Okresní soud v Karviné · Rozsudek

115 C 395/2024

č. j. 115 C 395/2024-47

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-01-17 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSKI:2025:115.C.395.2024.1

Citované zákony (9)

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 23 832,07 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 410,95 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 18 410,95 Kč za dobu od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 421,12 Kč, úroku ve výši 2 197,94 Kč, úroku ve výši 8,05 % ročně z částky 21 832,07 Kč za dobu od , datum, do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 937,30 Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 21 832,07 Kč za dobu od , datum, do , datum, , úroku z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 21 832,07 Kč za dobu od , datum, do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 421,12 Kč za dobu od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 899 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 832,07 Kč s úrokem ve výši 2 197,94 Kč, s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 23 832,07 Kč za dobu od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 937,30 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 23 832,07 Kč za dobu od , datum, do zaplacení z titulu smlouvy o úvěru č. 015389634R uzavřené mezi účastníky řízení dne , datum, . Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 24 000 Kč, žalovaný nesplácel tento úvěr řádně a včas, a proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni , datum, . Žalovaný dosud uhradil částku 5 589,05 Kč. Žalobkyně k výzvě soudu uvedla, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy. Na základě transakcí na bankovním účtu žalovaného zjistila jeho průměrný příjem ve výši 32 487 Kč. Interní systém žalobkyně vypočetl tzv. platební kapacitu žalovaného na 15 705 Kč měsíčně, přičemž splátka úvěru činila 679 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že vycházela z pravidelných měsíčních výdajů žalovaného ve výši 16 775 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky před podáním žaloby. Žalovaný dosud neuhradil ničeho na žalobou uplatněnou pohledávku.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem ve svém vyjádření ze dne , datum, . Žalovanému byla dne , datum, doručena žaloba s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.

4. Z listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění.

5. Ze zápisu z interní databáze žalobkyně vztahujícího se k žádosti o úvěr č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 24 000 Kč, s tím, že jej bude splácet ve 48 měsíčních splátkách po 679 Kč. Interní systém žalobkyně vyhodnotil žalovaného jako úvěruschopného, jeho platební kapacita byla stanovena na částku 15 705 Kč měsíčně, úvěr byl označen jako „spotřebitelský úvěr“. Žalovaný již měl u žalobkyně další dva úvěry, jejichž zůstatky byly ve výši 6 264,80 Kč a 28 317,75 Kč.

6. Z Informace z , právnická osoba, bylo zjištěno, že žalobkyně věděla o dalších splátkových úvěrech žalovaného a o tom, že jeho měsíční splátkové zatížení činí 5 275 Kč.

7. Ze Žádosti o poskytnutí úvěru bylo zjištěno, že žalovaný uvedl tyto informace o své majetkové situaci: jeho čistý průměrný měsíční příjem činí 32 480 Kč, jeho pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěrů jsou ve výši 10 000 Kč. Krom kreditních karet a kontokorentů nesplácí žádné další úvěry. Žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 24 000 Kč, který bude splácet ve 48 měsíčních splátkách.

8. Z Výpisu přijatých plateb a z Výpisu všech transakcí nelze učinit závěr o pravidelných měsíčních příjmech a výdajích žalovaného, z těchto listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění.

9. Ze Smlouvy o úvěru (dále jen „Smlouva“) bylo zjištěno, že ji uzavřeli účastníci řízení dne , datum, za použití prostředků komunikace na dálku (přes internetové bankovnictví žalovaného). Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 24 000 Kč převodem na jeho bankovní účet a žalovaný se zavázal splácet úvěr ve 48 měsíčních splátkách po 679 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 15,68 % ročně.

10. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala na tento účet dne , datum, částku 24 000 Kč.

11. Z dopisu ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ze Smlouvy a upozornila ho na to, že nezaplatí-li, dojde k zesplatnění celého úvěru ke dni , datum, .

12. Z dopisu ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo k zesplatnění úvěru ze Smlouvy z důvodu prodlení žalovaného s jeho splácením.

13. Z dopisu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého zástupce k úhradě žalované částky ve lhůtě do , datum, a upozornila ho na podání žaloby v případě nezaplacení. Z poštovního podacího archu soud zjistil, že dne , datum, zástupce žalobkyně zaslal poštovní zásilku obsahující předžalobní výzvu k plnění na adresu žalovaného.

