115 C 449/2024

Plný text

Okresní soud v Karviné – pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 209 865,44 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 177 508,37 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 876,07 Kč s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 193 384,44 Kč za dobu od 27. 9. 2024 do zaplacení, částky 7 414,87 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 7 414,87 Kč za dobu od 27. 9. 2024 do zaplacení, částky 4 762,62 Kč, částky 331,51 Kč, částky 1 272 Kč a částky 2 700 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 17 833 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 193 384,44 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 193 384,44 Kč za dobu od 27. 9. 2024 do zaplacení, částky 7 414,87 Kč představující úrok z úvěru kapitalizovaný ke dni zesplatnění úvěru s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 7 414,87 Kč za dobu od 27. 9. 2024 do zaplacení, částky 4 762,62 Kč přestavující úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 26. 9. 2024, kdy byl tento případ předán ke zpracování advokátní kanceláři, částky 331,51 Kč představující úrok z prodlení počítaný z dlužného úroku a kapitalizovaný rovněž ke dni 26. 9. 2024, poplatků ve výši 1 272 Kč a poplatků ve výši 2 700 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, . uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru Expres půjčka č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 200 000 Kč. Žalobkyně uvedla, že žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, dosud uhradil částku 22 491,63 Kč, a proto právní předchůdkyně žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni 4. 7. 2024. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy. Žalobkyně připojila k žalobě smlouvu o postoupení žalované pohledávky.

2. Žalovaný se nevyjádřil k žalobě.

3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně v rámci žaloby souhlasila s tímto procesním postupem. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 30. 3. 2026 postupem podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Jak plyne z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, a rovněž sp. zn. , spisová značka, , jednání je zapotřebí nařídit tam, kde tvrzení účastníků jsou sporná (Nejvyšší soud hovoří o diametrálně odlišných tvrzeních stran řízení) a skutkový stav věci nelze zjistit na základě předložených listinných důkazů. V našem případě je žalovaný pasivní, nevznikl spor mezi tvrzeními účastníků. Soud věc posoudil na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a zjistil níže uvedený skutkový stav.

4. Z listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění.a) Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že ji uzavřela společnost , právnická osoba, . a žalobkyně dne 19. 11. 2024, společnost , právnická osoba, . postoupila na žalobkyni žalovanou pohledávku pod pořadovým číslem , hodnota, v rámci seznamu postoupených pohledávek.b) Z Žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný požádal dne 29. 6. 2023 právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 200 000 Kč, ke svým majetkovým poměrům uvedl, že jeho příjem činí 28 072 Kč měsíčně a jeho výdaje na bydlení jsou ve výši 4 000 Kč, má vyživovací povinnost vůči jedné osobě.c) Z tabulky týkající se posuzování úvěruschopnosti žalovaného bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z těchto informací o majetkové situaci žalovaného: měsíční průměrný příjem ve výši 28 072 Kč, zaměstnání na dobu neurčitou, žalovaný žije s družkou v nájemním bydlení.d) Z Potvrzení o výši příjmu bylo zjištěno, že průměrný čistý příjem žalovaného za období červenec 2022 až červen 2023 činil 15 589 Kč (celkem 187 067 Kč za rok).e) Ze Smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Expres půjčka (dále jen „Smlouva“) bylo zjištěno, že ji uzavřeli dne 3. 7. 2023 právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, . a žalovaný, předmětem Smlouvy byl úvěr ve výši 200 000 Kč, žalovaný se zavázal řádně a včas splácet měsíční splátky úvěru.f) Z dopisu ze dne 6. 7. 2024 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo k zesplatnění úvěru ze Smlouvy ke dni 4. 7. 2024 a vyzvala ho k zaplacení celé dlužné částky.g) Z Platební historie úvěru ze Smlouvy bylo zjištěno, že úvěr ze Smlouvy ve výši 200 000 Kč byl žalovanému poskytnut dne 3. 7. 2023, žalovaný uhradil na úvěr částku 22 491,63 Kč.h) Z listiny označené jako Amortizace bylo zjištěno, že Smlouva byla uzavřena dne 3. 7. 2023, předmětem Smlouvy byl úvěr ve výši 200 000 Kč, který měl žalovaný splácet měsíčními splátkami ve výši 2 892,10 Kč vždy k 25. dni příslušného kalendářního měsíce, poslední platba od žalovaného dorazila dne 25. 3. 2024, ke dni 4. 7. 2024 byla Smlouva ukončena.i) Z dopisu ze dne 30. 9. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého zástupce k zaplacení žalované částky a upozornila ho na podání žaloby případě nezaplacení. Z podacího lístku bylo zjištěno, že dne 30. 9. 2024 zástupce žalobkyně odeslal na adresu žalovaného poštovní zásilku obsahující předžalobní výzvu k plnění.j) Z dalších předložených listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení a rozhodnutí této věci.

5. Soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, . poskytla žalovanému z titulu Smlouvy úvěr ve výši 200 000 Kč, na který žalovaný dosud uhradil částku 22 491,63 Kč. Ke dni 4. 7. 2024 došlo k zesplatnění úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně znala v rozhodné době aktivní majetkovou stránku žalovaného – jeho průměrný měsíční příjem činil 15 589 Kč, pokud se jedná o pravidelné měsíční výdaje žalovaného, zde právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z informací získaných od žalovaného v den uzavření úvěrové smlouvy, kdy žalovaný uvedl, že jeho měsíční výdaje spojené s bydlením činí 4 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky před podáním žaloby.

6. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle § 86 ZoSÚ (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

9. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení mezi jinými i žalované pohledávky, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, . postoupila žalovanou pohledávku žalobkyni v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je smlouvou o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ, žalovaný byl při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, právní předchůdkyně žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením Smlouvy, jak vyžaduje § 86 odst. 1 ZoSÚ. Žalobkyně k výzvě soudu prokázala řádně zkoumání aktivní majetkové stránky žalovaného, a to listinným důkazem – potvrzením o výši příjmů. Nebylo však prokázáno, jaké měl žalovaný v době podpisu úvěrové smlouvy pravidelné měsíční výdaje, zde se právní předchůdkyně žalobkyně spokojila pouze s tvrzením žalovaného, že vynaloží na bydlení částku 4 000 Kč měsíčně. Rovněž nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně lustrovala žalovaného v dostupných databázích dlužníků za účelem zjištění, zda není nadměrně zadlužen. Žalobkyně byla vyzvána k označení důkazů na podporu tvrzení o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, proto zde nevyvstala potřeba nařízení jednání a opětovného vyzvání žalobkyně ke splnění důkazní povinnosti ve smyslu § 118a o. s. ř. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nevynaložila odbornou péči za účelem zjištění skutečné majetkové situace spotřebitele – žalovaného, čím porušila tzv. princip odpovědného úvěrování který ve svém důsledku chrání jak žalovaného – jeho schopnost splatit úvěr, tak žalobkyni – dobytnost její pohledávky. Soud hodnotí Smlouvu jako neplatnou podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. V rámci řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému z titulu Smlouvy úvěr ve výši 200 000 Kč, na který žalovaný dosud uhradil částku 22 491,63 Kč, poroto soud zavázal žalovaného k zaplacení právní předchůdkyni žalobkyně částky 177 508,37 Kč jakožto dosud neuhrazené jistiny spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitel (žalovaný) povinen vrátit dosud neuhrazenou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Nejvyšší soud ČR k tomuto zákonnému ustanovení uvedl, že: „(…) poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2022 sp. zn. , spisová značka, , bod 17, dostupný na www.nsoud.cz). Soud zavázal žalovaného k zaplacení žalobkyni dosud neuhrazené jistiny spotřebitelského úvěru ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Nárok žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení z této částky vznikne až v okamžiku, kdy žalovaný tuto částku v soudem stanovené lhůtě neuhradí. V době rozhodování soudu nárok žalobkyně na úhradu úroků z prodlení neexistuje, tudíž nelze o něm (do budoucna) rozhodnout.

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež měla převážný úspěch v řízení (v rozsahu 71 % předmětu řízení včetně příslušenství), nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 17 833 Kč (tj. 42 % z celkových nákladů řízení žalobkyně). Náklady řízení žalobkyně jsou v celkové výši 42 459,20 Kč a představuje je zaplacený soudní poplatek ve výši 8 192 Kč, odměna zástupce žalobkyně ve výši 3 x 9 140 Kč přiznaná podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, účinného k okamžiku poskytnutí právní služby (dále jen „AT“) za tři úkony právní služby podle § 11 odst. 1 AT: příprava a převzetí věci, sepis předžalobní výzvy k plnění a sepis žaloby, dále náhrada hotových výdajů zástupce žalobkyně určena paušální částkou 300 Kč za každý úkon právní služby, tj. 3 x 300 Kč podle § 13 odst. 1, odst. 4 AT a částka 5 947,20 Kč odpovídající 21 % DPH přiznaná podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. Zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. Žalobkyně doložila soudu odeslání předžalobní výzvy k plnění žalovanému a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku zástupci žalobkyně. O lhůtě k plnění náhrady nákladů řízení žalobkyni soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.