115 C 355/2023
č. j. 115 C 355/2023-59
V PLATNOSTICitované zákony (11)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 49 § 142 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 7 § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1959 § 1970
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 2 § 86 § 87
Plný text
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 102 528,65 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 97 493,96 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 97 493,96 Kč za dobu od 11. 7. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 5 034,69 Kč, úroku ve výši 9 502,38 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 108 686,03 Kč za dobu od 19. 1. 2023 do 10. 7. 2023 a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 192,07 Kč za dobu od 11. 7. 2023 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 15 449,40 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne 24. 7. 2023 a doplněnou dne 3. 11. 2023 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 102 528,65 Kč s úrokem ve výši 9 502,38 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7 936,96 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 108 686,03 Kč za dobu od 25. 7. 2023 do zaplacení, to vše z titulu smlouvy o úvěru [anonymizována dvě slova] [číslo] uzavřené mezi účastnicemi řízení. Žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr měsíční splátkou ve výši 2 257 Kč. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, a proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni 18. 1. 2023. Žalovaná dosud neuhradila jistinu úvěru ve výši 99 183,65 Kč, poplatky v celkové výši 3 345 Kč a dále výše uvedený úrok a úrok z prodlení. V doplnění žaloby žalobkyně uvedla, že žalovaná dosud uhradila na poskytnutý úvěr částku 2 506,04 Kč. Žalobkyně uvedla, že zkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru, kdy vycházela z ověřeného měsíčního příjmu žalované ve výši 20 014 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalované byla dne 20. 11. 2023 postupem podle § 49 odst. 4 o. s. ř. doručena žaloba, doplnění žaloby a výzva k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání. Žalovaná se dosud nevyjádřila, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.
4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.
5. Ze Žádosti o úvěr ze dne 22. 7. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 100 000 Kč, ke svým majetkovým poměrům uvedla, že má čistý měsíční příjem ve výši 20 014 Kč, pracovní poměr má uzavřen na dobu určitou do 31. 12. 2022, nemá vyživovací povinnost vůči žádné osobě, její náklady na bydlení jsou nulové, přičemž bydlí v nájmu.
6. Z Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že co do pasivní majetkové stránky žalované žalobkyně vycházela z částky životního minima.
7. Z potvrzení o výši příjmu bylo zjištěno, že žalovaná měla v roce 2022 průměrný příjem ve výši 20 014 Kč.
8. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [anonymizována dvě slova] (dále jen„ Smlouva“) soud zjistil, že byla uzavřena dne 22. 7. 2022 mezi žalobkyní a žalovanou. Žalobkyně na základě Smlouvy poskytla žalované úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaná se zavázala jej splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 257, 304 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 22,55 %.
9. Z výpisu z běžného účtu žalované bylo zjištěno, že žalovaná dne 22. 7. 2022 čerpala od žalobkyně úvěr ve výši 100 000 Kč.
10. Z platební bilance Smlouvy bylo zjištěno, že žalovaná dne 22. 7. 2022 čerpala úvěr ve výši 100 000 Kč, na který uhradila pouze jednu splátku, kdy dne 15. 8. 2022 uhradila částku 2 506,04 Kč.
11. Z výpisu z úvěrového účtu žalované za květen 2023 bylo zjištěno, že žalovaná dosud neuhradila na jistině úvěru ze Smlouvy částku 99 183,65 Kč.
12. Z dopisu ze dne 20. 1. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalované, že došlo k zesplatnění úvěru ze Smlouvy ke dni 18. 1. 2023 z důvodu prodlení žalované s jeho splácením.
13. Z podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala dne 23. 1. 2023 poštovní zásilku na adresu žalované.
14. Z dopisu ze dne 30. 6. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k okamžitému zaplacení žalované částky s upozorněním na podání žaloby v případě neuhrazení dlužné částky.
15. Z podacího archu bylo zjištěno, že dne 30. 6. 2023 právní zástupce žalobkyně zaslal poštovní zásilku na adresu žalované.
16. Z dalších předložených důkazů soud nečinil žádná skutková zjištěno významná pro posouzení a rozhodnutí této věci.
17. Z výše uvedených listinných důkazů soud učinil tento skutkový závěr. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 22. 7. 2022 Smlouvu, na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 100 000 Kč, žalovaná téhož dne načerpala úvěr v jeho plné výši a zavázala se ho splácet částkou 2 257,04 Kč měsíčně. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, a proto žalobkyně přistoupila k jeho zesplatnění ke dni 18. 1. 2023. Žalovaná dosud uhradila na úvěr ze Smlouvy částku 2 506,04 Kč. Žalobkyně vycházela při zkoumání úvěruschopnosti žalované z ověřeného průměrného příjmu žalované, co do výdajové stránky pak vycházela z částky životního minima.
18. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
19. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 ZoSÚ (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
20. Podle § 78 odst. 1, odst. 2 a odst. 4 ZoSÚ (1) Poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. (4) Poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.
21. Podle § 87 odst. 1, odst. 2 a odst. 3 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
22. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ, žalovaná byla při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, žalobkyně jí poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované před uzavřením Smlouvy. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně, tj. přímo od žadatele úvěru zjistit, jaká je jeho aktuální majetková situace a následně tyto informace ověřit (např. pracovní smlouvou, výplatními lístky, potvrzením o výši nákladů na bydlení). Tyto podklady vztahující se k posuzování úvěruschopnosti spotřebitele je poskytovatel úvěru povinen podle § 78 ZoSÚ mít uchovány. Dále je nezbytné, aby poskytovatel úvěru nahlédl do veřejně přístupných databází dlužníků (např. SOLUS, insolvenční rejstřík) a tímto si sám ověřil, zda žadatel o úvěr není nadměrně zadlužen. Žalobkyně prokázala, že řádně zkoumala aktivní majetkovou stránku žalované, když bylo prokázáno, že průměrný čistý měsíční příjem žalované v rozhodné době činil 20 014 Kč. Žalobkyně však ani k výzvě soudu neprokázala, že s odbornou péčí zkoumala rovněž pasivní majetkovou stránku žalované, přičemž poskytovatel spotřebitelského úvěru je schopen si učinit celistvý obraz o solventnosti spotřebitele pouze tehdy, pokud zná jak pravidelné měsíční příjmy spotřebitele, tak jeho pravidelné měsíční výdaje. Žalobkyně taktéž neprokázala, že by lustrovala žalovanou před uzavřením Smlouvy ve veřejně dostupných databázích dlužníků za účelem prověření, zda žalovaná není nadměrně zadlužena (insolvence, exekuce apod.). Soud má za to, že žalobkyně nedodřela princip odpovědného úvěrování, který ve svém důsledku chrání jak žalovanou – její schopnost splatit poskytnutý úvěr, tak žalobkyni – její dobytnost poskytnutého úvěru. Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Dle názoru soudu žalobkyně nesplnila povinnost danou jí § 86 odst. 1 ZoSÚ, tj. neposoudila s odbornou péčí schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr co do pravidelných měsíčních výdajů žalované, a proto je Smlouva neplatná podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. V rámci řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla dne 22. 7. 2022 žalované částku 100 000 Kč a žalovaná, která je v řízení pasivní, dle tvrzení žalobkyně uhradil na tuto částku pouze 2 506,04 Kč. Žalovaná je tedy povinna uhradit žalobkyni z neplatné Smlouvy podle § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ částku 97 493,96 Kč. Žalobkyni byl přiznán rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky podle § 1970 o. z., jehož výši stanoví § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., úrok z prodlení byl přiznán ode dne 11. 7. 2023 v návaznosti na výzvu k plnění ze dne 30. 6. 2023, která byla doručena žalované dne 3. 7. 2023 a ve které byla žalovaná vyzvána k zaplacení žalované částky ihned, tj. podle § 1959 písm. e) o. z. ve lhůtě do 5 dnů, tj do 10. 7. 2023, ode dne 11. 7. 2023 se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou žalované částky. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť z neplatné Smlouvy nevzniklo žalobkyni právo na úhradu poplatků, smluvních úroků, ani části žalobou nárokovaných úroků z prodlení.
23. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že soud zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni, která měla ve věci převážný procesní úspěch v rozsahu 64 % předmětu řízení včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí, náhradu nákladů řízení ve výši 15 449,40 Kč. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 24 139,60 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 102 Kč, odměny za právní zastoupení za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis předžalobní výzvy k plnění) po 5 220 Kč podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tří režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 1, odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH ve výši 3 477,60 Kč. Z celkové částky nákladů řízení žalobkyně ve výši 24 139,60 Kč má žalobkyně právo na úhradu 64 %, tj. na částku 15 449,40 Kč. Právní zástupce žalobkyně doložil soudu odeslání předžalobní výzvy k plnění žalované a rovněž doložil osvědčení o plátci DPH.
24. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.