14. Z dalších předložených listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení a rozhodnutí této věci.

15. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Žalobkyně poskytla žalovanému převodem na jeho bankovní účet úvěr ve výši 24 000 Kč, žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, a proto došlo k jeho zesplatnění. Žalobkyně vycházela při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného z informací získaných od žalovaného a uvedených v rámci žádosti o úvěr (příjem ve výši 32 480 Kč měsíčně, výdaje ve výši 10 000 Kč měsíčně), a dále vycházela rovněž z informací, které jí poskytl její interní systém (platební kapacita žalovaného ve výši 15 705 Kč měsíčně). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky před podáním žaloby.

16. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle § 1810 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

18. Podle § 86 ZoSÚ (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Podle § 78 ZoSÚ (1) poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

20. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

21. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Smlouva uzavřená mezi účastníky řízení o je smlouvou o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ, žalovaný byl při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Žalobkyně ani k výzvě soudu neprokázala, že by splnila povinnost danou jí § 86 odst. 1 ZoSÚ, tj. že by s odbornou péčí zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením Smlouvy. Předloženými listinnými důkazy nebylo prokázáno, jaké byly pravidelné měsíční příjmy a výdaje žalovaného v době uzavření Smlouvy. Informace od žalovaného ohledně jeho majetkové situace (uvedené v rámci žádosti o úvěr) nelze považovat za dostačující ke zkoumání jeho úvěruschopnosti, tyto informace je nezbytné ověřit z dalších zdrojů a žalobkyně neprokázala, že by je ověřila. Nebyla prokázána skutečná majetková situace žalovaného v rozhodné době, tudíž nebylo prokázáno, zda byl schopen úvěr ze Smlouvy splácet. Soud hodnotí Smlouvu jako neplatnou podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. V rámci řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému převodem na jeho bankovní účet částku 24 000 Kč a žalovaný dle tvrzení žalobkyně dosud uhradil částku 5 589,05 Kč, soud zavázal žalovaného k zaplacení žalobkyni dosud neuhrazené jistiny úvěru podle § 87 odst. 1 ZoSÚ ve výši 18 410,95 Kč. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitel (žalovaný) povinen vrátit dosud neuhrazenou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný je v řízení pasivní, nevznikl tak spor o to, kdy nastala splatnost pohledávky, soudu nejsou známy finanční možnosti žalovaného, případně zda žalovaný je vůbec ochoten dluh splácet, a proto není možné určit „dobu přiměřenou jeho možnostem“ ke splácení zbývající části dosud neuhrazené jistiny úvěru. Z toho důvodu se splatnost odvíjí od dopisu ze dne , datum, (tj. předžalobní výzva k plnění), ve kterém žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky ve lhůtě do , datum, , ode dne , datum, se žalovaný ocitl v prodlení s jejím splacením a žalobkyni náleží nárok na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť z neplatné Smlouvy nevzniklo žalobkyni právo na úhradu poplatků, smluvního úroku, ani části žalobou nárokovaných úroků z prodlení.

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 899 Kč, přičemž tato částka představuje 34 % z celkové výše nákladů řízení žalobkyně (rozdíl úspěchu žalobkyně v rozsahu 67 % předmětu řízení včetně příslušenství a úspěchu žalovaného v rozsahu 33 % předmětu řízení včetně příslušenství). Náklady řízení žalobkyně jsou v celkové výši 2 644 Kč a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 192 Kč, odměny za právní zastoupení podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“) ve výši 900 Kč za tři úkony právní pomoci po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis předžalobní výzvy k plnění), náhrady hotových výdajů zástupce žalobkyně určené paušální částkou 100 Kč za každý úkon právní služby podle § 14b AT, tj. 3 x 100 Kč a částky 252 Kč odpovídající 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř., přičemž zástupce žalobkyně doložil soudu osvědčení o registraci plátce DPH. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 14b AT, neboť žalobkyně zastoupena stejným advokátem podává u zdejšího soudu větší množství žalob na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech. Tato věc nikterak nevybočovala z obvyklé náročnosti takto podávaných žalob. Dle obsahu spisu žalobkyni v souvislosti s tímto řízením další náklady nevznikly. Žalobkyně doložila soudu odeslání předžalobní výzvy k plnění žalovanému a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku právnímu zástupci žalobkyně.

23. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.