115 C 401/2023
č. j. 115 C 401/2023-47
V PLATNOSTICitované zákony (9)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 49 § 142 § 160
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 573 § 1879 § 1882 § 1970
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 15 571,32 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 071 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 071 Kč za dobu od 17. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 10 500,32 Kč s úrokem ve výši 357,81 Kč, s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 6 039,42 Kč za dobu od 12. 7. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 647,88 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 304,32 Kč za dobu od 12. 7. 2023 do 16. 11. 2023 a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 968,42 Kč za dobu od 17. 11. 2023 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 15 571,32 Kč s úrokem ve výši 357,81 Kč, s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 6 039,42 Kč za dobu od 12. 7. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 647,88 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 304,32 Kč za dobu od 12. 7. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba] uzavřela dne 31. 1. 2022 s žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 7 000 Kč, žalovaná se zavázala vrátit tuto částku navýšenou o úrok ve výši 355 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 430 Kč, administrativní poplatek ve výši 961 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 260 Kč, celkem tedy částku 13 006 Kč v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 929 Kč. Dosud žalovaná uhradila částku 1 929 Kč. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně zkoumala schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr na základě informací sdělených žalovanou v žádosti o úvěr, které si ověřila z poštovních poukázek. Žalobkyně připojila smlouvu o postoupení pohledávek včetně její přílohy – seznamu postoupených pohledávek. Žalovaná dosud neuhradila ničeho na žalovanou pohledávku.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala mlčky souhlas s tímto procesním postupem, neboť se nevyjádřila k výzvě soudu učiněné usnesením ze dne 5. 1. 2024, č. j. 115 C 401/2023-37. Žalované byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 9. 2. 2024 za použití fikce doručení podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaná se dosud nevyjádřila, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.
4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023 a její přílohy (seznamu postoupených pohledávek) bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] postoupila pod pořadovým [číslo] v rámci seznamu postoupených pohledávek žalovanou pohledávku na žalobkyni.
6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 8. 2023 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] oznámila žalované, že došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni.
7. Z Žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaná požádala dne 31. 1. 2022 právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 7 000 Kč, ke své majetkové situaci žalovaná uvedla, že pobírá sirotčí důchod ve výši 8 564 Kč měsíčně a její pravidelné měsíční výdaje činí 6 060 Kč, tj. náklady na bydlení ve výši 1 000 Kč, osobní výdaje žalované ve výši 3 860 Kč a splátky jiných úvěrů ve výši 1 200 Kč. Žalovaná uvedla, že je svobodná, bezdětná a bydlí u matky.
8. Ze smlouvy o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“) bylo zjištěno, že ji uzavřely dne 31. 1. 2022 společnost [právnická osoba] a žalovaná, přičemž společnost [právnická osoba] se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 7 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit navýšený o 6 006 Kč, tj. o poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 430 Kč, úrok ve výši 355 Kč, administrativní poplatek ve výši 961 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 260 Kč, to vše v 14 měsíčních splátkách ve výši 929 Kč. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí hotovosti ve výši 7 000 Kč. Strany smlouvy si sjednaly úrok ve výši 8 % ročně. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky.
9. Z bilance Smlouvy bylo zjištěno, že žalovaná dosud uhradila na poskytnutý úvěr částku 1 929 Kč.
10. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 1. 11. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého zástupce k úhradě žalované částky ve lhůtě do 16. 11. 2023 s upozorněním na podání žaloby v případě jejího nezaplacení. Z podacího lístku bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně zaslal 2. 11. 2023 předžalobní výzvu k plnění na adresu žalované.
11. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] předala dne 31. 1. 2022 žalované částku 7 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatky v celkové výši 6 006 Kč. Žalovaná dosud uhradila částku 1 929 Kč. Při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr vycházela právní předchůdkyně žalobkyně z informací od žalované poskytnutých v den uzavření Smlouvy uvedených v rámci žádosti o poskytnutí úvěru.
12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
13. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 ZoSÚ (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Podle § 78 odst. 1, odst. 2 a odst. 4 ZoSÚ (1) Poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. (4) Poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.
15. Podle § 87 odst. 1, odst. 2 a odst. 3 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
16. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení mezi jinými i žalované pohledávky, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba] postoupila žalovanou pohledávku žalobkyni v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Postoupení žalované pohledávky na žalobkyni bylo žalované oznámeno v souladu s § 1882 o. z. Smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ, žalovaná byla při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, právní předchůdkyně žalobkyně jí poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované před uzavřením Smlouvy. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně, tj. přímo od žadatele úvěru zjistit, jaká je jeho aktuální majetková situace a následně tyto informace ověřit (např. pracovní smlouvou, výplatními lístky, potvrzením o výši nákladů na bydlení). Tyto podklady vztahující se k posuzování úvěruschopnosti spotřebitele je poskytovatel úvěru povinen podle § 78 ZoSÚ mít uchovány. Dále je nezbytné, aby poskytovatel úvěru nahlédl do veřejně přístupných databází dlužníků (např. SOLUS, insolvenční rejstřík) a tímto si sám ověřil, zda žadatel o úvěr není nadměrně zadlužen. Žalobkyně ani k výzvě soudu neprokázala, že by její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalované s odbornou péčí tak, jak vyžaduje § 86 ZoSÚ. Jediným důkazem na podporu tvrzení o řádném zkoumání solventnosti žalované je žádost o úvěr, v rámci které žalovaná v den poskytnutí úvěru uvedla informace týkající se její majetkové situace. Nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně tyto informace ověřila, rovněž nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně lustrovala žalovanou v dostupných databázích dlužníků, ačkoli věděla, že žalovaná splácí jiné své závazky měsíční splátkou ve výši 1 200 Kč. Nutno zmínit, že poskytovatel spotřebitelského úvěru si může vytvořit celistvý obraz o majetkové situaci spotřebitele pouze tehdy, zná-li (má ověřeny) jeho skutečné pravidelné měsíční příjmy a výdaje. Právní předchůdkyně žalobkyně takto nepostupovala, čímž nedodržela princip odpovědného úvěrování, který ve svém důsledku chrání jak poskytovatele spotřebitelského úvěru – dobytnost poskytnutého úvěru, tak spotřebitele – jeho schopnost splatit poskytnutý úvěr. Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost danou jí § 86 odst. 1 ZoSÚ, tj. neposoudila s odbornou péčí schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, a proto je Smlouva neplatná podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. V rámci řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 7 000 Kč a žalovaná dosud uhradila částku 1 929 Kč. Z toho důvodu soud zavázal žalovanou, aby zaplatila žalobkyni z neplatné Smlouvy podle § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ nesplacenou část jistiny úvěru, tj. částku 5 071 Kč (7 000 Kč mínus 1 929 Kč). Žalobkyni byl přiznán rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky podle § 1970 zákona o. z., jehož výši stanoví § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne 17. 11. 2023 v návaznosti na výzvu k plnění ze dne 1. 11. 2023, která byla doručena žalované dne 6. 11. 2023 (§ 573 o. z.) a ve které byla stanovená lhůta k plnění do 16. 11. 2023. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť z neplatné Smlouvy nevzniklo žalobkyni právo na úhradu poplatků, smluvního úroku, ani části žalobou nárokovaných úroků z prodlení.
17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož procesně úspěšnější žalované dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.
18. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.