9. 8. 2019 mezi žalovanou jako převodcem a [jméno] [příjmení] jako nabyvatelem a [právnická osoba] [anonymizována tři slova] v roli zprostředkovatele. Na základě této smlouvy žalovaná převedla úplatně družstevní podíl vztahující se k bytu [číslo] na adrese [adresa] Cena převodu byla sjednána ve výši 920 000 Kč, přičemž 40 000 Kč představovala provize pro zprostředkovatele.

19. Ze smlouvy o nájmu bytu (č. l. 54-57) bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 30. 8. 2019 mezi [právnická osoba] [anonymizováno] jako pronajímatelkou a žalovanou a jejím manželem [jméno] [příjmení] jako nájemci, předmětem nájmu byl byt [číslo] nacházející se v budově s [adresa], č. or. [anonymizováno] na ulici na [ulice] v [obec] – [část obce]. Nájem byl sjednán ode dne 1. 10. 2019 do 30. 9. 2022.

20. Z výpisů z účtů manžela žalované [jméno] [příjmení] (č. l. 60-61) bylo zjištěno, že manžel žalované dne 18. 10. 2018 zaslal na účet stavebního spoření žalobce částku 90 000 Kč, transakce je označena jako splacení úvěru - [celé jméno žalobce], splacení překlenovacího úvěru na byt. Dne 12. 3. 2012 byla na účet manžela žalované zaslána částka 495 000 Kč, transakce je označena jako úschova u AU. K tomuto listinnému důkazu žalovaná uvedla, že částku 495 000 Kč její manžel nabyl z prodeje bytů v [obec] a z této částky manžel žalované uhradil 320 000 Kč na kupní cenu Bytu. Dále bylo z tohoto listinného důkazu zjištěno, že dne 21. 3. 2012 manžel žalované zaslal částku 100 000 Kč a dne 26. 3. 2012 částku 290 000 Kč, nebylo však zjištěno, na jaké účty byly tyto částky zaslány, transakce ze dne 26. 3. 2012 je označena jako doplatek na úvěr. Z výpisů z účtů manžela žalované [jméno] [příjmení] (č. l. 164-167) bylo dále zjištěno, že dne 15. 10. 2018 bylo vloženo na tento účet v hotovosti 100 000 Kč a dne 18. 10. 2018 byla zaslána z tohoto účtu částka 90 000 Kč na úvěrový účet žalobce, transakce byla označena„ splacení překlenovacího úvěru na byt“. Dále bylo zjištěno, že konečný zůstatek na tomto účtu byl na konci měsíce září 2018 a měsíce října 2018 záporný, vždy cca - 60 000 Kč.

21. Z opatrovnického spisu vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 100 P 358/2018 bylo zjištěno, že usnesením ze dne 30. 1. 2019, č. j. 100 P 358/2018-228 v právní moci ode dne 21. 2. 2019, se opatrovnicí nesvéprávného [anonymizováno] [role v řízení] [jméno] [celé jméno žalobce] stala žalovaná.

22. Z kupní smlouvy (příloha žalované) bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 24. 2. 2012 mezi manželem žalované [jméno] [příjmení] jako prodávajícím a [jméno] [příjmení] jako kupující, předmětem koupě byla bytová jednotka [číslo] budově s [adresa] [obec], spoluvlastnický podíl o velikosti id. [číslo] [anonymizováno] na společných částech budovy s [adresa] v [obec] a spoluvlastnický podíl o velikosti id. [číslo] [anonymizováno] na pozemku p. [číslo]. Kupní cena byla sjednána ve výši 550 000 Kč. [Anonymizovaný odstavec.]

24. Z poštovní poukázky (příloha žalobce) bylo zjištěno, že žalobce zaslal žalované dne 4. 11. 2011 částku 35 000 Kč.

25. Z poštovní poukázky (příloha žalobce) bylo zjištěno, že žalobce zaslal žalované dne 23. 6. 2011 částku 70 000 Kč.

26. Ze sdělení stavební spořitelny [právnická osoba] (č. l. 81) bylo zjištěno, že tato instituce uzavřela s žalobcem úvěrovou smlouvu, úvěr byl čerpán v částce 450 000 Kč dne 21. 3. 2012 na účet [číslo] (tj. účet Realitní kanceláře [právnická osoba] – číslo listu 93). Tento úvěr byl splacen z účtu [číslo] (tj. úvěrový účet žalobce - číslo listu 95) splátkami ve výši 5 740 Kč v období duben 2012 až únor 2015, splátkami ve výši 5 530 Kč v období březen 2015 až srpen 2016, 30. 6. 2016 byl vložen mimořádný vklad ve výši 45 000 Kč, dále splátkami ve výši 5740 v období říjen 2016 až říjen 2018 a dne 19. 10. 2018 byl vložen mimořádný vklad ve výši 90 000 Kč z účtu [číslo] jehož majitelem je [jméno] [příjmení], manžel žalované (č. l. 60).

