115 C 466/2024

Plný text

Okresní soud v Karviné – pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného pro 844 903,30 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 723 326 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 723 326 Kč za dobu od 3. 9. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 121 577,30 Kč s úrokem ve výši 45 950,30 Kč, s úrokem ve výši 7,99 % ročně z částky 834 826,30 Kč za dobu od 1. 9. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 73 047,26 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 844 903,30 Kč za dobu od 1. 9. 2024 do 2. 9. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 834 826,30 Kč za dobu od 3. 9. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 121 577,30 Kč za dobu od 3. 9. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 34 037 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném úhrady částky 844 903,30 Kč s úrokem ve výši 45 950,30 Kč, dále s úrokem ve výši 7,99 % ročně z částky 834 826,30 Kč za dobu od 1. 9. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 73 047,26 Kč a dále s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 844 903,30 Kč za dobu od 1. 9. 2024 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že uzavřela s žalovaným dne 11. 4. 2023 smlouvu o úvěru, na základě které mu poskytla úvěr ve výši 800 000 Kč, účelem úvěru byla konsolidace jiných úvěrů žalovaného. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě transakcí na jeho běžném účtu, dále lustrovala žalovaného v dostupných databázích dlužníků. Žalobkyně vycházela při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného z průměrného příjmu žalovaného ve výši 32 894 Kč, jeho pravidelné měsíční výdaje ve výši 11 671 Kč žalobkyně stanovila na základě informací získaných od žalovaného, které doplnila statistickými údaji. Žalovaný se zavázal splácet úvěr ve 120 měsíčních splátkách po 9 796 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 7,99 % ročně. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, a proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni 15. 12. 2023. Dosud žalovaný uhradil částku 76 674 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky před podáním žaloby, žalovaný však dosud neuhradil ničeho na žalobou uplatněnou pohledávku.

2. Žalovaný se nevyjádřil k žalobě.

3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 2. 3. 2025 za použití fikce doručení podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.

4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.

5. Z Posouzení úvěruschopnosti klienta bylo zjištěno, že žalobkyně vycházela při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného z informací od žalovaného o jeho průměrném příjmu ve výši 32 894 Kč měsíčně, dále žalovaný uvedl, že jeho pravidelné výdaje na bydlení činí 7 000 Kč měsíčně. Žalobkyně vycházela ze statistických dat a určila výši pravidelných měsíčních výdajů žalovaného na částku 11 671 Kč. Měsíční splátkové zatížení žalovaného činilo 13 040 Kč.

6. Z výpisů z bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, za období duben 2024 bylo zjištěno, že žalovaný měl v tomto měsíci příjem ve výši 17 108 Kč, jeho pravidelné měsíční výdaje nelze z tohoto výpisu určit. Konečný zůstatek na účtu činil 1 164,41 Kč.

7. Ze smlouvy o úvěru (dále jen „Smlouva“) soud zjistil, že byla uzavřena dne 11. 4. 2023 mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným, na základě Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému převodem na jeho úvěrový účet č. , č. účtu, úvěr ve výši 800 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal splácet tento úvěr měsíčními splátkami ve výši 9 796 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 7,99 % ročně. Účelem úvěru byla konsolidace jiných úvěrů, které měl žalovaný u žalobkyně v celkové výši 683 328 Kč, dále úvěru u společnosti , právnická osoba, . ve výši 16 072 Kč a úvěru u společnosti , právnická osoba, ve výši 26 250 Kč. Zbývající část úvěru sloužila k dispozici žalovaného. Dále bylo sjednáno, že v případě, že se žalovaný dostane do prodlení se splácením 1 splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce anebo se splácením více než 2 splátek úvěru, je žalobkyně oprávněna zesplatnit úvěr. Smlouva byla uzavřena za pomocí prostředků komunikace na dálku, žalovaný projevil vůli uzavřít Smlouvu připojením svého elektronického podpisu na návrh Smlouvy v rámci internetového bankovnictví.

8. Z výpisů z úvěrového účtu žalovaného č. , č. účtu, bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala na tento účet z právního titulu Smlouvy dne 11. 4. 2023 částky: 121 055,70 Kč, 505 754,60 Kč a 51 462 Kč.

9. Ze sdělení společnosti , právnická osoba, . ze dne 12. 2. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný dne 14. 4. 2023 doplatil svůj úvěr u této společnosti.

10. Ze sdělení společnosti , právnická osoba, ze dne 21. 2. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný dne 14. 4. 2023 doplatil svůj úvěr u této společnosti.

11. Z dopisu ze dne 13. 11. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných splátek úvěru a upozornila ho na zesplatnění celého úvěru v případě nezaplacení.

12. Z dopisu ze dne 16. 12. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že z důvodu prodlení žalovaného se splácením úvěru došlo k zesplatnění celého úvěru a vyzvala ho k zaplacení částky 844 904 Kč.

13. Z dopisu ze dne 21. 8. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého zástupce k úhradě žalované částky a upozornila ho na podání žaloby v případě nezaplacení, lhůta k plnění byla stanovena 5 dnů ode dne doručení výzvy. Z poštovního archu bylo zjištěno, že dne 21. 8. 2024 zástupce žalobkyně zaslal poštovní zásilku obsahující předžalobní výzvu k plnění na adresu žalovaného.

