Okresní soud v Karviné · Rozsudek

115 C 396/2023

č. j. 115 C 396/2023-52

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-01-26 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSKIHA:2024:115.C.396.2023.1

Citované zákony (10)

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 41 267,36 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 844 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 844 Kč za dobu od 16. 8. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 25 423,36 Kč s úrokem ve výši 816,97 Kč, s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 18 287,28 Kč za dobu od 2. 4. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1 450,49 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 168,34 Kč za dobu od 2. 4. 2023 do 15. 8. 2023 a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 324,34 Kč za dobu od 16. 8. 2023 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne 31. 8. 2023 a doplněnou dne 22. 12. 2023 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 41 267,36 Kč s úrokem ve výši 816,97 Kč, s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 18 287,28 Kč za dobu od 2. 4. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1 450,49 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 168,34 Kč za dobu od 2. 4. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba] uzavřela dne 7. 1. 2022 s žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, žalovaná se zavázala vrátit tuto částku navýšenou o úrok ve výši 1 014 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, administrativní poplatek ve výši 2 770 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 600 Kč, celkem tedy částku 37 184 Kč v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Dosud žalovaná uhradila částku 4 156 Kč. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně zkoumala schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr na základě informací sdělených žalovanou v kartě zákazníka a sdělení zaměstnavatele žalované o jejím průměrném měsíčním příjmu. Žalobkyně připojila smlouvu o postoupení pohledávek včetně její přílohy – seznamu postoupených pohledávek. Žalovaná dosud neuhradila ničeho na žalovanou pohledávku.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z listinných důkazů provedených u jednání soudu dne 26. 1. 2024 soud učinil tato skutková zjištění.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 4. 2023 a její přílohy (seznamu postoupených pohledávek) bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] postoupila pod pořadovým [číslo] v rámci seznamu postoupených pohledávek žalovanou pohledávku na žalobkyni.

5. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 5. 2023 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] oznámila žalované, že došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni.

6. Z Žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaná požádala dne 7. 1. 2022 právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč, ke své majetkové situaci žalovaná uvedla, že je zaměstnána a dosahuje průměrného čistého příjmu ve výši 17 000 Kč měsíčně, její pravidelné měsíční výdaje činí 9 000 Kč, tj. náklady na bydlení ve výši 4 000 Kč a ostatní nezbytné výdaje žalované ve výši 5 000 Kč. Žalovaná uvedla, že bydlí v nájmu u sestry, je svobodná a nemá žádnou vyživovací povinnost.

7. Z Potvrzení o výši příjmu bylo zjištěno, že zaměstnavatelka žalované – [právnická osoba] [anonymizováno] potvrdila, že průměrný čistý příjem žalované za poslední dva měsíce před uzavřením smlouvy o úvěru činil 17 000 Kč.

8. Z Čestného prohlášení žalované bylo zjištěno, že žalovaná dne 7. 1. 2022 uvedla, že od 25. 12. 2021 bydlí u své sestry na adrese [adresa].

9. Ze smlouvy o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“) bylo zjištěno, že ji uzavřely dne 7. 1. 2022 společnost [právnická osoba] a žalovaná, přičemž společnost [právnická osoba] se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, která se žalovaná zavázala vrátit navýšený o 17 184 Kč, tj. o poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, úrok ve výši 1 014 Kč, administrativní poplatek ve výši 2 770 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 600 Kč, to vše v 14 měsíčních splátkách ve výši 2 656 Kč. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí hotovosti ve výši 20 000 Kč. Strany smlouvy si sjednaly úrok ve výši 8 % ročně. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky.

10. Z bilance Smlouvy bylo zjištěno, že žalovaná dosud uhradila na poskytnutý úvěr částku 4 156 Kč.

11. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 31. 7. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě žalované částky ve lhůtě do 15. 8. 2023 s upozorněním na podání žaloby v případě jejího nezaplacení. Z podacího lístku bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně zaslal předžalobní výzvu k plnění žalované dne 1. 8. 2023.

12. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] předala dne 7. 1. 2022 žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatky v celkové výši 17 184 Kč. Žalovaná uhradila na poskytnutý úvěr částku 4 156 Kč. Pohledávka ze Smlouvy byla postoupena ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni. Při posuzování schopnost žalované splácet úvěr vycházela právní předchůdkyně žalobkyně z ověřeného příjmu žalované ve výši 17 000 Kč, co do pasivní majetkové stránky žalované vycházela toliko z informací od žalované, které sdělila, že její pravidelné měsíční výdaje činí 9 000 Kč. Žalobkyně odeslala žalované předžalobní výzvu k plnění žalované pohledávky.

13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 ZoSÚ (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 78 odst. 1, odst. 2 a odst. 4 ZoSÚ (1) Poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. (4) Poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.

16. Podle § 87 odst. 1, odst. 2 a odst. 3 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

17. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení mezi jinými i žalované pohledávky, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba] postoupila žalovanou pohledávku žalobkyni v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Postoupení žalované pohledávky na žalobkyni bylo žalované oznámeno v souladu s § 1882 o. z. Smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ, žalovaná byla při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, právní předchůdkyně žalobkyně jí poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované před uzavřením Smlouvy. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně, tj. přímo od žadatele úvěru zjistit, jaká je jeho aktuální majetková situace a následně tyto informace ověřit (např. pracovní smlouvou, výplatními lístky, potvrzením o výši nákladů na bydlení). Tyto podklady vztahující se k posuzování úvěruschopnosti spotřebitele je poskytovatel úvěru povinen podle § 78 ZoSÚ mít uchovány. Dále je nezbytné, aby poskytovatel úvěru nahlédl do veřejně přístupných databází dlužníků (např. SOLUS, insolvenční rejstřík) a tímto si sám ověřil, zda žadatel o úvěr není nadměrně zadlužen. Žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně řádně zkoumala aktivní majetkovou stránku žalované, kdy vycházela z potvrzení od zaměstnavatele o příjmu žalované ve výši 17 000 Kč měsíčně. Pokud se jedná o pasivní majetkovou stránku žalované, zde právní předchůdkyně žalobkyně si vystačila pouze s tvrzením žalované, která uvedla, že její pravidelné měsíční výdaje činí 9 000 Kč. Žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně lustrovala žalovanou v dostupných databázích dlužníků za účelem zjištění, zda žalovaná není v exekuci či v insolvenci, případně, zda není nadměrně zadlužena. Z uvedeného má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně nezjistila s odbornou péčí, jaké jsou skutečné měsíční výdaje žalované. Zde nutno zmínit, že poskytovatel spotřebitelského úvěru si může vytvořit celistvý obraz o majetkové situaci spotřebitele pouze tehdy, zná-li (má ověřeny) jeho skutečné pravidelné měsíční příjmy a výdaje. Právní předchůdkyně žalobkyně takto nepostupovala, čímž nedodřela princip odpovědného úvěrování, který ve svém důsledku chrání jak poskytovatele spotřebitelského úvěru – dobytnost poskytnutého úvěru, tak spotřebitele – jeho schopnost splatit poskytnutý úvěr. Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Z uvedeného má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost danou jí § 86 odst. 1 ZoSÚ, tj. neposoudila s odbornou péčí schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, a proto je Smlouva neplatná podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. V rámci řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 20 000 Kč a žalovaná dosud uhradila částku 4 156 Kč. Z toho důvodu soud zavázal žalovanou, aby zaplatila žalobkyni z neplatné Smlouvy podle § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ nesplacenou část jistiny úvěru, tj. částku 15 844 Kč (20 000 Kč mínus 4 156 Kč). Žalobkyni byl přiznán rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky podle § 1970 zákona o. z., jehož výši stanoví § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení byl přiznán ode dne 16. 8. 2023 v návaznosti na výzvu k plnění ze dne 31. 7. 2023, která byla doručena žalované dne 4. 8. 2023 (§ 573 o. z.) a ve které byla stanovená lhůta k plnění do 15. 8. 2023. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť z neplatné Smlouvy nevzniklo žalobkyni právo na úhradu poplatků, smluvního úroku, ani části žalobou nárokovaných úroků z prodlení.

18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož procesně úspěšné žalované (v 64 % předmětu řízení včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí) dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.

19. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.