27. Ze smlouvy o poskytnutí překlenovacího úvěru [anonymizováno] a úvěrů ze stavebního spoření ke stavebnímu spoření s účtem [číslo] (č. l. 82-85) bylo zjištěno, že ji uzavřeli dne 13. 3. 2012 [právnická osoba] jako úvěrující a na straně úvěrovaných žalobce a tehdy jeho manželka [jméno] [příjmení], předmětem smlouvy byl překlenovací úvěr [anonymizováno] ve výši 450 000 Kč, který byl poskytnut za účelem úhrady za převod členských práv a povinností v družstvu. V záhlaví této smlouvy je žalobce označen telefonním [číslo]. 28. [právnická osoba] (č. l. 93) bylo zjištěno, že majitelem účtu [číslo] je Realitní kancelář [právnická osoba], [IČO].

29. Ze sdělení [právnická osoba] (č. l. 95) bylo zjištěno, že majitelem účtu číslo [bankovní účet] je žalobce.

30. Z listiny s nadpisem Objednávka nového vozidla (č. l. 104) bylo zjištěno, že žalovaná si objednala u společnosti [právnická osoba] vozidlo [značka automobilu], model [příjmení] [příjmení], za kupní cenu ve výši 307 900 Kč, předpokládaný termín dodání vozidla byl sjednán na 5. 8. 2021.

31. Z e-mailové komunikace (č. l. 105, 106) bylo zjištěno, že dne 11. 9. 2018 žalovaná zaslala e-mail Stavebnímu bytovému družstvu [obec], ve kterém požádala družstvo jménem žalobcem o zaslání údajů pro platby záloh pro bytové družstvo. Dne 12. 9. 2018 referentka nájemného u Stavebního bytového družstva [obec] sdělila žalobkyni, že od listopadu 2018 bude možné hradit nájemné žalobce prostřednictvím SIPO.

32. Z e-mailové komunikace (č. l. 106v) bylo zjištěno, že dne 15. 9. 2018 žalovaná ze své e-mailové adresy zařizovala pro žalobce deputát, za tímto účelem zaslala na e-mailovou adresu [email] důchodový výměr žalobce. [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.]

35. Z návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí (č. l. 111-112) bylo zjištěno, že tento návrh byl zaslán [jméno] [příjmení] na e-mail žalované dne 20. 7. 2018, jednalo se o vklad vlastnického práva otce žalobce [jméno] [celé jméno žalobce] k bytu [číslo] v budově s [adresa] v [obec] – [část obce].

36. Z příjmového pokladního dokladu (č. l. 113) bylo zjištěno, že realitní kancelář [právnická osoba] přijala od [jméno] [příjmení], matky žalované, dne 16. 2. 2012 částku 20 00 Kč, transakce byla označena jako rezervace družstevního bytu 3+1 [anonymizováno]. [příjmení].

37. Z listiny s nadpisem [jméno] [číslo] (č. l. 114) bylo zjištěno, že dne 28. 11. 2019 z telefonního čísla [číslo] (tj. telefonní číslo žalobce) byla zaslána textová zpráva tohoto znění:„ [anonymizována dvě slova]“.

38. Z úmrtního listu (č. l. 115) bylo zjištěno, že [jméno] [celé jméno žalobce], otec žalobce, zemřel dne 4. 9. 2019.

39. Z potvrzení o výběru z účtu (č. l. 116) bylo zjištěno, že dne 1. 9. 2016 žalobce vybral ze svého účtu částku 150 000 Kč (v této době žalovaná ještě neplánovala stěhování z Bytu).

40. Z výpisů z účtu manžela žalované [jméno] [příjmení] (č. l. 117-118) bylo zjištěno, že dne 10. 1. 2019 byla z tohoto účtu zaplacena částka 887 Kč, platba byla označena jako pojistka domácnosti – [příjmení]. Dne 4. 10. 2012 byla na účet zaslána částka 100 000 Kč, platba je označena„ [anonymizována dvě slova]“.

