115 C 379/2023
č. j. 115 C 379/2023-61
V PLATNOSTICitované zákony (11)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 49 § 142 § 160
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 573 § 1879 § 1882 § 1970
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 2 § 86 § 87
Plný text
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 22 060 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 000 Kč za dobu od 15. 10. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 760 Kč s úrokem ve výši 2 078,75 Kč, s úrokem ve výši 20,88 % ročně z částky 11 306,13 Kč za dobu od 2. 6. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1 493,35 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 306,13 Kč za dobu od 2. 6. 2023 do 14. 10. 2023 a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 306,13 Kč za dobu od 15. 10. 2023 do zaplacení a dále částky 7 300 Kč s úrokem ve výši 1 356,73 Kč, s úrokem ve výši 20,88 % ročně z částky 5 677,65 Kč za dobu od 2. 6. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 763,49 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 677,65 Kč za dobu od 2. 6. 2023 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne 6. 11. 2023 a doplněnou dne 22. 12. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 760 Kč s úrokem ve výši 2 078,75 Kč, s úrokem ve výši 20,88 % ročně z částky 11 306,13 Kč za dobu od 2. 6. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1 493,35 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 306,13 Kč za dobu od 2. 6. 2023 do zaplacení a dále částky 7 300 Kč s úrokem ve výši 1 356,73 Kč, s úrokem ve výši 20,88 % ročně z částky 5 677,65 Kč za dobu od 2. 6. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 763,49 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 677,65 Kč za dobu od 2. 6. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba] uzavřela dne 25. 5. 2021 s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které předala žalovanému částku 13 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku navýšenou o úrok ve výši 2 600 Kč, administrativní poplatek ve výši 2 600 Kč, poplatek za režim hotovostních splátek ve výši 5 200 Kč a poplatek za doplňkovou službu životní pojištění ve výši 360 Kč, to vše v pravidelných 60 týdenních splátkách ve výši 396 Kč. Dosud žalovaný uhradil částku 9 000 Kč. Dále byla mezi společností [právnická osoba] a žalovaným dne 19. 2. 2021 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které právní předchůdkyně žalobkyně předala žalovanému částku 11 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyní žalobkyně tuto částku navýšenou o úrok ve výši 2 200 Kč, administrativní poplatek ve výši 2 200 Kč a poplatek za režim hotovostních splátek ve výši 4 400 Kč, to vše v pravidelných 60. týdenních splátkách ve výši 330 Kč. Dosud žalovaný uhradil částku 13 500 Kč. Žalobkyně uvedla, že společnost [právnická osoba] u obou úvěrových smluv zkoumala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr na základě informací sdělených žalovaným v rámci karty zákazníka, které si právní předchůdkyně žalobkyně ověřila z dalších zdrojů. Žalobkyně připojila smlouvu o postoupení pohledávek včetně její přílohy – seznamu postoupených pohledávek.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 22. 1. 2024 postupem podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.
4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 6. 2023 a její přílohy (seznamu postoupených pohledávek) bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku ze Smlouvy I a pohledávku ze Smlouvy II na žalobkyni.
6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 23. 6. 2023 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky ze Smlouvy I a pohledávky ze Smlouvy II na žalobkyni. Z podacího lístku bylo zjištěno, že dne 23. 6. 2023 bylo oznámení o postoupení pohledávek zasláno žalovanému.
7. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaný dne 19. 2. 2021 poskytl společnosti [právnická osoba] tyto informace o své finanční situaci: žije s manželkou v nájmu, nemá žádné děti, jeho průměrný měsíční čistý příjem ze zaměstnání činí 11 043 Kč a jeho pravidelné měsíční výdaje jsou ve výši 6 350 Kč, tj. 2 000 Kč náklady na bydlení, 3 500 Kč ostatní nutné výdaje žalovaného a 850 Kč na splátky jiných úvěrů.
8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 19. 2. 2021 (dále jen„ Smlouva I“) bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 11 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tento úvěr navýšený o 8 800 Kč, tj. o poplatek za administrativní činnost ve výši 2 200 Kč, úrok ve výši 2 200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 400 Kč, to vše ve 60. týdenních splátkách po 330 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí hotovosti ve výši 11 000 Kč. Strany smlouvy si sjednaly úrok ve výši 32,15 % ročně. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky.
9. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaný dne 25. 5. 2021 poskytl společnosti [právnická osoba] tyto informace o své finanční situaci: žije s manželkou v nájmu, nemá vyživovací povinnost vůči dítěti, jeho průměrný měsíční čistý příjem ze zaměstnání činí 12 000 Kč a jeho pravidelné měsíční výdaje jsou ve výši 8 350 Kč, tj. 4 000 Kč náklady na bydlení, 3 000 Kč na ostatní nezbytné výdaje žalovaného a 1 350 Kč na splátky jiných úvěrů.
10. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 25. 5. 2021 (dále jen„ Smlouva II“) bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 13 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tento úvěr navýšený o 10 760 Kč, tj. o poplatek za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč, úrok ve výši 2 600 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč a poplatek za pojištění [anonymizována dvě slova] ve výši 360 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách ve výši 396 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí hotovosti ve výši 13 000 Kč. Strany smlouvy si sjednaly úrok ve výši 32,15 % ročně. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky.
11. Ze Zařazení zákazníka do pojistného systému bylo zjištěno, že žalovaný dne 25. 5. 2021 přistoupil k pojistnému systému, který mu nabídla právní předchůdkyně žalobkyně.
12. Z výplatních lístků žalovaného bylo zjištěno, že průměrný čistý příjem žalovaného v období listopad 2020 až březen 2021 byl ve výši 11 583 Kč.
