115 C 435/2024
č. j. 115 C 435/2024-44
V PLATNOSTICitované zákony (9)
Plný text
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta , Anonymizováno . Anonymizováno . sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného pro 29 779,42 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 737 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 22 737 Kč za dobu od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 042,42 Kč, úroku ve výši 4 124 Kč, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 27 662,07 Kč za dobu od , datum, do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 986,81 Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 29 779,42 Kč za dobu od , datum, do , datum, a úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 042,42 Kč za dobu od , datum, do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 793 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 29 779,42 Kč s úrokem ve výši 4 124 Kč a ve výši 14,75 % ročně z částky 27 662,07 Kč za dobu od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 986,81 Kč a ve výši 14,75 % ročně z částky 29 779,42 Kč za dobu od , datum, do zaplacení z titulu smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. , RČ, uzavřené mezi účastníky řízení dne , datum, . Žalobkyně poskytla na základě této smlouvy žalovanému úvěrový rámec ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal, že bude řádně a včas splácet poskytnutý úvěr, přičemž výše pravidelné měsíční splátky činila 4 % z aktuální dlužné (vyčerpané) částky. Žalovaný celkem vyčerpal 41 990 Kč a celkem uhradil 19 253 Kč. Žalobkyně ke dni , datum, prohlásila celý úvěr za splatný z důvodu prodlení žalovaného s jeho splácením. Žalobkyně uvedla, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy, vycházela z jeho průměrného příjmu ve výši 30 700 Kč měsíčně, dále lustrovala žalovaného ve veřejně dostupných databázích dlužníků (SOLUS, NRKI, CEE, ISIR) a zjistila, že žalovaný splácí na jiných úvěrech částku 1 080 Kč měsíčně. Žalobkyně uvedla, že žalovaný splácel úvěr téměř po dobu dvou let, tudíž je nepochybné, že byl úvěruschopný.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne , datum, za použití fikce doručení podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.
4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.
5. Ze smlouvy o úvěru (dále jen „Smlouva“) soud zjistil, že byla uzavřena dne , datum, mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným. Žalovaný uvedl, že jeho průměrná měsíční mzda činí 30 700 Kč, je svobodný, bydlí v nájmu a má 1 vyživovací povinnost. Příjem ostatních členů domácnosti žalovaného je ve výši 8 500 Kč měsíčně. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěrový rámec ve výši 30 000 Kč, výše měsíční splátky byla sjednána na 4 % z dlužné částky, roční úroková sazba činila 29,70 %. Smlouvu v zastoupení žalobkyně uzavřela společnost , právnická osoba, . a úvěr měl sloužit žalovanému k nákupu bílé techniky.
6. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaný měl v době uzavření Smlouvy 2 jiné úvěry.
7. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta bylo zjištěno, že žalobkyně vycházela z těchto informací vztahujících se k majetkové situaci žalovaného: žalovaný má průměrný měsíční příjem ve výši 30 700 Kč, má jedno dítě, bydlí v nájmu, je svobodný, příjem ostatních členů domácnosti žalovaného činí 8 500 Kč měsíčně, měsíční výdaje žalovaného jsou ve výši 11 500 Kč.
8. Z Výpisu čerpání, splátek a úhrad vztahujícího se k Smlouvě bylo zjištěno, že žalovaný za dobu trvání úvěru načerpal částku 71 990 Kč a celkem uhradil částku 19 253 Kč.
9. Z dopisu ze dne , datum, byl zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalované k zaplacení celého úvěru po jeho zesplatnění ve lhůtě 14 dnů ode dne sepsání dopisu, tj. ve lhůtě do , datum, . Z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala dne , datum, na adresu žalovaného poštovní zásilku obsahující výzvu k zaplacení celého úvěru.
10. Z dopisu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého zástupce k úhradě žalované částky a upozornila ho na podání žaloby v případě nezaplacení. Z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně zaslal dne , datum, na adresu žalovaného poštovní zásilku obsahující předžalobní výzvu k plnění.
11. Z dalších předložených listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení a rozhodnutí této věci.
12. Soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Žalobkyně poskytla žalovanému na základě Smlouvy úvěrový rámec ve výši 30 000 Kč, žalovaný přečerpal tento rámec, celkově načerpal částku 41 990 Kč a uhradil částku 19 253 Kč. Žalobkyně vycházela při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného z informací získaných od žalovaného. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky dopisem ze dne , datum, ve lhůtě do , datum, a upozornila ho na podání žaloby v případě nezaplacení.