41. Z potvrzení o příjmu (č. l. 119) bylo zjištěno, že žalovaná měla v červnu 2018 čistý příjem ve výši 26 079 Kč, její roční příjem k červnu 2018 byl ve výši 128 394 Kč, tj. průměrně 21 399 Kč měsíčně.

42. Z potvrzení o příjmu (č. l. 119v) bylo zjištěno, že žalovaná mělo v červenci 2018 čistý příjem ve výši 23 280 Kč, její roční příjem k červenci 2018 byl ve výši 152 214 Kč, tj. průměrně 21 745 Kč měsíčně.

43. Z vyrozumění Úřadu práce, krajské [pobočka], pracoviště [obec] (č. l. 120), bylo zjištěno, že žalovaná pobírala příspěvek na péči, když pečovala o [jméno] [celé jméno žalobce], otce žalobce.

44. Z přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení (č. l. 123-129) bylo zjištěno, že ji podala [právnická osoba] [anonymizováno] z pozice věřitelky [jméno] [příjmení], jednalo se o pohledávku ve výši 2 090 Kč, pohledávku ve výši 57 201,50 Kč s příslušenstvím a pohledávku ve výši 21 833 Kč s příslušenstvím.

45. Z předpokladu splnění oddlužení (č. l. 131) bylo zjištěno, že očekávaná míra uspokojení věřitelů [jméno] [příjmení] je 10,94 % jejích pohledávek.

46. Z výpisu z centrální evidence exekucí (č. l. 132-134) bylo zjištěno, že ke dni 9. 10. 2019 bylo vedeno vůči [jméno] [příjmení] 10 exekučních řízení.

47. Ze zprávy pro oddlužení (č. l. 135) bylo zjištěno, že věřitelé [jméno] [příjmení] uplatňují vůči ní v rámci insolvenčního řízení pohledávky v celkové výši 1 016 022,38 Kč a předpokládaná míra uspokojení věřitelů je 10,94 % jejích pohledávek.

48. Ze smlouvy o dílo (příloha žalované) bylo zjištěno, že dne 25. 3. 2012 žalovaná objednala opravu stěn, odsekání a začištění po obkladu a malování Bytu, cena díla byla sjednána ve výši 23 900 Kč 49. Z faktury [číslo] 2012 (příloha žalované) bylo zjištěno, že manžel žalované [jméno] [příjmení] byl zavázán k zaplacení [právnická osoba] kuchyně koupelny částky 51 700 Kč za vestavěnou skříň, renovaci kuchyňské linky, zárubně včetně montáže, posuvné dveře do WC a koupelny. Z příjmového pokladního dokladu ze dne 25. 6. 2012 bylo zjištěno, že manžel žalované [jméno] [příjmení] zaplatil [právnická osoba] částku 51 700 Kč.

50. Ze smlouvy o dílo (příloha žalované) bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 5. 5. 2012 mezi objednatelem manželem žalované [jméno] [příjmení] a zhotovitelem [právnická osoba] kuchyně koupelny, předmětem smlouvy byla výroba a montáž vestavěné skříně, police, zárubní, cena díla byla sjednána ve výši 51 070 Kč. Ze zakázkového listu ze dne 5. 5. 2012 bylo zjištěno, že stolař [jméno] [příjmení] zhotovil náčrt vestavěné skříně a police, cena byla sjednána ve výši 29 800 Kč.

51. Z příjmového pokladního dokladu (příloha žalované) bylo zjištěno, že dne 5. 5. 2012 byla zaplacena záloha na skříň ve výši 10 00 Kč stolaři [jméno] [příjmení], není však zřejmé, kdo tuto zálohu zaplatil.

52. Z faktury (příloha žalované) bylo zjištěno, že žalovaná byla zavázána zaplatit [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. částku 21 873 Kč za nákup stavebního materiálu a 4 dveří. Z pokladního dokladu bylo zjištěno, že částka 21 873 Kč byla zaplacena [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] dne 18. 4. 2012.

53. Ze zprávy o plnění oddlužení (č. l. 155) bylo zjištěno, že očekávaná míra uspokojení pohledávek věřitelů [jméno] [příjmení] je 44,53 % a ke dni 31. 5. 2022 [jméno] [příjmení] zaplatila pohledávky svých věřitelů v rozsahu 16,79 %. [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.]