14. Z dalších listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení a rozhodnutí této věci.

15. Soud učinil tento skutkový závěr. Žalobkyně poskytla žalovanému na základě Smlouvy úvěr ve výši 800 000 Kč, který byl využit na splácení jiných úvěrů žalovaného u žalobkyně a rovněž u společnosti , právnická osoba, . a , právnická osoba, , zbývající částka byla ponechána k dispozici žalovanému. Žalovaný se zavázal splácet úvěr ze Smlouvy splátkami ve výši 9 796 Kč měsíčně. Žalobkyně vycházela při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného z informací poskytnutých žalovaným ohledně jeho pravidelných měsíčních příjmů a výdajů. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, žalobkyně ho vyzvala k úhradě dlužných splátek, žalovaný nereagoval, a proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění celého úvěru. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky před podáním žaloby.

16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 ZoSÚ (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle § 87 odst. 1, odst. 2 a odst. 3 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

19. Smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ, žalovaný byl při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením Smlouvy jak stanoví § 86 odst. 1 ZoSÚ. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně, tj. přímo od žadatele úvěru zjistit, jaká je jeho aktuální majetková situace a následně tyto informace ověřit (např. pracovní smlouvou, výplatními lístky, potvrzením o výši nákladů na bydlení). Dále je nezbytné, aby poskytovatel úvěru nahlédl do veřejně přístupných databází dlužníků (např. SOLUS, insolvenční rejstřík) a tímto si sám ověřil, zda žadatel o úvěr není nadměrně zadlužen. Žalobkyně ani k výzvě soudu neprokázala, že by zkoumala úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Listinným důkazem označeným jako Posouzení úvěruschopnosti klienta nebyly prokázány skutečné příjmy a výdaje žalovaného v rozhodné době. Žalobkyně dále předložila soudu výpis z bankovního účtu žalovaného za duben 2023 (tj. měsíc uzavření Smlouvy), tímto výpisem žalobkyně prokázala, že žalovaný měl v dubnu 2023 příjem ve výši 17 108 Kč, jeho pravidelné měsíční výdaje nelze na základě uvedeného listinného důkazu určit. Žalobkyně neprokázala, že by informace získané od žalovaného ohledně jeho majetkové situace ověřovala z dalších zdrojů. Žalobkyně věděla, že žalovaný hradí řadu dalších úvěrů, o to větší pozornost měla věnovat jeho majetkové situaci. Žalobkyně neprokázala, že by vyvinula odbornou péči během zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, čímž porušila zákonnou povinnost podle § 86 odst. 1 ZoSÚ a Smlouva je neplatná podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. Bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 800 000 Kč a žalovaný, který je v řízení pasivní, dle tvrzení žalobkyně dosud uhradil na tento úvěr částku 76 674 Kč. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení žalobkyni dosud neuhrazené jistiny úvěru ve výši 723 326 Kč podle § 87odst. 1 ZoSÚ, který stanoví, že spotřebitel (žalovaný) je povinen vrátit dosud neuhrazenou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný je v řízení pasivní, nevznikl tak spor o to, kdy nastala splatnost pohledávky, soudu nejsou známy finanční možnosti žalovaného, případně zda žalovaný je vůbec ochoten dluh splácet, a proto není možné určit „dobu přiměřenou jeho možnostem“ ke splácení zbývající části dosud neuhrazené jistiny úvěru. Z toho důvodu se splatnost odvíjí od dopisu ze dne 21. 8. 2024, ve kterém žalobkyně dala žalovanému lhůtu k zaplacení žalované částky v délce 5 dnů ode dne doručení, tj. do 2. 9. 2024 (výzva byla doručena dne 26. 8. 2024), ode dne 3. 9. 2024 se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou žalované částky a žalobkyni náleží úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť z neplatné Smlouvy nevzniklo žalobkyni právo na úhradu smluvního úroku, ani části žalobou nárokovaných úroků z prodlení.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 34 037 Kč, přičemž tato částka představuje 44 % z celkové výše nákladů řízení žalobkyně (rozdíl úspěchu žalobkyně v rozsahu 72 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 28 % předmětu řízení včetně příslušenství). Náklady řízení žalobkyně jsou v celkové výši 77 357 Kč a představuje je zaplacený soudní poplatek ve výši 33 797 Kč, odměna zástupce žalobkyně ve výši 3 x 11 700 Kč stanovená podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“) za tři úkony právní služby: příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis předžalobní výzvy k plnění, dále náhrada hotových výdajů zástupce žalobkyně určená paušální částkou 300 Kč za každý úkon právní služby podle § 13 odst. 1, odst. 4 AT., tj. 3 x 300 Kč a částka 7 560 Kč odpovídající 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř., přičemž zástupce žalobkyně doložil soudu, že je plátcem této daně. Žalobkyně doložila soudu odeslání předžalobní výzvy k plnění žalovanému a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku zástupci žalobkyně.

21. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.