13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
14. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 ZoSÚ (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
15. Podle § 78 odst. 1, odst. 2 a odst. 4 ZoSÚ (1) Poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. (4) Poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.
16. Podle § 87 odst. 1, odst. 2 a odst. 3 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
17. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ, žalovaný byl při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Žalobkyně ani k výzvě soudu neprokázala, že by splnila povinnost danou jí § 86 odst. 1 ZoSÚ, tj. že by s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením Smlouvy. Z předložených důkazů plyne, že žalobkyně si při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vystačila s informacemi získanými od žalovaného (spotřebitele), aniž by tyto informace ověřovala z dalších zdrojů (např. potvrzení zaměstnavatele o výši průměrné mzdy, doklady o hrazení nájemného, ceny služeb – voda, elektřina, plyn atd.). Poskytovatel spotřebitelského úvěru je schopen si vytvořit pravdivý a celistvý obraz o majetkové situaci spotřebitele pouze tehdy, zná-li (má ověřený) pravidelné měsíční příjmy a výdaje spotřebitele. Žalobkyně takto nepostupovala, čímž porušila tzv. princip odpovědného úvěrování, který ve svém důsledku chrání jak spotřebitele – schopnost splatit úvěr, tak poskytovatele spotřebitelského úvěru – dobytnost jeho pohledávky. Skutečnost, že žalovaný úvěr hradil a až po dvou letech se dostal do prodlení s jeho splácením, nic nemění na tom, že žalobkyně povinnost dle § 86 odst. 1 ZoSÚ nesplnila. Soud hodnotí Smlouvu jako neplatnou podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. V rámci řízení bylo prokázáno, že žalovaný načerpal od žalobkyně úvěr ve výši 41 990 Kč a dosud uhradil částku 19 253 Kč, a proto soud zavázal žalovaného dle § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ, aby vrátil žalobkyni dosud neuhrazenou jistinu úvěru ze Smlouvy ve výši 22 737 Kč. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitel (žalovaný) povinen vrátit dosud neuhrazenou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný je v řízení pasivní, nevznikl tak spor o to, kdy nastala splatnost žalované pohledávky, soudu nejsou známy finanční možnosti žalovaného, případně zda žalovaný je vůbec ochoten dluh splácet, a proto není možné určit „dobu přiměřenou jeho možnostem“ ke splácení zbývající části dosud neuhrazené jistiny úvěru. Z toho důvodu se splatnost odvíjí od dopisu ze dne , datum, (tj. oznámení o zesplatnění úvěru), ve kterém žalobkyně poskytla žalovanému lhůtu k zaplacení žalované částky do , datum, (14 dnů ode dne sepisu výzvy), žalovaný nezaplatil, a proto žalobkyni náleží nárok na zaplacení úroku z prodlení ode dne , datum, . Ve zbytku žalobního nároku byla žaloba zamítnuta, neboť z neplatné Smlouvy nevzniklo žalobkyni právo na úhradu poplatků, smluvního úroku, ani části žalobou nárokovaných úroků z prodlení.
18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 793 Kč, přičemž tato částka představuje 30 % z celkové výše nákladů řízení žalobkyně (rozdíl úspěchu žalobkyně v rozsahu 65 % předmětu řízení včetně příslušenství a úspěchu žalovaného v rozsahu 35 % předmětu řízení včetně příslušenství). Náklady řízení žalobkyně jsou v celkové výši 2 644 Kč a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 192 Kč, odměny za právní zastoupení podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“) ve výši 900 Kč za tři úkony právní pomoci po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis předžalobní výzvy k plnění), náhrady hotových výdajů zástupce žalobkyně určené paušální částkou 100 Kč za každý úkon právní služby podle § 14b AT, tj. 3 x 100 Kč a částky 252 Kč odpovídající 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř., přičemž zástupce žalobkyně doložil soudu osvědčení o registraci plátce DPH. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 14b AT, neboť žalobkyně zastoupena stejným advokátem podává u zdejšího soudu větší množství žalob na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech. Tato věc nikterak nevybočovala z obvyklé náročnosti takto podávaných žalob. Dle obsahu spisu žalobkyni v souvislosti s tímto řízením další náklady nevznikly. Žalobkyně doložila soudu odeslání předžalobní výzvy k plnění žalovanému a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku právnímu zástupci žalobkyně.
19. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.