60. Důkazní návrh označený žalobcem - daňová přiznání žalované za roky 2016, 2017 a 2018 a důkazní návrh označený žalovanou – peněžní deník z podnikání žalované za říjen 2018, přijaté faktury za říjen 2018, potvrzení [právnická osoba] o existenci vkladní knížky a výpis z účtu prokazující zaslání částky 170 000 Kč na tuto vkladní knížku, soud nepřipustil. Tyto důkazy byly navržené k prokázání, co bylo zdrojem částky 100 000 Kč, která byla v hotovosti vložena dne 15. 10. 2018 na účet manžela žalované, tj. zda se jednalo o 100 000 Kč, které měl předat žalobce žalované za účelem doplacení úvěru na Byt anebo zda se jedná o úspory žalované a jejího manžela, jak tvrdí žalovaná. Prokázání této skutečnosti soud nepovažuje za podstatné v této věci, neboť žalobce se nedomáhá v rámci tohoto řízení vrácení žalobcem tvrzeného daru 100 000 Kč Tyto důkazní návrhy nejsou významné z hlediska posouzení žalobcem tvrzeného nevděku žalované, která se rozhodla dar (Byt) prodat a jít bydlet do nájmu.

61. Z výše uvedených důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci. Účastníci se shodli na tom, že žalobce společně s manželkou se v roce 2012 rozhodli, že si vezmou úvěr za účelem zakoupení bytu v [obec] pro žalovanou a její rodinu. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že úvěr byl ve výši 450 000 Kč, dále bylo prokázáno, že cena Bytu byla 760 000 Kč. Žalobce i žalovaná se shodli na tom, že nad rámec úvěru cenu bytu zaplatil manžel žalované [jméno] [příjmení] (tj. zaplatil částku 310 000 Kč). Úvěr byl doplacen dne 18. 10. 2018 částkou 90 000 Kč zaslanou z účtu manžela žalované na úvěrový účet žalobce. Pokud žalobce tvrdí, že poskytl žalované za účelem doplacení úvěru částku 100 000 Kč a odkazuje na výpis z účtu manžela žalované, kdy na tento účet byla dne 15. 10. 2018 v hotovosti vložena částka 100 000 Kč, pak soud považuje toto tvrzení žalobce za neprokázané, neboť není zřejmé, z jakých zdrojů tato částka pochází – zda se jedná o 100 000 Kč, které předal žalobce žalované anebo se jedná o úspory žalované a jejího manžela, jak tvrdí žalovaná. Svědeckými výpověďmi [jméno] [příjmení] a [celé jméno svědka] bylo prokázáno, že Byt byl zakoupen za účelem zajištění vlastního bydlení pro žalovanou, svědkyně [příjmení] potvrdila tvrzení žalované, že byt byl pro ni zakoupen rovněž z důvodu finančního vyrovnání mezi žalovanou a jejím bratrem, který dostal byt po otci. Pokud žalobce tvrdí, že splátky na úvěr, které hradil, ho nesmírně zatěžovaly, pak chce soud poukázat na svědeckou výpověď [jméno] [příjmení], která uvedla, že v době, kdy odešla od žalobce (2016), měl žalobce na účtu úspory ve výši 230 000 Kč a svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že žalobce jí opakovaně půjčoval peníze a ani netrval na tom, aby je svědkyně splácela. Žalobce tvrdí, že ho žalovaná poté, co se žalobce rozvedl s matkou žalované, nenavštěvovala a nepomáhala mu. Svědci [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [celé jméno svědka], [jméno] [příjmení] a rovněž [jméno] [příjmení] shodně uvedli, že žalovaná i v době po rozvodu žalobce žalobci pomáhala. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná zařizovala pro žalovaného [příjmení] – platby související s bydlením žalobce, dále žalobci zařizovala deputát. Prokázáno rovněž bylo, že žalovaná pomáhala otci žalobce [jméno] [celé jméno žalobce] s koupí bytu v [obec], prokázáno bylo, že žalovaná se stala opatrovnicí nesvéprávného bratra žalobce [jméno] [celé jméno žalobce]. Svědek [příjmení], že důvodem stěhování žalované do [obec] – [část obce] byla péče žalované o otce žalobce, jeho bratra a žalobce, když z centra města žalovaná měla blíže k těmto osobám. Taktéž svědci [jméno] [příjmení] a [celé jméno svědka], že žalovaná pomáhala otci žalobce a nesvéprávnému bratrovi žalobce, jehož je opatrovnicí. Svědeckou výpovědí [celé jméno svědka] bylo prokázáno, že v listopadu 2019 došlo k telefonátu žalobce manželovi žalované [jméno] [příjmení], ve kterém žalobce urážel a ponižoval manžela žalované. To, že došlo k nějakému incidentu mezi žalobcem a žalovanou, jehož důvodem bylo ukončení jejich kontaktu, potvrdila rovněž svědkyně [jméno] [příjmení]. Všichni čtyři svědci vyslechnutí v rámci tohoto řízení popsali žalobce jako člověka výbušného, uvedli, že byli svědky situací, kdy se žalobce zachoval nevhodně, jinými slovy„ vybuchnul“. Žalobce tvrdil, že nevlastní mobilní telefon již 4 – 5 let, toto tvrzení se ukázalo jako nepravdivé. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že naposledy si s žalovaným volala den před jednání konaným dne 18. 5. 2022 a telefonní číslo žalobce je [číslo]. Číslo mobilního telefonu žalobce [číslo] potvrdila rovněž svědkyně [jméno] [příjmení]. Svědek [celé jméno svědka], že žalobce vlastní mobilní telefon a že umí přečíst a rovněž napsat a odeslat SMS zprávu. Stejné telefonní číslo žalobce bylo uvedeno v záhlaví smlouvy o úvěru. Tvrzení žalobce o předání žalované částky 100 000 Kč za účelem zakoupení nového bytu v [obec] – [část obce] nebylo prokázáno, žalovaná toto tvrzení popírá, svědek [celé jméno svědka], že nic o částce 100 000 Kč, kterou by měl předat žalobce žalované, neví. Nebylo rovněž prokázáno tvrzení žalobce, že měl dohodu s žalovanou o tom, že Byt prodá a za peníze utržené z jeho prodeje si koupí nový byt v [obec] – [část obce]. Tvrzení žalobce o tom, že nevěděl, že žalovaná bude bydlet v [obec] - [část obce] v nájemním bydlení, je nepravdivé. Manžel žalované [jméno] [příjmení] ve svém vyjádření uvedl, že se bavil s žalobcem o tom, že jdou s žalovanou do nájemního bydlení. Rovněž svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že se s žalobcem bavil o tom, že se žalovaná s rodinou stěhuje do nájemního bytu v [obec] – [část obce].