13. Z prohlášení žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že jeho výdaje na bydlení jsou ve výši 4 000 Kč měsíčně, prohlášení není datováno.
14. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 29. 9. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě žalovaných částek ze Smlouvy I a ze Smlouvy II nejpozději do 14. 10. 2023 s upozorněním na podání žaloby v případě nezaplacení. Z podacího lístku bylo zjištěno, že dne 2. 10. 2023 právní zástupce žalobkyně zaslal předžalobní výzvu k plnění žalovanému.
15. Z dalších listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení žalobního nároku a rozhodnutí ve věci.
16. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] předala dne 19. 2. 2021 žalovanému částku 11 000 Kč a dne 25. 5. 2021 částku 13 000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně tyto částky navýšené o úrok a poplatky. Při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr společnost [právnická osoba] vycházela z informací od žalovaného (karty zákazníka) a výplatních lístků za období listopad 2020 až březen 2021. Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k zaplacení žalovaných částek.
17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
18. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 ZoSÚ (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
19. Podle § 78 odst. 1, odst. 2 a odst. 4 ZoSÚ (1) Poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. (4) Poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.
20. Podle § 87 odst. 1, odst. 2 a odst. 3 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
21. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení mezi jinými i žalovaných pohledávek, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] postoupila žalované pohledávky ze Smlouvy I a ze Smlouvy II na žalobkyni v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Postoupení žalovaných pohledávek bylo žalovanému oznámeno v souladu s § 1882 o. z. Smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným měly charakter smluv o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ, žalovaný byl při uzavření Smlouvy I a Smlouvy II v pozici spotřebitele, právní předchůdkyně žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením Smlouvy. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně, tj. přímo od žadatele úvěru zjistit, jaká je jeho aktuální majetková situace a následně tyto informace ověřit (např. pracovní smlouvou, výplatními lístky, potvrzením o výši nákladů na bydlení). Tyto podklady vztahující se k posuzování úvěruschopnosti spotřebitele je poskytovatel úvěru povinen podle § 78 ZoSÚ mít uchovány. Dále je nezbytné, aby poskytovatel úvěru nahlédl do veřejně přístupných databází dlužníků (např. SOLUS, insolvenční rejstřík) a tímto si sám ověřil, zda žadatel o úvěr není nadměrně zadlužen. Žalobkyně prokázala, že průměrný měsíční příjem žalovaného v období listopad 2020 až březen 2021 činil 11 583 Kč, právní předchůdkyně žalobkyně neznala příjem žalovaného v dubnu a květnu 2022, tj. v období bezprostředně předcházejícím uzavření Smlouvy II. Lze tedy uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně v rámci sjednávání Smlouvy I řádně ověřila aktuální aktivní majetkovou stránku žalovaného, co do jeho pasivní majetkové stránky vycházela pouze z tvrzení žalovaného, což je dle názoru soudu nedostačující způsob zkoumaní výdejové stránky spotřebitele (žalovaného). Pokud se jedná o Smlouvu II, zde právní předchůdkyně žalobkyně vycházela toliko z informací od žalovaného ohledně jeho majetkové situace, neověřila si aktuální (duben a květen 2021) pravidelné měsíční příjmy a aktuální výdaje žalovaného. Nebylo rovněž prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně lustrovala žalovaného v dostupných databázích dlužníků, a to ani v situaci, kdy žalovaný v rámci karty zákazníka ke Smlouvě I, i ke Smlouvě II uvedl, že splácí jiné úvěry. Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Dle názoru soudu je žalobkyně povinna v zájmu zachování principu odpovědného úvěrování si vytvořit celistvý obraz o majetkové situaci žalovaného, žalobkyně neznala (neověřila si) pravidelné měsíční příjmy žalovaného pokud se jedná o Smlouvu II a neznala (neověřila si) pravidelné měsíční výdaje žalovaného pokud se jedná o Smlouvu I a Smlouvu II, nevěděla, zda žalovaný je či není nadměrně zadlužen, případně zda žalovaný je či není v exekuci či v insolvenci, a proto žalobkyně nesplnila povinnost danou jí § 86 odst. 1 ZoSÚ a Smlouva I a Smlouvy II jsou neplatné podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. V rámci řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě Smlouvy I částku 11 000 Kč, na kterou žalovaný dle tvrzení žalobkyně již uhradil částku 13 500 Kč, žalovaný„ přeplatil“ jistinu úvěru ze Smlouvy I, a proto byla žaloba co do pohledávky žalobkyně pocházející ze Smlouvy I zamítnuta. Na základě Smlouvy II poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 13 000 Kč a žalovaný dle tvrzení žalobkyně dosud uhradil 9 000 Kč, proto soud zavázal žalovaného, aby vrátil žalobkyni nesplacenou část jistiny ze Smlouvy II, tj. částku 4 000 Kč (tj. 13 000 Kč mínus 9 000 Kč) podle § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ. Žalobkyni byl přiznán rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky 4 000 Kč podle § 1970 o. z., jehož výši stanoví § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení byl přiznán ode dne 15. 10. 2023 v návaznosti na výzvu k plnění ze dne 29. 9. 2023, která byla doručena žalovanému dne 5. 10. 2023 (§ 573 o. z.) a ve které byla stanovená lhůta k plnění do 14. 10. 2023. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť z neplatné Smlouvy II nevzniklo žalobkyni právo na úhradu poplatků, smluvních úroků, ani části žalobou nárokovaných úroků z prodlení.
22. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož převážně procesně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.
23. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.