62. Podle § 2072 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“): Ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.

63. Podle § 2073 o. z.: Nevděk činí obdarovaného co do jeho osoby nepoctivým držitelem.

64. Podle § 2075 odst. 1, odst. 2 o. z.: Dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce. Je-li dar odvolán později a namítne-li obdarovaný opožděné odvolání daru, soud k odvolání nepřihlédne.

65. V prvé řadě se soud zabýval otázkou nevděku, tj. zda žalovaná jako obdarovaná se zachovala vůči žalobci jakožto dárci v rozporu s dobrými mravy. Předmětem darování byl byt, který zakoupili žalobce a matka žalované za účelem převodu tohoto bytu na žalovanou. Již od začátku byla dohoda o tom, že Byt bude náležet žalované, o tomto svědčí i to, že manžel žalované [jméno] [příjmení] uhradil kupní cenu Bytu ze 49% (310 000 Kč) a následně manželé [příjmení] investovali do rekonstrukce Bytu v době, kdy Byt ještě žalovaná nevlastnila. Sám žalobce sepsal závět, ve které odkazuje Byt žalované. Dne 22. 10. 2018 smlouvou o převodu družstevního podílu žalobce daroval byt žalované, ve smlouvě nejsou uvedeny žádné podmínky tohoto darování. Prokázáno bylo, že žalovaná pomáhala žalobci, a to i v době po rozvodu žalobce s matkou žalované, jednalo se o pomoc velkého rozsahu – v podstatě pro žalobce zařizovala veškeré úřední záležitosti, nakupovala mu, udržovala jeho domácnost v čistotě, zajišťovala mu léky. Žalobci pomáhal rovněž manžel žalované a syn žalované. Je třeba tedy zdůraznit, že žalovaná se chtěla o žalobce postarat, dodnes je opatrovnicí nesvéprávného bratra žalobce. K přerušení kontaktů mezi žalobcem a žalovanou došlo až poté, co se žalobce zachoval vůči žalované a jejímu manželovi velmi hrubě, nevhodně, dokonce jim i vyhrožoval. Nelze tak spravedlivě po žalované vyžadovat, aby pečovala o žalobce, který po ní křičí, vulgárně jí nadává a po požití alkoholu je agresivní. Žalobce uvedl, že nevděk žalované spatřuje v to, že Byt prodala a s penězi z prodeje naložila dle vlastního uvážení. V rámci řízení však nebyla prokázána žalobcem tvrzená dohoda o tom, že žalovaná nesmí Byt prodat, případně, jak má naložit s penězi z jeho prodeje. Nadto bylo v řízení prokázáno, že žalobce věděl o tom, že se žalovaná s rodinou hodlá přestěhovat do nájemního bydlení. I poté, co žalovaná již bydlela v nájmu, se žalovaná o žalobce starala, pozvala ho na návštěvu do bytu v [obec] – [část obce]. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu 33 Cdo 1794/2018 pojednávajícím o podmínkách pro možnost odvolání daru pro nevděk„ Rozhodujícím má být především objektivní hledisko, teprve na místě druhém má nastoupit úvaha, jak nemravné chování pociťoval sám dotčený dárce. Nepochybným je vyhodnocení, jak moc intenzivně dárce vnímá závadné chování obdarovaného, tj. jak moc se cítí amorálním činem ublížen. Teprve vzájemným srovnáním a následným vyhodnocením obou hledisek lze dospět k závěru o patřičnosti revokace.“ Soud rozumí tomu, že žalobce cítí křivdu, že se mu nelíbí, že žalovaná darovaný Byt prodala. Rovněž žalobci může být líto, že ho již žalovaná nenavštěvuje, že mu nepomáhá. Dle názoru soudu však žalobce není oprávněn požadovat po žalované, aby Byt neprodala, Byt jí daroval a k tomuto darování neměl žádné výhrady, podmínky. Žalovaná mohla s Bytem volně nakládat a rozhodla se ho prodat především proto, aby byla blíže žalobci a jeho rodinným příslušníkům. Žalovaná uvedla, že za částku 880 000 Kč (prodejní cena bytu) by byt v centrum města nekoupila. Žalovaná peníze použila na splacení dluhů z podnikání a na zakoupení automobilu, který potřebovala hlavně z důvodu zdravotního stavu svého manžela. Lze tak uzavřít, že žalovaná si vážila daru, peníze z jeho prodeje jí pomohly, využila je na potřebu vlastní a potřebu své rodiny. Z objektivního hlediska nelze chování žalované (prodej Bytu a následné nájemní bydlení) považovat za nemravné. Současné vztahy mezi účastníky řízení jsou špatné, nejsou v kontaktu, žalovaná už žalobci nepomáhá. Toto chování žalované rovněž nelze označit za rozporné s dobrými mravy, důvodem ukončení vztahu bylo chování žalobce, který začal žalovanou a jejího manžela urážet, vyhrožovat jim a sám požádal žalovanou, ať klíče od jeho bytu mu vhodí do poštovní schránky. Závěrem soud poukazuje na to, že samotné přesvědčení žalobce (subjektivní hledisko pro vrácení daru pro nevděk) je nedostačující k revokaci. Objektivní hledisko pro vrácení daru zde soud nespatřuje. Z toho důvodu soud rozhodl o zamítnutí žaloby.

66. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), plně procesně úspěšná byla žalovaná, a proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, tj. 123 274,80 Kč Náklady řízení žalované sestávají z odměny právního zástupce žalované za 9 úkonů právní služby: příprava a převzetí věci, písemné podání ze dne 1. 11. 2021, účast u jednání soudu dne 30. 3. 2022 od 9:00 hod. do 10:48 hod., písemné podání ze dne 10. 5. 2022, účast u jednání soudu dne 18. 5. 2022 od 8:30 hod. do 10:48 hod., písemné podání ze dne 16. 6. 2022 a účast u jednání soudu dne 2. 11. 2022 od 9:00 hod. do 10:03 hod., tj. 9 x 11 020 Kč podle § 7 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) a písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů (dále jen„ AT“), dále režijní paušály k těmto úkonům právní služby ve výši 9 x 300 Kč podle § 13 odst. 1, odst. 4 AT. Právní zástupce žalované doložil soudu, že je plátcem daně z přiznané hodnoty, a proto soud podle § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal žalobkyni v rámci náhrady nákladů řízení rovněž částku odpovídající 21% dani z přidané hodnoty ze všech nákladů (tj. částku 21 394,80 Kč). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalobce zavázán zaplatit tuto částku právnímu zástupci žalované. Skutečnost, že žalobce je v řízení osvobozen od placení soudních poplatků a byla mu ustanovena právní zástupkyně k ochraně jeho zájmů, nezbavuje žalobce povinnosti k náhradě nákladů řízení žalované. Žalobce šel do sporu dobrovolně, žalované tímto sporem vznikly oprávněné výdaje a má nárok vůči žalobci na jejich úhradu.